Petrasuvicka
komentáře u knih
Zvyknout si na Korfu
Hana Anthi
Řecko miluji, myslím si, že ho "znám", ale možná jen jeho moderní verzi. Vyprávění paní Anthi tak pro mě bylo v mnohém překvapivé, šokující a prostě řecké :). Spousta záležitostí k Řecku a Řekům patří, na to se musí opravdu jen zvyknout.
Osudy porodní báby
Sabine Ebert
Čtivé, skvělé, ale musím se smát, kolik chlapů bude z Marty ještě mimo :D, za chvíli mi na to nebudou stačit prsty na obou rukách. Christian má taky svoje úsměvné momenty, protože je evidentně lepší než Rambo a Terminátor dohromady. Nic to ale nemění na tom, že se to sakra dobře čte.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Dobré. Stručný sloh mi nevadil, naopak jsem ho docela vítala.
Ale...
Musím opravdu souhlasit s mnohými komentáři níže. Některé záležitosti hlavního hrdiny v Osvětimi jsou skoro sci-fi. Vzhledem k tomu, že mám z téhle tématiky docela načteno, jsou jisté záležitosti prostě mírně řečeno přitažené za vlasy. Ale s tím se musí srovnat každý čtenář sám, někomu to možná nepřijde a nechci vypichovat konkrétní věci, abych zbytečně nespoilerovala.
Tentokrát za 3, sice jsem na toto téma četla hůře stravitelná díla, ale nějak se nemůžu smířit s absurdním a nelogickým štěstím slovenského tatéra...
Tajemství porodní báby
Sabine Ebert
Drsné, čtivé, napínavé. Tuto dobu bych zažít nechtěla. Román mimo jiné dokazuje to, že žena to neměla vůbec jednoduché. Tím spíše pohledná a inteligentní. Ve vší té bídě a zmaru je ovšem jedna věc úsměvná, a to postava Christiana, který je vlastně je takový král Miroslav, který dělá zkrátka všechno strašně poctivě a férově. Na každý pád doporučuji, především těm, kteří si oblíbili Katovu dceru. Těším se na další díly.
Čas vlčích máků
Corina Bomann
3,5* - zakokrouhleno na 4*.
Moje první kniha od této autorky, velmi mi sedl její styl psaní. Děj pěkně hrnula vpřed, bylo to milé, příjemné vyprávění dvou dějových linií, které se na konci pěkně spojí. De facto jde o tuctový děj, podobný spoustě jiným, ale momentálně mi to prostě sedlo! :) Určtiě doporučuji a k autorce se brzy vrátím.
Nebe nad Kilimandžárem
Leah Bach (p)
Zklamání a nechut pokračovat. Na knihu jsem se těšila kvůli Africe, ale nepřehlodam ani 100 stran. Nuda, rozvleklost, unikající dejnv haldě podrobného a nepodstatného balastu. Nevím, jestli je to jen chyba výběru knihy, nebo autorky jako takové, protože tohle je první věc, co jsem si od ní vzala. Bohužel na dlouhou dobu taky poslední. Pokud Afriku, tak Barbaru Woodovou.
Katova dcera a prokletí moru
Oliver Pötzsch
Povedené, napínavé a zamotané jako vždycky. Opět se ukázala skvělá práce autora na reáliích a podkladech. Vždycky se dozvím něco nového. A pak je super, že s každým dílem zapojuje další členy rodiny a vždycky nechává prostor pro nějaké pokračování. Jen jsem tentokrát nedala plný počet, ale spíše vlastní čtenářskou chybou, protože jsem se s knížkou párala déle než obvykle. S Kuislovic rodinou jsem v podstatě strávila půl roku, úplně vkuse na jeden zátah jsem sérii sice nedala, přesto jsem ráda, že jsem se dobrala prozatimního konce a na chvíli, tedy do devátého dílu? :) :D, si od nich odpočinu.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Je těžké k téhle práci vytvořit komentář. Jestli smeknout před těmi, co se jim povedlo utéct, před těmi, kteří zvládají žít v tom, co tam existuje. Nelze popsat ani to, jak je těžké si představit, že tyhle absurdní informace nejsou vymyšlené, ale skutečně někde platí.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Potřebovala bych půl hvězdičky, tentokrát se mi hodnotí nelehko. Hotýlek je typická, a zároveň netypická Mornštajnová. Děj plyne jako řeka a ukazuje, že člověk míní a bůh - dějiny a komunisti mění. Osudy všech členů rozvětvené rodiny ukazují, že většinou se dá zvládnout vše, i když to na první dobrou nikdy tak nevypadá. Netypicky jsem u Mornštajnové poprvé zaznamenala v úsměvnost i vtip, na který u ní nejsem zvyklá. O to víc mě překvapil a pobavil. I tak jsem s Hotýlkem bojovala víc, než jsem čekala. Často jsem se nudila a hledala rozptýlení od čtení.
Katova dcera a Rada dvanácti
Oliver Pötzsch
Pecka! Krásně propojení všech postav, nahlédnutí pod pokličku bezectného cechu. Až do poslední stránky napínavé a jako třešnička na dort - má to svým způsobem happy end! Juchů! :D Těším se na další.
Ohnivý pták
Susanna Kearsley
Prvních 80 stran jsem měla radost, že je Ohnivý pták lepší a čtivější než Zimní moře. Jakmile se ale začalo s historickou dějovou linkou, byli jsme tam, co se Zimním mořem. Nudné dialogy po většinou o ničem, zmateně popisované příbuzenské vazby, takže nakonec vůbec nevíte, kdo je jak s kým příbuzný, nové postavy v historické části jaksi nekontrolovatelně přibývají, obvykle s dalšími chaotickými příbuzenskými vztahy. A to příšerné BA... Líbilo se mi akorát, že se děj odehrává v mém oblíbeném Petrohradu. To jediné stálo za něco.
Katova dcera a hra se smrtí
Oliver Pötzsch
Nevím, zda je to pravidlo, ale liché díly excelují na 5* a sudé "jen" na 4* :)
Rozhodně to byl zajímavý pohled do jiné části Bavorska i oblasti pověstí. Akční, napínavé a dokazující, že zfanatizovaný dav je více než nebezpečný. Plus oblíbená třešnička na knize v podobě turistického průvodce s tipy na hezké výlety. Teprve díky katovským příběhům jsem našla chuť poznávat Bavorsko :)
Hana
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Neuvěřitelě smutné a čtivé. Je paradox, že nejlepší, nejčtivější knihy jsou o lidském utrpení, přesto - možná trošku spoiler - jsem se při čtení i po něm nemohla a nemůžu zbavit dojmu, že karma funguje. Za Haninu sobeckost. Přesto to, co se jí stalo a musela vše vydržet, by neměl zažít nikdo.
Zimní moře
Susanna Kearsley
Tohle byl přehmat. Už kdysi jsem po knize sáhla a vrátila, věděla jsem proč. Podruhé jsem sice došla na konec, ale byl to očistec. Krkolomně napsané, nudné... Nápad propojení současné osoby a minulého života, dobrý, to mám ráda. Ale takhle ne! Proboha, nudněji a nezáživněji se to snad pojmout nedalo. Historická linie i současná mohou konkurovat uspávačům hadů.
Katova dcera a ďábel z Bamberku
Oliver Pötzsch
Po trochu pokulhávajícím - respektive trochu moc absurdním čvrtém díle - byla tohle pecka. Po prvním díle druhý nejlepší ze série. Temné, akční, napínavé a začátek je opravdu laděný skoro až hororově. Líbí se mi, jak autor zapojuje všechny členy katovské rodiny a s každým díle je rozvíjí tak, jak stárnou. A opět hezký bonus na konci v podobě průvodce po Bamberku. Dobré tipy na výlety.
Tak daleko, tak blízko
Michaela Zindelová
Ctive, zajímavé. Nicméně Tereza byla dosti naivní a krátkozraká,už jen Leovo znamení Lva naznačovalo, že přesně takhle se bude chovat. Stejného člověka, taky Lva, jsem poznala tady. Při čtení to do jisté míry bylo maličké deja vue. Na každý pád poučné. Ale autorka, i další co s vzaly cizince, dokazují, že zkušenosti a některé životní pravdy jsou zkrátka nepřenosné. Musí se holt zažít.
Druhé království
Rebecca Gablé
Přestože je téma Vikingů mně velmi blízké a těsila jsem se na knihu, tak se mi paradoxně mnohem víc líbila Rebečiny Hlava světa :) To však neznamená, že je Druhé království horší či méně čtivé, ovšem je dost podrobné a pro spoustu jmen občas matoucí. Doporučuji obojí.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Smutné a krásné, jen mi na konci připadalo, že už to chce mít Körnerová s Annou nějak dořešené, tak ejí životního příběh nějak kvapem dohnala k cíli. Ale nijak to neubírá na čtivosti. Heřmánkové údolí je opět důkazem, že komunisti jsou čisté zlo a 50. léta musela být pro mnohé utrpením. Chudák Pavel. A další.
Katova dcera a král žebráků
Oliver Pötzsch
Masakr. Kromě toho, že mrtví tam padají jak mouchy, je děj velice dobře propracovaný, taky pěkně zamotaný a překvapivý v mnoha ohledech. Třeba v tom, co Jakob všechno dokáže přežít :D :) Dokonce mám chuť se podívat do Řezna, takže se mi líbí autorův bonus v podobě "turistického průvodce" na konci každé knihy.
Setkání v Opeře
Hana Marie Körnerová (p)
Taková jednoduchá, romantická jednohubka z Francie. Nijak neurazí, ale přece jen je znát, že je to asi něco z ranější tvorby paní Körnerové. Jako čtenářská vsuvka na odpočinek mezi krvavý středověk a normanské bitvy skvělé :)