Příspěvky

Jeden z dezinformační stáje Petra Hájka. Otřesné, netřeba číst.

Stejný případ jako Filmfárum: odbyté autorsky i redakčně, v tomto případě navíc dramaturgicky značně zflikováno...

29. dubna

Ještěže jsem tuhle knihu koupil ve slevě. Redakčně neskutečně odbytá práce: překlepy, dublované informace (naprosto stejná citace Jiřího Voskovce na s. 31 a 40), pokud se objeví něco zajímavého či neznámého, je to špatně či vůbec neozdrojované. Odbytá kniha.

29. dubna

Veršů tepání (či spíše štrikování) v nejhorší možné podobě.

Obsáhlá kniha je plná dobře zpracovaných faktografických údajů, přičemž si čtenář často uvědomuje, jak nelehké bylo dopátrat se informací ze soukromého Pospíšilova života (nikoli z touhy po senzaci, ale z potřeby pochopit jeho životní dráhu a především její tragické zakončení). Autorka tak probádala dosud nezpracovanou část režisérovy pozůstalosti, kterou opatruje jeho poslední partnerka, herečka Lenka Loubalová, nebo dokumenty k jeho švýcarské exilové epizodě (ty uchovává herečka Catherine Pauchard). Zároveň probádala archív všech divadel, v nichž Pospíšil působil, prostudovala dochované recenze, fotografie, režijní knihy, vyslechla žijící svědky Pospíšilovy tvůrčí cesty.

Kniha je složena z osmi základních kapitol, v nichž poznáme Pospíšilovo dětství, učednická léta na JAMU, první profesionální zkušenost ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, zásadní inscenace v Divadle na provázku. Překvapí nelehce rekonstruovaná spolupráce s amatérskými divadelními soubory či zpráva o dvou režiích u profesionálních divadel v Brně (Státní divadlo) a Karlových Varech (Divadlo Vítězslav Nezvala).

Hanáková ve své práci uplatňuje již výše uvedenou schopnost přesné rekonstrukce divadelní inscenace a na relativně malých plochách dokáže vystavět věrohodný obraz práce Pospíšila i jeho divadelních kolegů.

Nejsilnější je samozřejmě v popisu Pospíšilovy nejslavnější éry v Divadle (Husa) na provázku a jeho Dětského studia, už proto, že je k ní nejvíce dochovaného materiálu (archív divadla je relativně bohatý na relevantní dokumentaci). Tady Hanáková doslova okouzlí oživením jednotlivých inscenací na základě dochovaných scénářů, režijních knih, fotografií, recenzí, vzpomínek tvůrců a občas i audiovizuálních záznamů. (Jako vedlejší efekt této práce si může čtenář překvapeně uvědomit nezvykle vysokou úroveň i regionální divadelní kritiky normalizačních let!) Pospíšilovy inscenace před námi vyvstávají jakoby v živých barvách, přesně vzpomenutých odstínech, do detailu znovu oživené. Nejvíce je to vidět na oddílu věnovaném Dětskému studiu; kapitoly věnované Nikolkovi (dětské odpovědi na Baladu pro banditu), Lišce Bystroušce, Erbenově Kytici nebo Bramborovému dni patří k nejlepším pasážím knihy.

Objevný je oddíl věnovaný Pospíšilově režijní činnosti po emigraci do Švýcarska. Autorka tu cílevědomě a důkladně doplňuje bílé místo v jeho životopise a odhaluje tak smutnou konfrontaci vznětlivého a v lecčems stále ještě dětsky uvažujícího Pospíšila s realitou švýcarského divadelního provozu. Stále častěji se tu setkáváme s uměleckými rozchody s talentovanými i amatérskými herci kvůli Pospíšilově nesnášenlivosti či nedostatku financí.

Nejtragičtější je však kapitola závěrečná, v níž se Pospíšil po návratu do Československa stává ředitelem Hudebního divadla v Karlíně. Dostává se mezi množství mlýnských kamenů: napadá ho část souboru, s níž se chce rozloučit, někteří představitelé města, kteří by se nejraději zbavili

dotovaného divadla, zájemci o budovu, kteří by v ní rádi provozovali komerční muzikály... Pokud se tento koktejl spojil navíc s neklidnou Pospíšilovou povahou, anonymními útoky a neustálými finančními kotrolami, tragédie na sebe nedá dlouho čekat. Autorka tuto temnou kapitolu porevolučních dějin českého divadla pojímá velmi střízlivě a na základě dochovaných materiálů, v jejichž houštině nebylo jistě jednoduché se vyznat.

14.11.2021

(+ SPOILER) Řezník vzal do ruky tužku a stvořil zbraň hromadného ničení.

K nerozeznání od originálu, autor má perfektně načteno a rozvádí staré dobré motivy, splétá notoricky známé postavy do nových příběhů... a až na přílišnou frekvenci Rychlonožkových frků a úvahu o tom, zda Rychlé Šípy mohou Netopýry podvést (fakt?) je to dokonalé.

2 17.04.2021

Moje dětství. Kniha plná krásných barevných fotografií a krátce převyprávěný Andersenův příběh. Byl jsem velmi nepříjemně překvapený, když jsem později zjistil, že ta televizní pohádka je černobílá...

28.06.2020

Co se týče investigace a rešeršní práce je Rudý Zeman bez chyby, všecka čest.
Literatura tu ovšem pokulhává za investigací, Kmenta se pokouší napodobovat americký reportážní styl, ale moc to nefunguje.

1 19.06.2020

Vynikající studie s množstvím konkrétních příkladů. Zajímavá i tím, že popisuje a zkoumá fámu ještě před nástupem internetu.

19.06.2020

Výtečný generační román, v němž si nikdo nemůže být jist ani jiskřičkou prchavého štěstí. Napsáno od začátku do konce tak, že se nelze odtrhnout.

15 01.06.2020

Strašlivá, ale strašlivá sračka o tom, jak ohavní osmašedesátníci útočí na nešťastného a poctivého lékaře, který asistoval výslechům "sprostých obviněných" v padesátých letech. Naštěstí se tohoto lidumila zastane ministrův sekretář Zeman (no jasně, Zeman, jak jinak) a vyšetří, jak to bylo. Ejch. Podle této slátaniny vznikla rozhlasová dramatizace Obroditelé (1978, dramatizace Jiří Souček, v hlavní roli Josef Mixa).

Blábol, kterým se zaštiťují všichni konspirátoři téhle republiky.

Kniha napsaná v nejlepší tradici Kožíškově, Krychtálkově či Jana Rozsévače. Vlhké sny maličkého gojimka o židovské nadvládě, košeráckých nožích a hořících synagogách. Prostě sračka.

Amicisovo Srdce mi v dětství "podstrčil" můj otec. Příběhy jedné italské třídy, jejich učitele a jeho povídky o hrdinných chlapcích mi utkvěly v paměti dodnes. Nad všemi těmi hochy, co někam utíkali s vlajkou a koupili to do zad ale vítězil chlapec, který v noci vstával, aby za svého otce nadepisoval obálky a získal tak pro rodinu více peněz; ve dne však usínal ve škole a otec ho za to plísnil a odpíral mu otcovskou přízeň.... Jak to dopadlo? Přečtěte si sami, pokud to ovšem pro vás nebude moc zavánět literární veteší.

6 10.05.2020

Duševní ubožák s rozhledem prvoka se pokouší o humor. Nebrat.

Zajímavá kniha plná přesných popisů cesty od demokracie do pekel včetně příkladů z historie. Zde je však zakopáno psisko: autoři se netají sympatiemi k levici, a tak se tváří, jakoby neexistovalo bolševické totalitní peklo a ilustrují své these jen na příkladech nacistické a fašistické krutovlády.

1 24.04.2020

Výtečně odposloucháno a napsáno, dobře vytvořené charaktery postav. Jediné, co opravdu chybělo, bylo nějaké dramaturgické sevření jednotlivých epizod, dotvoření některých osudů. Škoda, jinak to bylo moc dobré.

2 03.02.2020

Pozoruhodný knižní rozbor vlastní Rychlíkovy režijní práce na Gazdině robě pro scénu Mahenova divadla v Brně - včetně DVD záznamu.

Výborný portrét, ba živočichopis totalitní společnosti, která se rozhodla expandovat a ovládnout své okolí jakýmkoli způsobem.

Kniha sice nadšenecká a postrádající vědeckou profesionalitu, ale za to plná primárních pramenů a zcela nových zjištění k tématu. Za mne objev roku.

1 29.11.2019

Tak tohle je skutečný bizár. Pět bývalých bolševických kádrů a pět listopadových revolucionářů v rozhovorech, které vedou buď staré struktury a bolšáni jako Karel Sýs nebo novicové žurnalistiky, kteří jsou rádi, že jim vyjde kniha a neřeší, že ji vydává komunistické nakladatelství..

29.11.2019

Neskutečně odbyté české vydání plné překlepů, překladatelských omylů a editorské lobotomie. Nebrat!

Odpudivý pokus diskreditovat Vladimíra Krajinu.

Vrchní socialistický terorista vám píše o zlých kapitalistických demokratických teroristech. Jo jo, moc podnětné.

Oba díly zakoupeny dohromady za dvacku vyřazené z Knihovny Jiřího Mahena. Nedivím se, byly od roku 1995, kdy vyšel první z nich, v podstatě netknuté. Vím, že je to zastaralý slovník, ale přece ho nenechám skartovat.

29.04.2019

Nepůvodní, ale velmi solidní thriller, inspirovaný Hitchcockovými filmy (hlavně tím, který nepřiznává - Oknem do dvora). Párkrát velmi pěkné problematizování věrohodnosti hlavní hrdinky. Mohl bych psát víc, ale nechci spoilerovat.

2 10.04.2019

Velmi odpudivá propagandistická brožurka, stavějící vedle sebe lidickou tragédii a válečné akce Američanů.

Odpudivý pamflet proti Chartě 77 obsahuje dokonce i zkrácené scénáře rozhlasových pořadů Kdo je Václav Havel / Pavel Kohout / Václav Černý a výňatky z dehonestujících článků Rudého práva a jiných novinářských šmoků. To je nakonec jediná hodnota té knihy: dokumentární.

Orwell pro starší děti. Také jsem zkonzumoval ušima přes pětidílný vynikající rozhlasový seriál.

2 01.03.2019