PaníLenka

Příspěvky

15 roků lásky15 roků láskyPatrik Hartl

Ačkoli se nejedná o dílo s ambicí získat ocenění typu Magnesia Litera, četlo se mi dobře, byla to taková červená knihovna s klučičím hrdinou, která si na nic víc nehraje. Znovu si ji nepřečtu, ale nelituju těch několik málo večerů ve společnosti ne moc šťastného Aleše, který mi některými náladami a pochybnostmi mluvil z duše. Myslím si, že si autor trochu pohoršil odkazy na některé události (televizní pořady třeba) nebo na momentálně mediálně známé celebrity, protože už za pár měsíců nebo let si málokdo vzpomene, kdo nebo co to bylo. Tohle může být vtipné v článcích v časopise, v románech spíš škodí, aspoň já to tak vnímám.

24. listopadu


Jak si Slávek načaroval dubového mužíčkaJak si Slávek načaroval dubového mužíčkaV. Čtvrtek (pseudonym)

Moje první přečtená knížka….nejde zapomenout!

19. listopadu


Máma není služka, máma je dámaMáma není služka, máma je dámaMarek Herman

Měla jsem tu čest být na několika seminářích pana Hermana, vždy se mi to moc líbilo, jako přednášející je velmi charismatický, a i když nemusíte souhlasit úplně se vším, co říká, jeho teorie mají hlavu a patu a je velmi sympatické, že se nebojí říkat věci tak, jak je opravdu vidí a ne tak, jak by se říkat “měly” nebo tak, jak to většina slyšet chce. A všechno to zajímavé, co na besedách zaznělo, je právě v této vcelku útlé knížce. Určitě si ji nechám v dosahu, abych si občas mohla některé rady a příběhy připomenout….milé překvapení!

11. listopadu


Z neznámých důvodůZ neznámých důvodůZdena Frýbová

Knížku jsem četla asi v šestnácti letech a tenkrát mě vyloženě nadchla, doteď si tu náladu, kterou ve mě trochu trochu zvláštní příběh vyvolal, pamatuji…

06. listopadu


Žárlivost a jiné povídkyŽárlivost a jiné povídkyJo Nesbø

Objektivní pravda je, že napsat dobrou povídku je mnohem těžší než napsat dobrý román - a Nesbo prostě talent nezapře - povídky měly všechno, co mít mají a originální nápady může průměrný člověk jen závidět…

04. listopadu


Jak se zbavit strachu: 30 kapitol a 21 technik, které změní váš životJak se zbavit strachu: 30 kapitol a 21 technik, které změní váš životJiří Kuchař

Na knihu jsem se moc těšila, pana Jelínka jsem několikrát slyšela mluvit a vždycky to bylo věcné a zajímavé. V této knize je sice uveden jako spoluautor, ovšem reálně je pouze citován na asi třech místech. Autor o sobě přece nenapíše: ”… Marian Jelínek říká, že…”, takže je jméno známého kouče pouze vějička. Vůbec mi totiž různá ezoterická moudra k němu nejdou. Kniha je vůbec hodně divně členěná, na pohled vypadá přehledně, že je text v rámečcích, použité různé fonty písma, fotografie… ale to, co třeba vypadá jako důležitý odstavec, je spousta nudných historických dat a jmen, pointu a vazbu na dané téma jsem prostě nenašla, a občas je pod čarou u vysvětlivky drobounkým písmem to, co mi z celé kapitoly přišlo nejzajímavější…. jedna hvězdička za několik málo perliček, ale jinak u mě reputace pana Jelínka trochu utrpěla, když se podepsal pod podivnou směs rádoby moudrých příběhů a ještě divnějších a nepoužitelných rad….

26. října


Zloději zelených koníZloději zelených koníJiří Hájíček

Knížku jsem si koupila ve výprodeji, už jsem měla přečtenou Rybí krev, která mě hodně zaujala, tak jsem si říkala, že neprohloupím. A neprohloupila, četla se hezky, bavily mě místní reálie, protože jsem 5 let žila v Českých Budějovicích, dokázala jsem si popisované lokality představit. Jenom mě znovu napadlo, že z obou zatím mnou přečtených příběhů plyne, že pan Hájíček musí být velmi smutný muž, který psaní možná má jako psychoterapii…?

18. října


Nalakuj to narůžovoNalakuj to narůžovoMartina Formanová

Četla jsem zatím všechny knížky paní Formanové, a tato mě zaujala asi nejméně. Určitě to není tím, že je smutnější než ostatní, naopak, není se čemu divit po ztrátě manžela a navíc velké osobnosti. Spíš mi vadila zvláštní roztříštěnost vyprávění, a jak už přede mnou někdo poznamenal, klouzání po povrchu. Nicméně jsem ráda, že ji doma mám a ráda ji půjčím kamarádkám.

12. října


Klikatá cestaKlikatá cestaBrian Freeman

(+ SPOILER) Nevím, proč jsem si myslela, že se jedná o trilogii, takže toto bude poslední díl….proto mi bylo divné, že stránek ubývá a na velké finále to nevypadá…ach jo…tak spolu s ostatními věřím, že bude pokračování už bez otevřeného konce! Nicméně… šokující konec nějak pořád rozdýchávám, nějak mi nesedí zrada na člověku, kterému vděčím za život….třeba bude nakonec všechno jinak…? Už aby to bylo!!!

07. října


Vnitřní hlasVnitřní hlasBrian Freeman

Četlo se to výborně, příběh má všechno, co má thriller mít, napětí, vztahy, překvapení na závěr, sympatického hlavního hrdinu…a jednoho neodolatelného kocoura. Jdu hned na další pokračování.

30. září


Noční ptákNoční ptákBrian Freeman

Zajímavé téma, lidská paměť je opravdu složitá, vzpomínky ošidné - už jsem na toto téma četla nějaké studie a příběh považuji za docela uvěřitelný. Navíc je napínavý až do konce a hlavní hrdina sympatický - co víc si od thrilleru přát?

26. září


Návrat mistraNávrat mistraFrantišek Niedl

Pohodová trilogie ukončena. Snad pan Niedl zase něco napíše!

22. září


Pavoučí síťPavoučí síťFrantišek Niedl

Hezká napínavá pohádka ze středověku pokračuje. Oddechovka jak má být, a mrknutí autora v podobě Hynka Tase je vtipné a osvěžující.

05. září


PlatnéřPlatnéřFrantišek Niedl

Po sérii s inspektorem Prévitem další pohodová oddechovka, napínavá, okořeněná suchým humorem a navíc se člověk dozví něco z historie…a teď nemám čas psát, jdu hned číst další díl!

24. srpna


ListopádListopádAlena Mornštajnová

Taková neředěná deprese. Napínavá mrazivá fikce. A vzpomínky ožívají…v roce 89 mi bylo 19 a strach jsme párkrát během listopadu opravdu měli.

17. srpna


Inspektor s velkým mozkemInspektor s velkým mozkemFrantišek Niedl

Takto má vypadat čtení na léto! Humor, napětí, vztahy - všeho akorát pro pohodové odpoledne.

15. srpna


Kde zpívají raciKde zpívají raciDelia Owens

(+ SPOILER) Nechala jsem si na napsání komentáře celý den, protože bezprostředně po přečtení jsem byla plná emocí. Knížka se četla krásně, byla to taková napínavá zajímavá posmutnělá pohádka…až na ten konec…asi jsem naivně věřila, že to dopadne jinak, než se celou dobu nabízelo, úkladnou vraždu coby řešení prostě zkousnout neumím….

09. srpna


Doba temnaDoba temnaAdéla Elbel

Řekla bych, že knížka byla napsána v rámci osobní psychoterapie paní Adély, a tak jej je třeba brát. Zkušenosti jsou nepřenositelné, ani její dcery, ani nikdo jiný žádnou dobrou radu neposlechne stejně, jako zcela zjevně neposlouchala sama.

14. července


Dcery nadějeDcery nadějeM. Lamballe (pseudonym)

Pohodové čtení na léto. Ale zdálo se mi, že autorka vývoj postav lehce překombinovala, asi aby bylo nějaké drama, a pak už ho nedokázala smysluplně dokončit, což mi vadilo.

09. července


Nová dobaNová dobaM. Lamballe (pseudonym)

Souhlasím s níže uvedenými názory, že je v příběhu příliš romantiky a šťastných náhod …další díly si přečtu, čtení na léto to není špatné, ale nic hlubšího to asi ve mě nezanechá.

22. června


Smrtící DNASmrtící DNAFranck Thilliez

Ale jo, bylo to napínavé, ale vrstvení neuvěřitelných náhod mi trochu vadilo, stejně jako popis toho, jak může vypadat “pátrání na vlastní pěst” s policejní průkazkou vytištěnou z internetu....nicméně jsem se při čtení nenudila.

13. června


Syndrom ESyndrom EFranck Thilliez

Rozhodně lepší než Krvavý anděl. Ach jo - hned abych pokračovala Smrtící DNA, když to skončilo v půlce příběhu....

07. června


Krvavý andělKrvavý andělFranck Thilliez

Nečekala jsem takovou brutalitu. Vlastně jsem si chtěla nejdřív přečíst Syndrom E, který jsem měla, a musela jsem docela dost hledat, jak je to s chronologií dílů, a jak čtu komentáře, nebyla jsem sama, kdo v tom měl zmatek. Nicméně - dám na rady zkušenějších, nevzdám to a do Syndromu E se právě pouštím....

03. června


Vyměnit vodu květinámVyměnit vodu květinámValerie Perrin

Knížka mi přišla poštou jako nečekaný dárek od kamarádky. Ta ji četla ve francouzském originále a jakmile vyšel český překlad, koupila ji. Okamžitě jsem začala číst, aniž jsem tušila, co mě čeká - a byla jsem opravdu překvapená. Jak už psali jiní čtenáři, rozhodně se nejedná o žádnou romantiku, ale směs silných příběhů, kdy na konci se teprve vyjeví, že všechno je jinak....a musím říct, že to musel být překladatelských oříšek, navíc, když i význam jmen je pro děj velmi důležitý. Číst originál musela být pecka!

28. května


Šachové figurkyŠachové figurkyPeter May

Výborná trilogie. Zase jsem o něco bohatší....

19. května


Muž z ostrova LewisMuž z ostrova LewisPeter May

Skála byla pro mě trochu jako zjevení o zemi a zvycích, o kterých jsem neměla ani tušení, pokračování už mi víc přišlo “jenom” jako výborná detektivka (přečtená za jedno odpoledne a večer). Třetí díl plánuju začít číst už dnes, ať si nepřetrhnu nit....

15. května


Šikmý kostel 2Šikmý kostel 2Karin Lednická

Narodila jsem se a žiju nedaleko Ostravy, přesto jsem neměla o některých historických událostech, o kterých kronika pojednává, ani zdání - ve škole nám o tom nikdo neřekl a pamětníci z mého okolí vzpomínali na jiné události. Velmi silný příběh, přečtený jedním dechem a smekám před úžasným stylem, jakým je napsán! A co bych nepřiznala, v závěru už jsem měla písmenka rozmazána - a špatným zrakem to nebylo....Doporučuji a rovnou jako povinnou četbu!!!

12. května


Já, PoutníkJá, PoutníkTerry Hayes

Vzala jsem si knihu na čtení do vlaku...a následně ji vynesla v batohu až na Ondřejník....proto vím, že váží skoro kilo. Přesto nelituji - napínavá a zajímavá.

10. května


Postel, hospoda, kostelPostel, hospoda, kostelZbigniew Czendlik

Byla jsem na besedě s panem Czendlikem a nemělo to chybu - kniha mi ten hezký zážitek připomíná (Škoda, že mě nenapadlo si ji nechat podepsat...tak příště!) Kdyby bylo takových představitelů církve víc, možná by kostely nebyly občas tak prázdné...

05. května


Za oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východěZa oponou války: Zpravodajem nejen na Blízkém východěJakub Szántó

Po přečtení této knihy, která mi dlouho ležela na poličce, než jsem na ni dostala tu správnou náladu, mě napadají 2 věci:
1. Těch konfliktů je (nejen) na východě tolik, že snad není v lidské moci se vůbec vyznat v tom, kdo je proti komu a proč vlastně, a co má být výsledkem všech těch bojů
2. Jestli je vůbec práce válečného novináře ještě oceněna - nemyslím cenami odborníků, ale obyčejnými lidmi, kteří se z gauče koukají na zprávy - stojí nasazování vlastního života i života rodiny za to? Mám totiž smutný pocit, že lidé chtějí slyšet to, co si přejí, aby bylo, a ne objektivní nezaujatou pravdu. Natočit něco na mobil s nějakým vlastním komentářem mívá kolikrát mnohem větší sledovanost...
Panu Szántó každopádně držím palce a přeji nám všem, ať může raději natáčet jenom příběhy se šťastným koncem.

03. května


1