playada komentáře u knih
Já mám prostě pro seveřany slabost. Mám ráda jejich humor, pohled na svět, fantazii, nápady, přístup k životu, zkrátka jsem si je zamilovala . Knížka byla výborná, jdu se poohlédnout po dalších autorových titulech.
Dávám tři hvězdy za čtivost, i když jsem dost přeskakovala. Celé se mi to zdálo jako nějaká fantasmagorie. Čekala jsem s nadějí, že se třeba mýlím. Ale bohužel, nemýlila jsem se. Je to slátanina na entou.
Je to určené mladým ženám či dívkám. Já to vnímám jako takovou pohádku o princovi a princezně. Je to hodně předvídatelné. Oceňuji nápad s "přáním" a " vřesem". Lehké mysteriózno nikdy neuškodí. I já se chytám za knoflík, když vidím kominíka. "Co kdyby"...
Chudák Dolarhyde. Sudičky se na něm u kolébky vyřádily. Celý život bojuje s vnitřním démonem. Že to občas odnesou nevinni lidé ? Holt nežijeme v ideálním světě, že ano...
Autor je dobrý vypravěč. Konec je překombinovaný, ale co už taky pořád vymýšlet , že ?
Škoda toho konce. Nemělo to náboj. Dalo se z toho vytěžit víc. Nějak jsem z toho závěru otrávená.
Na mně strašně moc postav. Až jsem se v tom ztrácela . Za WOW konec dávám plusové body. Jinak mi připadá, že je tam dost nevysvětlených věci. Asi bych si to musela přečíst znova, pravděpodobně jsem dost věcí nepobrala...
Kniha se mi líbila, konec mě zklamal. Měla jsem v hlavě jiné rozuzlení, docela geniální. To se bohužel nekonalo. Škoda. Nechci se chlubit, ale muj konec by byl býval lepší. No jo,asi začnu psát, nebo co....
Já jsem to vůbec nepochopila. Ani se mi nelíbily ty ilustrace. Ten krtek ani nevypadá jako krtek.
Chlapi myslej jenom pérem. Co je na tom těžkého k pochopení... Když se my ženy s tímto faktem smířime, tak v podstatě máme vyřešenou otázku ohledně fungování vesmíru. Tečka
Po Harry Hallovi další sympatický detektiv s tímto křestním jménem.
Nechtěla bych zažít, to co Eliška. Ani se nedivím, že jí z toho svým způsobem hráblo. Vztah s takovým člověkem musí být zákonitě problematický. Od Davida to byl opravdu risk, jít do toho s city naplno.. Život není peříčko, probrat se tím haraburdím, co máme občas všichni v hlavě, je docela fuška. O to žádná..
Četla jsem příběhy dětských nevěst, provdané za starce. Jemenské dívky alespoň dostaly za ženichy vrstevníky. Je to zkrátka jiný kraj. Jiná kultura, jiné tradice, jiné náboženství.... Nejsem si jistá, zda nám přísluší odsuzovat zvyklosti cizích národů. Evropa není pupek světa.
Nevím, co k tomu napsat. Děsně ukecanę. Nevím. Marně se snažím na této knize něco vyzdvihnout. Nechci být kritická. Sama bych nic nenapsala. Ale. Bolí mne, že nemůžu nic pozitivního vymyslet...
Poslouchala jsem audio. Přednes mě bavil. Asi jsem zvrácená. Nejvíc se mi líbila postava Velkého Jima. Byl uvěřitelný. Musela jsem se smát, jak si své skutky obhajoval citáty z Bible. Překroutil si to podle své potřeby. Jinak jsem přesvědčená, že za týden budu jen mlhavě přemýšlet, o čem že to bylo....
Příběh je předvídatelný. Některé pasáže jsem notně přeskakovala, nekonalo se žádné překvapení. Je to spíše taková reportáž. Námět je silný. Dalo se z toho vykřesat víc.
Rozhodně zajímavé. Zajímám se o vše, co souvisí s lidským mozkem. Je to fascinující.
Nečekaný konec to docela zachránil. Jinak to bylo úmorné. Dá se říct, že to až fyzicky bolelo. Jsem ráda, že to mám za sebou.