pisutka komentáře u knih

Ač jsem neměla v úmyslu si knihoteku zasekat dětskými knížkami, uděluji výjimku. Čtení o sloníkovi zabírá, dvouletý klučina první den usnul u dvacátéprvní stránky, ovšem na startu byl solidně rozjuchaný, na další pokus zabral téměř okamžitě. Věřím, že efekt vydrží a postupně si na čtení před spaním zvykne a následně ho zklidní předčítání jakékoli knížky, což se nám, bohužel, s jinými tituly prozatím nepodařilo. Pro mě kniha roku.

3 02.02.2017

Příjemné překvapení. Fajnové odpočinkové čtení. Autorku jsem neznala, knížka byla dárek :-).
V rámci tohoto žánru musím hodnotit vysoko, příběh rychle zaujme a pěkně odsýpá.
V budoucnu se paní Garwoodové vyhýbat nebudu, když mi přijde do rukou.

1 02.04.2014

Tak aby bylo spravedlnosti učiněno za dost, hodnocení 3 a půl hvězdy :-).
Tlustoknihy čtu ráda, s příběhy se nemusím loučit moc brzy, tohle ovšem byl adrenalinový zážitek hodný horské dráhy.
Atmosféra viktoriánské Anglie z knížky přímo dýchá, postavy jsou vykreslené parádně, magie je podána velmi neotřele, ale vyprávění zbytečně drhne u naprosto nezáživných kapitol a spousta textu pod čarou mi byla nakonec také na obtíž.

02.04.2014

Na Hlavu XXII jsem se dlouho těšila a šetřila jsem si ji, až budu mít víc času čtení.
Konečně jsem se dočkala, ulehla jsem s nachlazením a pustila s chutí do toho:-).
Několik prvních kapitol jsem byla zaskočená, a dokonce byla na pochybách, zda budu mít sílu prokousávat se dalšími stránkami. Ale jak kapitoly ubíhaly, začínal ten celý válečný nesmysl dávat smysl. V tu chvíli už jsem byla „chycená“ a bylo nemyslitelné, abych knížku odložila a nedozvěděla se, jak to s Yossarianem a jeho přáteli dopadne. Držela jsem hrdinům palce, aby si v armádní mašinerii udrželi duševní zdraví a vyvázli se zdravou kůží.
Hlava XXII byla po Mladých lvech dalším výborným antimilitaristickým kouskem.
Lze jen doporučit!

4 30.01.2014

Bohužel, půjdu trochu proti proudu. Klasická romance bez historické hodnoty, alespoň pro mě.
Kdyby nebyl začátek vyprávění datován, vůbec by nebylo poznat v jakém časovém pásmu se děj začíná odehrávat, a zmínka o jízdě v bryčce to nezachrání. Postrádala jsem „ducha doby“.
Americká spol. měla určitě náskok, na začátku 20. stol. byla jistě méně upjatější, ale postoje hlavní, příliš emancipované hrdinky mi nepřišly moc věrohodné a chování dalších postav také. Povahový galimatyáš všech postav, pomáhal paní spisovatelce děj zašmodrchat. Přitom mohly být krásně využity dějiny, ale tři velké války se vyprávěním jen mihnou, snad jen proto, aby se mohlo natěšeně čekat na návrat hlavních hrdinů, případně nějakou postavu odstranit. Tento příběh by mohl být vyprávěn téměř kdekoliv a jeho poselství zůstane nezměněno :-).
Tentokrát jsem se s výběrem čtiva netrefila, na tento kus platí příznačné: "sto lidí, sto chutí".

3 08.11.2013

Můj první Jirotka. Očekávání se naplnila – příjemně jsem se pobavila, příběh mile plyne a detektivní zápletka nutí čtenáře dostat se rychle na konec knížky. Odlehčená, humoristická minidetektivka na propršené odpoledne a spravení nálady :-).

1 26.08.2013

Paráda! Výborně zpracované téma, 80.léta očima mladého bystrého kluka.
Líbilo se mi, že se hrdina profiluje postupně, životem proplouvá jako tehdy drtivá většina lidí v CSSR, nad událostmi a klimatem ve společnosti ale přemýšlí, a svůj názor a postoje si tvoří sám. Úžasně čtivé, jak jest popsáno níže, nic nechybí – akce, láska, napětí i humor. Lze jen doporučit!
A nakonec fascinace nad obyčejnou plechovkou coca-coly v západáckém obchodě, je také úžasné připomenutí doby minulé, leckomu bych zadala jako povinnou četbu :-).

4 14.04.2013

Tak tahle Erskinová mi nesedla. Vůbec.
A to si myslím, že s jejími díly zacházím velmi zodpovědně, aby nedošlo ke škodlivému předávkování, max. 1dílko ročně, čím delší mezera, tím lépe!
Nemohla jsem se vůbec chytit, hlavně příběh ze současnosti mi přišel jak z jiného světa! Novodobí výletníci byli mimo mísu snad všichni, řešilo se hlavně aby se nezmeškal oběd/večeře, hlavně abychom se najedli a napili a pak se teprve bude řešit cokoli dalšího: zloději, duchové a jiné pohromy počkají :-). Na příběhu z 19.stol si dala autorka záležet víc.

3 14.04.2013

Ano, občas jsem měla dojem, že čtu příručku Jak být dobrá dcera, přítelkyně, manželka.
Výchovné a mravokárné pasáže ze stránek chvílemi přímo řvaly, což je celkem pochopitelné, když knížka vznikla na objednávku pro tehdejší mladé čtenářky – svět popsaný přes růžové brýle s výchovnými prvky :-).
Celek dnešního čtenáře snad neurazí, čtení krásně ubíhá, ani dialogy mi nepřišly příliš dávnověké. Malé ženy mi ukázaly, že vztahy mezi mužem a ženou jsou stále o tom stejném, ani za 150 let se mnoho nezměnilo, teda kromě namlouvacích praktik!!

3 20.03.2013

"Prášky proti smrti". "Protože samota zesiluje".

Najděte si v Helsinkách svoje oblíbené hlášky :-). Stojí za přečtení nejen kvůli vtipným průpovídkám.

09.03.2013

Na pozadí událostí II. světové války vzniká nevšední příběh lásky a setkání různých kultur. Životy hrdinů by se jinak nespojily, kdyby jejich rodiny nebyly díky válečným událostem zničeny.
V knize vystupují postavy mnoha národností, díky kterým dostaneme odlišný pohled na vyrovnání se s hrůzami války a překotnými poválečnými změnami ve světě, kdy nezůstal mnohdy na kameni kámen.
Mladá Japonka, Ind a „kolonialisté“ z Anglie na indické půdě, ti všichni vypráví svůj příběh až do současnosti, bohužel, II. světovou válkou nic nekončí, lidské plémě jest nepoučitelné.

2 09.03.2013

Krat'oučké povídky, obsahem však výstižné. Každá zapůsobí trochu na jinou strunu.
Jak vlastně vnímají staří/mladí Rusové rozpad USSR, nové uspořádání? Povídky Vám na pár stránkách možná napoví…

09.03.2013

Velmi milé překvapení! Chytne, pobaví, i rozpláče.
Z rádoby "romantické dopisové" zápletky se postupně vyvine silný příběh hrdinství obyčejných lidí v době okupace.

3 09.03.2013

Několik, na první pohled samostatně vyprávěných příběhů, se stránku po stránce postupně propojí a činy jednotlivých hrdinů se navzájem ovlivňují. Vzniká emotivní, silná mozaika lidských osudů, vyprávěná v několika krátkých revolučních dní v Číně, doby nedávné. Upřímně obdivuji každou statečnou duši, která dokáže proti totalitnímu režimu veřejně ve své zemi vystoupit.
Doporučuji, Ubožáci si pozornost zaslouží.

07.03.2013

Zkrátit, hodně zkrátit, alespoň o polovinu, ubrat pasáže, kde hlavní hrdinka analyzuje cokoli :-),
a s přivřením obou očí, by to možná bylo s hvězdičkou navíc.
Knížku jsem dostala darem, začala jsem číst s očekáváním, že se alespoň pobavím, a to se mi částečně splnilo.
Přistihla jsem se, hned u první košilaté scény, že se usmívám… kde asi udělala soudružka z UK chybu!? A pak už následovalo “sado maso“ - jedno velké mučení.
Prostě se to nedalo, trápila jsem se snad dva týdny, dávala jsem si zdravotní přestávky u jiné knížky, přeskakovala stránky, abych se vůbec dostala ke konci.
Ani s odstupem času, nemám chuť do dalších dílů, Padesát odstínů šedi mě neoslovilo.

3 07.03.2013

Úžasně vtipný kousek, pro mě mnohem lepší než první díl osudů Helenky Součkové. Možná je to tím, že si ještě dokážu představit trable studující pubertální mládeže :-).
Navíc nejde jen klasickou zpověď puberťáka, pro mne má knížka i jiný rozměr, vypovídá o hnusné době /alespoň v mých očích hnusné/ ve které autorka dospívala - udavačství již v mladém kolektivu, svoboda projevu žádná, pro výběr dalšího studia nerozhodovaly jen studijní výsledky, buzerace ze strany kantorů slepě sloužících režimu, přesto jsem se bavila od začátku do trpkého konce.

5 07.03.2013

Šifra mistra Leonarda pro holky :-).
Závěr vyprávění přestával být více a více uvěřitelný, ale celkový dojem napravuje čtivost románu.
A jako bonus, příběh čtenáře naladí na letní toulky za poznáním.
Kdo by se nechtěl zamilovat v místech, kde vznikl jeden z nejznámějších milostných příběhů všech dob?!

16.02.2013

Četli jste nějakou knihu dvakrát? Já ne, zatím jsem se k tomu vždy jen chystala.
Neuplynul snad ani půl rok a cosi mne nutí znovu sáhnout po Úsvitu nové doby a prožít osudy obyvatel Pepova Týnce, tentokrát pomalu vstřebat a vychutnat si brilantně popsané mini příběhy. Celá knížka je psaná v groteskním tónu, čte se s úsměvem na rtech, ale husí kůží po těle!
Konec starých časů jemně naznačuje do čeho se republika řítí, Na úsvitě nové doby vykresluje události února 48 již bez servítek.

1 28.02.2012

Nejsem žrout detektivek/thrillerů, moc jich načtených nemám, nemůžu porovnávat.
Hlavní postavy jsou vykreslené precizně, ale hlavní příběh, vyšetřování vraždy i ten vedlejší z minulosti hlavního hrdiny mne, nedokázal pohltit, nebýt té vztahové linky nudila bych se ještě více...
Díky kladným recenzím, jsem očekávala větší pecku.
Další mínus vidím ve formátu knihy, na první pohled se může zdát, že jde o tlustoknihu o 800stech stránkách, ale ejhle, písmenka velká jak pro slabikář, silné listy, spousta volných stran.
Nevím, zbytečná předimenzovanost. :-))

28.02.2012