Petrasuvicka

Příspěvky

HanaHanaAlena Mornštajnová

(+ SPOILER) Neuvěřitelě smutné a čtivé. Je paradox, že nejlepší, nejčtivější knihy jsou o lidském utrpení, přesto - možná trošku spoiler - jsem se při čtení i po něm nemohla a nemůžu zbavit dojmu, že karma funguje. Za Haninu sobeckost. Přesto to, co se jí stalo a musela vše vydržet, by neměl zažít nikdo.

03.12.2021


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Moje první Mornštajnová. Depresivní, čtivá a smíchaná z Dítěte číslo 44 a Rudé volavky, a mimo jiné je i tak trošku "sci-fi" alternativní historií České republiky s (dejme tomu) jiskřičkou naděje na konci. Ovšem, je to velmi uvěřitelná alternativa a s největší pravděpodobností i velice reálná, pokud by se tehdy nepovedl převrat.

Na každý pád, současnost nevypadá úplně růžově, řada z nás si svobody a demokracie přestala vážit. Aby tohle jednoho dne opravdu nebyla realita.

30.06.2021


Heřmánkové údolíHeřmánkové údolíH. M. Körnerová (pseudonym)

Smutné a krásné, jen mi na konci připadalo, že už to chce mít Körnerová s Annou nějak dořešené, tak ejí životního příběh nějak kvapem dohnala k cíli. Ale nijak to neubírá na čtivosti. Heřmánkové údolí je opět důkazem, že komunisti jsou čisté zlo a 50. léta musela být pro mnohé utrpením. Chudák Pavel. A další.

20.10.2021


Jako hvězdy v temné nociJako hvězdy v temné nociJojo Moyes

Tohle byla krása. Užívala jsem si to. Margery s Alici mi připomínaly dvojici Nicole Kidman a René Zelweger z Návratu do Cold Mountain. U Margery je navíc trocha Scarlette O Harove a Erin Brokowich. Celé prostředí mi pak dokonale připomnělo Zemi bez zákona, kde nebyla nouze o ilegální paliče a venkovské křupany.
Pro mě je tahle Moyesová společně s Divkou, již jsi tu zanechal jedna z nejlepších, tím spíše po ne zrovna zdařilém Zakázaném ovoci. Pojízdná knihovna je poněkud neotřelé a neznámé téma, takže je román i docela poučný. A vlastně i chybě řazený. Vůbec podle mého nepatří do červené knihovny. Historické a společenské ano, ale místo v regálech vedle Shanon Drake nebo Steelové si nezaslouží.

27.08.2021


Dva proti ŘíšiDva proti ŘíšiJiří Šulc

Pravda, co tvrdí popisky, že se jedná nejlepší knihu české literatury za poslední dekádu. Skutečně skvělé, strhující čtení, že ani netušíte, kdy jste vlastně s tím vlakem dorazili do cílového nádraží. Napětí je dávkované a udržované na stěží snesitelnou míru po celou dobu, včetně první kapitoly zabývající se přípravou výsadku a tréninku, který se zprvu jeví jako nejnudnější pasáž. V podstatě je, ve srovnání se zbytkem. Z popisu výslechů a postupů Reichu až mrazí v zádech, včetně přesnosti, s jakou se režisér Sean Ellis inspiroval pro svůj filmový Anthropoid.
Doporučuji i nemilovníkům válečné literatury, protože tohle je mnohem víc.

07.01.2017


CizinkaCizinkaDiana Gabaldon

Asi budu patřit do 1 % čtenářů a asi to té většině nepůjde moc pod nos. Ale mně se to vážně nelíbilo. Vadilo mi tam tolik věcí, že jsem se nepřekousala přes 150. stránku. Nešlo to. Clair je naivní jak daleko vidí! Od momentu, kdy se dostala do 18. století to na mě celé dělalo dojem, že to psala náctiletá naivní holka s velkou slovní zásobou. Jednání Clair bylo tak děsně nelogické. Takhle by se přece člověk nezachoval, kdyby se dostal do historie. Šílel by, snažil by se hledat cestu zpět, mluvil by o věch ze své současnosti a musel by těm lidem z 18. st. připadat jako blázen. Ale ona seděla v tvrzi jako by se nechumelilo, po svém manželovi, kterého roky neviděla kvůli válce, vůbec nijak netruchlila a nebylo jí proti srsti jít do postele s někým jiným. Za mě opravdu ne. Odložila jsem to, abych nelitovala ztráty času nad takovou bichlí.

02.02.2020


Bílá MasajkaBílá MasajkaCorinne Hofmann

"Odkud, že je? Ze Švýcarska? A vzala si Masaje? Masaje říkáš? To je cvok!" řekl Keňan, kterému jsem popsala ve dvou větách děj mnou čtené knihy. I pro ně jsou Masajové a Sambuři příliš odlišní a zvláštní. Ke knize jsem se dostala po návratu z Keni proto, abych se dozvěděla něco více o životě Masajů / Samburů. Nikdy nepochopím autorčino absurdní uhranutí, možná téměř až posedlost, Lketingou, kterého pouze chvíli pozorovala a na základě toho stornovala dosavadní život.

Co se týká projevu, je opravdu jednoduchý a nekomplikovaný. Ovšem chvílemi začne rušit podrobné popisování nepodstatných banalit, takže máte občas chuť přeskočit. A někdy to taky nakonec uděláte a zjistíte, že v tom nepřečteném odstavci jste o nic nepřišli.

18.12.2018


VypravěčkaVypravěčkaJodi Picoult

Geniální kniha, která má hodně pomalý rozjezd, prvních 100-120 stran se patláme jen v Sageině životě, takže to evokuje rádoby romantickou slaďárnu o umírání, ale pak se příběh konečně zlomí, sklouzne do slibované problematiky druhé světové války a posledních 10-5 stránek totálně změní pohled na celý příběh.

08.11.2015


Léto s kovbojemLéto s kovbojemJaromíra Kolárová

Při čtení jsem to léto skoro cítila. Barvité popisy léta v zimě pohladí po duši. A pak, kdo má rád film, užije si každou hlášku :) Konec je o malounko jinačí, než znám z filmu, takže malé plus navíc.

19.02.2021


DědinaDědinaPetra Dvořáková

Je mi líto, ale mně se Dědina fakt nelíbí. Málokdy můžu říct o knize, že se mi fakt nelíbí. Možná je v tom i autorčino umění - popsala první dvě postavy tak dobře, že je nenávidím, nelíbí se mi, hnusí se mi. Jenže se mi příčí číst zbytek Dědiny dál. Bohužel, Dvořáková mi silně připomíná Třeštíkovou. A té nemohu přijít na jméno.

10.05.2021


Deník kastelánaDeník kastelánaJ. Bittner (pseudonym)

Je to už delší dobu, co jsem Kastelána četla. Je to dost jiné oproti Aristokratce. Dílem duchařina, dílem psychologická sonda do duše kastelána. Myslím, že primárně se necílilo do prvoplánového humoru jako u Aristokratky, což mi nevadilo. Svým způsobem se mi to líbilo. Ale totálně mě vytáčí ten otevřený konec! Buď příběh dokončím, anebo ho nepíšu! :D

01.06.2021


Poslední aristokratkaPoslední aristokratkaEvžen Boček

Jednohubka na rozptýlení mezi učením a thrillery. Pobavila jsem se, smála nahlas, takže na mě občas lidi koukali dost divně (zvlášť jedinec, který v tu chvíli četl Obsedantně kompulzivní porucha a jak s ní bojovat :D). Po přečtení si člověk musí myslet, že rodinka Kostků je vlastně skupina naprosto neschopných idiotů, ale hrozně pobaví (cizí neštěstí vždycky, že :D?) Přečteno za den a vřele doporučuji dál :)

06.01.2015


Muž jménem OveMuž jménem OveFredrik Backman

Přirovnání ke Stoletému staříkovi je podle mě nešťastná volba. Obě knížky toho mají poměrně málo společného. Stařík hraje na prvoplánový humor a absurditu. To Ove nenabízí. Prvních 70 stránek jsem váhala, jestli knížku neodložím. Ale nakonec jsem ráda, že jsem vytrvala. Ove je spíše tragikomický příběh s poselstvím nejen mezi řádky. Humor, který se rozjede až s příchodem kocoura, je spíše navíc. Původně to bylo na 4*, ale ten konec mě dostal.

12.03.2021


Pěšky mezi buddhisty a komunistyPěšky mezi buddhisty a komunistyLadislav Zibura

Nedočteno. Z knihy jsem měla dojem, že je to vlastně jen prezentace vyčůraného Pražáčka, který zneužívá pohostinnosti místních, kteří ryjí bídou pusou v zemi. Zajídal se mi ten způsob. Jinak vtipná přirovnání má, to ano.

16.04.2021


HotýlekHotýlekAlena Mornštajnová

Potřebovala bych půl hvězdičky, tentokrát se mi hodnotí nelehko. Hotýlek je typická, a zároveň netypická Mornštajnová. Děj plyne jako řeka a ukazuje, že člověk míní a bůh - dějiny a komunisti mění. Osudy všech členů rozvětvené rodiny ukazují, že většinou se dá zvládnout vše, i když to na první dobrou nikdy tak nevypadá. Netypicky jsem u Mornštajnové poprvé zaznamenala v úsměvnost i vtip, na který u ní nejsem zvyklá. O to víc mě překvapil a pobavil. I tak jsem s Hotýlkem bojovala víc, než jsem čekala. Často jsem se nudila a hledala rozptýlení od čtení.

12. ledna


Mrtvý na Pekelném vrchuMrtvý na Pekelném vrchuJuraj Červenák

Můj první Červenák, kapitán Stein, Jaroš a spol.
Jejich charaktery a propojení mě opravdu baví, funguje mezi nimi knížní chemie a místy jsem se musela při jejich dialozích i zasmát.
Teď ke knize...
Slušná řezničina od první stránky. Ale navzdory dobře vystavěné zápletce jsem ze začátku měla problém se začíst. Spousta pro mě neznámých pojmů a mohamedánských titulů, dost slov jsem si musela dohledávat, protože je autor v textu nijak nevysvětlil. Rozhodně to chce soustředění, člověk se zamyslí nad něčím jiným, minou dva řádky a okamžitě se ztratí :D.

16. března


Okamžiky štěstíOkamžiky štěstíPatrik Hartl

Hartl rád do knížky hrne někdy až moc událostí a děj žene dopředu asi tak jako když mluví v talkshow. Začala jsem částí Veroniky. A když jsem ji dočetla, cítila jsem se jako po porci kachny se zelím a šesti knedlíky. Přecpaně. Pokračovala jsem Jáchymem a měla jsem toho už dost. Ačkoli je originální doplnit pohled jedné postavy o pohled druhé, mít to vše pěkně po ruce a otáčet, je toho až moc. Bylo to pořád dokola a popravdě to v polovině druhé části přestává být zábavné. Kvanta děje, kvanta událostí, spousta i takových, který nebyly k ději nijak podstatné a u žádné dlouho nezůstalo. Měnily se po odstavcích, někdy po větách, asi jako když si sedne parta kamarádů u piva. Za sebe musím říct, že tímto s Hartlem končím.

02.02.2020


Aristokratka u královského dvoraAristokratka u královského dvoraEvžen Boček

Vlna zločinnosti mě spíše obešla. Znuděná zmateným chaotickým "humorem" a vyprávěním jsem knihu odložila. Královský dvůr se vrátil do starých kolejí a vše napravil. Tichá v Nizozemsku je fakt 'psycho' :D

01.06.2021


Dítě číslo 44Dítě číslo 44Tom Rob Smith

Kdyby mi někdo někdy řekl, že budu číst, ba dokonce hltat knihu o stalinovském Rusku z roku 1953, nevěřila bych mu. Směle si dovoluji říct, že Dítě číslo 44 je jedna z nejlepších knih poslední doby a z těch, co jsem nedávno četla. Po neduchaplných padesáti odstínech čehokoli by člověku připadalo dokonalé snad všechno. Tohle však předčilo má očekávání. Skvělé, brutální a drsné, člověku leze mráz po zádech, dělá se mu nevolno z šílených popisů skutečnosti. Možná že dokonalost je právě v té neuvěřitelnosti a zvrácenosti systému...

Nepatrně rozšířím původní komentář. Knížku čtu už po čtvrté a jsem stále stejně nadšená, jako poprvé, i když vím, jak to skončí. Postava Lva mi naprosto přirostla k srdci. I když se to může zdát divný, tak je mi toho chudinky zklamaného vlastním bludem i režimem strašně líto. Letos vyjde film a nemůžu se dočkat, jak se s tímhle kouskem filmaři poprali

26.06.2013


Agent 6Agent 6Tom Rob Smith

Jakmile jednou našlápnete do Dítěte číslo 44, tak se trilogií jenom vezete. Každý díl je dobrý jinak a po svém. Je pitomost srovnávat 50. léta stalinismu s 80. uvolněnějšími léty, postojem kapitalistů za velkou louží a s životem v Blízkém Východě. Prostě to nejde, třebaže Lev s Raisou hrajou hlavní role v celé trilogii. Postavy se vyvíjí, stárnou, dospívají...prožíváte společně se Lvem poslední část, respektive třetinu, jeho života. Opět s ním soucítíte a na konci můžete jen hádat, jak to s ním dopadlo. Každému podle jeho gusta. Takže i Agent 6 si zachoval své skvělé kvality, genialitu příběhu a popsal neskutečné a námi civilizovanými lidmi asi i nepředstavitelné - ať už tomu věříte, nebo ne.

26.01.2014


Mlčící pacientkaMlčící pacientkaAlex Michaelides

Čtivé, rychlé, a to i v místech, kde se zrovna nic převratného neděje. Nutí vás to číst pořád a pořád dál. Co se týká deníku, tak autor jeho zjevení podcenil a nedomyslel, ale když nebudete moc hloubat nad logikou tohohle prvku, tak si knížku užijete. V posledních 10-15 stránkách opravdu nečekaný zvrat! Ačkoli mám dost načteno a mám ve zvyku odhalit pachatele dřív, tak tohle by mě nenapadlo.

01.08.2020


Krev prvorozenýchKrev prvorozenýchJuraj Červenák

Ještě lepší než první díl! Vtipné, napínavé, krvavé. Jizda od první stránky, někdy je to takový fofr, že se místy ztratím a musím se pár řádek vrátit Těším se na další, a ač je to divné, Jaroš mi přirostl k srdci.

14. dubna


Než jsem tě poznalaNež jsem tě poznalaJojo Moyes

No... bylo to smutný. Ale potoky slz? Rozhodně ne. Autorka sice psala čtivě, ale něco tomu chybělo. Nedokázala jsem se vcítit do hlavní postavy, připadat si jako ona, prostě... na můj vkus Moyesová chodila celou dobu jen po povrchu a nešla do hloubky. Emoce i příběh se tedy staly dost plochými a i když se snažila, nedokázala příběh Willa a Lou napsat tak, aby ta procítěnost a deprivace z bezvýchodné situace na mě dýchla sotva knížku otevřu.

21.03.2015


Dánská dívkaDánská dívkaDavid Ebershoff

Bezesporu zajímavá kniha neotřelého a kontroverzního příběhu. Bohužel přijde nějaké to "ale". Je čtivá, to rozhodně, ALE... s milionem odboček v každé kapitole, v každém druhém odstavci. Nemuselo jich být tolik. Trochu mi třeba vadilo, jak je přímá řeč zakomponovaná dovnitř do textu a nestála sama o sobě na novém řádku, špatně se hledala, snadno se přehlédla a pak to působilo jen jako čistě holé vyprávění. Horší je to ale s opakováním. Autor se snažil vyjádřit Einarovy pocity co možná nejlépe, jak se pere uvnitř s Lili, ale nakonec omílal jedno a to samé dokola, což mě v půlce knížky začínalo hodně rušit. Vysvětlil to dost jasně, několikrát, a je jasné, že na straně 200 se nic nezmění, pořád bude chtít být Lili a je jen málo pravděpodobné, že bych na ty vnitřní pochody zapomněla.

Tak jako tak, Gerda je tou hlavní hrdinkou, tou dánskou dívkou, která musí snést labilní a subtilní povahu nového člověka, ani Einara, ani Lili, zkrátka něco mezi. Protože není nic lepšího a povzbuzujícího, než přijít urvaná domů a tam najít svého manžela v dámských šatech.

Jenže "ALE" převažují, takže proto jen za tři, ačkoli by si příběh jako takový zasloužil víc. Za mě tedy nad knihou zvítězil film.

05.02.2016


Ptáci v trníPtáci v trníColleen McCullough

Vždycky mě od knihy odrazovala dramatická replika s patřičným afektem vystřižená do ukázek v televizi: "ALE BOHA MILUJE VÍC!!" Pak jsem jedny Vánoce běhala po knihkupectví s chutí si koupit knížku. Nevím proč, ale sáhla jsem po Ptácích. Trvalo mi další dva roky, než jsem ji otevřela a upřímně, kdo se při tom do otce Ralpha nezamiloval? :)

14.02.2018


Prvok, Šampón, Tečka a KarelPrvok, Šampón, Tečka a KarelPatrik Hartl

Můj první Hartl. Čtivé, svižné, překvapivě dost přisprostlé (vizuálně a po několika talk show s Hartlem mi to k němu nějak nesedí) a neskutečně o ničem. Jen takový náhled do období mužského přechodu. Konec podle mě někam vyšuměl a přišlo mi, že se Šampónem si na samém závěru nevěděl, co počnout, tak mu udělal razantní stopku. Bohužel nenadchla jsem se Patrikem Hartlem tak, jak jsem od boomu jeho knih očekávala.

02.01.2020


BábovkyBábovkyRadka Třeštíková

První stránky prvního příběhu ženy mě popravdě vyděsily. Vyjadřováním, stylem vyprávění. Myslela jsem si, že to je jen specialita dané postavy. Když jsem zjistila, že takhle zcestně vypráví všechny postavy, které jsou navíc naprosto nesympatické a je jich spousta (ale při troše snahy se v nich dá zorientovat). Vlastně tam nebyla ani jedna postava, která by se mi líbila. Vadilo mi jejich chování, jejich charakteristiky... asi jako mi vadily celé Bábovky. Pro mě Třeštíková rozhodně není žádný literární zázrak, který čekal na objevení. Další už si od ní nevezmu. Bábovky jsem zvolila pouze ze zvědavosti.

13.04.2020


Osmnáct pod nulouOsmnáct pod nulouStefan Ahnhem

Ukvapený konec. Hodně. Geniálně sestavená zápletka, vše provázané a na konci, jako by to už autora nebavilo, tak to utne na poslední třech stránkách. Je to škoda. Jinak super čtení a kvantum severské zvrhlosti.

28.09.2020


Dalajlamova kočkaDalajlamova kočkaDavid Michie

Milovníci koček si to jistě užijí naplno. Nicméně je milou formou podané několik základních pravd a stavebních kamenů nejen buddhismus, ale celkově života obecně. Kdyby se podle toho lidstvo řídilo, patrně bychom se ocitli v nirvaně mnohem dřív.

30.07.2021


Hlava světaHlava světaRebecca Gablé

Chytne a nepustí od první stránky. A myslím, že i ty čtenáře, kteří nemusí příliš středověk či českou historii raných knížectví.
Někde tu v komentářích padlo, že je to takové jako Hry o trůny. Já bych řekla, že si tu spíš na své přijdou milovníci seriálu Vikingové. Takový princ Henning, to je vlastně Ivar, akorát s rozdílem, že Henning může normálně chodit :). Tugumír je vysloveně jako seriálový kněz Athelstan. I on narážel na střet víry pohanů a křesťanů, měl zmatek, k jakému náboženství se přiklonit a tak dále.
Rozhodně skvělé, napínavé čtení. Ve druhé části trošku těžkopádnější kvůli přemíře jmen a postav, ale to by bylo tak na odebrání půl hvězdičky.
Těším se na další díly a doporučuji.

12.09.2021


1