pavel.2 komentáře u knih

Podle mého - lepší než první část. Ta byla dobrá jako náhled do reálií světa i hlavních postav, ale epizodická a poněkud chaotická, jakkoli pan Sekerka vytvořil jedinečnou atmosféru svého světa i celé civilizace...
Otrok megaměsta netrpí ani chaotičností, ani příběhem rozplizlým přes mnoho let a situací: sjednotil se. To považuji za velké plus a četlo se mi tak mnohem lépe. Samozřejmě se pak rozplývá ten "WOW" efekt, kdy se na vás vyvalí něco opravdu zvláštního, jak dovolují povídky, ale román s lineárním dějem už moc ne...
Takže oproti dílu prvnímu jednoznačné přidávám hvězdičku, rád nejen za dobře napsanou knihu, ale i za odpovědi, které vyvolala kniha první.

1 08.01.2022

Shrnuto: nuda od začátku až do konce.
Jelikož mám knihy o zombíkách v oblibě, tak jsem knihu neodložil a dočetl, ale i tak bylo už od prvních stran jasné, že to není ono... Občas ale nastane nějaký zvrat, který z knihy udělá dobré počtení - což byl taky důvod, proč ji neodložit. Ale žádný takový zvrat nenastal...
Dá se říct, že kniha je plná akce. Ale postavy jsou ukrutně ploché, občas jsem měl dojem jakoby tam byla jen jedna hlavní postava a ostatní jsou jen jeho částí, pro doplnění děje...

2 03.01.2022

Tohle je nadprůměr, tak čtivý že kniha padla během pár dní...
Zpočátku jsem měl pocit, že něco nesedí. Navíc byl tento pocit posílen obavou, že je vše jakoby prvoplánové, podobně jako u Temné hmoty. Ale to bylo vynahrazeno zadostiučením v okamžiku, kdy se ukázalo, že věci opravdu nejsou takové, jaké se zdály! A pak už to byla jízda, hledání řešení pro lepší budoucnost pro své blízké, ochrana před zločiny i neštěstími - a přesto věci eskalují, ač s dobrými úmysly, ke kataklyzmatu apokalyptických rozměrů...
Znovu Temnou hmotu číst nebudu, když už znám rozuzlení, ale bylo to skvělé dobrodružství a skvělá zábava!

5 10.12.2021

Tak to byla paráda! Po skvělém Marťanovi a zklamání z Artemis je Spasitel jasným důkazem, že Andy Weir je Pan Spisovatel.
Je Spasitel v něčem lepší kniha než Marťan? Ano - neřeší problémy jen sám. Navíc už od počátky se na jeho misi spojily veškeré dostupné možnosti lidstva...
A je Spasitel v něčem horší? Inu - je jiný. Přináší mnoho nového, zůstává podobně výtečný humor, dramatické situace - to je ono! V Marťanovi jste si, když se něco pokazilo, řekli "A je vymalováno, konec." A pak bum, našlo se nějaké zběsilé řešení... U Spasitele to drama nevyznívá tak definitivně...
Ale to nevadí - obě knihy jsou skvělé a obě stojí za to. Vřele doporučuji, těch necelých 500 stránek se ani nezdá a za pár dní bylo dočteno.

11 08.12.2021

Hodnotím se značným časovým odstupem...
Svědectví má neskutečnou atmosféru. Když jej čtete - a ještě i nějakou dobu po jejím dočtení - reálný svět stále někde v pozadí srší magií a apokalypsou.
Takže pokud se chcete vnořit do světa, který je temný, podivný a nemá obdoby - Svědectví je jasná volba. A že vás bude kolem páteře mrazit poměrně dlouho zaručuje King na brutálních 1055 stranách! Ale tak už je to u něj běžné, a za to dík.

12 08.12.2021

Příjemné počtení, děj běží rychle...
SF zápletka, ze které se klube akčně-romantický román. Že to zní jako něco, co v důsledku v paměti zrovna neuvízne? Ano, je to tak...
Co jsem očekával, bylo něco ve stylu Proud času od M. Crichtona (ten má prosím nižší hodnocení než toto, i když já bych Proud času jednoznačně hodnotil řádově výš. Nebo kdybych chtěl emočně strhující romantiku, zhltnu Sophiinu volbu - opět špičkové počtení). Zde se vychází z nekonečného množství paralelních světů, ale vše je už tak nějak hotovo, jedinou záhadou k vyřešení je jak se dostat domů za svou láskou.

6 08.12.2021

Za mě: skvělé!
Začátek mi přišel malinko zmatený, ale věci se postupně vysvětlovaly, napětí a zvědavost mě poutaly ke knize čím dál tím víc až k závěrečnému vyvrcholení. A hlavně je to scifi tak nějak ve stylu tradiční náplně toho slova, a po tom se mi stýskalo :-)
Rozhodně chválím fantastický překlad, protože v knize je množství vtípků a jemných narážek, které by se asi jinak ztratily...
ALE naopak mnoho patvarů jde na vrub autora, mě tedy -ai- všude možně a hromady novotvarů docela vytáčely. Jako je fajn že tak pan Brin upozorňuje na masivní prostoupení světa, který popisuje, umělou inteligencí, ale silně pochybuji, že by to kdy přešlo do běžné mluvy (leda v PR a reklamě). Například říkat aindroid namísto android mi doposud nezačalo dávat smysl...
No nic, jinak prostě skvělé počtení - Brina mám rád, povídky, Pošťáka a Praktický efekt. Série Pozvednutí je asi Brinova celoživotní láska, já ale po Slunečním poutníkovi ničím dalším nepokračoval... A Existence mě nutká to přece jen zkusit :-)

2 01.12.2021

Diamantový věk jsem četl ještě kdysi na vysoké, zhruba tedy v době kdy vyšel a tehdy jsem z něj byl nadšený. Teď jsem si s ním zkusil spravit názor po pachuti co mi zůstala po pokusu o přečtení Agentury DODO - a velmi úspěšně.

Diamantový věk popisuje nanotechnologiemi prostoupenou budoucnost, kde svět je díky nim odlišný, ovšem lidstvo zůstává stejné - a jako vždy, mnozí lidé mají na výběr, ale jen někteří se příležitosti chopí.

Příběh popisuje období od narození po dospívání holčičky Nell v oblasti Šanghaje (a jiných postav také jinde, v Anglii, pevninské Číně...), kdy dochází ke kulturnímu střetu západního náhledu na svět s východním, víceméně konfuciánským. Postav v knize je mnoho a procházejí svého druhu vývojem - první setkání je obvykle líčí humorným způsobem, v průběhu děje pak nabývají na celistvosti (například Doktor X, v počátku líčen v podstatě jako šílený vědec, později podstatně jinak, ale to by byl spoiler).
Nell má Čítanku pro urozené slečny, vysoce propracovanou nanotechnologií prostoupenou učební pomůcku, která ji naučí nejen číst a psát, ale také mnoho dalších ponaučení cenných pro život, moudrosti i pokoře.

Od příběhu jsem ještě čekal, že se dozvím, jak dopadl bratr Nell Harv a sem tam zmínku kam se posunul soudce. Jinak brilantní kniha, s krásným překladem a mnoha zábavnými momenty.

4 03.11.2021

Neala Stephensona mám rád - dík Diamantovému věku a Sněhu - ale tady ho moc nepoznávám. Tedy místy ano, ale tak nějak dost zřídka.

Zápletka knihy mi ovšem přišla velmi zajímavá, ale podáním to přešlo v ukrutnou nudu - asi by z toho byla skvělá povídka na maximálně 100 stran a ne román na 700, což je ale jen můj subjektivní názor... Co mi totiž nesedělo bylo zčásti podáním postav (povětšinou nezajímavé), ale především zaměření žánru: historie (asi). Fantasy je jen berličkou k větší uvěřitelnosti příběhu (uznávám, to se povedlo), ale výpravy do minulosti "okořeněné" setkáními s čarodějkami jsou prostě mimo můj zájem. A příběh směřující k lepší budoucnosti (hrdinů) nenápadným ovlivňováním minulosti a z toho (nepochopitelným způsobem) vyplývající (nebo právě spíš nevyplývající, mně to přišlo značně samoúčelné aby se příběh hnul) peripetie mi podáním prostě nevyhovoval.

Nedočteno - třeba potenciálně brilantní závěr stojí za to se k němu prokousat, ale když četba není nějak lákavá, proč se trápit?

1 31.10.2021

Skvělé počtení - na neschopence zhltnuto za necelé dva dny :-) Měl jsem štěstí, že po přečtení prvního dílu už byl tento k dispozici jako ekniha, takže stačilo zaplatit a za 5 minut už jsem pokračoval :-)

Tento díl je akčnější, Max se už povýšen musí potýkat se zodpovědností za své mužstvo i nástrahami vyšší politiky, do které nevidí... Mnoho děje se odehrává v Pustině, mírně se poodhalují některá tajemství čarodějů, magie, Pustiny atd. Nicméně mnohé zůstává stále skryto (takže se cítím stejně jako po prvním díle a nedočkavě vyhlížím ten třetí), naráží se na různé nelidsky obrovské artefakty dávné i méně dálné minulosti - a ve mně roste touha konečně zjistit, jak to celé dopadne a hlavně jaký je svět Seržanta (nutno říci, že hlubokou temnotou oplývající Seržant má větší kouzlo a tak jsem zvědav, jestli tato trilogie také podobně potemní, ať už závěr bude či nebude optimistický...).

4 29.10.2021

Skvělé počtení a už se těším na další díly!
Jediné, co by se dalo vytknout, je nový neznámý hrdina (a já svět Koniáše a Baklyho moc rád...).
Svět je stejný, jako v knize Seržant (a ten se mi líbil velmi, i na poměry Žambocha) - jen je oproti němu posazen do budoucnosti, už ne tak temné. Tedy, alespoň to tak v tomto prvním díle vypadá...
Hlavní postavou je kadet vojenské tankové akademie, ovšem již s bojovými zkušenostmi z první linie, kdy jen o vlásek unikl smrti (nebo možná tak úplně neunikl...). Dovede si s ledasčím poradit, jedná čestně a v případě nutnosti jedná brutálně s ledově klidným kalkulem. Postupně se dostává do vysoké hry čarodějů, špiónů a jakéhosi spiknutí, které na něj doléhá jak na akademii, tak i doma. A je to hra opravdu na ostří nože, kdy schopnosti, štěstí i oddaní přátelé mají hodně práce a přehmaty se neodpouští...

7 25.10.2021

Na úvod: čteno díky nadšení z Marťana (aby ne, když to vydavatel anoncuje na obálce), takže jsem měl jistá očekávání...
Ta se ale nenaplnila - zatímco Marťan byl takové zábavné akční drama, které se četlo samo, Artemis je prostě jiný žánr: takhle nějak bych si představoval knihu pro mládež/puberťáky (a to i když hlavní hrdinka už má po pubertě 10 let...). A to se mi nelíbilo - v podstatě mi postavy knihy byly nesympatické, poněkud ploché (ale četl jsem dál, doufajíc v nějaký "psychický" vývoj - nenastal, nebo nějaké dějové "wau" - až do konce knihy).
Co mě u knihy zaujalo byly různé technické/fyzikální detaily pobytu a práce na Měsíci. To se mi líbilo na ty dva body, to podle mě ke správnému scifi patří a rozhodně to není odbyté.
Shrnu-li to, tak po zážitku z Artemis bych po další knize autora asi nesáhl, takto se stále ještě těším na Spasitele a chovám naději :-)

8 16.10.2021

Velmi příjemné počtení. Je znát, že to je určeno pro jinou věkovou skupinu, než jsem já, ale četlo se to dobře, příběh ubíhal jako po másle, hrdinové byly pěkně plastičtí - takže jsem si to užil i já. A nesmím zapomenout na skvělý finiš - sebenaplňující se proroctví, jak to mám rád. Gaiman nezklamal.

5 28.09.2021

Eek, takhle Gaimana neznám. Stručně: dobrý nápad a nic z něj, jen taková pohádka pro mládež. Pořád jsem čekal, až se děj někam posune, až najednou byl konec. Ale uteklo to rychle...

3 19.08.2021

Nebudu hodnotit, neboť jsem se asi dost minul cílovou skupinou...
Proč? Možná autor bere posezení u kávy jako odpočinek a relax a možná se tak rozhodl knihu napsat. To znamená, že než se posune děj, stihne vyrůst kedluben. Vše se tak často opakuje, zřejmě aby to bylo jasné i čtenáři s těžkým mozkovým postižením, že jsem v podstatě u čtení zároveň spal a pak BUM - najednou po celé straně nudy malý posun v ději a pak zase zbytečně se opakující žvatlání.
Čili po první kapitole jsem to vzdal.
Ne že by zřejmě ta část, kde se něco dělo, neměla zajímavou atmosféru. Jen nemám trpělivost kvůli jedné straně děje číst dvacet stran dalších.

Inu, něco ze Simmonse to má - některé povídky mají atmosféru, případně kvalitní popisy nějakého tématu. Takže u těch některých se dalo vytušit, že za nějaký pátek by třeba i mohlo vzniknout něco tak senzačního jako je Hyperion...
Ale jen zřídka. Zabalil jsem čtení u bitvy u Gettysburgu (ta samotná povídka mě sice bavila, ale celkový pocit zbytečnosti, který jsem získal u většiny těch předchozích, rozhodl, že nedočtu ani tu).
Samozřejmě, Vzpomínání na Siri je dobrá povídka. Proto taky ta jedna hvězdička. Spolu s Gyttysburgem to je ale na 2 hvězdičky málo.
Ostatní byl chaos, podivnost, nebo chyběl závěr a části děje.

1 22.07.2021

Hm, ačkoli má kniha nižší hodnocení, mě se teda líbila. Hlavní hrdiny, dříve schopný detektiv, nyní už přes 5 let feťák s typicky vygumovaným myšlením, se nechá najmout jako vyšetřovatel vraždy syna japonského "vyslance" (a ten v dané době je víc než prezident USA) a tím se ocitne v hodně vysoké hře...Věci se v průběhu děje vyjasňují a ukazuje se, že nic není jak se zdá. Atmosféra zkrachovalých Spojených států, japonského bušida i jejich tradičního feudalismu, svět, kde se schyluje k nukleární válce mezi po všech kontinentech prorůstajícím islámem a Japonskem. Až z té představy brní zuby...
Postavy jsou perfektně vykreslené adekvátně bezútěšnosti doby, trpící deziluzí kvůli absenci budoucnosti i kvůli vzpomínkám na slavnou minulost své země...

Tohle počteníčko jsem si užil, sice Simmons umí i lepší knihy, ale na druhou stranu jsem četl i mnoho sice lépe hodnocených, přesto mě zdaleka tolik nebavily jako tato. Komu jsou sympatičtí hlavní hrdinové jako životní zkrachovalci a temná budoucnost jim také chutná, vřele doporučuji. Kniha ve mně mimochodem vyvolala potřebu znovu si přečíst Pošťáka od Davida Brina a na Světovou válku Z od Brookse :-)

3 07.07.2021

Knížky zhltnuty v několika dnech :-) Mám rád, jak Simmons píše, mám rád noir atmosféru, detektivky i tvrďáky hlavní hrdiny. Takže jen ty nejlepší ingredince - a upečeno skvěle! Bývalý detektiv Joe Kurtz toho rozhodně moc nenamluví, k tomu neustále bruslí na hraně mezi nelítostným podsvětím Buffala a policií, která si brousí zuby poslat ho zpět do věznici (kde je vypsána odměna na jeho hlavu). To nejsou zrovna ideálně rozdané karty, a situace je ještě mnohem zapeklitější...

6 07.06.2021

Akční, rychlé a zase akční. Trochu mi to připomnělo film Crazy Joe s Jasonem Stathamem.
Od Fabiana jsem čekal něco jiného, se záhadami a tajemnem, tady je víc detektivna a "lidské" temnoty ve světě budoucnosti. Vzdor tomu kniha předčila mé očekávání a rychle jsem ji zhltnul.

2 11.11.2020

Třetí pokračování si drží úroveň. Vysvětlují se další střípky minulosti Oggerdova světa, na povrch vystupují intriky a hlavní hrdinové bojují o život. Nedočkavě se těším na pokračování.

4 03.11.2020