Paulus.1987 komentáře u knih

Tematicky a emocionálně velmi náročná, ale zároveň ojedinělá kniha. Nevím o žádné jiné publikaci, která by se v takové míře věnovala tématu politických vězňů 50. let a jejich rodin. Autorova sedmiletá práce je rozhodně znát.

Na základě výpovědí politických vězňů a jejich rodinných příslušníků autor podrobně popsal celý proces zacházení komunistického režimu s politickými vězni - od jejich zatčení, brutálních výslechů, soudů, pobytu ve vězení nebo lágru přes šikanu rodinných příslušníků až po návrat do společnosti (pokud k němu vůbec došlo). Zvláštní kapitolu autor věnoval ženským vězeňkyním, v rámci které jsem si vzpomněl na román U severní zdi.

V kapitole, která je věnována otázce společenského (ne)vyrovnání se s komunistickými zločiny, nemusí čtenář s autorem vždy souhlasit, ale jak sám autor uvádí v předmluvě, své názory nikomu nevnucuje. Závěr knihy, který se věnuje psychologickému vztahu věznů k jejich osudu, sahá do sféry filozofie a pro čtenáře může být tato část knihy poněkud náročnější.

V průběhu četby se u mě střídaly především negativní emoce v podobě odporu, zhnusení a vzteku nad popisovaným bezprávím. Knihu jsem četl nepřiměřeně dlouho, ne vždy jsem v sobě našel dostatek sil a tu správnou náladu. S ohledem na celkovou informační a vypovídací hodnotu jsou případné nedostatky knihy marginální.

5 07.04.2024

Příběhy Rychlých šípů i další Foglarovy knihy mě v dětství velmi ovlivnily. Možná až příliš. Své okolí jsem tehdy posuzoval podle měřítek vyčtených z těchto knih a nedocházelo mi, že Foglar své příběhy psal v jiné době a pro jiné děti. Nyní, v dospělém věku, když jsem si Záhadu hlavolamu přečetl po mnoha letech znovu, jsem si již tuto skutečnost bolestně uvědomoval. Samozřejmě jsem rád, pokud dnešní děti Foglarovy knihy čtou, ale je potřeba k nim přistupovat jako k fikci.

Nic to nemění na tom, že děj Záhady hlavolamu je perfektně vymyšlený a napínavý, i dospělého čtenáře dokáže strhnout. Tajuplná Stínadla, tragický příběh Jana Tleskače a tajemství jeho hlavolamu... Však jistě víte.

A nemůžu si pomoct, stejně mám nejraději Rychlonožku. Jeho šaškování a vtipné průpovídky mě dokázaly pobavit tehdy i teď.

16 15.01.2024

Znamenitá kniha, která i přes velmi závažné téma a popisované hrůzy nutí čtenáře číst stále dál a po dočtení v něm dokáže ještě dlouho rezonovat.

Autorce se v románu podařilo skvěle skloubit prvky detektivky, thrilleru a lágrové literatury. Román však není pro slabší povahy, protože popisované hrůzy se tu dějí ženám a dětem. To je zkrátka mnohem drsnější úroveň...

Velmi se mi líbil celkový koncept románu, ve kterém se dějové linie střídají, vzájemně se doplňují a průběžně do sebe zapadají. I každý způsob trestu (nebo pomsty?) je odrazem konkrétního činu daného pachatele. Bravurně vymyšlené!

Autorka svojí knihou zároveň umožňuje čtenáři zamyslet se nad tím, co se v této zemi kdysi dělo a jak bylo a stále je k této minulosti přistupováno. Dochází tak k morálním otázkám nad pojmy spravedlnost, pomsta a odpuštění.

26 08.01.2024

Od Stefana Zweiga jsem dosud četl pouze Svědomí proti násilí, takže mi autorův vzletný styl nebyl cizí a věděl jsem, do čeho jdu.

Ve Hvězdných hodinách lidstva autor beletristickou formou popisuje okamžiky, které změnily svět. Některé příběhy byly velmi povedené a zajímavé, některé mi přišly celkem nezáživné.

Často jsem však přemýšlel nad názvem knihy, protože mi některé v knize popisované historické okamžiky z pohledu lidstva jako celku příliš hvězdné nepřipadaly. Konkrétně například Leninův návrat do Ruska obzvlášť. Celkově vzato jsem v tomto případě čekal od autora coby humanisty trochu víc.

11 28.12.2023

Drsný a napínavý sci-fi thriller, podle kterého Spielberg natočil film pro celou rodinu. Z mého pohledu je to další z mnoha případů, kdy knižní předloha vítězí nad svým filmovým zpracováním.

Podle očekávání je román oproti filmu obsáhlejší. Ostatně i sám autor měl být údajně rozčarován z toho, že ve filmu nakonec zůstalo pouhých 10 až 20 procent obsahu. Kniha je také mnohem drsnější, místy až hororová, a především celkově dospělejší a chytřejší, prostá jakýchkoliv infantilností či rádoby vtipných "ha-ha" momentů. Kromě samotných akčních pasáží, které tvoří především druhou půlku knihy, mě také zaujaly filozofické úvahy Iana Malcolma, které jsou podle mě stále platné a rozhodně stojí za zamyšlení.

Mám-li románu něco vytknout, tak je to např. iritující holčička Lex, která by si skutečně zasloužila pár facek. Počítačové dovednosti jedenáctiletého Tima pro mě byly docela těžko uvěřitelné, stejně jako například útěk Ellie před velociraptory ze stromu na střechu domu a následným skokem do bazénu. S ohledem na celkovou kvalitu knihy jsem však ochoten těch pár malých zádrhelů přehlédnout.

Filmu neupírám jeho význam ve světové kinematografii především v oblasti trikových technologií, ale po obsahové stránce u mě román vyhrává na plné čáře.

„Malcolm se rozkašlal a zahleděl se do dálky. ,Aby bylo jasno: tahle planeta ohrožená není. My jsme ohrožení. Nemáme moc zničit planetu - nebo ji zachránit. Ale možná máme sílu zachránit sami sebe.'"

17 07.12.2023

Že se pan Hvížďala umí ptát, jsem věděl už z knih rozhovorů s Václavem Havlem. Větší část knihy tvoří rozhovor s Karlem Schwarzenbergem z let 1989 a 1999, který mi ale kvůli roztříštěnosti témat nepřišel tolik zajímavý jako rozhovory z pozdějších let.

Nicméně bylo velmi zajímavé číst o osobnosti Karla Schwarzenberga, o jeho hlubokých historických i politických vědomostech, názorech a myšlenkách.

Krásná kniha o člověku, který pro tuto zemi vykonal mnoho dobrého a na kterého bylo nespravedlivě nakydáno až příliš mnoho špíny.

9 21.11.2023

Tím, že dobře znám slavný Hitchcockův film, jsem byl při četbě jeho knižní předlohy ochuzen o překvapivou pointu, ale ničemu to nevadí. Naopak jsem byl potěšen tím, jak věrně se film své předlohy drží.

Kniha dává na rozdíl od filmu možnost čtenáři více proniknout do mysli a myšlenkových pochodů Normana Batese, který je stěžejní postavou románu. Více se tak dozvídáme např. o jeho vztahu k matce, kterou miluje a zároveň nenávidí.

Knížka se mi velmi líbila, i s minimem přímé řeči byla skvěle čtivá, napínavá a zajímavá. Je příkladem hororu, ve kterém se autorovi daří vybudovat tísnivou atmosféru bez toho, aniž by se vyžíval ve zbytečných morbidnostech a nechutnostech.

12 09.11.2023

Jelikož jsem před přečtením této knihy nejdříve viděl její filmové zpracování, které na mě velmi zapůsobilo, neubráním se menšímu srovnání.

Rozdíl mezi knižní předlohou a její filmovou verzí bývá téměř pravidlem, ale překvapilo mě, že v tomto případě je těch rozdílů v ději celkem hodně. Na druhou stranu to pro mě byl o to zajímavější a překvapivější zážitek.

Knížka je znamenitým a napínavým románem o lidské nezdolnosti a touze po pomstě. Přečetl jsem ji za necelý týden. Jsem maximálně spokojený a myslím si, že by si zasloužila vyšší hodnocení než 83 %.

9 03.11.2023

Už dlouho jsem se nemusel do četby některé knihy tolik nutit jako do četby této.

Mé hodnocení rozhodně není výrazem neúcty k autorovi ani k tomu, co během války prožil, ale styl, jakým je kniha napsaná, mi vůbec nesedl a nedokázal jsem si na něj v průběhu četby zvyknout.

Hlavní osou románu jsou osudy tří přátel během války, ale tato dějová linka je zvláštním způsobem rozmělněna spoustou odboček k jiným postavám a dějům, které s příběhem jako takovým nesouvisejí a já jsem tak postrádal jejich smysl. Chápu, že tato mozaika dějů, míst a lidí měla čtenáři poskytnout celkový obraz života a strádání během války, ale z čtenářského hlediska mě tento způsob vyprávění naprosto minul.

Román jistě svou uměleckou hodnotu má, ale já jsem ji však nedokázal ocenit.

5 27.10.2023

Nevzpomínám si, že by se mi někdy dělalo z některé literární postavy tak nevolno.

Žasl jsem nad tím, jak si pan Humbl - samolibá, alibistická, kariéristická a bezpáteřní svině - ve svém životopise vždy dokáže veškeré své konání sám před sebou náležitě morálně obhájit a zdůvodnit.

Obdiv bezpochyby náleží autorovi, který dokázal vytvořit svým způsobem směšnou a přitom odpudivou postavu, lidskou zrůdu, která je schopná prakticky všeho, a zároveň mistrně popsat její myšlenkové pochody včetně specifického stylu vyjadřování.

Nedivím se, že kniha u nás téměř třicet let nevyšla. Mnoho lidí by se v ní mohlo více či méně poznat i v dnešní době.

„Proti Humblům není obrany."

10 02.10.2023

Od Miky Waltariho jsem před mnoha lety četl pouze Egypťana Sinuheta a ačkoliv se mi tato kniha líbila, tehdy mě nenapadlo přečíst si některou z dalších autorových knih. Až nyní.

Především díky zdejšímu hodnocení se mi dostal do rukou skvělý historický román, který je něčím víc. Prostřednictvím hlavního hrdiny, který pátrá po Ježíšových skutcích a jejich významu, rozmlouvá s lidmi, kteří byli svědky Ježíšova konání, přičemž sám prochází vnitřní proměnou, má čtenář možnost zamyslet se nad pravou podstatou křesťanské víry a Kristova učení. Mnohem lépe to vystihli čtenáři v předchozích komentářích.

Krásné, zajímavé a obohacující čtení, které mohu i já doporučit. Rovněž chválím nádherný překlad Marty Hellmuthové.

13 19.09.2023

Myslím, že v hodnocení této knihy hraje velkou roli nostalgie čtenářů, kteří ji četli v dětství. Mě osobně Bigglesova dobrodružství v dětství minula, takže jsem nucen knihu hodnotit z pohledu dospělého čtenáře.

Knížka jako taková se mi četla moc hezky, některé příběhy byly skvělé, napínavé nebo s překvapivou pointou, některé mi naopak přišly tak směšně absurdní a přehnané, až jsem se v duchu ptal sám sebe, jestli to autor myslel vážně.

Jako dospělému čtenáři pro mě bylo obtížné vybudovat si k hlavnímu hrdinovi Bigglesovi bližší vztah. Působil na mě totiž jako kombinace Ramba, Jamese Bonda a komiksového superhrdiny - veškeré nesnáze neohroženě překonal, všem záhadám přišel na kloub, rozséval smrt a zkázu, že div sám nevyhrál celou válku, a vše patřičně glosoval vtipnými poznámkami. Na druhou stranu věřím, že byl prototypem hrdiny své doby.

Rozpaky ve mně budily i ilustrace pana Sněhuleho. Ačkoliv byly barevně a esteticky zajímavé, vyobrazené postavy vypadaly jak z kresleného Večerníčku. Předpokládám, že původní ilustrace Zdeňka Buriana byly na úplně jiné úrovni.

Knížka jako taková je opravdu kratochvilné a odpočinkové čtení, u kterého čtenář nesmí příliš přemýšlet, obzvlášť pokud už o 1. světové válce něco četl. Kdybych Bigglesova dobrodružství četl ve svých 12 letech, nejspíš by mé hodnocení bylo jako u většiny ostatních čtenářů vyšší.

7 06.09.2023

Uznávám, že Frederick Forsyth už své nejlepší romány napsal, ale i přesto se mi hodnocení 72 procent zdá dost nízké. Obzvlášť s ohledem na množství literárního braku, který v současné době vychází.

Hlavní zápletka románu o mladíkovi s Aspergerovým syndromem, který dokáže prolomit nejsložitější firewally světa, jakož i samotný závěr knihy se mohou zdát poněkud přitažené za vlasy, ale autorův styl je nezaměnitelný a při čtení se čtenář zároveň dozví mnoho faktů.

Román jako celek se mi líbil, žádná z autorových knih mě nikdy nezklamala. Číst Lišku pro mě bylo to samé, jako kdybych se díval na svůj oblíbený akční film, který sice není žádné veledílo, ale je tak dobře natočený, že si ho jednoduše užiju.

12 27.08.2023

Nedostižná klasika žánru, která díky svému promyšlenému a strhujícímu ději nezestárla ani o den.

Z pohledu dnešního čtenáře může být kniha zastaralá jedině z technického hlediska, jelikož se děj odehrává v roce 1963 a tehdejší metody práce policie a tajných služeb probíhaly hlavně prostřednictvím telefonů, dopravních prostředků a časově náročným hledáním informací v psané podobě.

Knihu jsem poprvé četl před mnoha lety ještě na základní škole a byla jednou z těch, které mi otevřely dveře k "dospělé" literatuře. I nyní jsem si její čtení užil, stejně jako tehdy. Pouze s tím rozdílem, že teď jsem měl před očima obličej Edwarda Foxe, který díky svým ostře řezaným rysům a chladnému nelítostnému pohledu ztvárnil roli Šakala ve filmovém zpracování s naprostou bravurou.

21 20.08.2023

Co víc napsat ke knize, která je na Databázi knih umístěna v žebříčku nejlepších knih a jejíž filmové zpracování bývá všeobecně považováno za jeden z nejlepších filmů všech dob?

Kmotra jsem četl zhruba před dvaceti lety a i nyní mi dokázal vrátit chuť ke čtení. Promyšlený, napínavý a čtivý příběh s dobře vykreslenými postavami, který čtenáře nutí obracet stránku za stránkou. Co chtít víc? Sice jsem při četbě před sebou viděl herce z filmového zpracování, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Jak už to tak bývá, kniha na rozdíl od filmu více rozvíjí osudy vedlejších postav, takže je děj košatější, ale ne na úkor čtivosti.

Znamenité dílo, které ani sám autor již nepřekonal.

14 10.08.2023

Nečekal jsem, že mi tato kniha dá tolik zabrat, bylo to opravdu náročné čtení. Tím samozřejmě nesnižuji její nepopiratelnou kvalitu ani erudovanost autora.

Pasáže s popisy strategie bitev a pohybů jednotlivých armád mi přišly z čtenářského hlediska nezáživné, ale uznávám, že to k tomuto typu literatury patří. Naopak jsem oceňoval vzpomínky zúčastněných osob, úryvky z válečné korespondence, popisy života vojáků na frontách, především v zákopech, a s tím související strádání, jakož i náhledy do života civilních obyvatel v zázemí.

Nezbývá než znovu smeknout před těmi, kteří peklo 1. světové války prožili.

5 31.07.2023

Od Irvinga Stonea jsem dosud četl Žízeň po životě a Agónii a extázi, dvě skvělé knihy o výjimečných uměleckých osobnostech, takže mi autorův čtivý styl nebyl cizí. Ačkoliv se mi Řecký poklad rovněž četl velmi dobře, po dějové stránce mi nepřišel tolik barvitý a místy na mě působil zdlouhavě.

Mám-li z pozice čtenáře vyjádřit svůj vztah k literární postavě, musím přiznat, že mě Henry Schliemann svojí samolibostí, paličatostí a posedlostí hraničící s fanatismem spíše iritoval. Naopak jeho o mnoho let mladší manželka Sofie, z jejíhož pohledu je román vyprávěn, na mě působila mnohem rozumnějším, uvážlivějším a praktičtějším dojmem. Ona byla tím skutečným řeckým pokladem.

8 06.06.2023

Samotnému Borovského dílu nemám příliš co vytknout, je to klasika satirické poezie, která se bude číst pořád. I když musím přiznat, že epigramy mě příliš nebavily.

Co však musím zkritizovat, je vydání nakladatelství Fortuna Libri z roku 2017. Ačkoliv je samotná podoba knihy krásná, včetně ilustrací Josefa Lady, nemohu nakladateli odpustit vynechání vulgarismů a pozměnění některých výrazů, např. čokoláda místo čekolády v Křestu sv. Vladimíra. Nevím, jestli je to následek nakladatelovy korektnosti, ale Borovského nekorektní humor tím ztratil svoji jiskru a pichlavost.

8 08.05.2023

Vzpomínky pana Nikulina coby inteligentního, kultivovaného a vzdělaného člověka na první linii východní fronty mají nesmírnou vypovídací hodnotu. Jak sám autor přiznává, své vzpomínky sepsal primárně proto, aby se s prožitými hrůzami vnitřně vyrovnal. A že jich bylo.

Kromě válečných hrůz a útrap autor nemilosrdně odsuzuje ruský způsob vedení války, který postrádal jakoukoliv úctu k lidskému životu, a tím de facto otevřeně zpochybňuje roli SSSR coby vítěze války. Rovněž se neštítí opakovaně odsuzovat zvířecí chování ruských vojáků na "osvobozených" územích.

Jak autor uvádí v doslovu, při sepisování svých vzpomínek byl ze strachu v mnoha ohledech až příliš mírný. I přesto k němu chovám velký obdiv. Nejen za jeho odvahu a morální postoj během války, ale především za odvahu pojmenovat věci pravými jmény. Znamenitá kniha.

12 02.05.2023

Knihu jsem bohužel nestihl přečíst v době, kdy byl generál Boček naživu, takže jsem tak z pietních důvodů učinil až nyní.

Dá se říct, že vše již napsali čtenáři přede mnou. Kniha se skládá ze dvou částí - z vyprávění pana Bočka, které je na konci každé kapitoly doplněno autorovým odborným komentářem.

Nepřísluší mi hodnotit život pana Bočka, ale způsob jeho vyprávění se v žádném v případě nedá srovnat např. s vypravěčským talentem pana Fajtla. Dá se souhlasit s tím, že pro čtenáře a zájemce o leteckou historii se nemusí jednat o atraktivní čtení, ale zde je třeba brát v úvahu, že pan Boček započal s operačními lety až v říjnu 1944, tedy prakticky na sklonku války.

Souhlasím i s kritikou odborného komentáře, který byl spíše suchopárným souhrnem faktů, dat, počtů a statistik. Rovněž mě mrzela absence popisů vložených fotografií (nikoliv obrazové přílohy), které v knize nakonec sehrály roli pouhého vizuálního doplňku.

6 21.04.2023