Palivo komentáře u knih

Haló.

Máte auto? Protože tady je palivo.

Dorota Máslová je velmi vtipná Polačinka, což vím už od doby co jsem si přečetl Dva Rumuni co neumí rumunsky, nebo jak se to kurňa jmenovalo. To bylo žůžo. Tahle knížka je taky žůžo, ale moc náročný žůžo, protože Dorota to vod začátku do konce valí jako těžkej swag, kterej by vodboural i místní hiphopery. Hlava mi občas skákala jak vo život, když jsem se snažil pochopit všechny lingvistický špagety, který Dorota hází po čtenáři. Za tuto náročnost dávám 6 bludišťáků. Pokud audioknihu narepeju Harvey Weinstein tak přihodím dva body. To je prej moc dobrej raper.

1 29.06.2019

Ahojda,

Elsa byla čmafíta od Lujse Aragona a taky švagrová Majakovskýho. Základ na dobrou literární polívku by tu tedy byl, ale bohužel, u toho to taky skončilo. Tahle knížka je o jedný megeře, která chce zpívat, ale pořád blekotá, že neví, jestli je sobecká nebo ne. Bylo to únavější než jít v šest odpoledne do Billy. Tam si člověk ve frontě aspoň může vyřešit Velkou fermatovu větu a zažonglovat s ředkvičkama. Na závěr kniha nějak skončila, ale jelikož jsem ji četl už minulý týden a mezitím jsem dvakrát navštívil kóma s panem Whisky, už si ani nepamatuju, co se vlastně stalo.

4/10

1 29.06.2019

Dost zapomenutelná útlá knížečka, ve který škaledá čmafíta chce pracovat. Nakonec najde práci jako škaledej vzor pro jednoho malíře, kterej ji chce namalovat právě proto, že je škaledá. To ovšem čmafítě vadí a právě proto, navzdory tomu, to u ní odšpuntuje vjezd do nudlárny, který ale malíř nechce zašpuntovat. V této části ale musím bohužel recenzi přerušit, protože jsem si právě v žabce koupil nanuk a nemám jak držet telefon. No, to už je prostě život. Nemůžeme mít všechno.

29.06.2019

Bom dia.

Jáma na jámu, máma na mě. Tak začíná hodně pornovideí s jámama, ale tahle je jiná - je totiž z Chorvatska. Ještě předtím, než se Chorvatsko stalo mistrem světa v pomalosti číšníků, se v zemi bojovalo a Kovačič z toho napsal solidní nahatou Halinu Pawlovskou(čti noční můru). V první polovině je několik agitek o životě partyzánů, ehm, ale druhá půlka, stejnojmenná Jáma, je pořádnej horor, kdy popisuje masový hrob z pozice oběti. To se mi docela líbilo, protože mám rád maso, vegetariánům tedy knihu nedoporučuji.

8/10

29.06.2019

Bom dia literární rodino.

Už jste si asi mysleli, že jsem přestal číst, ale nebojte. Bohužel, zase mi penis vyrostl asi o metr a už byl dlouhý jako dva kamiony plný pšenice. Musel jsem tedy na operaci, aby mi ho zkrátili. Všechno dobře dopadlo. Děkuji.

Danil Šarm, vynálezce šarmu, v této knize valí myšlenky ve stejném duchu jako já valím průjem - nepředvídatelně a rychle. Hold, každý z nás se narodí s jinou super schopností. Navíc dojde dokonce i na emoční diskotéky, a to když se Šarm dvakrát zamiluje do čmafíty a přitom ani jednou neuspěje v populární hře Míchačka - já do vás něco naleju, a pak vám ho tom nasypu.

Na závěr si můžeme přečíst Šarmovy protokoly, což je dost smutný a jelikož jsem citlivý člověk, tak dávám 8/10.

29.06.2019

Vesnice

Jak jistě všichni víte, narodil jsem se na vesnici, takže umím sbírat mandelinky, hledat kamení na poli, trhat kopřivy, jíst rohlík s maggi a šestkrát týdně přežít průjem. Nejsou to skills, s kterýma jdou platit bills, ale nestěžuji si. Abych si trochu připomněl odkud jsem vzešel, zakoupil jsem Vesnicu a pustil se do čtení.

Ta je o tom, že se narodí mladá čmafítas a jelikož její máma hodí exit z dálnice jménem život, čmafítas se přichomejtne do rodiny, kde jsou všichni barbar Conan, takže ji lupou pohlavky od nevidím do nevidím, což je v Rusku něco jako u nás chodit do školy. Jelikož čmafíta nepije vědro vodky k snídani a je tím pádem jediná střízlivá na dvacet verstev okolo, všichni ji nenávidí a dávají ji to sežrat. Vše vyvrcholí tím, že jí najdou ženicha, kterej ji ani nechce, takže jen co jí upeče dortík v podbřišku, hned ji pošle pro vodu, kopřivy, šrot a další vesnický acesorís a na cestu ji zdarma přibalí slunce seno a pár facek.

Mít malou věc, která jen slintá a kadí, tedy psa nebo dítě, není jednoduchý a tak se čmafíta blokne a přestane mluvit. Tady už drámo trochu vrcholí a já to tu utnu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Jen řeknu, že konec je tak hořký, že by ho ani pornoherečky nespolkly. Za tuto morální devastaci dávám 9/10.

Druhý příběh o ubožákovi se sice taky povedl, ale ve světle předchozího martyria to bylo jen tak 7/10. Celkem tedy 8 bludišťáků

5 02.06.2019

Bom žorno,

Vítejte v Palivově hodině dějepisu. Během Prvního světového turnaje ve vybíjené (1914-1918) se Turci dali dohromady s Vídní a jak všichni víme, turnaj prohráli a za trest po nich byly pojmenovány dvě nejhnusnější kafe na světě. No a kromě toho se ostatní národy po turnaji vypravily do Istambulu na warbnb - to je jako airbnb, ale za nocleh neplatíte. #hraoturky Tahle knížka vypráví o jednom kebabovi, kterej ve válce přišel o ruku a jelikož už tedy nemohl krájet kebab, odešel na vesnici. A vesnice v Turecku, to kámo nechceš. Představ si Ústí nad Labem, ale o trošku hezčí - a máš tušení, jak takový peklo asi vypadá. I přesto hrdina dochází do vesnice s tím, že začne nový život. Což mi přijde jako stejnej oxymorón, jako když mi v minulý práci šéf řekl "Práce je to sice těžká, ale peněz je za ni málo."

No ale...
S jednou rukou toho jako člověk moc nesvedete - v tenise můžete hrát jen forhend a nákup rukavic vás vždy uvrhne do těžké deprese. A tak není divu, že je hlavní hrdina všemi okolo zhnusen a nadává na cokoliv, což vede k tomu, že je na vesnici oblíbený asi jako opera nebo balet. Vykreslení negramotné, bezvýchodné a tupé turecké vilidž zvládl Jakub tak dobře, že jsem si knihu užíval jako už dlouho nic. Trochu mě ve druhé polovině zmátlo, že je v knize najednou dvakrát víc postav, ale pak mi došlo, že je sobota a jsem úplně vopilej.

No ale abych vás dlouho nenapínal - náš jednoruký frajer si všimne, že jedna zdejší žena nemá knírek a tak se do ní zamiluje - co ale čert nechtěl, nepřátelská armáda je na cestě do vesnice a dřív než bys řekl pokakaltepl, místní domky jsou v plamenech, protože nepřátelská armáda se řídí mottem Tomáše Řepky - "Chovej se k lidem tak, jak chceš, aby se ty kurvy chovaly k tobě."

Depresivní drámo, které mi poválečnou náladou a kritikou národa připomnělo valby na Německo, který švihal Heinrich Böll - akorát si místo katolíků z Drážďan dosaďte do hlavní role lidi, kteří umí počítat jen do pěti brambor.

6 14.05.2019

Bom dia!

Duhamela jsem vůbec neznal, ale nestydím se za to, páč on mě taky nezná, tak kdo je tu hulvát? Nicméně, knížka stála dvacku, valím si to na záchod a nestačím se divit, jaký věci se dějí nejen v míse, ale i nad mísou. Knížka začíná dost epicky - bageta se rozhodne šáhnout svýmu šéfovi na ucho a proto dostane padáka. Jelikož ale nemá letadlo, je mu padák k ničemu a tak jde domů a začne svůj život nezaměstnaného člověka. To znamená, že papá polívku od maminky a chodí po městě, přičemž přemýšlí o tom, jakej je vlastně ksindl. Všechno se to čte bravurně, protože je to česky a navíc černým písmem na bílém papíru - duhh! Tipl bych si, že Duhamel byl v orálním sexu skvělej, protože jeho jazyk je výbornej. Za mě dobrá polízanice.

8,77/10

1 08.05.2019

Bom žorno,

Vzpomínky z dětství jsou o tom, jaké bídné životy měli mladí lidé v Rumunsku předtím než se vynalezl Instagram a nikdo nemohl dělat selfie, instastories a lajkovat věci. Musela to být naprostá hrůza, kterou si nikdo z nás pravděpodobně nedokáže představit. Například se museli dívat na věci nebo jíst jídla, místo aby je fotili. Už teď mám husí kůžu. Kluci navíc museli chodit do kostela a musím zdůrazňovat, že tam nebyl Playstation? Jedinej play station byl v zákristií a to jste si museli zahrát s knězem. Naštěstí jim vždycky půjčil svůj joystick. Ale to v týhle knize vlastně vůbec nebylo. Stejně jako tanky a děla. A já se ptám proč? Proč nepřipsat do každé knihy tank? Dělá vám to snad nějakej problém páni spisovatelé? Hamba! No, ale abych to uzavřel, knížka je o funky horoskopičinách, které děcka na vesnici vyváděli, přičemž asi vede krádež dudka ze stromu. A to bychom měli. Dnes večer mám volno, očekávám nabídky ke kopulaci. Třikrát tleskněte směrem na východ a dojedu.

6/10

08.05.2019

Ahojda literární rodino,

dnes se podíváme na zoubek bagetě jménem Šťastné jméno. V této písmenkové polévce jde vo to, že se obyvatelé jednoho města dobrovolně rozhodnout prodat duši firmě, která změní jejich historické centrum v lunapark a pak si je tam chodí fotit turisti, zatímco se jim firma revanšuje nějakejma benefitama. Je to tedy jako můj život v Praze, akorát mě se nikdo nerevanšuje a musím ty zpropadený asijský turisty odhazovat vidlema z cesty.

Všechno je to ze začátku samozřejmě funky jako vaření s Halinou, ale pak se satira přeleje do dystopického orwella a tím nemyslím to, že se zdraží le bagety a le kroijasánty. To hlavnímu hrdinovi, klasickému Dutejutrejovskému cynikovi, přidělá vrásky na čela do takové míry, že vypadá jako můj pinďour když vylezu z vody. Ten je z toho celej mešuge, především i proto, že jeho povídky, které v knize jsou, se nějak přelejou do reality - to mě se třeba s pornhubem nikdy nestalo. Ježiš, teď se mi chce kadit, vydržte chvilku.

No, kde jsem to skončil - kniha obsahuje ty dvě povídky hlavního bagety a to byly asi vysoká světla (alias highlights) celé knihy. V jedné je socialista rajcovanej tím, že mu buchtička v posteli pomlouvá dělnickou třídu a ve druhé gay zjistí, že mu už nechutná latté = tedy že je heterosexuál. Proč mají gayové rádi latté? Napiště mi to prosím do komentářů nebo poštou, tohle by mě zajímalo. A taky by mě zajímalo, jestli se holubi co žijí ve městě znají mezi sebou a mají gangy a tak. To mi taky prosím napište, jestli tu je nějaký holubolog.

Celý se to čte svižně, ale nějak bylo už od samého začátku jasné, jak se to bude ubírat, takže proto ubírám body. 7/10

08.05.2019

Bom dia literární rodino,

Jelikož mám obrovský penis, asi jako autobus, přečetl jsem další knížku. Že tyto dva údaje spolu vůbec nesouvisí? Je to možné.

Paměti porc-epic, alias epického prasete, jsem si zakoupil, páč jsem si od Alana Mabakuku vždy chtěl přečíst Prasklého skleničku. Koukám, že můj mozek asi opět hodil ruksak na záda a odjel na víkend do Teplic. Tohle on dělá často. Kolikrát mám chuť třeba na pomeranč a omylem si koupím vodku. Vodky nelituji, Paměti dikobraza ano. Jako správný literární gurmet a kritik pár exceláns jsem předpokládal, že dikobraz je jen metafora, ale ono je to vskutku vyprávěný dikobrazem. Co to jako je? Od kdy umí zvířata mluvit? A psát? A k tomu ještě česky? Tady mi něco nesedí (a vskutku, zrovna jsem zkontroloval svoji židli v pokoji a nesedí tu nic!). Já bych všechny tyhlety knížky, kde je vypravěč dítě nebo zvíře, zakázal. Je snad něco horšího než číst, jak se dospělý člověk přetvařuje, že je mimino nebo zvíře, aby mohl psát infantilní kokotiny? Jasně, někdo namítne, že tu jsou horší věci, třeba zlomená ruka, plíseň na zdech, nebo genocida, ale i tak. V tomhle eposu dikobraz kadí uprostřed lesa na baobab a přitom tomu stromu vypráví o tom, jak se potuloval se svým člověčím kamarádem, s kterým společně zabíjeli ostatní lidi. Dikobraz je samozřejmě řádně otravnej, člověčí kamarád je debil už z principu a všechno důležitý je zkratkovitý a plochý. Co jsem si z toho měl odnést netuším - což například když jdu z Lidlu, tak vím vždycky co si odnáším. Lidl vs literatura 1:0. Magický realismus z Konga tímto dávám do své krabičky věcí, které už nechci nikdy potkat, hned vedle květáku, kolonoskopie a reggae hudby.

2 04.05.2019

Čaoka literáci,

Zapněte si pásy, pojedeme z kopce. Továrna na vafle je knížka, jejíž koupi bych přirovnal k největším chybám v mém životě, tedy koupení limonády s příchutí piva, smažení vajíček na rozpáleným oleji kompletně nahej a fandit Arsenalu.

Vo co tu de. V Belgii, což je dle mých informací město někde za Ústí nad Labem, je továrna na vafle, kterou vede ředitel s bílejma zubama a pracují tam mařeny se zkaženejma zubama, páč pořád užírají vafle. Místo, abychom sledovali jak je ředitel všechny zbičuje, páč mu kapitalistovi užírají profit, sledujeme jak do fabriky nastoupí nějaký polák, který založí one-man-odbory a začne všechny mařeny ponoukat ke vzpouře. Tu si představuje tak, že si vytrhne zub a pak se všichni pominou a začnou si trhat zuby, páč tohle je asi cesta, jak si říct o větší plat, potom co majitelovi žerete produkty. Celá tato akce mě vede k podezřejní, že zdejší postava Arky je onen mýtický Desátý zubař, který nikdy nedoporučuje zubní pastu nebo dentální nitě.

No a tohle všechno se opakuje 100 stran, a nebo dokud knihu nehodíte do koše, tak jak jsem to udělal já. Jsem totiž rebel. A mám velkej penis. Jako autobus. Velkej autobus.

10 24.04.2019

Bom dia literární rodino,

dnes se koukneme na Byl jsem při tom, což je knížka. Kdo tu čekal recenzi na traktory, tomu se musím omluvit. Já traktor nemám, ale znám kluka, co traktor má. Případně můžu poslat kontakt, pokud má někdo zájem.

V téhle písmenkové polízanici jde o to, že se duševně zaostalý člověk zaplete do nejvyšší politiky, čemuž se též říká okamurismus. V tomhle případě je hlavní hrdina trochu jako kluci ode mě z vesnice - ti taky ví jen to, kdy se má co hnojit a v kolik se jde na brambory. V sedm! V sedm ráno! Proč se na brambory musí chodit vždy tak brzo? Proč se nemůžou jít brambory sbírat třeba v deset? Copak mají nějakej program na odpoledne? "Hej brambory, můžem dojít v deset?" "Jako soráč hoši, ale to už máme program s kebludnama a nebudeme doma." Pardon, už u mě opět vyvstávají traumata z mého dětství na vesnici. Ale abych se vrátil zpět ke knize. Hlavní hrdina je tedy zahradník, kterýho porazí auto a tímto aktem začne jeho politický hiphop. Náhle chtějí znát všichni jeho názor a to i přesto, že má v hlavě seno sláma limonáda. No a za chvilku je úplná rockstar a dřív než řekneš švec, zámečník, instalatér, klempíř a bublifuk, je z něj poradce prezidenta.

Jako bajka/alegorie/satira to samozřejmě funguje na výbornou, ale nějak mě to neomráčilo, jako třeba špagety s majonézou minulý týden, který mě omráčily asi na tři hodiny. Nicméně zábavná krátká knížečka.

4 20.04.2019

Bom žorno, zde je Vaše sobotní literární apetito.

V dnešním díle si uvaříme Sobotní Rothštěnou. K tomu budeme potřebovat

1x Elév za 9 kč v levnejch knihách
1x instantní polévka Kuřecí za 6kč
1x litrová petka vína ze Žabky za 49kč
1x záchod, ne dál než dva metry
2x kadit

Postup: koupíme knihu, nalijeme do sebe víno a deme kadit.

Elév je o maníkovi z Newarku, což je takovej americkej Prostějov. Já tam párkrát byl a myslím si, že bych příště raději zaparkoval v tlustý ženě, než v Newarku. Hlavní hrdina je podobného cítění a tak sedne na vlak a odjede pryč za známým spisovatelem, aby na něj udělal dojem u večeře a tím pádem měl pečený kuře a rady do života zadarmo. Můj člověk.

Místo klidné večeře se ovšem přichomejtne k manželské erupci, kde se řeší tzv. švédská trojčlenka. Pro mladší ročníky: to je když si omylem koupíte v obchodě dva nanuky místo jednoho a nevíte, kterej lízat dřív. A aby bylo drámo dokonáno, vedlejší nanuk je toho přesvědčení, že je Anna Franková, která přežila Druhý světový turnaj ve vybíjené a utekla do Ameriky. Ano, přesně ta stejná Anna Franková, podle které se dnes označuje po několik let ve sklepě skladované víno - Frankovka.

Elév je příjemná jednohubka, takže pokud máte jednu hubu, je to pro Vás. Já se docela pobavil, uteklo to rychle, ale mnoho mi to nedalo. Snad se prokadím k dalším dílům, což se podle mě jistojistě stane. Protože co by byl člověk bez kadění? Jaký by měl život smysl? Inu to je otázka, na kterou si zatím neumíme odpovědět.

A vy lidičky hlavně nezapomeňte do komentářu lajk, subskrajp a Cher, jestli se Vám recenzička líbila. Muck xoxoxo

7/10

9 20.04.2019

Ddiwrnod da.

To je velšsky dobrý den. Není divu, že Dylanovi Thomasovi z tohoto jazyka vybuchlo v makovici a psal takovoudle halucinogenní prózu. V téhle náloži, která vyšla u Rubata, zaujme a pobaví hlavně první třetina, ve které je něco jako děj a hlavní hrdina má na prstu naraženou flašku. To znám. Já ji mám pořád naraženou na držce. Poté následují kratší povídky, kterou jsou většinou tak ezoterický, že bejt to delší, tak se změním v blatouch. Nicméně i v těchto lyrických flákách Dylan Tomáš vykouzlí nějakou tu zajímavou kombinaci slov a za to mu uděluji 7,82 bodů z 10.

1 11.04.2019

Bonžu.

Jelikož jde o francoustickou knížku, pokusím se to napsat ve francouzštině, ze které jsem ostatně odmaturoval za jedna, sledováním mature kategorie na PornHubu. Le knížka od le Garyho je o le dvou lidech, kteří se le potkají a jelikož je jejich le život na le draka a oni jsou le francouzi, začnou spolu le kopulovat, ševál garson garsonka a tím moje francouzština bohužel narazila na svoje limity.


Ze začátku jsem byl trochu zděšen, že to bude nějaká červená knihovna, ale nakonec mi Gary nafackoval jako malýmu frackovi. Všechny postavy jsou samozřejmě ujetý, dialogy jsou jednoduše skvělý a když hlavní hrdina navštíví manžela své milenky, pokadil jsem se smíchy. Naštěstí jsem byl akorát nahej, takže jsem si nezašpinil le trenky. Zároveň Palivo udílí medaili za postupné odhalování minulosti jak hlavního hrdiny, tak jeho milenky. Ze začátku jsem měl sice v hlavě průvan, ale pak jsem ocenil, že si to Gary takhle poskládal. Za mě nejlepší knížka s názvem Světlo ženy, jakou jsem dneska četl. Uděluji 9 krojasántů.

9/10

11 10.04.2019

Haleluja. Vítejte v myšlenkovém brojleru. Tentokrát se podíváme na zoubky Hanifa Kureishiho (česká výslovnost Arnošt Angrešt). Vůbec nic je o tom, jak se starej páprda na vozíčku doslechne z vedlejší místnosti, že mu mladý hřebec drandí jeho legální buchtičku, aka manželku. hešteg #hororskopičiny, to nechceš kemo. Rozehraje se tedy myšlenkové Rychle a zfunile, ve kterém se děda posouvá po bytě a nahrává na svůj iPad všechny vzdechy co zaslechne, přičemž jen nadává a sleduje, jak si mladý hřebec kromě važíny přivlastňuje i jeho boty, pásek, vatu a další fíčurety. Naštěstí má nedobrovolný cyklista aka vozíčkář za lubem a vymyslí pořádnou odvetu.

Arnošt Angrešt píše velmi svižně, dialogy vodsejpají a sem tam se hodí i nějakej příjemnej bonmot o životě (Nachčiju ti do pusy a tvojí hlavou si vytřu prdel), ale ve finále jde jen o slabomyslnou povídku o tom, jak se jeden dědula nedokáže smířit s tím, že jsou na světě vždy dvě auta na jedno parkovací místo. No bože.

6,5/10

4 10.04.2019

Ty vole, na světě je kolik, odhadem tak 14 000 slov a Weiss se to rozhodne pojmenovat Jarmila. Co k tomu dodat. Ještě že nevymyslel třeba televizi, to bysme tomu teď mohli říkat Lenka.

V této útlé novele se jeden švýcarák připlete na Václavák a tam mu nějakej vošoust začne opravovat hodinky, protože to jsme celý my češi - vždycky všem zadarmo rádi pomůžeme, popovídáme si, zasmějeme se, prostě takové vřelé duše. No a přitom mu povídá jak se na jihu Čech zamiloval do Jarmily, ale jak už její jméno napovídá, byl to armageddon a skončilo to hůř než bys řekl televarieté a možná přijde i kouzelník.

Velmi civilně a normálně napsaná povídka, která by byla tak za 6/10, ale za to, že je to vlastně tak kurevsky morbidní a dopadne to špatně jako anál po pečený kachně se špagetama, dávám 8/10.

2 10.04.2019

Pierot, slavný to nanuk z Francie, v tomhle díle dělá v lunaparku, kde mu to jde asi jako mě salsa nebo sex. Za dva dny ho dvakrát vyhodí a tak se Pierot poflakuje okolo a kamarádí se s lidma. Otřesná představa. Jestli je něco blbější než květák, pak to jsou lidi. Z toho se vyvrbí zamotaný spletenec obsahující fakíry, hrobku, nějakýho knížete co spadl z koně a dohromady to dává asi takovej smysl, jako pořídit si popelník na motorku, nebo přilepit si banán na plynovej kotel. Všechno to pak nějak taky skončí, ale moc uspokojivě ne. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak asi k tomu, když jdete kadit, sedíte tam půl hodiny, ale pak když se zvednete, není tam vůbec nic. To mě vždycky rozpálí do běla - a proto jsem taky běloch. Takhle mimochodem vznikli černoši.

Já dávám 7/10, pořád mi tam u toho Qvujenoeouea něco chybí.

1 10.04.2019

Bomžorno.

Julie Cortázarová je moje oblíbená spisovatelka, ale v tomto případě mi asi trochu ujel vlak, nebo heroin. Knížka je sbírkou povídek a manuálů a bizarností a jak už to tak bejvá, jednou to je květák, jednou to je Milky Way. Některý věci byly vtipný a zajímavý, některý dobře napsaný, ale nezajímavý, a tak literární kritik Palivo musí hodnotit sedmi vejci do skla.

7/10

10.04.2019