Pavlina50 komentáře u knih

Náhodná půjčka v knihovně....a taková trefa do černého!

Toto čtení mě opravdu pohltilo. A to i přesto, že je kniha inspirována skutečným příběhem a smutné vyústění příběhu je už od začátku známo. Cesta, kterou hlavní hrdinka prošla, než se dostala do toho bodu, kdy už nemohla dál, je neuveřitelně poutavá a z dnešního pohledu těžko pochopitelná.
Čtivost je perfektní, i když to určitě není čtení pro příjemný a pohodový večer – naopak, je to dost trpká kniha.

Autorce se podařilo skvěle vykreslit atmosféru proměn doby plné nejistoty, strachu, realistického obrazu režimu a jeho dopadu na lidskou osobnost.
Velice dobře bylo také vystiženo, jak je z pozice moci vlastně jednoduché zlomit člověka, a pak následně jak dokáže bezmoc a beznaděj ovládnout celý náš život. A v mnoha případech to bývá bohužel i fatální.
Trochu mě sice zarazilo, že velká otázka pointy knihy pro mě zůstala nezodpovězena (nebo jsem ji přehlédla??), ale nakonec jsem si uvědomila, že je to vlastně jedno. Asi není úplně důležité poznání identity toho, kdo hlavní hrdinku k jejímu činu dohnal – těch viníků byla totiž celá řada.
Hodně se nabízí otázka: Má vůbec právo někdo někoho soudit?

Vzhledem k širokému časovému úseku, který kniha popisuje, je to vlastně takový generační román, který mapuje postupně dětství, mládí a dozrávání jednotlivých postav, jejich touhy a očekávání od života, až po pomalé vystřízlivění, pochopení reality a hledání cesty z beznaděje.
Zajímavé jsou i příběhy vedlejších postav, které rozšiřují hlavní kostru vyprávění – například líčení komunistického řešení náboženské otázky ve smyslu zbavit se nepohodlných věřících.

Celá kniha je psaná lehkým a jednoduchým jazykem, domnívám se, že je čitatelná napříč generacemi, od té teenagerovské až po zralý věk.
Pro mě to byl bravurně napsaný příběh, který ačkoliv se čte úplně sám, lehko z něj opravdu není.

Myslím, že je dobré opakovaně se vracet k takovým příběhům, možná právě i v této době, protože často podléhám pocitu, že lidská paměť je čím dál kratší a pojem „svoboda“ pro spoustu lidí už pomalu ztrácí důležitost

7 24.01.2024

Velmi čtivě napsaná kniha. Trošku mi připomínala legendární Angeliku a její osudy – obě hlavní hrdinky byly velmi krásné, velmi cílevědomé, samostatné, prošly si obdobími chudoby i bohatství a velice výraznou roli tu hrála samozřejmě láska. Bonusem knihy je zasazení do doby vlády Jindřicha VIII, tyto reálné historické souvislosti celý příběh příjemně doplňují a dodávají mu uvěřitelnost a atmosféru. Je to romantický a zároveň napínavý příběh s minimem hluchých míst, a myslím si, že neurazí ani ty, co zrovna červenou knihovnu nemají moc v lásce. A to mluvím hlavně o sobě. Naopak – knihu jsem četla jedním dechem.

3 23.01.2024

Tohle byla výpůjčka v knihovně naprosto naslepo – anotace zaujala a už jsem si ji nesla domů. Žádná velká očekávání, a proto snad překvapení. A to v pozitivním slova smyslu.
Téma sekt, komunit, manipulace psychopatických jedinců, jejichž cílem je prostě jen ovládat okolí, je pro mě pořád přitažlivé a toto zpracování mě také sedlo. Dobře se to četlo, střídavý pohled několika osob, které příběh vyprávěly, umocňovalo spád a poutavost, výborně na mě působila celková tísnivá atmosféra a nenápadný, plížící se strach, o okamžiky překvapení a zvratů také nouze nebyla, pointa.....možná se dala tušit, ale přesto překvapila.
Hodně mi to pochopitelně připomínalo Shylamanovu Vesnici, proto ty zvraty nebyly až tak šokující, pouze jsem napjatě čekala, jakým způsobem se autor vypořádá s těmi situacemi, které do knihy vložil a které byly naprosto mimo běžné logické vnímání, pochopení a realitu. A jsem ráda, že toto vysvětlení nakonec nepohřbilo dosavadní celkový dojem z knihy. Když přihmouřím obě oči a od té logiky se s nadsázkou trochu odpoutám, dokážu i takové vysvětlení s uspokojením přijmout. Ostatně – některé věci kolem nás jsou opravdu mimo lidské chápání.

1 07.11.2023

Na první pohled až trochu taková žánrová nevyhraněnost - "lovestory" či thriller, bylo tam obojí i když mám pocit, že té romantiky přece jenom asi trochu víc.
Atmoféra kanadského ranče fajn, motiv pachatele neotřelý, příjemné byly i krátké kapitoly střídající vyprávění několika klíčových postav, čtivost výborná.
Bohužel jsem nejdřív sáhla po druhém dílu této série, takže jsem měla od začátku jasno, jak to dopadne a kdo s kým skončí, ale to není problém knihy, ale čistě jen můj osobní.
Na druhé straně právě ten druhý díl mě nalákal k přečtení i této knihy.
A i když bych přece jenom i tady té romantiky raději trošku ubrala a naopak dodala více "thrillerového" napětí, ve srovnání s prvním dílem se mi tento líbil i tak o malý chloupek víc.

5 25.07.2023

Další z "vizionářů", který už v roce 2015 sepsal ukázku toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby zemi ovládla pandemie chřipky. Koho by v té době napadlo, že za pět let to každý z nás pozná na vlastní kůži.
I když chřipka v tomto případě nehraje zas až tak úplně hlavní roli.
Je to "čistý" thriller plný drsných vražd, temné atmosféry, on-line prostředí darknetu nevyjímaje, kterým tak nějak prochází záhadný muž v černém a s podivným ptačím zobákem.
Z knihy lze poznat, že autor nic neponechával náhodě a určitě se problematikou pandemie a virů hodně podrobně zabýval, zcela jistě spoustu věcí konzultoval s odborníky, proto tam z pohledu nemoci nic nijak zas tak moc nedrhne a vzhledem k té zkušenosti, co už teď máme i my, působí docela důvěryhodně.

Sice to zdaleka není určitě čtení pro příjemný a pohodový večer, ale milovníky napětí a temných příběhů určitě nezklame.
Hvězdičku srážím jen za mírnou překombinovanost, ve které se mi občas trochu hůře orientovalo. Ale jinak.....thriller, jak má být.

6 25.07.2023

Betty MacDonaldovou mám zafixovanou jako vtipnou autorku, zejména s ohledem na knihu Co život dal a vzal, kterou jsem sice četla hodně dávno, ale pamatuji si, že se mi hodně líbila.
Tak jsem byla zvědavá, jak si poradila s tak smutným tématem, jako je tuberkulóza.
A nijak zásadně mě to nezklamalo.
Je vidět, že pokud má někdo cit pro psaní kombinovaný s lidskou empatií, dá se i takové smutné téma podat s mírným nadhledem, sem tam i s vtipem. Vzhledem k tomu, že je to autobiografie, autorka dobře věděla, o čem píše, nelze jí proto vyčítat jakékoliv zlehčování těžké situace pacientů ani se pohoršovat nad tím, že hledá vtip tam, kde třeba pro spoustu jiných najít vůbec nelze. Ale jako každá nemoc, boj s ní je pro každého naprosto osobní a je jen na něm, jak se k němu postaví. A dobrá psychika a nadhled má určitě na léčbu pozitivnější vliv než utápění se v sebelítosti.
Kniha mi hodně připomněla film Učitel tance, metody a způsoby léčby byly naprosto identické....i některá motivační hesla byly použity v obou případech, třeba.... "Všechno, co není odpočinek, je námaha". Kdoví, zda se scénárista trochu neinspiroval touto knihou.
Od knihy sice nelze očekávat žádné záchvaty smíchu a prvoplánovitou zábavu, ale občasné pousmání, i když kombinované s pocity smutnějšími jí upřít rozhodně nelze.

1 25.07.2023

Bavilo mě to.
Pachatelem jsem si sice byla jistá docela brzy, myslím, že ho autorka až moc okatě naservírovala, nicméně, čtení mi to nijak neotrávilo, v napětí mě udrželo to čekání, kdo a jestli vůbec budě někdo zachráněn, či kolik obětí tam ještě bude. Mělo to spád, velice dobře se to četlo, další mouchy proto hledat nebudu. Autorku si určitě ponechám v hledáčku.

7 25.07.2023

"Jsou horší věci než strach. Daleko horší je rezignace. Když se bojíš, aspoň víš, že se ti chce pořád žít".

Taková válečná variace na "Ptáky v trní".
První polovinu knihy jsem vnímala spíš neutrálně, na pět hvěziček jsem to v tu chvíli vůbec neviděla. Ale čím se příběh chýlil ke konci a dramatizoval, začal mě pohlcovat víc a víc, až jsem nebyla schopna vůbec od knihy odejít, dokud se nedostanu na poslední stránku. A to i přes tu občas přemrštěnou romantiku a spoustu klišé.
Hodně mě bavily dialogy Angela a Evy na téma "víra a Bůh", protichůdnost jejich názorů a vnímání světa, ve kterém se právě nacházeli, argumenty, které jeden druhému předkládali a snažili se o nich toho druhého přesvědčit.
Taky mi kniha zase trochu rozšířila povědomí o tom, jak válka probíhala v Itálii, židovská tématika je daleko známější z knih, které se odehrávají třeba v Polsku nebo v Čechách. To, že se v Itálii za války podařilo zachránit až 80% Židů, mě dost překvapilo a byla pro mě nová informace.

Čekala jsem, jak autorka vyřeší závěr knihy, většinou takové knihy končí tragicky aspoň pro jednu z milostné dvojice a tato zvědavost mi přidávala na rychlosti čtení. Rychlost čtení byla dále podpořena i krátkými kapitolami střídajícími se s kurzívou psanými částmi deníku hlavní hrdinky.
Směřování knihy v její poslední části už je docela jasné a konec je proto už vcelku očekávaný. Přesto jsem nakonec neváhala a dala knize plný počet.
Příběh mě totiž nakonec prostě přece jenom opravdu dostal.

"Někdy lidé možná nemají na vybranou, ale někdy si říkám, co by se stalo, kdyby si ti lidé, co nemají na vybranou, přesto vybrali. Co kdybychom si my všichni vybrali, že se toho nezúčastníme. Že se nenecháme šikanovat. Že nesáhneme po zbraních. Nebudeme pronásledovat druhé. Co by se pak stalo?"

2 25.07.2023

Kniha, kde pojem nesvoboda dostává ještě úplně jiný rozměr, než vzpomínáme i my pamětníci na dobu před rokem 1989.

Orwellovo 1984 v přímém přenosu - ostatně právě tato kniha je ve vyprávění Kim Hjon Hi několikrát zmíněna - oprávněně.

Přiznám se, že mě snad nikdy nepřestane fascinovat a současně děsit, jak je možné, že takový režim může až takto dlouhodobě fungovat. Na druhé straně - lze toužit po něčem a chtít něco, o čem vůbec nevíme, že existuje? Vlastně ne. Uzavřenost KLDR je tak dokonalá a vymývání mozků už od narození určitě svoje ovoce nese. Myslím, že většina obyčejných lidí žijících v tomto státě opravdu ani netuší, že život může vypadat i docela jinak a ty svoje "Kimy" snad opravdu milují a nadřazují nade vše, i nad vlastní potřeby a svoji rodinu. Ale právě proto můj mozek pořád nedokázal pochopit hlavní postavu Kim, která před oním odporným činem v rámci výcviku agentky hodně cestovala po světě a pod převlekem běžné turistky navštívila celou řadu svobodných zemí a tento svobodný život si sama vyzkoušela. Ostatně i sama několikrát přiznala, že nepoznala stát, kde by se žilo hůř jak v KLDR. A přesto ji to nedokázalo včas probudit. Výsledkem bylo 115 mrtvých nevinných lidí, protože věřila, že takovým činem pomůže ke sjednocení Korei.
Opravdu velice těžko pochopitelné.

Kniha se čte velice dobře. Je docela útlá, žádná velká beletrie, ale spíš dokumentárně, věcně a poutavě zachycený příběh ženy, která se svým způsobem stala 116. obětí jednoho zrůdného totalitního režimu.
Na existenci této knihy jsem narazila jen náhodou a jsem za tu náhodu ráda. Je už staršího data, taková nenápadná, dokonce jsem ji nenašla ani volně k půjčení v knihovně, ale musela jsem si ji vyžádat až ze skladu. Ale k přečtení určitě doporučuji. Myslím, že se naprosto vyrovná i těm současným bestsellerům o životě v Severní Korei.

2 25.07.2023

Kniha z prostředí, kde víra a povinnosti z ní vyplývající znamenají víc než bezpečí a dokonce i život vlastních dětí.
Je hodně smutné si přiznat, že příběh vlastně už není ani zas tak extra šokující, vzhledem k tomu, kolik takových, podobných či daleko děsivějších příběhů už se stalo a bohužel určitě i zase stane. Je to další z neuvěřitelně nechutných, odporných, ale hlavně smutných vyprávění, které nejsou jen nějakým výplodem spisovatele.
Nabila je skutečná a stejně tak skutečný je imán, který pod hlavičkou víry ukrýval své vlastní úchylky a s vědomím vlastní nepostižitelnosti zneužíval svoji obrovskou moc vůči lidem vyznávající muslimskou víru a mistrně manipuloval s dětskou psychikou malé holčičky. A vůbec nehraje roli, že se to celé neodehrálo v jakékoliv muslimské zemi, ale přímo ve Velké Británii.
Pocity Nabily jsem sdílela - popis nechutného imána kombinovaný s vrozenou představivostí byl tak realistický, že když se jí zvedal žaludek, zvedal se mi také, spolu s ní jsem cítila ten odporný puch a sem tam mi bylo skutečně fyzicky špatně, a to už zdaleka nejsem dítě a oproti ní mám už hodně za sebou.
Stejně tak mě neskutečně iritovala totální absence empatie matky, a už vůbec jsem nedokázala pochopit schopnost Nabily najít v sobě odpuštění vzhledem k tomu, jaký osud jí matka plánovala.
Kniha má výbornou čtivost, nejsou tam vcelku žádná hluchá místa a taky žádný prostor pro nudu. Co do stylu psaní se čte velmi lehce, ale s ohledem na samotný příběh.....celkem těžké je to číst, natož něco takového prožít.....

3 24.07.2023

(Pozor možný SPOILER!)
V žánru thrilleru všechno, co má v názvu či anotaci slovo temné, mě spolehlivě naláká.
I toto byl dobře napsaný thriller - měl náboj, promyšlený příběh, mrazivou zimní atmosféru, napětí, navíc i romantickou linku (i když té bych možná přece jenom trochu ubrala), prostě jinak měl všechno, co je u tohoto žánru třeba.
Jediná drobnost, co mě trošku (ale opravdu jen trošku) zklamala, byla osoba pachatele. Možná jsem nečetla dost soustředěně a něco přehlédla, ale chyběly mi v průběhu čtení aspoň nějaká vodítka nebo náznaky pro odhalení jeho totožnosti, které by aspoň trochu naváděly mé soukromé detektivní pátrání. Autorka zřejmě naprosto cíleně vedla úvahy o možných pachatelích úplně jiným směrem, předpokládám, že kvůli žádanému momentu překvapení. Zvraty a šoky u point thrillerů mám velmi ráda, ale tady to pro mě prostě byl zvrat až moc násilný.
Jen proto o tu jednu hvězdičku méně.
Tato kniha mě ale dost nalákala i na přečtení prvního dílu o postavě Olivie Westové, jejíž příběh z minulosti byl v této knize zmíněn. Tak jsem zvědavá.
Jinak velice slušně otevřená série. Snad v ní bude autorka pokračovat.

4 08.06.2023

(SPOILER) Kdo chce oddechové čtení, ať tuto knihu rozhodně přeskočí.
Jsem moc ráda, že jsem se před jejím přečtením cíleně vyhýbala jak všem recenzím, článkům o knize, rozhovorům s autorkou, tak i té "nešťastné" kauze s Toy Box (o které jsem mimochodem do této doby neměla ani ponětí), takže jsem k ní přistupovala opravdu "nepolíbená" a vůbec jsem netušila, o čem bude. Proto jsem si dostatečně mohla užít všechny momenty překvapení a knihu plně užít.
Těžké téma zneužívání, o kterém často blízké okolí ví, ale navenek jde lehce přehlédnout.
Bezejmenná hlavní hrdinka s pokřivenou povahou v důsledku traumat z dětství ukazuje, co dokáže způsobit jedna lež.
Antipatie jsem si vytvořila téměř ke všem postavám, samozřejmě jsem měla vztek hlavně na matku a babičku "té holky", absolutně nechápala jejich sobecký a nevšímavý postoj, ale sympatizovat nejde ani s hlavní hrdinkou. Snad jen v úseku dětství, kdy se její povaha vlivem situace a vztahů v rodině, kde vlastně nikdo nikoho neměl rád, formovala a navždy ji poznamenala.
Co mě na knize hodně zaujalo, bylo, jak se autorka vypořádala s tím zásadním a klíčovým tématem knihy - pracuje jen s náznaky, nepopisuje víc, než je nutné, všechno je víceméně skryto a co se vlastně děje nechává hlavně na představivosti čtenáře.
"Les v domě" - čeho je to metafora, se čtenář opravdu musí sám dovtípit.
Díky té své "nepolíbenosti" knihou jsem po celou dobu tak nějak tápala v tom, co se vlastně děje či neděje, nechávala se překvapovat a drsné odhalení na konci mě už pak jen dokonale uzemnilo.
No - po přečtení mi z toho všeho opravdu nebylo moc dobře.
I když je to poprvé, co autorce ubírám jednu hvězdičku - a to opravdu jen kvůli rozlišení od jejích ostatních knih, které mě přece jenom zaujaly o nepatrný chloupek víc (u jiného autora by bylo pět hvězdiček jasných), je to výborná kniha o věcech, před kterými je chyba zavírat oči.
Je vůbec ještě někdy možné opravit takhle rozbité děti?

15 02.06.2023

"Cigárko v hereckém světě není to, co jinde. Společně s kafem je to naše poznávací znamení a způsob, jak zapadnout..."

Fejetony nebo jakékoliv krátké zápisky převedené do knihy sice nejsou můj pravý šálek kafé, ale tohle "Kafé" mi tedy chutnalo docela hodně.

Autorka, kterou mám (asi jako hodně lidí) zaškatulkovanou v jedné jediné poloze, a to jako tichou, bázlivou a naivní Sašu z Comebacku, tady zábavnou formou píše o zákulisí hereckého světa a ukazuje, že možná daleko víc jak herečka, je skvělá a vtipná vypravěčka.
Její glosy o tom, co my diváci ať už v televizi, v kině či divadle nevidíme, mají vtip, nadsázku, jsou trefné a hlavně v sobě mají slušnou dávku sebeironie, což ukazuje autorčin přirozený a nenásilný smysl pro humor.

Po zkušenostech s podobnými typy knih jsem ji nečetla souvisle a na jeden zátah, ale sem tam po chvílích a po kouskách, a to, abych se vyhnula určité jednotvárnosti a nezačala mě náhodou nudit.
A to se tak naštěstí nestalo. Celkově na mě kniha působila strašně pozitivně, pobavila a hezky mi zpříjemňovala chvíle jako například cestování v MHD.
Maruška je bezesporu zajímavá osobnost a psaní jí opravdu sluší.

4 02.06.2023

Po zkušenostech s knihami Kyselé třešně a Páté jablko už knihy Lenky Chalupové hledám cíleně a tato mě opět nezklamala. Tentokrát se jedná o ryze psychologický a rodinný román s motivem zmizelých dětí. Žádný akční thriller o únoscích, výkupném a dramatické záchraně, ale ryze psychologický náhled do hlav obyčejných lidí matek, kterým beze stopy zmizely jejich děti.
Co prožívají, jak se se situací vyrovnávají ... a lze to vůbec? Rojí se otázky, zda je lepší znát pravdu, i když může být ta nejhorší, anebo je lepší v sobě živit nekonečnou naději. A taky ukázka, kam až žena zoufale toužící po dítěti jako náhradě, dokáže zajít.

Kniha má několik dějových linií, které na začátku působí mírně zmateně a bez souvislosti, ale v průběhu čtení se vzájemně a s logikou navzájem propojí a všechno najednou dává smysl.
Hlavními postavami jsou tři ženy Johanna, skrývající před dcerou smutné události z minulosti, její dcera Dora, která se právě s neznámou minulostí své rodiny seznamuje a kamarádka Šárka, která se svoji zoufalou prázdnotu po zmizení dcery snaží vyřešit hledáním jakéhokoliv "dárce spermatu". Každá má svůj vlastní příběh, který se ale nečekaně a osudově propojí.
Všechny postavy jsou něčím zajímavé, každou z nich jsem svým způsobem dokázala pochopit, a to i ty činy (pochopitelně až na ten jeden klíčový), které zrovna nejsou vzorem standardního chování.
Ve hře jsou ale osudové náhody, špatně vybraný čas na špatném místě a všechno se sesype, jak domeček z karet.

Mám velmi ráda překvapivé, až šokující konce knih.
A tady mě ten konec dokonale uzemnil.
Prostě jsem jen nevěřícně koukala na ty poslední stránky...

A vůbec nebudu polemizovat, zda byl příběh přitažený za vlasy - vlastně jsem ráda, že přesně takový příběh nemá skutečný základ a zrodil se jen v autorčině hlavě.

Existenci Pomněnkového dne jsem s médiích dosud nějak nezaznamenala, opět mě tedy kniha nějakým způsobem rozšířila obzory a to se vždycky cení.

8 01.06.2023

Příběh židovské dívky, která se ve francouzském maloměstě angažuje v protifašistickém odboji.
Kniha je citlivě napsaným válečným melodramatem o osudové lásce, zradě, strachu i neskutečné odvaze, který má velký tah a chytlavost. Nechci tady řešit, zda děj odpovídal možné realitě - příběh mě tak pohltil, že mi vůbec nevadilo, že se jedná víceméně o banální milostný příběh, kdy už hned víte, kdo se zamiluje do koho a vzhledem k pozadí, do kterého je příběh zasazen, jak to asi může skončit.
Kniha je srozumitelně napsána a i když občas mírně balancuje až na hranici kýče, vůbec na mě nepůsobila jako prvoplánovitý kalkul hrající jen na city čtenáře.
I když zhruba v poslední třetině knihy lze finální pointu prokouknout, vůbec to není na škodu - vlastně v tomto případě spíš naopak.
Je to prostě krásně zpracovaný milostný příběh, přibližující období druhé světové války - ne z čelních řad bojové fronty, ale z té vnitřní, méně viditelné - odboj, který se svou důležitostí a činy kolikrát téměř vyrovnával té části bojové a často měl fatální následky.
Líbila se mi i nevyhraněnost postav - ani jedna ze stran nebyla výhradně jen ta zlá a druhá ta dobrá. Ukázala, že i mezi členy odboje byli zrádci a kolaboranti a na druhé straně byli kromě krutých a bezcitných okupantů také obyčejní jedinci, kterým zvěrstva, brutalita a zabíjení nebyla vlastní.

Jako celek mě kniha opravdu dostala a zase po čase donutila, abych vytáhla kapesník z krabičky.

Kolik takových dalších bezejmenných Wintonů a Schindlerů za války existovalo a nezjištně zachránilo mnoho lidských životů?

2 31.05.2023

Podivný nic neříkající název, který knihu zařazuje spíš do kategorie záliby ruční práce a tvoření.
Pokud je ale věta dokončena - Pérka, drátky, kolečka, bude ze mě herečka - najednou z toho vykoukne společenský román.
Příběh dvou sester dvojčat a plán, který se trochu zvrhl a vyšel trochu jinak, než bylo očekáváno.
Kniha určitě nebyla špatná, ale zároveň také ničím výjimečná nebo zapamatovatelná, pro mě prostě taková neslaná nemasná. Navíc - sem tam to bylo trochu přitaženo za vlasy.
Na jedné straně to byla taková příjemná a uklidňující kniha z atraktivního divadelního prostředí, ale chyběl mi tam nějaký bonus, který by z čtení udělal zážitek.
Proto tři hvězdičky - průměr.

5 29.05.2023

Docela objemná kniha řešící nejen podivné mizení dětí v současné době, ale hlavně dávný zločin, kde byl sice údajný pachatel nalezen, ovšem kde i po letech existuje spousta otazníků. A ty se rozhodla objasnit novinářka Lexa, která usvědčeného pachatele přesvědčí, že všechno možná nebylo tak, jak bylo v době zločinu vyřešeno.
Postava Roberta hlavního hrdiny a usvědčeného pachatele je docela zajímavá. Díky jeho uzavřenosti a nesmělosti na jedné straně ale zároveň i kolikrát mrazivým myšlenkám v jeho hlavě na straně druhé jsem zpočátku nevěděla, co si mám o něm myslet. I když, že to, co se stalo v minulosti, bude mít úplně jiné rozuzlení, je dopředu vcelku jasné.
Střídavé flashbacky dodávají příběhu šťávu a směrují a posunují hledání pravdy pořád dál.
Záporné postavy, které by mohli mít se zločiny něco společného lze docela brzy dobře odhadnout, i když ta finální pointa mi docvakla opravdu až téměž před koncem - ale palec nahoru za tento promyšlený závěr knihy.
Propracovaný thriller - myslím si, že většinu fandů tohoto žánru nezklame.

3 29.05.2023

Nenápadná kniha, které bych si sice vlivem dost nevýrazné a nenápadité obálky v knihkupectví ani nevšimla, ale naštěstí jsem ji zaregistrovala díky relativně vyššímu hodnocení zde. Po přečtení anotace bylo o jejím půjčení rozhodnuto. A opravdu jsem nelitovala.
Pokud bych jí měla dát pouze nějaký jednoslovní přívlastek, asi by mě napadlo slovo laskavé.
Ano, přesně takový dojem mi po jejím přečtení zůstal.
Je to příběh životem otráveného čtyřicátníka - novináře, který už poztrácel jakékoliv ambice, na život až skoro rezignoval a tráví ho napůl v neuspokojivé práci a napůl v hospodě u jednoho, dvou, tří.. piv.
Zlomem v jeho životě je setkání s vlastním synem - teenagerem, o kterém do té doby neměl ani potuchy a který v něm postupem času probudí znovu chuť k životu.
A o tom to vlastně všechno je.
Žádná velká psychologie, ale obyčejný příběh o postupném sbližování dvou lidí, z nichž jeden ani netuší pokrevní spojení.
Kulisa tohoto příběhu je ozvláštněna zajímavým motivem tajemného mecenáše obdarovávající potřebné, o kterých hlavní hrdina píše své krátké, nenápadné a upozaděné články do novin. Tyto činy spustí lavinu otázek, hlavní hrdina se tím dostává do popředí zájmu, a bez vlastního přičinění se stává až jakousi celebritou, což pochopitelně zapůsobí i na nově nalezeného syna, který ho do té doby vnímá jen jako nezajímavého zkrachovalce a alkoholika.

Právě motiv anonymního dárce činí z knihy vlastně i takovou detektivku, kde se ale pátrá ne po pachateli zločinu, ale naopak po člověku páchající extra dobro. A právě tento motiv také udržuje při čtení neustálé napětí, protože odhalení totožnosti záhadného sponzora je prostě hodně lákavé.
Celkově se kniha velice dobře čte, monology i dialogy jsou přesvědčivé a uvěřitelné, i když právě ten dárcovský příběh se naopak zdá až neuvěřitelný. Ale nejúžasnější a nádherné na tom je, že autor čerpal ze skutečné události a takový člověk opravdu existoval. A to je velká přidaná hodnota této knihy.

4 29.05.2023

(POZOR MOŽNÝ SPOILER! i když dokonalý spoiler je už celá anotace)
Co napsat k takové knize? Reklama na depresi.
Kniha, kterou je potřeba pořádně rozdýchat - naštěstí je hodné útlá.
Velice smíšené pocity - na jedné straně opravdový hnus, ale na druhé tam přece jenom něco hlodalo.
Další z dystopií - i když teda už dost na hraně - vlastně obdivuju odvahu autora k takovému zpracování totálního úpadku lidstva - pekla, kde lidstvo už nežije, jen přežívá díky svým nejpřízemnějším pudům a úplné absenci jakékoliv lidskosti.
I když vůbec nevíme, co se stalo, jak a proč do tohoto pekla lidstvo padlo, to vlastně vůbec nevadí.
Takovým světem - vlastně jen městem plným nebezpečí, kde nevládnou žádné hodnoty kromě sebenasycení, bloudí jeden bezejmenný a anonymní hlavní hrdina, který má stejně jako všechny ostatní bytosti (záměrně nepoužiju slovo lidé, protože s lidmi už moc společného nemá), jen jeden jediný cíl sehnat maso, ale zároveň se masem nestát.

Maso je majetek, maso je život, maso je existence, maso je prostě vše.

Vzhledem k anotaci ani nepovažuju za spoiler, když prozradím, že happyend se nekoná.
I když šance aspoň pro hlavního hrdinu byla, ale byla bohužel dokonale promarněná.
Nejprimitivnější pudy a návyky bohužel vítězí nad lidstvím - malá jiskra naděje je okamžitě pohřbená.
A deprese a pocit beznaděje z toho, jak se hlavní hrdina diví a vůbec nechápe, co za přečin způsobil - vždyť to "maso" bylo jeho právo.

Bylo to prostě šokující, odpornost čiší skoro z každého slova, fakt hodně nechutné, ale jako podobenství nebo alegorie vlastně nakonec dost trefné, myšlenka má hlavu i patu, i když chápu, že forma zpracování asi opravdu není pro každého.
I jazyk je tak minimalistický, jednoduchý, korespondující s primitivním myšlením omezeným s tou jedinou motivací k přežívání - sehnat maso.

Přesto, že mě kniha zaujala a zřejmě ji nepotká osud těch, u kterých už za pár dnů nebudu vědět, o čem byly - v tomto případě se mi opět příčí hodnotit hvězdičkami "líbí se mi to" - tady fakt k líbivosti opravdu nic není.

Rozhodně to není čtení pro toho, kdo má slabý žaludek. Ale pro ty, kdo dokážou překonat tu odpornou až hororovou atmosféru - jako memento to vlastně vůbec špatné není.
I když .....po přečtení mám chuť se stát vegetariánem.

Každopádně kniha vsunuje do hlavy spousty myšlenek na téma směřování lidstva, protože se opravdu obávám děsivých vizí budoucnosti (i když pevně věřím, že opravdu hodně vzdálené), že přežít bude znamenat zapomenout na veškerý humanismus, soucit a lidství.

Další z válečných příběhu, ovšem tentokrát z úplně jiného konce světa - z Číny.
Poutavý a citlivý příběh střídavě viděný očima zprvu desetileté Nancy a dospělé učitelky Elspeth, které společně s mnoha dalšími dětmi a učiteli čelí zlu v podobě možná o něco méně drastickému, než jsme zvyklí třeba v porovnání z osudy Židů, ovšem stále až moc krutému a nepochopitelnému.
Důraz je kladený hlavně na vyrovnávání se se vzniklou situací - jak ji vnímalo zprvu dítě, které nezadržitelně dospívalo v mladou dívku a jak zase dospělá žena, která si byla vědoma své obrovské odpovědnosti a suplovala mnoho let roli rodičů.
Postavy byly hodně realistické, žádní přehnaně nebojácní hrdinové, měly standardní vlastnosti běžných lidí a pocity a emoce, se kterými se dalo snadno ztotožnit.

Přístup učitelů byl jedinečný - snažili se pro děti dennodenně, i přes veškeré své vlastní útrapy a bolest, hledat aspoň nějaké důvody k jakékoliv radosti.

Citace z knihy: "Musíme popadnout všechno, díky čemu si připadáme víc jako člověk...".

Hodně sázeli na dodržování skautských zásad a pravidel, které děti i přes těžkosti doby, nevyjímaje ani setkání se smrtí, vnímaly jako neoddělitelnou součást svého způsobu života a díky nim si po celou dobu zachovávaly aspoň trochu zdání normálnosti.
Bylo dojemné pozorovat, jak děti ve své hlavě bojují s vrozenou i naučenou slušností - "za každých okolností si zachovat pozitivní přístup", což kontrastovalo s realitou kolem nich a nechápáním, proč se to vlastně všechno děje.

Taky se mi opět líbilo, že se autorka vyhnula černobílému pohledu na ty zlé a dobré - i mezi těmi zlými Japonci se sem tam objevil záblesk lidskosti a že s tím, co jsou nuceni dělat, se nijak neztotožňují. Naopak našlo se výjimečně i pár takových, kteří se snažili pomáhat, třeba aspoň tím, že nebyli krutí - už to pro ty vězněné byla opravdová pomoc.
A proto mě pak třeba při obyčejné zmínce jednoho takového japonského vojáka, že pochází z Hirošimy a jak se těší, až se tam po válce vrátí, opravdu velice zamrazilo.

Byl to takový dost nový a "neokoukaný" pohled na události z 2. světové války...a to má pro mě pokaždé velkou cenu.

5 28.03.2023