Palivo

Příspěvky

Smrt v BenátkáchSmrt v BenátkáchT. Mann

To sem si zase naběhl! Já celou dobu myslel, že je to knížka o chlápkovi, co dojel do Benátek a přejedl se pizzou a vono je to tak trochu pedofilní love story. Hlavní hrdina, jehož jméno si už nepamatuju, ale můžeme mu říkat třeba...Kevin Spacey, přijíždí do Benátek jako vostřílený německý spisovatel a filozof, což víme díky tomu, že nám to prvních třicet stran dokazuje všemožnejma citacema vět, kterým průměrný Paliva prostě moc nerozumí. Nicméně pochopil jsem, že je tedy asi chytřejší než já. Když se tedy kniha začala už stávat nesnesitelnou, Kevin Spacey konečně dorazil do Benátek a tam teprve začly pořádné špagety osudu, když zahlédné mladého klučinu z Polska, který má hezké vlasy!

Již jsem si připravoval nervy na první lesbické scény mezi Kevinem a malým chlapcem, ale nic moc se v knize nakonec nestane a všechny vjezdy do pískárny zůstanou nevyplněny. Díkybohu. Co se totiž začne dít je, že se v Benátkách objeví nemoc a víc nemůžu napsat, páč bych spoileroval, ale trochu napovím, že kniha se jmenuje Smrt v Benátkách, trololol. Díky Manne, fakt díky. Správně by se kniha měla jmenovat SPOILER ALERT SMRT V BENÁTKÁCH SPOILER ALERT.

No za mě mírné zklamání, čekal jsem od této klasiky trochu více. 7/10

09.11.2017


Ku-Klux-Klan. Tady bydlí láskaKu-Klux-Klan. Tady bydlí láskaK. Surmiak-Domańska

Tahle kniha je o černoši a běloši, ještě předtím, než vznikl basketbal. A není to příjemný čtení, protože před basketbalem mohli černoši v americe běhat leda tak po poli.

Jak mě, tak očividně i Katarzynu Surmiak vždy zajímalo, jak je to s tou white pride v Americe. No a zatímco já si to v klidu přečetl na záchodě, Katarzyna tam musela jet to napsat. Pali vs. autorka 1:0.

Reportáž je to příjemná a svižná, především proto, že Katarzyna hledí na amíky očima správně nadutýho evropana, kterej pohrdá všema těma wallmartama a obezitou, což někdy v knize zmiňovala kupodivu až moc. Nicméně, šokující informace, že všichni jí hranolky a nikdo nechodí pěšky jsem už jaksi věděl, takže hodnoceno čistě investigativně, knížka docela klouže po povrchu, srovnává různý zdroje a základní historický informace a tak zhruba rozkresluje podstatu toho, co se dělo. Což je fajn. Ukázalo se totiž, že Morgan Freeman nebyl první černoch všech dob.

Víc kniha nabízí pouze dialogy a osobní příběhy několika členů KKK, které v mnohých případech nejsou vlastně až tolik zajímavé, respektive to co blekotají je taková klasická ukázka toho, co má většina white trash nasráno v mozku. Co je tedy na knížce nejlepší je asi to, že dokáže evropanovi, kombinací výše zmíněnýho, trochu objasnit, proč vlastně white trash existuje a jak je možný, že si myslí to co si myslí a co to vlastně znamená pro černoši, když teď nějakýho zastřelí policajti. No prostě klasický americký problémy. Mě nějakej širší kontext chyběl a teď už se nedivím, že před pár desetiletími pochodovalo 40 000 KKKáček Washingtonem.

PS: Na mnoha místech knihy se vyskytuje David lynč.

12.11.2017


Římské jaro paní StoneovéŘímské jaro paní StoneovéT. Williams

Tonda Williams, děda Robbieho Williamse, který napsal třeba Kočka do stanice Tramvaj, se v Římském jaru paní Kamenové věnuje stárnutí a je to hezký, vtipný i smutný zároveň. Tak už to bývá, když stará slavná herečka dopádluje do Říma a začne randit s mladým italským hřebcem, kterému jde ovšem jen o peníze. To já schvaluji - kéž se jednoho dne dožijeme toho, kdy budou mít všechny peníze na světě jen ženy a my jim za peníze budeme dělat sex! Co mi to jen připomíná!

Jednohubka, která rychle utekla a sem tam se zablejskla opravdu nádherným jazykem. Všechno je navíc krásně aristokraticky přepálený a bonusem je bestiálně drtivý a smutný konec, umně schovaný v posledním odstavci.

Povšimněte si, že anglický název knihy (The Roman Spring of Mrs. Stone) je pravděpodobně jediný název knihy v historii lidstva, který ukrývá Romana Zkamene!!

22.11.2017


Věčný manželVěčný manželF. M. Dostojevskij

Tak jsem zase dočetl dalšího Dostojevskýho, aneb jak já říkám, dali jsme si dostoveníčko. Věčný manžel je o někom, kdo rozhodně není já, protože při mé zálibě v házení ponožek a triček po všech předmětech a místnostech, asi už dlouho věčnej manžel nebudu. Snad někdo někdy založí Mistrovství světa v pouštění oblečení na zem.

No ale o čem kniha je: Rus je v Rusku a přijde další Rus, že jeho Ruska umřela. V normálním světě by tahle příhoda skončila, ovšem v Rusku se ukáže, že Ruska spala se všema Rusama, tak se všichni Rusové hádají a nakládají vodkou, dokud z toho minimálně jeden Rus nemá paranoiu. Když tak nad tím přemýšlím, jsou u nás na vesnici všichni Rusové.

Tahle psychologická veselohra na téma ruská trojka je čtivá asi jako všechny Dostovárny, rychle uteče a to ani nemá nohy! Nic převratnýho to taky ale není, takže za mě někde mezi 78,5% - 79,4%.

13.12.2017


Ostrovy uprostřed prouduOstrovy uprostřed prouduE. Hemingway

Rok se s rokem sešel a Palivo se opět usadil do záchodové komnaty s Hemingwajem v ruce. Nebyla to dobrá podívaná, a to v žádném slova smyslu. Příště bych šel raději do války nebo na lekci tanga.

Thomas Hudson je malíř, který žije na ostrově, kam za ním přijedou tři synové. Je tu ještě několik dalších postav, ale to je naprosto jedno, protože celá tato pasáž se točí kolem polodementních, naprosto neuvěřitelných dialogů, které nikdy žádné lidské bytosti na světě nevedly. Do toho Hemingway neustále vypisuje jméno hlavní postavy v celé délce, takže jestli někdy potkám "muže, jehož jméno je Thomas Hudson," tak přísahám bůh, že mu bez varování utrhnu hlavu holýma rukama.

Že Hemingwajovi šplouchalo na maják pak už není vidno jen v dialozích, ale i maličkostech, páč já nevím, jestli je ok titulovat sedmnáctiletýho syna "pucku," a heterosexuálnímu kamarádovi říkat "nepůjdeme do hajan?"

Vítěz je u mě ovšem přirovnání hodno mistra literárního smyku Kavčiaka, a to tato následující perla:

"Postavu těla měl jako boxer střední váhy, který trochu ztloustl, ale jak tam tak pohodlně ležel, v pozici, v níž člověk, který není v dobré kondici, nevypadá dobře, vypadal jako člověk v dobré pozici."

Tyhle věci samozřejmě nejsou moc důležitý, ale když právě toto tvoří výplň mezi dialogy, pak je to blbý. To věděl i Hemingway, tak knihu přesunul na Kubu, kde se Thomas Hudson nalejvá znovu - hned prvních dvacet stran si povídá s kočkama na lodi, tak to jsem už otáčel oči navrch hlavy, ale říkal jsem si, tak třeba už konečně s tím debilem nechce nikdo mluvit, ale ono ne, jen co přijde do baru, sedne si za šlapkou a dialogové peklo začíná nanovo, kdy ani vzpomínky na těžbu wolframu v Hong-Kongu nejsou na škodu. Závěrečný hon na ponorku už ani nehodnotím, protože jsem kvůli krvi v očích pořádně neviděl na stránky.

S přehledem v TOP 10 nejhorších věcí co jsem kdy v životě četl.

14.03.2018


Strážci z hlubin časuStrážci z hlubin časuH. P. Lovecraft

Již dlouho jsem si chtěl něco přečíst od zakladatele tiskáren Hewlett-Packard Lovecrafta a jak to dopadlo! A to Paliho ještě napálili, protože to ani není HPéčko, ale nějakej jeho kámoš. Jsem tedy naPálivo!

Ale abych se věnoval kvalitní kritice. Zdejší povídky jsou jako manželský sex - opravdu unavující a každá je stejná jako ta předchozí. Největší utrpení byla úvodní novela, kde se na dvouset stránkách řešilo co se děje, aby se to nakonec vyřešilo dvouma větama. Vlastně většina povídek vypadá asi takhle

Prokletá žehlička
HP Palivo

Zdědil jsem žehličku, ale je divná! Rozhodl jsem se, že to prozkoumám a začal jsem číst náhodný prastarý knihy, který jsem dostal s žehličkou. Rozumím naprosto všemu a čtu hebrejsky, latinsky. Po půl roce čtení jsem na to konečně přišel! Podíval jsem se na žehličku - ale spatřil jsem cosi naprosto hrůzostrašného. Bylo to tak - byl to odraz něčeho! Nelenil jsem, vzal jsem nohy na ramena a utekl a už se nikdy nevrátil.


A takto pořád dokola, asi dvacetkrát. Musím se přiznat, že jsem měl po dvou hodinách v autobuse velkou touhu rozbít hlavou okno, což asi není dobře.

3/10

17.05.2018


Básně - výbor z dílaBásně - výbor z dílaS. A. Jesenin

Jelikoz mam od malicka rad Jesenku, rozhodl jsem se, ze si konecne prectu neco od zakladatele tovarny, pana Jesenina.

Basnicky to byly dobry a to ja poznam, protoze v poznavani veci jsem docela dobrej. Obecne poznam docela dost veci kdyz mi je ukazete, auto, lednicku, okurek, koroptev a tak dale. Ale o tom vas, obycejny lidi, tady nebudu presvedcovat.

Nejvic me fascinovalo, ze me Jesenin dokazal vykouzlit diru do palice i kdyz psal basnicky o zviratech u nich na dvorku, slavne flaky jako treba Krava, nebo Pes. Taky potesila dlouha basnicka o vynalezci puku Pugacevovi, ten je uz od Kapitanovy dcerky od Puskina muj oblibeny rebel, spolecne se Sagvanem Toffife. No a v neposledni rade musim pochvalit fakt, ze Jesenin psal tak dobre, ze jsem na par mikrosekund dokonce pomyslel, ze je Maticka Rus mozna opravdu skvela zeme (oslavne basne na pole a louky tu zabiraji tak 50%) -zeme to mozna hezka je, ale skoda, ze v ni ziji Rusove a ne treba Belgicani.

8,5/10, ale za to, ze kdyz Jeseninovi dosel inkoust na pokoji tak psal basnicky krvi, zvedam na 10/10

30.06.2018


Podivuhodný příběh Petra SchlemihlaPodivuhodný příběh Petra SchlemihlaA. v. Chamisso

Ahojda

To byla zase jednou taškařice. Příběh Petra Šlemila je o troubovi, kterej vymění svůj stín za bezednej měšec zlata. V osmnáctým století byl stín pravděpodobně dost důležitej, takže rázem se jej všichni straní a on tak může chodit ven jen v noci, což mu dost vadí. No co mám povídat, je to blbec. Já kdybych mohl chodit ven jen v noci a měl nekonečno peněz, pravděpodobně bych to zaparkoval do márnice během jednoho týdne. Jako na potvoru se zamiluje do buchtičky, ale všechno se pokazí a k žádnému špuntování nudlárny nedojde. Vše se navíc zkomplikuje, když mu čert navrhne, že mu vrátí stín, ale vezme si duši. Jelikož Šlemil nejezdí na kole a nemá tak žádnou duši navíc, byznys odmítne, aby se náhle jako na potvoru objevil deus ex machina, který ukončí knihu na takzvaného Jágra - tedy z příběhu elegantně vybruslí.

Já dávám 7/10. Zároveň chci na tomto místě poznamenat, že jsem dojedl půl kila třešní a jdu běhat. Držte mi palce, ať mi nepovolí Zdeněk Svěrač.

23.07.2018


AmokAmokS. Zweig

Stefan Dvojka mi dlouho unikal, ale nakonec jsem jej na zachode chytil. Myslim si, ze je na case, aby jsme se vsichni na chvili pozastavili a uvedomili si, jak jsou zachody pro nase ctenarske i obcanske zivoty dulezite. Amen.

Amok neni o Jaggermeisterovi jak jsem se puvodne domnival, kdyz jsem v nazvu videl slovo "mok". Je to o tom, jak lidem v palici hrabne, kdyz naopak Jaggermeister dojde, nebo kdyz dojde faktura za elektrinu, nebo kdyz vase zena porad dokola opakuje, at zvednete ty ponozky ze zeme. V teto knize jde o exoticky amok, protoze hrdina zije v Indii, tedy v zemi, kde se narodil Vinnetou a kari kecup. Jednoho dne hrdinu, toho casu doktora, navstivi zena, ktera chce predcasne vytahnout kolac z trouby - tedy potratit. Ze to neni prijemna udalost a ze bych o ni nemel vtipkovat mi nemusite pripominat - ja sam jsem v zivote jiz potratil hodne penez v hospodach. Doktorovi ovsem rupne v bedne a vsechno extremne zkomplikuje - asi neco, jako kdyz stary reknu at prinese kecup a ona misto toho donese horcici. Spoilerovat nebudu, ale prozradim ze tady ani mimibazar.cz nepomuze.

Solidnich 7/10

07.08.2018


Velký GatsbyVelký GatsbyF. S. Fitzgerald

Vitejte u dalsiho dilu Palivo dohani resty.

Tahle knizka je o tom, jak Leonardo di Caprio zbohatl potom, co hral v Titanicu. Jako soused bydli Spider-man, ale oba z nejakeho duvodu nezminuji svoje prave identity a rikaji si Gatsby a Nick. V ten moment jsem si myslel, ze tedy logicky pujde o spionazni roman, ale nestalo se tak, zadny Roman totiz v knize nebyl. Misto toho se rozehraje ohromna love story, ktera byla natolik preslazena, az me prechazela chut - jak se rikava, "Karamel je cukr, co se neuzdravi." Nicmene zapletka zhoustne jako polevka Gatsbacho a pri konfrontaci dojde i na Ford Mondeo, ktery milostny kosoctverec vyresi driv nez bys rekl "brusinkovy dzus a lahev vodky, to vsechno do kyblu, trochu ledu a ted me nechte se poradne vozrat a kdo sem vleze toho vypnu jak televizu."

Ja nevim, ale za me 6/10, asi mi nejak unikaji nejaky souvislosti ci co. Mozna, ze je to tim, ze jsem nezil v Americe ve dvacatech letech. Kdyby Gatsby zil na jizni Morave a kydal hnuj prasatum a jezdil kazdy rano pro koprivy, pak bychom si asi rozumneli, ale to je ocividne moc narocne ze pane Fitzgerald?

Nicmene si myslim, ze jsem spravne pochopil pointu teto knihy, takzvany diskotekovy paradox, a to, ze i kdyz mam hodne penez, tak nekdo ma vic penez a tak musim mit vic penez, abych klatil blondynky.

16.08.2018


Způsoby viděníZpůsoby viděníJ. Berger

Patrik Berger, legendarni hrac FC Liverpool a Sralta Praha, se nam tu pod pseudonymem John vyjadruje k obrazum a ja se divim, ze takhle chytrej chlap byl fotbalista! Kdosi mi rikal, ze to jsou dva ruzni lidi, ale ruku na srdce, kolik znate Bergeru? Ja teda jen jednoho.

Prvni tri eseje jsou dobry kladivo na palici, kdy si reknete, "ty vole, jak to, ze jsem o tom nikdy takto nepremyslel," na coz jsem si samozrejme dokazal v cuku letu odpovedet. No protoze jsi dement, Palivo. Duhh. Esej o oil painting me zarmoutil - pred par stoletimi lidi malovali olejem takovy krasny obrazy a my ted na oleji maximalne tak smazime hranolky a rizky! To jsme to klesli! Posledni esej o reklame me moc nezajimal, protoze jak reklama funguje vim naprosto presne. Vidim Jegra na plakate: objednavam sest Jegru.

8/10, doporucuji vsem lidem dobre vule, pusinky a navidenou u dalsi recenze lidicky. Balicky s donaty nebo donuty mi posilejte na adresu Literarni krumpac Palivo, Evropa 2, 90210.

17.10.2018


Dům za zdíDům za zdíD. Mitchell

Bom dia.

David Mičel otevrel stavidla zlemu Palivu. Tato literarni exkurze se bude jmenovat Do pekla a zpet. Jak jiste vite, jelikoz jste cetli moji biografii nebo alespon wikipediji, rozumim si se sci-fi a fantasy asi jako Halina Pawlovska s dietama. Tedy vubec. Jenze jsem potkal jednoho anglickyho kuchare a on porad, ze "Slade house, ty vole to je bozi jak rizek," rikam "Neval do me takovy hlemzy kamo," ale on ze si to musim precist. To by se nikdy nestalo, kdyby mi to druhy den nejakej dedek nevrazil v krame do ruky, ze to docetl a at to dam nejakymu sirotkovi. Rikam si, tak tohle je asi osud Pali, stejne jako kdyz v knajpe dostanenes z nenadani 8 jagermeisteru zdarma, potom co sis je objednal a zaplatil.

Tak jsem se do toho pustil, i kdyz jsem vedel, ze David Mičelu napsal Cloud Atlas a dalsi takovy kokotiny. Jak se ale rika v bordelech, nesud slapku dokud nezaspuntujes nudlarnu. Pustil jsem se tedy do toho a brzy bylo hotovo /poezie level 9. Prvni kapitola byla nesnesitelne otravna - nejakej malej fracek sel do baraku se svoji mati a pak jim duchove sezrali dusi. Tedy zapletka jako kdyz ja jdu do nejakyho nonstopu na Letny. Ale pokracoval jsem - a to jen abych zjistil, ze vsechny 4 casti jsou naprosto stejny. Vzdy se objevil nejakej mongol, kterej chtel jit do toho baraku, pak do nej sel a sezrali mu dusi. Takze jako ja, kdyz jsem si rekl, ze uz do zadnyho nonstopu na Letny radeji nepujdu a pak jsem sel a probudil se v nedeli v Hradci Kralove.

Kdyz kniha finisovala, uz uz jsem premyslel nad tim, co si dam na nahrobek, protoze jsem vazne premyslel nad tim, ze mozna skoncim driv nez kniha. V posledni kapitole se vse opakuje opet dokola, jenze tentokrat je hlavni hrdina ghostbusters, takze duchozrouty zabije a diky tomu kniha konci, jinak by pokracovala do nekonecna asi.

Tuhle anglickou variaci na Troskovy Strasidla nebo Princeznu ze mlejna tedy ve finale hodnotim 1/10 a ten jeden bod je za to, ze jsem to prezil.

23.10.2018


Svět sexuSvět sexuH. Miller

Čauky mňauky.

Vydání, co jsem šlohl u dvou taliánů na večeři, obsahuje též povídku Max, která byla tak za 6 z 10. Že mi ale Riccardo udělal dobrý rizoto a Deborah jednou šáhla na koleno, zvedám na 7/10.

The World of Sex začíná klasickýma kundovinama, který Miller šlehá zprava zleva a to hned od útlého věku, kdy první vagíny viděl již v šesti letech. Jiná doba! Za mě už byly holky na pískovišti dost cudný. Poté se Svět sexu přelije do vyprávění o jeho manželství, kdy klátil matku manželky a její kamarádky, když šel ven s kočárkem a jestli tohle není ráj, tak nevím co už. Možná jist pizzu udělanou jenom z Jaggermeistera? Nicméně, vše finišuje ve větších rozměrech, dojde na život, osud, náš úděl a podobný věci a za tenhle Camusovský twist dávám 9/10.

15.01.2019


NulorožecNulorožecP. Stančík

Velkom to guláš.



Pec na nosorožce je v podstatě Mlýn na mumie 2: už se to smaží, už se to peče. Tentokrát se detektiv jmenuje jinak a zasazeno je to do 20. století, ale jinak všechno zůstalo při starém: klácení buchtiček, pojídání buchtiček, pražské uličky a dávka fantasmagorie. Bohužel, je to tak přecpaný nesmyslama, že ačkoliv to šlape v podstatě dobře (páč se pořád něco děje, jak říkal už Mirek Dotunil), po chvíli z toho člověka rozbolí hlava a klidně by si dal jednu nebo dvě naprosto normální stránky, na kterých Stančík přestane nachvilku dělat gangbang se svou představivostí. Tady platí to co říkám svým partnerkám v posteli: méně je někdy více. Na vtipnosti se tentokrát taky trochu ubralo a spíš než zábavná knížka to působí jako by se nějaký fanoušek Urbana a Stančíka nafetoval perníkem a snažil se napsat všechny halucinace na co nejmíň stránek.



Škoda. 6/10

21.03.2019


Mořská lilieMořská lilieA. P. d. Mandiargues

André Pijere Mandidůdy napsal knížku o dvou buchtičkách, který jsou u moře v Itálii a jedný z nich začne šplouchat jak na maják, tak i na mušličku. Tím pádem si tedy vybere floutka co jde okolo a řekne mu, že se bude zazdívat vjezd do nudlárny. Pro neznalé sexuelních pojmů: že se v její troubě upeče nějaký ten dortík, italsky: panakota pro kokota. Tohle rozhodnutí má za následek, že nás dalších 50 stran autor mučí tím, co si tahle dívka představuje. Já jsem sice romantik a na sex se občas i vysprchuji, ale tohle bylo chvilkami moc. Když někdo o kapradí nebo o lopuchu napíše víc než jedno slovo, tak kámo víš, že jedeš po dálníci do průseru. Nakonec se to přežít docela dalo, ale jelikož jsem už zkušený pardál, který jezdí jak předem tak i zadem, moc mě to nevodrovnalo. Za lyričnost ubírám a zároveň přídávám 2 body, takže celkově to je dle mé literaturistické kalkulačky za 7/10 a doporučuji to všem dívkám, které chtějí poprvé péct dortíky.

28.03.2019


RozhořčeníRozhořčeníP. Roth

Můj čtvrtej Roth myslím a konečně za plnej počet, i když objektivně je to asi tak za 8,5/10, ale že mám dobrou náladu, kafe a akorát jsem se vykadil, dávám plnej počet.

Marcus, hlavní hrdina této knihy, je spořádanej syn židovskýho řezníka, kterej dovalí na vysokou školu a okamžitě roztočí osudovou ruletu s názvem Prci prci prcičky: orál v autě edition. Jelikož je ale nabubřelej a nerd, všichni ho brzy začnou štvát a spirála kokotin se roztáčí směrem k možnému vyhazovu - což by znamenalo, že by musel okamžitě nastoupit do korejský války a tam by byl jinačí vyhazov - do vzduchu. Drámo jak hrom jsou džery a tom.

Jedna z nejsvižnějších knížek co jsem četl. Roth je prostě takovej Mirek Dotunil americké literatury.

28.03.2019


Vůbec nicVůbec nicH. Kureishi

Haleluja. Vítejte v myšlenkovém brojleru. Tentokrát se podíváme na zoubky Hanifa Kureishiho (česká výslovnost Arnošt Angrešt). Vůbec nic je o tom, jak se starej páprda na vozíčku doslechne z vedlejší místnosti, že mu mladý hřebec drandí jeho legální buchtičku, aka manželku. hešteg #hororskopičiny, to nechceš kemo. Rozehraje se tedy myšlenkové Rychle a zfunile, ve kterém se děda posouvá po bytě a nahrává na svůj iPad všechny vzdechy co zaslechne, přičemž jen nadává a sleduje, jak si mladý hřebec kromě važíny přivlastňuje i jeho boty, pásek, vatu a další fíčurety. Naštěstí má nedobrovolný cyklista aka vozíčkář za lubem a vymyslí pořádnou odvetu.

Arnošt Angrešt píše velmi svižně, dialogy vodsejpají a sem tam se hodí i nějakej příjemnej bonmot o životě (Nachčiju ti do pusy a tvojí hlavou si vytřu prdel), ale ve finále jde jen o slabomyslnou povídku o tom, jak se jeden dědula nedokáže smířit s tím, že jsou na světě vždy dvě auta na jedno parkovací místo. No bože.

6,5/10

10.04.2019


Byl jsem při tomByl jsem při tomJ. Kosiński

Bom dia literární rodino,

dnes se koukneme na Byl jsem při tom, což je knížka. Kdo tu čekal recenzi na traktory, tomu se musím omluvit. Já traktor nemám, ale znám kluka, co traktor má. Případně můžu poslat kontakt, pokud má někdo zájem.

V téhle písmenkové polízanici jde o to, že se duševně zaostalý člověk zaplete do nejvyšší politiky, čemuž se též říká okamurismus. V tomhle případě je hlavní hrdina trochu jako kluci ode mě z vesnice - ti taky ví jen to, kdy se má co hnojit a v kolik se jde na brambory. V sedm! V sedm ráno! Proč se na brambory musí chodit vždy tak brzo? Proč se nemůžou jít brambory sbírat třeba v deset? Copak mají nějakej program na odpoledne? "Hej brambory, můžem dojít v deset?" "Jako soráč hoši, ale to už máme program s kebludnama a nebudeme doma." Pardon, už u mě opět vyvstávají traumata z mého dětství na vesnici. Ale abych se vrátil zpět ke knize. Hlavní hrdina je tedy zahradník, kterýho porazí auto a tímto aktem začne jeho politický hiphop. Náhle chtějí znát všichni jeho názor a to i přesto, že má v hlavě seno sláma limonáda. No a za chvilku je úplná rockstar a dřív než řekneš švec, zámečník, instalatér, klempíř a bublifuk, je z něj poradce prezidenta.

Jako bajka/alegorie/satira to samozřejmě funguje na výbornou, ale nějak mě to neomráčilo, jako třeba špagety s majonézou minulý týden, který mě omráčily asi na tři hodiny. Nicméně zábavná krátká knížečka.

20.04.2019


Rudý odznak odvahyRudý odznak odvahyS. Crane

Helou.

Jelikož je tu mnoho čtenářů mladší generace, musím Vás opět přivítat v Pálivé hodině dějepisu. Rudý odznak odvahy je o známém konfliktu, který vypukl v Americe před tisíci lety, nebo tak nějak. Tehdy se chlapi v hospodě nepohodli, jestli jsou lepší prsíčka nebo zadečky - klasické dilema horňáků a dolňáku bohužel vyeskalovalo v celonárodní konflikt, dnes známý jako Sever proti Jihu, a to kvůli jediné ženě, Scarlett Ó Háravé.

Kniha pak popisuje vyřazovací část turnaje, kdy se v hlavní roli představí mladý jinoch jménem Henry. Ten je po prvních výstřelech vyděšený víc než já, když mi přijde doplatek za plyn, a uteče do lesa. Tam se mu mozek navrátí z gatí opět do palice a změní se v kapitána Ameriku, kterej pak po zbytek knihy běhá skrz kulky a mrtvoly jako Robocop.

Války obecně jsou skvělá věc, protože bez nich bysme neměli dobrý knížky a filmy. Třeba takovýho Zachraňte vojína Ryana by nikdy nikdo nenatočil. Díky bohu za ně! Rudej odznak je taky dobrej, přestože se tam chvilkama děje pořád to samý dokola. Škoda, že tam nebyly nějaký tanky. Já vím, že tehdy ještě neexistovaly, ale i přesto je tam mohl Crane dopsat.

8/10

04.07.2019


AkváriumAkváriumD. Vann

Utrpení mladého Paliva pokračuje, tentokrát v Akváriu. Proč jsem do ruky vzal coming-of-age story dvanáctiletý buchty, která chodí ráda do akvária čumět na ryby a přitom začíná lesbičkovat se spolužačkou, je mi záhadou. Kdybych si mohl vybrat mezi tímto a videomanuálem, jak si Halina Pawlovská obléká ten černý overal, asi bych volil overal. A to i při vědomí toho, že na začátku videa by na sobě žádnej overal neměla.

Plot je vachrlatej jako ten u mýho dědy na zahradě - jelikož jako singl matka nemá buchta na počítač, kde by si mohla její dcera pustit screensaver s akváriem, musí mladá buchtička fyzicky chodit do akvárka čumět na ryby, kde si s ní začne povídat starej pán. Prostě klasická love story - kdo z nás to nezažil! Bohužel, hrdinka se nejmenuje Lolita a ani starý pán se nejmenuje Honza Nedvěd nebo Bohuš Matuš, a tak nás místo zapeklitého erotického dusna čeká jen melodramatické ždímání - ten starej pán totiž není nikdo jinej než její děda, kterej něco pokadil a teď s ním jeho dcera nemluví! Lidi prostě dělají chyby - proto mají tužky na druhém konci gumu.

No dobře! Ještě to může bejt dobrý, že ano? Děda může spadnout ze schodů, nebo pouštět Kolotoč moc nahlas, možná mu prodají rohlíky už před devátou a bude mít hlad! Nebo matka uklouzne na šlupce od banánu, nebo třeba omylem zabije policajta bumerangem! A samotná dcerka - třeba při lesbičkování omylem spolkne pastelku, nebo ji naopak někam strčí a ztratí?

No prostě se z toho mohl vytřískat solidní příběh! Ale to ne! Místo toho dostaneme unylou literární verzi jakýhokoliv otravnýho americkýho indie filmu, ve kterým single čmafíta musí vychovávat mladou holku, takže tam jsou nějaký slzy, dřina, hádky a nakonec se všichni usmířijó a zjistí, že můžou bejt lepší lidi, než jsou. WOW.

Palivo musí bohužel věnovat pouze 2 hvězdy. Takhle by to nešlo. Připsat tam jeden tank nebo dělo by vůbec nikomu neublížilo.

07. ledna


Sladká vůně smrtiSladká vůně smrtiG. Arriaga

Sice nevím, proč jsem to po Marquézovi udělal, ale zase jsem šáhl po španělácký knížce, tentokrát tedy z Mexika, což je vlastně taky Španělácko, akorát tam hrajou fotbal s hlavama vod kuřat. Celkově teď mám takový španělácký období, nedávno jsem viděl Real Madrid v televizi a mezi nohama sem se neholil už tak dlouho, že to tam vypadá jak v narvaným autobuse z Tijuany. Guillermo Arriaga napsal 21 gramů a Amores Perros, což sou filmy, který jsem měl poctivě rád, dokud Bay nenatočil Transformers. Věděl jsem tedy co čekat a i když to trochu zavánělo detektivkou (kniha sleduje vraždu mladé Adely a jak se s ní vyrovnává ospalé městečko), nakonec to žádná detektivka nebyla, díkybohu, protože v mexiku nejsou žádní detektivové, jen ožralí chlapi co flušou na zem, škubou všechny domácí zvířata co se v tom vedru ještě hejbou a vraždy řeší starou dobrou pomstou. Vlastně bych teď chtěl upřímně ocenit fakt, že Arriaga vůbec neřeší kdo tu nebohou fuchtli podřízl a nedá ani jednu nápovědu (možná ji dal, ale mezi řádky jsem nic nenašel, byl tam jen prázdný bílý papír. Jednu chvíli jsem si teda myslel že jsem něco mezi řádky objevil, ale byl to drobek z loupáku, kterej jsem zrovna ukusoval) a místo toho se soustředí na to, jak se městečko veze na vlně první teorie, které jej postupně zcela ovládne. To už pak nikdo neřeší co je pravda a co lež, prostě se to musí stát. Tahle uměle zkonstruovaná osudovost, do které se postavy samy naženou, je potom výborným motorem pro spletitý chuchvalec vztahů, který se postupně odráží od dalších náhod až k finále, které je prostě neodvratné. No a jelikož to bylo čtivý a mělo to spád jako Petr Kolář na schodech do baru, musím dát za čtyři, i když tam nebyly žádný tanky. To by ale bylo nefér vyčítat, páč v Mexiku nemají ani holící strojky.

11.03.2015


Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The curious case of Benjamin ButtonPodivuhodný případ Benjamina Buttona / The curious case of Benjamin ButtonF. S. Fitzgerald

Tato jednohubka mě moc nezaujala. Problém byl v tom, že celá povídka působila jako stručnej ořezanej memoár jednoho člověka, který vlastně náhodou trpí opačným stárnutím, v odborných kruzích nemocí známou jako syndrom Thomase Mullera z Bayernu. V žádném bodě nejde Fitzgerald do hloubky, což je tentokrát dost na škodu. Očivividně nečetl memoár Jirky Pomejeho, to by mu pak došlo, že záleží na každým karbanátku. Takhle shrnuje dost zásadní situace, zajímavé konflikty a emotivní ždímačky jednou či dvěma větama, což bych ocenil kdybych měl průjem, ale já měl zrovna dnes docela dlouhý kakání a dočíst knihu před vykaděním, to je snad horší než kousnout do mokrýho chleba nebo zažít holokaust!

16.03.2015


Důkaz / Třetí ležDůkaz / Třetí ležA. Kristof

Mindfuck paragalaktických rozměrů, a lá zděšení v restauraci typu "objednal jsem si hranolky a tohle jsou vařené brambory, proč sebou máte traktor a jaký je rozdíl mezi kachnou?" Musím se přiznat, že jsem musel některé pasáže číst pořád dokola, protože na to můj mozek prostě nestačil. Vlastně jsem tak někde v polovině přestal věřit, že mám vůbec mozek. Nevím co si o tom mám myslet. Připadám si jako Bobby v Dallasu, když si uvědomil, že to všechno je jen sen.

16.03.2015


R.U.R.R.U.R.K. Čapek

Pořád jsem čekal, kdy se ve hře poprvé objeví slovo tablet, a pak mi došlo, že to zase bylo v naprosto jiné hře, takže mírné zklamání.

16.03.2015


Kolo, kolo mlýnskýKolo, kolo mlýnskýG. Culicchia

Jelikož umím italsky, recenzi jsem se tentokrát rozhodl napsat jazykem autora: Boloňéze stadžione tutti frutti maldini. Pippo Inzagi, venezia quatro formadži gnoči alexandro del piero. Totti carbonara ragú, špageti tortelini lambordžini. Farfale diavola pizza alberto tomba, don corleone ferrari fusilli fabio cannavaro.

18.04.2015


Adolf Hitler:DeníkyAdolf Hitler:DeníkyJ. Keegan

Tato kniha mě tedy moc nezaujala. Čekal jsem, že se dozvím nějaký věci o sexu s Evou Braunovou, nebo jaký punčochy měl Göering nejraději, ale místo toho autor pořád mele jen o nějakým Čerčilovi z Anglie a o frontách, což teda není vůbec strhující. Já už byl taky párkrát ve frontě, třeba na lístky nebo na autobusáku, a žádná zábava to teda nebyla, natož abych to cpal do knížky

18.04.2015


Na sklonku dneNa sklonku dneJ. Fosse

Jon Fosse stejně jako v předchozích dílech napsal tři věty, osmdesátkrát je zopakoval a tímto hip-hopovým stylem epicky završil geniální trilogii.

20.06.2016


RubatoRubatoR. Sloboda

Po několika týdnech neustálého sledování psychologicko-sociologických sond Farmár hladá ženu a Aj múdrý schybí jsem se rozhodl, že je zapotřebí ponořit se více do slovenského naturelu a tak jsem šáhl po Rubatu, páč anotace "buchta na vesnici co má vožralého manžela si to začne rozdávat s nevlastním synem" slibovala techno thriller minimálně na stejné úrovni, jako když ve třetí série Farmára Jožo nenakrmil prasata, Janě řekl, že je kokot a zlil se na palouku.

Inu, nenaplnilo se to. Sem tam nějaký střípek přiletí, to když například manželka po pořádné rubačce od starého zareaguje tak, že jde koupit maso a udělá řízky na véču, ale jinak tu není v podstatě nic o krmení prasat, hrdinové mluví souvislé věty a nonstop vožralá je tu jen jedna postava, čemuž, když se to odehrává na Slovensku, nevěřím.

Nicméně, i přesto, že jsem neukojil svoji touhu po exkurzi do hloubi slovenského hnoje (a to je myšleno doslovně), byl jsem uspokojen, protože skoroincest je rozehrán bezvadně a nějaká ta vražda s nádechem slepičáku je pořád na spadnutí. Bravurní je, že Sloboda toto téma, které by Troška jistojistě přetavil do Slunce, Seno, Slovensko, podává naprosto fatálně, samozřejmě a seriózně, což se může jevit jako sebevražda, ale v jeho podání to funguje, protože všechno detailně prokresluje a hloubí. Uršula, hlavní postava, moří čtenáře vlastními monology a myšlenkami, které poskakují od "dneska udělám slepičí vývar" až po "Bůh není mrtvý a rozhodně není muž." Ano, i o Nitezchem tu přemýšlí slovenská žena při vaření oběda.

Antické drama ovšem přichází a to v míře solidní, přičemž to hlavní se ale odehrává někde úplně jinde, aneb "co teda s tím Bohem". A za ty myšlenky, klobouk dolů.

18.04.2015


Třídílné zrcadloTřídílné zrcadloA. Moravia (pseudonym)

Třídílné zrcadlo obsahuje 24 krátkých povídek, což z ní činní ideální knížku na záchod. Navíc při tak vysokém počtu povídek vydrží skoro na měsíc ( neplatí pokud máte střevní chřipku). Nejvíc se mi líbila povídka Misantrop, s ohlédnutím zpět ale nemůžu řict, zda to bylo dějem či tím, že jsem se pěkně vykakal. Nicméně co vím jistě je to, že Moravia píše chladně a strojově o banalitách a maličkostech, které, i když se po většinu času odehrávají pouze v myšlenkách hlavních hrdinů, neznámou silou koušou do vašeho vlastního podvědomí a svědomí. Je ovšem nutné přistoupit na to, že Moravia sází na italské lážo plážo tempo a i na to, že většina povídek vypadá asi takto: Claudio chtěl mléko. Pak mu došlo, že už nemiluje svoji ženu. Pak mu došlo, že ji vlastně miluje. Nalil si mléko. Zamyslel se a řekl: Nalil jsem si mléko a teď je tedy nalité.

18.04.2015


DoleDoleL. Carrington

Zápisky evropský, o něco sjízdnější Fridy z blázince ve Španělsku jsou tak bláznivý, že jsem je občas nepochopil, takže asi to svoje pomatení smyslů popsala dobře. Navíc jsem i rád, že jsem to nepochopil, kdyby tomu bylo opačně tak by to znamenalo, že jsem blázen.

Škoda, že tam nebylo skoro nic o Ernstovi.
Dávám tři smutný effenbergry.

19.09.2016


6 ...