padola komentáře u knih

Tato kniha se má jmenovat Italština ve 24 lekcích, ne Italština za 24 dní. Všechny lekce jsou příliš hutné na to, aby se daly zvládnout (a zapamatovat) za jeden den. Rovněž uspořádání témat není úplně šťastné. Člověk, který potřebuje mluvit italsky za 24 dnů, jede nejspíš do Itálie na dovolenou, a nezačíná tím, že se představuje a vykládá o své rodině a vlasti, ale tím, že si koupí lístek na vlak, vstupenku do muzea, či si objedná jídlo v restauraci. Přesto je lekcemi o rodině a vlasti nutno projít, neboť obsahují důležitou gramatiku. Mám knihu v pdf. Mělo k ní být CD, což se mi ani po několika pokusech nepodařilo stáhnout.
Za mě tedy zajímavý počin, ale za tu cenu jsem čekala učebnici, díky které se naučím rychle reagovat italsky v běžných situacích.

Klasický Dan Brown. Dobré nápady. Akce. Zločin. Napsáno tak, aby se z knihy dal jednoduše vytvořit scénář k filmu. A aspoň 60 stránek navíc, kde nám Dan Brown poví, co si myslí o Bibli, o mozku a o založení Spojených států Amerických.

Hezky napsané, ale ty konflikty jsou všechny dost předvídatelné.

Poslouchala jsem jako audioknihu Českého rozhlasu, tj. unikl mi ten děsivě dlouhý úvod, o kterém tady spousta lidí píše.

Celou dobu jsem si říkala, proč měl asi autor potřebu toto dílo napsat. Chtěl podat zprávu o historických skutečnostech? Chtěl popsat, jaké absurdnosti vymyslela církev, aby udržela nad lidmi moc? Chtěl ukázat, že i muž může být slabý a tuto jeho slabost ještě umocňuje bůh (resp. mužova představa o bohu). Nejvíc mě asi rozčilovalo, že se dítě jmenuje Perla. To Američani skutečně neumí dávat dětem normální jména?

Drsné. Člověk si umí představit, že by se to opravdu někomu mohlo stát.
Souhlasím s losem, že povídky je třeba číst po jedné a dát si čas je potom prožít.

Milá, upřímná knížka. Připomnělo mi to moje první cesty do Afriky. Oceňuji, že holky vezly stan, klobouk dolů. Jenom jsem neporozuměla tomu, že autorka roky toužila podívat se na Madagaskar a přitom se nenaučila ani na základní úrovni francouzsky.

Totálně nadčasový příběh. Dr Frankenstein si vyhoní ego a stvoří člověka aniž by se i jen na pět minut zamyslel, jaké to může mít důsledky. Za důsledky následně nevezme zodpovědnost, ale prezentuje se opakovaně jako oběť "nešťastného osudu".
Mary Shelley chtěla varovat před neplánovanými následky technologického pokroku. Psychologii Dr Frankensteina kolem sebe ovšem vidíme denně, a nejedná se zdaleka jen o technologické výtvory.

Tato kniha by se spíš měla jmenovat Promarněná příležitost. Mohli jsme se dozvědět něco že zákulisí vrcholového sportu a náročnosti nalézt v životě smysl, když skončí sportovcova kariéra. Namísto toho nám dospělá žena, které to ve škole moc nešlo (za což mohli komunisti) vypráví, co "Stvořitel" zamýšlel se ženským tělem či kdo je "opravdový muž". Z každé stránky dýchá egoismus a neúcta k ostatním, včetně vlastních dětí. Autorka dokonce sama sebe v knize cituje, a to opakovaně.

Nápad výborný, ale hrozně zaujaté už od první kapitoly. Taky jsem v roce 2002 pracovala v Moskvě a to město mi připadalo v pohodě (až na žebrající babičky v metru, což je důsledek zpackané transformace sociálního systému). Rusové nejsou jednolitá masa - jako žádný jiný národ. A prosím přestaňme už konečně tvrdit, že v SSSR byl komunismus. Komunismus nikdy nikde na světě neexistoval. Komunismus je utopický systém, kde není stát a kde nejsou peníze. Cílem socialistického experimentu bylo ukázat, že když z lidí odejmeme tlak kapitalistické soutěže a zneužívání moci nad jinými k vlastnímu obohacení, ukáže se pravá lidská povaha - která je přatelská (soudružská) a kolektivistická. Pak může vzniknout ten komunismus, neboť peníze ani stát nebudou potřeba.
To se samozřejmě neukázalo, ale o tom ten systém primárně byl.

Taky nechápu proč má tato kniha tak špatné hodnocení. Vždyť je to tak příjemné čtení! Jde o šifru mistra Leonarda zasazenou do Prahy, jenom zde chybí genius a psychopat, což je mně osobně spíše sympatické. Šifry se řeší ze zájmu o ně, ne proto, že nám někdo vyhrožuje.
Jenom docent dle mého odhadu není jazykovědec, ale spíš jazykový modul chat GPT. Za to jednu hvězdu dolů. Autor dle mého názoru zvolil jazykovědce proto, aby se s Arturem mohli potkávat v Celetné. Jinak si to neumím vysvětlit.
Děkuji autorovi za komentáře k roku 1968, udeřil hřebíček na hlavičku.

Laskavé i humorné vyprávění o cestě za archeologií do Sýrie (respektive o několika cestách, manželé se do Sýrie opakovaně vraceli).

Člověk si nemůže neuvědomit jak obtížně se tehdy cestovalo. Aby mohli v Sýrii pracovat, museli si manželé Mallowanovi nechat postavit dům! Neumím si - v časech, kdy přes poušť vedou široké silnice - představit jak mohli s náklaďákem projet wadi. Ne jednou, ale opakovaně. A kolik to všechno muselo stát peněz.

Myšlenky občas zajímavé, občas dokonce hluboké - bohužel ta pornografie mezi tím je dost únavná.

Tolik zášti a zloby v jedné knize jsem snad nikdy neviděla. S kým autor nesouhlasí, ten je pomýlený, amorální, nevědecký ... Cílem knihy zjevně není podat kriticky zpracované informace o některých známých či významných osobnostech, ale naplivat co největší špínu na lidi, s jejichž názorem se autor neztotožňuje. Totální bulvár!

Taky se mi zdá, že si autor plete Rusko a Prusko, ale možná je to jenom překlep.

(SPOILER) Z knihy jsem byla celkem zklamaná. Nemá to hloubku a není to uvěřitelné.

Dva příklady:
Je hrozně znát, že hlavní postavu, ženu, psal muž. Často jsem si říkala - aha, takhle si chlap představuje, že holky prožívají vztahy. U zralého autora by to poznat být nemělo.

Hlavní hrdinka žije 20 let v Holandsku a během té doby se nikdy do Čech nevrátí. To se dělo za totality, kdy člověk, co emigroval, nemohl domů. V současné době je to velmi těžko uvěřitelné. Z Holandska to do Čech letadlem trvá asi jako z Prahy do Budějovic a ani k tomu člověk nepotřebuje cestovní pas.

A pak se Hana vrátí a moralizuje.

Celkem za 3 hvězdy

(SPOILER) Je to takové divné splácané. Že začátku jsem se ohromné bavila. Až k té konspiraci o Mussoliniho dvojníkovi. Jako kdyby Eco napsal dvě knihy v jedné.

Napsáno jazykem pro děti, přístupným způsobem.
Dost mi tam ale vadily ty neustálé odkazy na Bibli. S Biblí je zacházeno jako se seriózním historickým pramenem. Připadalo mi, že cílem knihy není až tak děti seznámit s dějinami, jako je spíš připravit na přijetí katolické doktríny.

Poslouchala jsem jako audioknihu.

Po lopatě popsán mechanismus korporátní nenažranosti. Vadil mi populistický styl psaní. Autor to prezentuje jako kdyby se jednalo o nějakou konspiraci. Úplně stejně se ale chovali Španělé, Britové a jiné evropské mocnosti při kolonizaci tzv. "nového světa" a ve 21. století se stejně chová Čína.

Klíčová informace, na kterou bychom neměli zapomínat, je to, že expanzivní a imigrační politika země je vždy taková, aby to vyhovovalo té dané zemi. Bez ohledu na to, co nám tvrdí populističtí politici.

Ten jazyk .... jaká nádhera!
Ať už si o Bohu, pravdě či poznání myslíte co chcete.

(SPOILER) Velký Gatsby byla jedna z knih povinné četby, kterou jsem nečetla. Teď jsem si ji poslechla jako audioknihu Českého rozhlasu.

O co zde vlastně jde? Drama osudové lásky? Chování tzv. "vyšší společnosti"? Americký sen, kterého je dosaženo podvodem a obcházením zákona? V roce 1925 byly vztahy mezi muži a ženami řízeny společenskými konvencemi mnohem více než dnes a milostná rovina příběhu tehdy nejspíš působila mnohem dramatičtěji než působí dnes. Smutnější než tragický osud milenců mi připadal úplný konec knihy. Gatsby, který podle měřítek společnosti uspěl - prosadil se, vydělal spoustu peněz, pořádal večírky pro tisícovky lidí, nejlepší ve městě - nakonec umírá jako člověk, který pro nikoho nic neznamenal. Na pohřeb mu přijde jen Nick se svojí bytnou a otec, za kterého se celý život styděl.

Chytlavý název - Kiyosaki bohužel zapomíná dodávat, že ti jedničkáři jsou šéfové designu, šéfové strategie, šéfové finančního a šéfové IT - a bez nich by ti trojkaři žádný byznys neměli.

Další ze série knih, která tvrdí, že i když nejste nejostřejší tužka v penále a ve škole vám to moc nešlo, můžete komerčně uspět. Hodně lidem to dává naději, knihy kupují a Kiyosaki vydělává.

Myšlenky zajímavé, ale doporučení naivní. Investování a obchodování s nemovitostmi je opravdu o dost složitější a je dobré absolvovat alespoň základní kurs financí a práva, než se do něčeho většího pustíte.