pujec komentáře u knih
Ve třetím díle se konečně dozvíme, jak se dali Tadeáš a Vítek dohromady. Chronologicky je to tedy díl první a řekla bych, že zatím nejšmrncovnější. Je skvělé, že se všechny postavy od rána do večera nečervenají, jak tomu bylo v předchozích dílech. Co mi ale pořád vadí, je šílená servilnost všech vůči Tadeášovi. Možná to tak dříve bylo a já jen nahlížím špatně optikou moderního člověka. Každopádně kdyby toho ubylo, byla by kniha kratší, což by nebylo na škodu. Začátek mi přišel hodně zdlouhavý.
Děj se pořádně rozjede až s druhou vraždou a děj získává spád. Dokonce padnou asi 2 ironické hlášky. Tadeáš působí méně jako vycpaný, zkrátka konec dobrý, všechno dobré.
Pořád je to fajn oddechové čtení, ale téma už se mírně vyčerpalo. Pořád stejné problémy se stejnými lidmi.
Klasický westernový hrdina na cestě za pomstou. Za ženu, kterou miloval. Jak taky jinak. S hromadou hustodémonskykrutopřísných hlášek, zbraní, anděly, démony a jinými nadpřirozenými potvorami. Nechápu, že jsem tuhle sérii neobjevila dřív.
Pro milovníky Kulhánka a Kotlety dílo vskutku ideální.
Čekala jsem tedy spíše líčení různých případů, se kterými se pan doktor za svou dlouhou kariéru setkal. Jednalo se ale spíše o autobiografii. Nutno uznat, že celkem zajímavou a čtivou. Nicméně vědět to předem, sáhla bych asi po jiné knize.
Nečekaně musím říct, že mě to bavilo. Zajímavý hlavní hrdinové, ne úplně klasická zápletka a ne úplně šťastný konec. Přesto na mě nepůsobil přehnaně pateticky.
Ideální relaxační čtení, celkem zábavné, nechybí magie a trochu napětí - zkrátka ne úplně klasická "dá mi /nedá mi." A co je hlavní! Je tam víc Sira Pecivála.
Životopis Karla IV. jsem měla v plánu přečíst už hodně dlouho. Možná proto jsem měla dost velká očekávání, která bohužel nebyla zcela naplněna. Je škoda, že kniha končí již Karlovou korunovací a zahrnuje pouze jeho mládí a válečná tažení všude po Evropě. Zároveň se Karel snaží vykládat (nebo komentovat?) Bibli, což byly velmi nudné pasáže. Velmi mě překvapilo, kolik toho nacestoval a kolika tažení se zúčastnil. Stejně tak jsou velmi zajímavé popsané paranormální jevy, se kterými se budoucí císař setkal. Tato část knihy je sice velmi známá, ale i tak to byla z nejzajímavějších částí.
Karlovo dílo končí 14. kapitolou, několik posledních kapitol sepsal někdo jiný, bohužel ještě stručněji než jeho předchůdce. Je to škoda, zajímalo by mě tolik věcí! Tato velmi stručná autobiografie by dnes vydala na pořádně obsáhlý román a troufám si tvrdit, že i tak by byl hodně akční.
Tahle kniha se četla sama, příběh mě úplně pohltil. Osud Evelyn Hugo byl neskutečně poutavý a dramatický.
(SPOILER) První díl se mi docela líbil, ale tady to byla docela hrůza. Snad všechny postavy se posunuly někam, kde jim to moc nesedělo.
Lila v prvním díle sice nebyla mojí největší favoritkou, ale byla v pohodě. Tady už je to olbřímí samožerka otravná jako yperit, takže spoustu jejích pasáží už jsem jen přeskakovala. Fakt jsem doufala, že dostane na kokos trochu víc.
Z Rhye se stane uzlíček nervů a zhroucený zaláskovaný puberťák. Sorry, ale to mi k němu vůbec nesedí.
Když se zjevil Alucard jako nepřítel Kella, tušila jsem nějaký zajímavý příběh. Ale zlomená srdíčka fakt ne (úplně jsem slyšela ty emo songy jako doprovod). Trapas.
Kouzelnický turnaj mohl být fakt zábavnou částí knihy, ale kromě opusu na blběnku Lilu se stal pouze vycpávkou a prostředkem, jak všechny dostat na jedno místo.
Poslední díl si sice přečtu, ale tak nějak tajně doufám, že někdo z hlavních hrdinů zemře.
Vcelku povedená detektivka, stylem mi připomíná příběhy Oldřicha z Chlumu. Ale trochu těžkopádněji, chybí tomu určitá lehkost. Upřímně také nechápu, proč v příběhu pořád někdo rudne a stydí se (nebo co za zálibu v tom autorka má).
Jako oddechovka ale pořád fajn a těším se na další díl.
A abych zodpověděla duchaplnou otázku, která zazněla v komentářích níže (zkrátka mi to nedá), proč by se král Václav zabýval takovým případem. Odpověď několikrát zazní v textu. Otec zmizelého Velena byl králův přítel a staral se o vinice. Král se případem zabýval na jeho prosbu.
Upřímně na to, jak se v knize často zmiňuje, že Fastynger je skvělý pistolník, tak všichni jeho klienti vždycky zemřou a on přežije jen díky náhodě nebo zásahu někoho dalšího.
Jinak se mi tahle steampunková jízda líbila a byla i docela zábavná. Střet nadpřirozených bytostí a nejnovější techniky jako od Julese Verna byl super. Takže se těším na druhý díl.
(SPOILER) Vždycky se nechám nalákat na slib, že daná romantika je skvělá oddechovka. Není! Mě zkrátka neuvěřitelně vytáčí, že hrdinka je sebestředná, hnidopyšská blběna, která se bere sakra vážně.
Zaznamenala jsem přirovnání k Bridget Jones, jenže ta byla aspoň vtipná. Svým způsobem. Samozřejmě že to skončí dobře, jak taky jinak. Ale Julii jsem to nepřála.
Chápu, že kniha z roku 2006 bude mít trochu odlišný pohled na věci (a třeba techniku), nicméně některé hlody (třeba o hledání manžela a ženách s kariérou) mi přišly spíš jako z roku 1906. Přece jen se jedná o dílo staré jen necelých 20 let.
Kapitola se seznamovací agenturou mohla mít zábavný potenciál, ale zůstal bohužel nevyužitý. Stejně tak linie s potenciálním přítelem, skrytým gayem.
Opět nevyužito. A víc potenciálu tam snad ani nebylo.
(SPOILER) Ze začátku jsem byla opravdu nadšená. Mám slabost pro hrdiny, co zjednávají spravedlnost tam, kde je zákon krátký. I když je to uskupení divných existencí jako PSZÚ. Trošku mi to připomnělo Noční klub. Trošku.
Chápu, že z podstaty akčního scénáře musí být skupina vybita až na jednoho, dva mstící se hrdiny. Bohužel. Ale převtělování duší, probuzení a podobný hovadiny na mě bylo už moc. To jsme si hodně ulítli někam do ezo sfér, což já fakt nerada. I tak dávám vysoké hodnocení, protože většina knihy byla jednoduše skvělá.
Kniha povídek je rozdělena na 2 části. V první části řeší případy Oldřich z Chlumu, druhá jsou soudničky. Vzhledem k tomu, že se jedná o povídky, je bohužel děj mísy moc stručný. Přesto dílo nebylo špatné, jedná se o klasické oddechové čtení.
U některých povídek by se mi i líbilo propracovanější zpracování.
Tentokrát byl případ poměrně složitý a zdánlivě v něm figurovalo mnoho postav. Příbuzenské vztahy byly též celkem hojné, proto jsem ocenila seznam postav na začátku. Ještě bych ocenila mapu, jako tomu bývalo u prvních dílů série.
Osobně mám ráda případy s kořeny v minulosti, kdy se vytahují staré rány a křivdy.
Takže jsem spokojená, ostatně jako téměř vždycky. Oldřich z Chlumu je oddechové čtení a vždycky se čte dobře.
Víceméně jsem spokojená. Většina povídek se mi líbila (více či méně, al většinou spíš více), menší část mě nezaujala nebo se zkrátka nelíbila. Sto lidí, sto chutí.
Mezi moje osobní favority patří Nemůže pršet věčně, Slizka, Matka jižních hvězd a Nezvratný osud. Pak pro originální náměty i Krvavý a Xenofil.
Co mi ale přišlo otravný jak šváb, to byl doslov. Monumentální snůška keců a sebechvály, přestože se z kraje zdál velmi zajímavým. Příště ho snad raději vynechat.
Čtvrtý díl je výrazně lepší než díl předchozí, řekla bych. Má větší šmrnc, Mata Hari mód Paulovi svědčí. Trable s rodinou de Bonnepoirů jsou více než zábavné. Navíc v knize není tolik tragikomických nehod, které začaly být spíše otravné.
Asi nejlepší díl série, zápletka je tentokrát propracovanější a dramatičtější. Škoda, že dílů není víc.
Velmi napínavý příběh z Orlických hor mě doslova uchvátil! Hlavní hrdina se mi moc líbil, přestože největším a nejlepším hrdinou se pro mě stal jeho pejsek Imbus.
Normálně mi ezo stránka docela vadí, tady byla sepsána dobře a čtivě. Slovanská mytologie se mi líbí, její vklínění do současnosti je podáno velmi dobře.
Druhý díl je akčnější než první, jinak mi přišel trošku slabší. Stále se jedná ale o skvělou fantasy pro děti, jako mladší byl z ní byla určitě hodně nadšená.