-Pečivo-
komentáře u knih
27 smrtí Tobyho Obeda
Joanna Gierak-Onoszko
O původním obyvatelstvu Kanady jsem toho moc nevěděl, ale jakmile se v příběhu začaly vyskytovat katolické internátní tak inspektorovi Pečimu hned bylo jasné, do jakých zatáček se kniha bude stáčet!
Velmi silná káva Pečiho toto ráno ještě čeká, Peči zatím leží v posteli a sepisuje tento manifest, ale stejně by se dal charakterizovat i tento počin Absyntu. Velmi silná káva.
Svědectví přeživších těchto škol a jejich následné boje s kanadskou vládou o uznání utrpení se věru nečetla snadno. Míra šikany a mučení byla mimo stupnice a i otrlý čtenář Peči kolikrát odvrátil zrak, aby se zadíval do dálky.
Těžké čtení, 9/10.
Zničit
Michel Houellebecq
Bonžůr! Le pán to zase dokázal. Nemůžu jít pod 10/10. Manifík! Blízká budoucnost, příběh se odehrává v roce 2027, nemá vlastně vůbec žádný dopad na příběh třech sourozenců a jejich eskapád nejen s umírajícím otcem.
Tady trochu paralela ela ela e e e s Knausgardem a Můj boj #1, ale vlastně jen trošku. Nejsmutnější kniha minimálně tohoto roku. Není to o politice, není to o extremismu, je to lidičkách. Srdíčko, papá!
Země těch druhých: Válka, válka, válka
Leïla Slimani
Země těch druhých je o životě francouzské paničky na marockém venkově. Její starej je Marokánec, kterej bojoval za Francouze a teď je to v domovině po válce trochu awkward. Dost jsem se do něj dokázal vcejtit, často se cítím podobně v Dejvicích s šálou bohemky, ale o tom víc v mé příští knize.
No každopádně paninka popisuje trable pramenící z života v Maroku, který už nechce bejt kolonie a kde se jako blonďatá s dětma necítí úplně tak jak se cítila ve Francii. Tak třeba na vesnici není ani jedna pekárna, kde by měli čerstvý máslový kroasány, ani jedna její služebná neumí latté art a její starej ji nechce brát k moři. No co si budem povídat, nechtěl bych bejt blonďatá francouzska v 50. letech v Maroku.
Leila Slimani podruhé. Za mne 6/10. Pani Slimani 9/10, ale o to tady nejde, nejsem prasák!
2666
Roberto Bolaño
2666 napsal a zfinalizoval Bolaño těsně před tím, než zaklepal bačkorama. Já jsem si nedávno v rámci energetické krize bačkory taky pořídil a klepu s nima pořád a vůbec nechápu kde se tohle rčení vzalo, i s rostoucím věkem jsem čilej jak rybička. Ale smykem opět zpět k tomu proč jsme se tu všichni tak pěkně sešli.
2666 je 5 knih, který na sebe tématicky navazujou a celý to má asi 850 stran a vůbec už netuším o čem třeba byla taková třetí kniha. Ale vím, že jsem si kolikrát říkal, že se mi nějaký věty a myšlenky velmi líbí a že bych si je měl podtrhnout! Bohužel jsem klasicky neměl tužku, takže se naši potomci opět nedoví co to bylo.
Tahle kniha má všechno: milostné drámo, mexický box, kadění v kostelech, nácky, sériový vraždy, literární kritiky na vozíčku i bez vozíčku nikdo nesmí stát! Afroameričanský novináře a tak dále pana krále. Je to opravdu obsáhlé dílo, jen co je pravda.
Knihu hodnotím pozitivně, dejme tomu 8/10. Tak veselý Velikonoce.
Jak jsme se vznášeli
Julian Charriere
Cestopiseje o výletech na tichomořské atoly, kde zkoušela v šedesátých letech americká kapela Atomová bomba. Vedle osudu atolů je součástí knihy i potápění k vrakům a popis ponorů. Opět jsem si potvrdil, že potápění je nejlepší v televizi.
Celé slohové cvičení hodnotim velmi dobře, 9/10.
Návrat ruského Leviathana
Sergej Medveděv
No, co k tomuhle napsat. Nesnáším stereotypy, navštívil jsem v životě spoustu míst na světě - jednou jsem byl i v Pardubicích - a poznal mnoho národů, nedávno mne například vezl v pět ráno domu taxikář z Uzbekistánu a bavili jsme se o taškách z Taškentu, ale to že většina ruskýho národa dokáže podporovat tuhle lidskou zbytečnost v prezidentským křesle mi nevysvětlil ani pan politolog Medvěd.
Ano, chápu co tam je psáno a tak dále pana krále, ale proč tomu tak je a proč se děje co se děje například v Buče, to mi ani nadále hlava nechce brát. Do prdele vyndejte si ty hlavy z prdele vy zkurvený debilové a vodstřelte někdo toho vaše debila! Vodstřeljája Putinkurvu charašo paněmáješ?!
Jo jinak kniha ok, ale moc nevím jak tohle objektivně hodnotit. Jednou jsem od souseda dostal knihu o technických aspektech pecí z koncentráku a s tím jsem měl podobný problém.
Život na míru
Marek Rabij
Libor dřív bydlel na míráku a občas jsem za nim byl na návštěvě, takže jsem měl docela dobrou představu o tom, jakej je život na míru. Haha Lol. Teď už pár let zase bydlí jinde, tak jsem s chutí vzal tuto absyntovku do ruky, abych si to osvěžil.
Fóry stranou, protože tahle kniha je o větší bídě než je k vidění každý pátek po desáté hodině večer na Andělu - tato kniha je totiž o textilním průmyslu v Bangladéši.
Tak jako každý jsem si vždycky myslel, že když si koupím v primarku tričko za 8 korun, tak je to drahý, protože trička padaj z náklaďáků a měly by stát maximálně bůra. Maximálně 7 korun, když maj superdlouhý rukávy. Bohužel jsem se mýlil. Trička totiž dělaj v Bangladéši a skoro vůbec jim za to neplatí a tím pádem nemaj na jídlo ani na HD family subscription Netflixu.
6/10, reportáže dobrý, ale trochu to bylo nějaký neučesaný.
Kar
Miloš Urban
Michaela a události v klášteře svatého anděla stále nepřekonaný dílo. A tímto dobré odpoledne, priatelia! Tady peči.
Tohle byl zoufalý kauf do kindlu, protože jsem doufal právě v Michaelu. Místo toho jsem dostal karlovarskou detektivku, ve který určitě bude časem hrát nějaká Geislerová. Nízké hodnocení ovlivňuje i fakt, že to byla blbost a nemám rád detektivky.
Já chci další Michaelu!!
4/10. Naskle.
Na světě žijeme každý jinak
Jean-Paul Dubois
Čau čáu, tak jsem tady dneska s recenzí na francouzskou knihu roku 2019. Takže - bylo to průměrné. Správce jednoho luxusního bytového komplexu skončí na dva roky v base a vypráví podobný příběh jako Tomáš Řepka, akorát že z Kanady.
Spoiler alert - ani jednou tady hlavní hrdiny nevyryl do stěny “tady seděl král Prahy” a ani jednou tam nebyla Kačenka nebo recept na pomazánku. Ale jak naznačuje moudře kniha - na světě žijeme každý jinak! Dost se bojím, že tak dobře jako Tomáš si hlavní hrdina ale nežije. Svědčí o tom i fakt, že po propuštění odletí do Dánska a ne do Dubaje.
Tak já nevím, ale víc jak 6/10 se mi tomu nechce dávat. Peči peči pá!
Nebe nad Lhasou
Ning Kchen
Čekal jsem Brada Pitta a čokoládový příběh o dalajlámovi a místo toho šlo o překvapivě slušně vykreslenej tibetskej venkov, filozofický pojednání o buddhismu a padesát odstínů šedi love story, kterou jsem četl s velkou chutí. Ty vole já stárnu nebo co.
Hlavní příběh je rozhovor mnicha, který utekl z Francie a jeho fotra, famous filozofa. A vedle toho ta love story, kde nechybí biče a svazování a podpatky v šourku. Za mne celý 9/10. Peči peči pá!
Spasitel Duny
Frank Herbert
Peči se rozjel! Jede totiž vlakem a ten vlak je rozjetej, takže tady hned další literární pravdy - tentokrát Duna 2! Vžum!
Teda ono se to jmenuje Spasitel duny, aby to každého, kdo si chce prostě jen přečíst druhou dunu hned z kraje při hledání knihy nasralo.
Krom toho jsem ani nebyl už zdaleka tak nadšen - příběh navazuje na jedničku, Timoty Kulomet už je imperátor a teď se na oplátku snaží svrhnout někdo jeho. Konec byl takový, že si peči řekl a dost a trojku si nekoupil. Určitě se totiž nejmenuje Duna 3, ale nějak dementně jako Dunyel Landa a síla vesmírného národa.
6 pouští z 10.
Severní vody
Ian McGuire
Překvapení roku si bohužel nedokázal udržet verbální mortal kombat Karla Janečka v dvtv a musel jej předat Severním vodám! Kniha o kuchání tuleňů, ledních medvědů a velryb zaujme syrovostí a brutalitou a tak se ani nedivím, že se nelíbila mladší dceři, když jsme ji četli před spaním.
10/10.
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti
Daniel Prokop
Úplně jsem zapomněl, že Václav Klaus kdysi označil kuřecí řízek a salát za levičácké antijídlo. LOL! - už jen kvůli připomenutí hodnotím knihu kladně a zdravím u dalšího vydání pečiho literárních vrat.
Daniel Prokop se snaží prokopnout nevědomost o zásadních problémech nejen české společnosti - exekuce, chudoba, školství, oba dva Klausové a jiné katastrofy. Krom toho tam zamíchá i trochu Ameriky a koncentrovaná informační superkulička je na světě. Tak koncentrovaná, že jsem si po jednotlivých kapitolách musel dávat pauzu v podobě jiný knihy.
Za mne 8/10, podobně jako ostatní podobné věci si to bohužel najde čtenáře jen tam, kde pšenka demence moc nekvete.
Milenec
Marguerite Duras
Autobiografický pidiromán francouzské autorky obdržel roku 1984 goncourta. Ve stejném roce obdržel Fernando Gomes zlatou kopačku a narodil se Pali. To znamená, že ta kniha už je stará. Jo a krom toho vyšla nedávno palimu kniha u Arga! Stahuj, lajkuj, kupuj známým! Ale zpět k tomu proč jsme tady, soustřeďuje se Peči.
Milenec je o tom, jak malá Marguarete vyrůstá v dysfunkční rodině v Indočíně a během puberty si začne se starším bohatým čínským milenecem. Nedávno mi manželka navrtala poličku na knihy na záchod a tak je Milenec první kniha, která byla komplet čtena během kadu. Miluju tyhle vymoženosti! To dřív za nás nebylo!
Kniha celkem za 8/10, překvapivě mě bavil saigonský nádech, matčina chorobně neúměrná láska k sourozencům a to vše zamotané do pubertální touhy po zakázaném prcání v šíleným vedru pod větrákem.
Duna
Frank Herbert
Konečně pořádný literární zpracování toho filmu co teď jede v kinech! Peči je velmi příjemně překvapen tím, co František Heřbert hodil na papír. Velmi se mi líbilo jak dokázal zachytit celou atmosféru planety a písečný červy a tak dále pana krále.
Nejsem vůbec Fanda sci-fi, jmenuji se peči a ne Fanda, že jo, ale tohle bylo tak dobrý, že jsem začal číst druhej díl. Jsem zvědav jak si s tím poradí, když ještě neměl filmovou předlohu, kterou mohl opisovat!
Takže duna dunárum - za mne 9/10
Mořská lilie
André Pieyre de Mandiargues
Už když jsem knihu bral do ruky, tak jsem tušil lehkou zradu. A jak vidno, můj literáradar mne opět nezklamal.
Přeji dobré ráno z mísy všem přátelům dobré literární recenze. Takže dnes tu máme krátkou novelku argentinského erotomana, který se soustředil na příběh dvou adolescentek, které tráví prázdniny na Sardinii.
Příběh to není ledajaký! Teda vlastně je. Holky jsou ve věku, kdy kalhotky začínají byt na obtíž a jelikož ještě nebyly diskotéky, tak se musí spokojit s Italama na pláži. A tak si jedna vyhlídne jednoho, kterýmu řekne, že chce jeho sardinku, ale jakože jen postel a žádnej kostel a ať ji ani neříká, jak se jmenuje.
No a ten ji jeden večer navštíví na čumendu a druhej pak na mambo a konec. Nekonečně popisy sardinské flóry mě dováděli k lehkému šílenství a tak celkem za 6/10. Protože kdo popíše akt na stránku a olivovník na 5, si víc nezaslouží.
Tišitel
Antonio Di Benedetto
Tišitel z dílny Rubato je o jednom pánovi, co neměl rád zvuk a tak všechno tišil. Nejdřív po dobrým a pak po zlým. Teda aspoň myslím, ono to občas bylo trošku guláš.
No nicméně zrovna teď sedím v čekárně u doktora vedle obrovský starý ledničky a tak se mohu velmi dobře s hlavním hrdinou ztotožnit. Taky zažívám existenciální drama a docela bych ocenil kdyby to někdo trochu ztišil, abych se mohl soustředit na hodnocení! Ale co mě teda sere ještě víc je čekání u doktora i když člověk přijde včas a má domluvenej termín. Ještě chvíli a začnu psát Čekatele!
Zdraví, Pečitel. A teď mě napadá, že Pečitel by byl skvělej operátor!! Za 200 korun 4 GB a půlka chleba!
Autoportrét neboli Poslední večeře
Herman Teirlinck
Jelikož si to šněruju na plnej plyn na čtyřicítku, tak už samozřejmě občas dovalí myšlenka jestli budu i v sedmdesáti stále tak oslňující plešatej kolík nebo spíš tlustej brambor.
A o tomto špagátu je i Autoportrét - předem bych chtěl předeslat, že se jedná o 10/10, takže si držte klobouky! Autoportrét je příběh sedmdesátiletýho bankéře, z bohatý rodiny, kterej si kariéru vyženil a moc dobře si je všech svých nedostatků a sviňáren vědom a všechny pocity, strachy a slabosti valí na čtenáře zatímco kouká manikérce do dekoltu.
Za mne všechny pohledy vyprávění plná palba a tím pádem když to sečtu a podtrhnu, tak je to plná palba plus plná palba a to se rovná 2 plný palby.
Jenom matka
Roy Jacobsen
Jenom Matka je čtvrtým dílem ságy o norském ostrově. Je to tak trošku jako Matrix, i když ne tak šílený - jednička byla pecka jak z Lodoicei seychelské, což absolutně nevím co je, ale můj exkurz na gůgl mi právě vysvětlil, že to je palma s největší peckou. Dvojka pak byla menší pecka a třetí ještě menší. Teď ale s odstupem času nedokážu porovnat jestli tenhle díl je menší pecka než třetí díl, nebo jestli je stejná nebo dokonce větší. Psát kvalitní literární recenze není vůbec jednoduchý, teď bych se musel podívat na to, co jsem napsal o třetím díle a pak to porovnat a na to nemáte čas ani vy, ani já. Tak to necháme.
Jedem dál - Ingrid furt bydlí na ostrově, furt tam chodí dělat věci, který tam určitě dělali i v jedničce, dojí, chytaj ryby a sází a sklízí věci a tak dále pana krále. Akorát je teď starší. Ostatní ostrované, resp. někteří z nich, se stěhují do měst a píšou Ingrid o vymoženostech jako je třeba pračka, smart plotna, autodráha a pánev a čtenář tak sleduje střet generací a jak to s Ingrid celý cloumá. Její děti jezdí do města do školy a vrací se na víkendy na ostrov a tam třeba nemaj smart plotnu.
No abych to neprotahoval - šarm jedničky tvořen absolutní izolací a strohostí ostrova se v dalších dílech vytrácel tak dlouho díky rostoucímu kontaktu s civilizací mimo ostrov, až se vytratil skoro úplně. I tak 6/10, pětku si taky přečtu, ale budu u toho určitě mít zase hlemzy. Naskle.
Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
(SPOILER) Bon giordano bruno přátelé dobré literární recenze, tady Peči. Čau čau. Takže - Osamělost prvočísel je příběh Alice a Máti, kterým se v dětství stala velmi nemilá věc - Máťa ztratil segru dvojče v parku a Alice na lyžáku zahučela ze skály. No a k tomu všemu, nebo možná díky tomu se oba stanou děsnýma outsiderama a čtenář sleduje jejich outsiderování životem.
Je to strašně beznadějný, smutný a depresivní a tak dále pana krále, má to bejt strašně tragicky romantický, protože přes všechny životní nesnáze oba hlavní hrdinové maj nakonec skončit přeci jen spolu - což se nestane - a i přesto pečiradar zaznamenal nějakou nekalost. I když se mi to četlo jak chleba s máslem, tak tomu nemohu dát víc než 7/10, něco tomu prostě chybí.