panCHLEBA komentáře u knih

Tak nevím, podle recenzí jsem asi zase četl něco jiného, než ostatní. Kniha má skvělou atmosféru, příběh se postupně rozkrývá, aby se ještě více zamotal a člověk vlastně neví, co je pravda a co pouhá fantazie hlavní postavy. Nemá to žádná hluchá místa, jen ten konec byl zvláštní a úplně si nejsem jist, zda jsem to správně pochopil – proto 4*. Ačkoliv horory čtu poměrně často, dlouho už mě tak nemrazilo v zádech, jako u této knihy...nechápu, jak tato kniha může mít na Databázi nějakých 56% a slátaniny pro teenagery typu Darcy Coates, co se vydávají za horor, jsou na Databázi v červených číslech. Jasně, u strašidelných domů od zmiňované autorky se fakt nemusí při čtení vůbec přemýšlet a je úplně jedno, kde tu knihu zrovna otevřete...jak praví naše lokální pořekadlo „ty vůbec nevíš, co je dobrý“ což asi platí pro spoustu dnešních čtenářů. Jsem rád, že se v té dnešní záplavě mainstream rádoby hororů objeví něco, jako je tato kniha.

1 17.09.2022

Pro mě asi zatím nejslabší sbírka povídek od Kinga, vlastně mě nezaujala ani jedna povídka. Kingův rukopis je zde samozřejmě patrný, ale působí to na mě tak, jako kdyby motivy vymýšlel někdo jiný a King jen psal..

3 22.06.2022

Konečně detektivka, která byla docela uvěřitelná, zápletka a zločin též. Skvělá byla i absence pobíhajících chlápků s pistolí a neuvěřitelně zvrhlých a neuvěřitelně sofistikovaných záporáků.

3 10.04.2022

Podle ostatních komentářů jsem usoudil, že jsem četl asi jinou knihu. Já nerad někoho kritizuji za jeho práci, ale tohle je úplně špatně. S autorovými názory na svět jsem zásadně nesouhlasil a vůbec nechápu proč a pro koho vlastně byla napsána...kniha měla jen jediné plus a to, že pěkně voněla.

I když se mi kniha četla pomalu, tak jí hodnotím velmi kladně. Povídky na sebe lehce navazují a povídka Srdce v Atlantidě je pro mě jedna z nejlepších nehororových povídek, co pan King napsal.

2 15.05.2020

Nečekejte žádnej literární skvost, je to spíš taková oddychovka. Kniha baví, pořád se něco děje a poměrně dost vystihuje povahu herní předlohy (samozřejmě ty úchvatné scenérie ze hry si už musíte představit :) )

1 09.12.2019

OBSAHUJE POTENCIONÁLNÍ SPOILER!
Po přečtení komentářů mám trochu pocit, že jsem asi četl jinou knihu. Kniha nenadchla a ani moc neurazila. Pasáže s parníky byly celkem zajímavé, pasáže s upíry už ne. Celkově dějová linie byla hodně předvídatelná, asi stejně jako Joshuův comeback na konci. Marně jsem čekal nějakou inovaci v upírské tématice, ale marně. I když proč vlastně měnit něco, co docela funguje - pití krve asi neomrzí :)

1 21.02.2017

Celkem pěkně napsaná kniha. Určité "mezery" v příběhu jsou - v jakém ale nejsou :). Pokud se tématika "psychických upírů" někomu zamlouvala, tak určitě doporučuji Hladové hry (Doba mrchožroutů) od D.Simmonse. Simmons není tak úsporný jako Mitchell a celý příběh natáhne na nějakých 1100 stránek, což je oproti krátkému Domu za zdí celkem rozdíl.

1 21.01.2017

Opravdu zvláštní kniha, která se těžko hodnotí...kniha v sobě určitě má něco hodně silného, ale těžko přesněji specifikovat co. Působila na mne jako by ji psali dva lidé a tím nemyslím jenom rozdíl mezi první a druhou částí, ale zvláštní změna stylu psání, jistá nevyváženost (i když to také není úplně přesně to, co chci říci). Je zde spousta podrobných popisů jak hlavní hrdina chodí po domě, kontroluje zabezpečení, skorem každá mříž v okně je zkontrolována jestli drží(a zároveň popsána). A jeho sestře, jediné lidské bytost v okolí je věnována jen krátká pasáž ve které jí hlavní hrdina zkontroluje jak jí je a pak zase jde vesele střílet monstra dál – vůbec se nezamýšlí nad jejím zvláštním psychickým stavem. Hlavní hrdina je celkově takový bodrý chlápek trpící sebevražedným sklony, který si z ničeho nedělá hlavu, ke všemu se staví „srdnatě“, nikdy neklesá na náladě a nijak moc se nezamýšlí nad tím, co se děje. Maximálně si dá sklenku brandy a jde dál...to, co si dal autor při psaní druhé, „fantasmagorické“ části, brandy rozhodně nebylo. Samozřejmě celý popis zániku sluneční soustavy a změna vnímání času, to celé bylo úchvatně popsáno, ale čtenáři, který nepožil žádnou psychotropní látku, se celá scéna určitě těžko sledovala – soudím podle sebe. No trochu mě zklamalo to, že spousta věcí nebyla vysvětlena, i když bez vysvětlení to knize dodává určitý závoj tajemna. A to, co mě zklamalo doopravdy, byl konec knihy ve kterém autor kopíruje/vykrádá(i když kdo jiný než autor sám má právo kopírovat vlastní dílo) svou vlastní povídku Hlas z temnot / Hlas ve tmě, která mě k Domu na rozhraní přivedla a zároveň je jazykově i dějově bohatější než zmiňovaná kniha.

06.11.2016

Nejstrašidelnější kniha od Mistra, jakou jsem kdy četl...každý rok od přečtení knihy s podzimem přichází strach z nastávající zimy a SNĚHU...

4 02.10.2016

Pro mě naprosto nejlepší knížka jakou jsem kdy četl. Kniha pro mě není nejlepším hororem, tahle kniha je kategorie sama o sobě - úchvatně zpracovaný příběh o síle přátelství a o společném překonávání zla...

7 02.10.2016

MOHOU SE VYSKYTOVAT SPOILERY! NÁZOR NA POVÍDKY JE ČISTĚ MŮJ VLASTNÍ A KAŽDÝ ČTENÁŘ MŮŽE MÍT JINÝ. NERAD BYCH SVÝM NEGATIVNÍM HODNOCENÍM U NĚKTERÝCH POVÍDEK ODRADIL AUTORY OD TVOŘENÍ DALŠÍCH DĚL!!!
Tak trochu to tu zhodnotím. Není to nejsilnější hororová antologie, ale není rozhodně nejhorší - pár dobrých povídek se tu najde. Nejlepší povídka, dle mého názoru, je PROKLETÝ LOVEC - relativně krátká, plná hutné atmosféry, hranice mezi reálným světem a vidinami (halucinacemi?) jsou nezřetelné...není co vytknout :) Druhá, poměrně vydařená povídka, je RANDE NA TEMNO. Celková stavba je chytlavá a nutí číst až do konce, čímž oživuje jinak moc nezajímavou zápletku. Třetí povídka, kterou zařadím mezi ty lepší, je VŠE O MÝCH MATKÁCH. Já osobně čtu horor a přináší mi to v podstatě nějaký druh potěšení, ale z této povídky jsem potěšení rozhodně neměl. Měl jsem z ní opravdu nepříjemný pocit, byla něčím hodně odporná, hnusná - tudíž když se oprostím od subjektivního vnímání, tak tahle povídka je pravý HOROR. To je důvod proč jsem jí LOGICKY zařadil mezi ty lepší, i když POCITOVĚ bych jí dal až na samý konec. Špatně se mi četla i kvůli jazyku, ale bez toho, jak byl použit, by to asi nebylo ono. No a teď ten střed - spin-off povídka AUTOSTOPEM PEKLEM má poměrně potenciál. Jelikož mám rád původní předlohu (Christina - S.King) povídka mě ze začátku bavila, ale autor to zbytečnou brutalitou zkazil. Brutalita je levná a snadno se píše!. Povídka EPILEPSIE JE TANCEM má celkem dobrou atmosféru a kupodivu i předvídatelný konec nakonec není tak předvídatelný, ale nějakým zvláštním způsobem povídka není úplně dotažena - určitě by jí vylepšil o něco detailnější popis prostředí. Povídky HLÍDAČI a TÝ JO, MAMINKA MĚLA PRAVDU ničím moc nenadchly, ale ani neurazily. No a teď se dostávám k tomu horšímu. Povídka SAMA. V NOCI. SEBE. je vlastně snová, erotická povídka. Ne hororová. Hororový je ten nucený konec. Přišlo mi, že autor nejdřív napsal erotickou povídku a pak, aby jí mohl zařadit do hororové antologie, jí připsal nechutný konec. Asi bych to pochopil, ale u autora antologie mě to zaráží... PŘÍHODA ALFREDA SWIACHY byla slabá, nic jiného mě u ní nenapadá. Snad že nebyla nejhorší - k tomu se teď dostanu. Povídka PŘEDSTAVENÍ byla dost špatná. Ze začátku se zdálo, že autor bude čerpat z Kingova Osvícení. To se nakonec nekonalo a dál byla povídka už jen naprosto zmatená a chyběla jí jakákoliv pointa. CHUŤ LÁSKY patří k těm opravdu nejhorším. Vím že je to gore a tak, ačkoliv já gore opravdu nemám rád, jsem se při hodnocení snažil od toho oprostit. Oprostil jsem se a stejně jsem tomu nakonec dal jen jednu hvězdu - pojídání vagíny (ano čtete správně) je fakt už extrém. Naprosto levný extrém. Autor se může už snížit jenom o jeden stupeň a to k pojídání exkrementů. Víc už se klesnou nedá, doufám... a to proč jsem povídce nakonec jednu hvězdičku dal ( ano stydím se za to) je opravdu lehce překvapivý konec. Jenom lehce. A to nejhorší je povídka CHCÍPNI, AŤ MŮŽU ŽÍT! tam je špatně úplně vše. Snad kromě jazyka, který je průměrný. A abych nezapomněl - ještě jeden plus to má - povídka je krátká, takže čtenář není trápen moc dlouho......... povídku STÍNY nedokážu zhodnotit - je v ní něco zvláštně neetického - svým způsobem podobná VŠE O MÝCH MATKÁCH. A ať se snažím sebevíc, nedokážu se od subjektivního hodnocení úplně oprostit - proto jí nakonec nebudu vůbec, co se týče hvězdiček, hodnotit.

Mezi povídkami jsou opravdu propastné rozdíly ... třeba Grimoár 2: Gonyalax, Elsa ze Zlaté lodi jsou opravdu slabé. Naopak Starý Jack, Den,kdy se město zastavilo, Igor, Podraz v Lost Hope a Poslední zakáza p. Ch. Davise patří k těm lepším. Nejlepší povídka je pro mne povídka od pana Medka - Paraboloid profesora Barina (ten lovecraftovský nádech :) ).... Nejhorší je Suvenýry z války - plné levné brutality, snahy za každou cenu šokovat.
PS: většina povídek mi přijde na konci velmi utnutá...člověk celou dobu čeká na rozuzlení, které pak proběhne na jedné stránce...

3 02.09.2015