Perverzák
komentáře u knih
Kniha plná erotiky, kde hned ze začátku nechybí eroticky laděné vtipné slovní obraty. Kdo má rád humor i erotiku, tak mu tuto knihu doporučuju.
Zákon je velmi důležitý zejména kvůli proimigračním aktivistům.
Nutné si uvědomit, že žádný doktor ani inženýr nebude běhat přes hranice, protože podle § 42i zákona č. 326/1999 Sb., takovým cizincům s vysokou kvalifikací vydá ministerstvo modrou kartu.
Z těchto důvodů četbu zákona doporučuji, zejména toho paragrafu 42i o modré kartě určené pro pracovníky s vysokou kvalifikací.
PS: Chytrému napověz...
Zákon je velmi důležitý zejména kvůli proimigračním aktivistům.
Nutné si uvědomit, že žádný doktor ani inženýr nebude běhat přes hranice, protože podle § 42i zákona č. 326/1999 Sb., takovým cizincům s vysokou kvalifikací vydá ministerstvo modrou kartu.
Z těchto důvodů četbu zákona doporučuji, zejména toho paragrafu 42i o modré kartě určené pro pracovníky s vysokou kvalifikací.
Zatímco novela "Dekameron" od Boccacia zahrnuje sto příběhů (příběhy smyslné lásky, milostného dobrodružství, útrap a radostí sexu), které si po dobu deseti dnů vyprávělo sedm paní a tři mladíci, prchající před morem v roce 1348, tak "Dekameron v bílém" od MUDr. Františka Křiváka vypráví psychiatrické a psychologické problémy erotiky a sexu. Ty jsme si měli vyprávět zejména při Covidu-19.
Zrovna jsem odložil se zklamáním "Deník Ostraváka" a zlepšuju si náladu knihou "Dekameron v bílém." Jeho četbu doporučuju.
Nádherná publikace o židovském hřbitově ve Vyškově (doplněná fotografiemi), který je veřejnosti přístupný při dnech evropského dědictví jeden den či víkend v roce.
Kniha se skvěle četla a celkově autora k četbě doporučuji ;-)
Z knihy pocházejí i věty, které je dobré citovat:
"Chceli muž sex, mluví zásadně o lásce, chce-li žena lásku, nabídne sex."
„Každý chlap má takovou ženu, jakou si zaslouží, a když si moc vybírá, dostane hysterku."
„Každý muž si vzpomene, že jako malý chlapeček žil v omylu, že ho má jen na čůrání. Ve stáří příjde na to, že to omyl není."
„Proč smrdí chlapům po šedesátce slipy? Chcípnul tam pták. Na mrtvé vzpomínáme a na dušičky svíčku dáme."
„Ženská pochva, to je past. Buď do ní spadneš, nebo uklouzneš na něčem, jak se vyhýbáš. Jde o to nezlomit si vaz."
Somrák
V horkém létě ve stínu
lízal somrák vagínu
i když byla umělá
zapotil se docela
Praktický člověk
Nejsem fakticky
člověk praktický
na to mé flákání
chlastání, mrdání
není potřeba
zvláštního nadání
Výše uvedené básně a říkadla pocházejí z knihy „Let balonem“ od od krále pornofolku Milana Smrčky (Záviše), kterou ilustrovala Kristina Šilerová.
Zajímavá kniha. Některé pasáže by se měly vytesat do kamene:
1) Ke značnému znárodnění došlo v roce 1945 před komunisty. Znárodněný průmysl byl zaúvěrován u zahraničních bank.
"Nejzávažnějším opatřením bylo však znárodnění klíčového průmyslu, bank a pojišťoven v říjnu 1945. Tento čin, který značně přesahoval požadavky demokratické revoluce, dal do rukou lidu nejen veškeré finanční a peněžní hospodářství, ale i 62 % všeho průmyslu. Říjnové znárodnění stalo se tak vlastně prvním významným krokem k uskutečňování revoluce socialistické.
Panství Živnobanky, Agrární banky, Báňské a hutní, Bati a podobných mamutích kapitalistických podniků nebylo obnoveno. Páni Preissové, Beranové, Kruliš-Randové, Stoupalové a jiní magnáti ostrouhali kolečka. Jejich bývalý majetek se stal majetkem národa. Zmizel jejich kdysi rozhodující hospodářský vliv, a tím i vliv politický. O osudech národa a státu se přestalo rozhodovat na poradách bankovních ředitelů a předsedů správních rad mamutích koncernů a kartelů.
Zmizely i kdysi významné vlivy zahraničního kapitálu. Kapitálová účast francouzského zbrojaře Schneidera na plzeňské Škodovce, právě tak jako anglická účast kapitálu vložená do Vítkovických železáren či anglo-americký kapitálový podíl koncernu "Univeler" na Schichtových závodech v Ústí nad Labem byly znárodněny. Ostatně tito zahraniční kapitalističtí imperialističtí žraloci dostali své, kdysi do těchto podniků vložené peníze, dávno ve formě dividend zpátky."
(citace textu ze str. 12-13)
2) V roce 1947 došlo kvůli následkům sucha ke katastrofální neúrodě. Sovětské Rusko nám darovalo obilí.
"Když koncem léta roku 1947 nastal v dosavadním úspěšném budování a upevňování hospodářství lidově demokratické republiky první otřes následkem nebývalého sucha, byla to pro čs. reakci jen voda na její mlýn. Sucho, nemající pamětníka, způsobilo katastrofální neúrodu. Sklidilo se jen něco málo přes 60 % očekávaného množství obilí, brambor ani ne 50 %, cukrovky 53 % a sklizeň píčnin poklesla na pouhou třetinu. Výživa obyvatelstva byla vážně ohrožena a bez mimořádných opatření hrozil zemi hlad."
(citace textu ze str. 34-35)
"V této velmi těžké situaci se ukázalo znovu, kdo je naším opravdovým přítelem. Dodáním 400 tisíc a později dalších 200 tisíc tun obilí pomohl nám Sovětský svaz z takřka nepřekonatelných nesnází."
(citace textu ze str. 35)
No jo, co ale čekat od českého tržního jednání? Kocourkov?
Ne, spíš Klausův Čechokapitalismus, kde neviditelná ruka trhu rozdává facky. Co nestihli Němci za druhé světové vypálit a američané vybombardovat, tak to se spolehlivě podařilo zničit za současného Čechokapitalismu (1999 - 2009) a nikoliv socialismu (1948 - 1989).
Obsah knihy je vyřešen chronologicky podle let 1999 až 2009. Ale jinak v pohodě, protože na str. 136 - 137 je typologický rejstřík.
K některým vybraným pomníkům Čechokapitalismu z knihy například patří:
Ringhofferovy závody / ČKD Tatra Smíchov - str. 18
Důl Jindřich (č. 4) v Karviné - str. 26
Důl Zárubek (č. 5) v Ostrava-Slezká, Ostrava, Záruba - str. 31
Drnovický cukrovar Offermann a Co (Vyškov, Brněnská) - str. 38
Automobilka Praga (Praha 9-Libeň, Ocelářská) - str. 42
První Českomoravská továrna na stroje v Praze - str. 46
Kladivová těžní věž dolu Petr Bezruč (Ostrava) - str. 49
Johann Liebieng a Co - textilárna (Liberec) - str. 54
Slavskovský cukrovar Herrmanna Redlicha - str. 70
Strojírna Ruston a Co (Praha 8-Karlín, Sokolovská) str. 88
Strojírna s slévárna Leopold Schifauer / Škoda Plzeň (Klatovy) - str. 94
Osram, akciová společnost / Tesla (Praha 7-Holešovice) - str. 100
Bratři Hamburgerové a Singer, prostějovská hanáčká sladovna - str. 106
J. L. Jordan, chemická továrna (Kralupy nad Vltavou) - str. 109
Rolnický akciový pivovar v Němčicích a Zborovicko - kojetínské cukrovary Abraham Popper a spol. (Němčice nad Hanou / Kojetín) - str. 113
Učebnice sloužile zejména pro účely tzv. stranického vzdělávání Středočeské Univerzity Jana Švěrmy v Praze, Akademie základů společenských věd v Brně a popřípadě Ústředního institutu politického vzdělávání v Praze.
V knize jsou kapitoly jako například:
1. Ekonomie jako věda, její předmět, metoda a základní vztahy
2. Hodnota, cena, zisk - zbožní výroba
3. Peníze a jejich funkce - finanční a měnová politika
4. Měření výkonnosti ekonomiky - HDP a státní rozpočet
5. Tržní mechanismus, nabídka a poptávka, úloha cen
6. Nezaměstnanost a inflrace, hospodářské cykly
7. Podstata, směry a cíle hospodářské politky
8. Mezinárodní ekonomika, ekonomická integrace a Evropská unie
9 Veřejný sektor a veřejné finance
10. Základní nemarxistické ekonomické teorie a jejich kritika
11. Faktografická příloha
Škoda, že tato komplexní literatura nemá nějaké další komentáře. Já jsem se zejména zajímal o cukrovarskou dráhu Vrbátek, Tovačova a hlavně Němčic nad Hanou (str. 348 až 357).
Inu, tak není nad to prodat prosperující cukrovar v Němčicích nad Hanou a pak ho s potleskem evropské hospodářské soutěže nechat zbourat. Je to snad Kocourkov? Ne, jen prostě Klausův slavný Čechokapitalismus.
Knihu doporučuju, i kdybyste pro ní měli běžet nahlédnout do místní obecní či okresní knihovny.
Knihu jsem si zapůjčil v Moravské zemské knihovně v Brně. Statistická ročenka srovnává období let 1937 až 1983.
Kniha informuje o ukazatelích národního důchodu a společenské spotřebě, průmyslové a zemědělské výrobě, školství a studiu, sociálním zabezpečení, zdravotnictví a bytové politice.
Dále o finanční politice, růstu průměrné mzdy a bytové výstavby. Nechybí v knize ani informace o vědeckotechnickém rozvoji, živočišné výrobě, dopravě (silniční, kolejové, námořní a letecké).
Čtenáře a badatele překvapí informace ohledně cestovního ruchu včetně cestování do zahraničí, kultura včetně literatury nebo sociální péče a zabezpečení, osobní spořebě a stavu bydlení.
O další informace se podělím v diskuzi. Četbu knihy historikům a badatelům doporučuji.
Kniha poskytuje užitečné informace ohledně Vietnamu (Vietnamské socialistické republice). Zajímaly mne zejména kapitoly o politickém (vláda jedné strany s dělbou moci: zákonodárná, výkonná a soudní) a ekonomickém systému (socialisticky orientované tržní hospodářství), kdy je zaručena rovnoprávnost vlastnických forem a členství ve Světové obchodní organizaci. Více informací v diskuzi nebo knize, kterou doporučuji.
Po Komunistickém manifestu doporučuji tuhle útlou knížečku, kde se čtenář dozví následující informaci: "Hodnota zboží je určena prací nutnou k jeho výrobě.Marx důkladně prozkoumal hodnototvornou vlastnost práce a přitom zjistil, že každá práce nutná k výrobě zboží, přidává tomuto zboží ze všech okolností takovou hodnotovou veličinu, jaká odpovídá spotřebovanému množství práce."
Pokud je tento popis složitější, tak "z toho jednoznačně vyplývá, že pracující třída vyrábí hodnoty. Z celého množství produktů, které vyrobila, dostává tedy dělnická třída nazpět jen část."
Knihu doporučuji a více informací v diskuzi.
V knize se čtenář dozví informace o základech marxistické ekonomie. Musel jsem se s tímto úlovkem podělit nejen umístěním knihy do databáze, ale i komentářem do diskuze. Knihu doporučuji.
Kniha obsahuje různé příklady vykořisťování dělníků:
Hodnota pracovní síly - proces pracovní a zhodnocovací: "Dělník pracuje pro kapitalistu místo pro sebe. Výsledek delníkovy práce nebude patřit jemu, ale kapitalistovi. To jsou dvě základní zvláštnosti kapitalistického výrobního procesu. Jaká bude hodnota vyrobeného zboží, vyrobených šroubů?"
Více informací v diskuzi.
Vykořisťování: Výroba absolutní a relativní nadhodnoty: "Stupňované zhodnocování, zvýšená výroba nadhodnoty rozmnožením nadpráce, zesílenou exploatací – to je smysl, obsah, účel a cíl kapitalistické výroby. Rozlišujeme dvě různé cesty, jimiž se kapitalista žene za tímto cílem:"
Jako student politologie se zájmem četl Ústvu ČR a LZPS. Srovnával jsem ji, tj. provedl komparaci České a socialistické ústavy. Více v diskuzi, abych nezahlcoval komentáře.
Ústavu i LZPS jsem jako student politologie se zájmem četl. Srovnával jsem ji, tj. provedl komparaci České a socialistické ústavy. Více v diskuzi, abych nezahlcoval komentáře.
Socialistickou Ústavu jsem jako student politologie se zájmem četl. Srovnával jsem ji, tj. provedl komparaci České a socialistické ústavy. Více v diskuzi, abych nezahlcoval komentáře.
Skvělá kniha (doporučuji), která se zmiňuje o tématech jako jsou kolonialismus a otrokářská ekonomika kapitalismu, protiodborových represích a policejní činnosti, o škodách napáchaných v první světové válce, zahraniční intervenci v Rusku (v roce 1917 - 1921), podpoře velkokapitálu Hitlera během druhé světové války, válce a represích ve Vietnamu, antikomunistické genocidě v Indonésii, masakrech a represích v Íránu, fašistické anexi Východního Timoru, Iráku jako obětí ropy, černé Africe pod francozskou kolonizací, plundrování Alžírska (1830 - 1998), severoamerických intervencích v Latinské Americe, McCartrismu (obdoba normalizace po vzoru USA) atd. V diskuzi jsem umístil nějaké ty počty obětí kapitalismu, abych nenabourával komentáře.