Omy komentáře u knih

Jedna z prvních věcí, které Murakami napsal. Za sebe musím říct, že se mi to líbilo. I když ty odkazy na Dostojevského atd. na mě působily trošku jako pokus o přesah nevypsaného autora. Příběhy se mi ale líbily.

Zajímalo by mě, jaký smysl do nich původně autor vložil.. Nejsem schopná dosadit za Hlad ten pravý význam, vždycky je tam nějaká maličnost, která do toho nesedí. (možná SPOILER - moje úvahy nad významem) Jde o to manželství a vztahy obecně, ve kterých se hlavní postavě nedostává naplnění, po kterém hladoví a nedokáže se ho zbavit jídlem? Nebo je to možná kritika konzumní/kapitalistické? společnosti (odkazy na Marxe, McDonald's)? Nebo šlo o tu kletbu? Bylo to kvůli tomu, že se nevzepřeli a sami se nakonec stali součástí té společnosti? (KONEC SPOILERU) Občas mě také zastihne takový hlad, ale o jídlo nejde.. Zatím jsem ale nepřišla na to, o co jde, stejně jako u této knihy. Ale bavilo mě nad tím přemýšlet.

6 16.09.2017

Ještě jsem, myslím, nečetla žádný horor, ale tento se opravdu povedl. Je pravda, že ve mně kniha nevykřesala takový strach, že bych se bála jít v noci na záchod (a to jsem cíťa, kterou vyděsí kdejaké zapraskání v podlaze a četla jsem ji po večerech), ale zato ve mně několikrát navodila nejrůznější úvahy nad odehrávajícím se dějem a až díky (nebo kvůli?) nim jsem jistý strach a nechuť až odpor pocítila. Nejednalo se zkrátka o jednoduchý proces typu BAF! a LEK!, jak jsem z (filmových) hororů zvyklá (což mi naprosto nevadilo).

Vadily mi akorát dvě věci. Závěr byl na můj vkus poněkud uspěchaný. Z jedné strany je možná dobře, že ani zde se autor nevydal po klasické cestě gradování příběhu k poslednímu střetu, ale vyznělo to podle mého obyčejněji, než se slušelo.

A musím si postěžovat na překlad - hlavně ze začátku jsem se někdy obtížně chytala slov a přemýšlela, co že bylo jejich smyslem. Obvykle byl tento problém v konverzacích, které tím dost ztrácely na zamýšlené úsečnosti apod. Nejdřív jsem byla zmatená a považovala to za chybu v chápání z mé strany, ale když jsem v textu došla k otázce na to, jak se jedné z postav vede a její odpověď zněla "Taktak." (zřejmě přeložené z "so-so"), tak mi to bylo jasné. Dalo se to přeložit líp.. vždyť je to kult. Možná se k ní vrátím v jiném překladu.

3 16.09.2017

Vidím, že tu budu za prvního nechápavého buránka mezi komentátory, ale mě písně "desáté múzy" příliš nenadchly. Je pravda, že mě chytla jistá posvátná úcta, zatímco jsem otáčela stránky (mimochodem krásného vydání s doplňujícími kresbami a doslovem - a doporučuji si všimnout, že na konci knihy jsou i nějaké ty vysvětlivky) s písněmi napsanými před nějakými 2500 lety, ale na chuť jsem jim nepřišla.

Většina písní mi připadala jako sladká, líbivá ozdoba - o mládí, kráse, nevěstách, přírodě, písních a hrách.. A ty, které takové nebyly, mě obvykle neoslovily tolik, jako verše jiných autorů.

"Umírati je zlo: tak rozhodli bozi,
neboť by také umírali..."

3 11.09.2017

Tak tohle mi vůbec nesedlo. Většina textu bez příběhu, s tím, že postavy brojí proti předsudkům apod. ale samy si jich nesou plný pytel.. Všichni bohatí jsou v podstatě vyhořelé trosky na antidepresivech, nemající ani špetku soucitu pro prosté a chytré proletáře (až na dítě s 160 IQ a Japonce, které autorka očividně nekriticky miluje). No nevím, nemám zkrátka pochopení pro tyto černobílé moralitky. Co ale vím je, že se autorka snažila napsat nezvyklý román ALE stejně nakonec skončí (SPOILER) u klasických klišé románů pro ženy.. viz Reneé si zajde ke kadeřnici, hezky se obleče a je z ní krasavice → romantická linka s bohatým, dokonalým chlapem (KONEC SPOILERU).

A poslední věc - nějak pořád nechápu, co Reneé vedlo k tomu, aby se navenek chovala jako stereotypní domovnice? Brojí proti hlouposti nájemníků, že si jinou domovnici ani neumí představit, ale přece se tak chová? Tak co si mají představovat? Jistě, chtěla mít klid, ale to se nevylučuje s tím, že se bude chovat.. normálně. A její panika, když měla být objevena její záliba v četbě mi přišla už naprosto směšná.

14 04.09.2017

Pro mě od začátku čtivá knížka, se zajímavými a vtipnými slovními obraty, ale.. Samotný příběh už mě příliš nepřesvědčil. Kdyby byla celá kniha jen o vztahu Simona a Baze, jsem asi blahem bez sebe (jsou to takoví ňůňové.. *fangirl scream*..), jenže není a já jsem zklamaná. Několikrát se autorka vytasila s tématem, se kterým začne a najednou skončí kapitola a už o tom v celé knize není ani zmínka.. prostě vyšumí do ztracena (třeba Simonovo zamyšlení nad tím, že upíři asi nebudou takoví bubáci a nepřátelé všeho, nebo ta Mágova "válka" za lepší vzdělávací systém). Zkrátka po příběhové stránce jsem se mnoha nedočkala.

Navíc mě poněkud obtěžovala Simonova bývalka.. proč dostala tolik prostoru? Do hlavní dějové linky skoro vůbec nezasáhla. Musela jsem se nasupeně převalit v posteli, když se konečně Baz a Simon dávali dohromady, romantická atmosféra, otočím stránku, končí kapitola.. A tam bývalka peče perníky a vede nezajímavý rozhovor (a vůbec dělá a myslí jen nudně). Povídejte mi o kažení atmosféry.

9 25.08.2017

Prostředí různých planet a kultur bylo velmi zajímavé, stejně jako hlavní hrdinka Cyra - její rázné vystupování a ostré postřehy dodávaly téhle dlouhé knize na dynamice, takže se i tak pěkně četla. Bohužel mám pocit (jako u některých jiných knižních sérií), že je tento díl jenom jakýmsi (velmi dlouhým) úvodem do dalšího příběhu. Nemám nic proti pozvolným budováním vztahů nebo změnám v charakteru postav, ale tady se zkrátka nic kromě úplného začátku a úplného konce knihy nestalo, a to se mi nelíbí. Přestože se mi kniha četla lehce, tohle mi vadilo.. Jako by se autorce líbilo psát o tomto vesmíru, a tak se do toho dostala, až napsala stovky stránek různých drobností a podrobností a bočních dobrodružství, ale najednou si uvědomila, že by tam měla být taky nějaká ta gradace hlavní dějové linky. A tak tedy napsala (najednou celkem nepromyšlenou a nepropracovanou) akci na pár posledních stránek..

A ještě jedna věc - (SPOILER) tohle jsem na knihách s postavami, které vidí budoucnost (zde navíc všechny možné budoucnosti) neměla ráda - proč tak hrozně malučko zasahují, když chtějí pomoct? Dokonce i v příběhu si jednoho orákula unesl Ryzek, aby mu pomáhal. Tak proč musela jejich matka tak přiblble mlžit? Navíc jednou orákula ví, že se na ně něco chystá, podruhé ne..

2 18.08.2017

Nic moc. Atmosférou mi to připomínalo takové ty hororové příběhy autorů 19. století (akorát tady odehrávající se za 2. světové války), které osobně moc nemusím. Znáte to - vystupuje tam jakási potvora, asi démon v lidské podobě, o kterém se pořádně nic nedozvíte, asi aby se dodalo na tajemnu, lidskými emocemi neoplývá (ale vždy mu z očí srší nenávist) a na hlavní hrdiny neustále dělá nějaké to BUBU, jako kdyby se neuměl k něčemu pořádnému rozhoupat.. No, tady to bylo stejné, navíc nechápu, proč je to zasazené do 2. světové války. Snad aby si nějaký snaživec mohl přimýšlet, že ten netvor má být metaforou pro válku.

Můj komentář asi vyzní dost negativně, ale musím na druhou stranu uznat, že kniha je poměrně čtivá, postavy jsou pěkně načrtnuty a příběh není vůbec dlouhý - sečteno podtrženo fajn četba pro letní večery.

2 18.08.2017

Očekávala jsem klasickou dystopii, se zkaženou společností a hrdinnými jednotlivci, kteří budou bojovat za změnu, a místo toho jsem dostala TOHLE. Neskutečně trefné a efektní zamyšlení se nad lidským charakterem, dokonalou společností a nad tím, co že to vlastně chceme. Ať už je to zdejší moderní civilizace, divošská rezervace nebo odloučené ostrovy s intelektuály, obyvatelé se na odlišné lidi dívají srz prsty (když už je považují za lidi) a tíhnou k podobně smýšlejícím.. a ke štěstí a pohodlnosti. Ať si John říká cochce, v důsledku je stejný jako ti hnusní blíženci. Známý citát, když John inspektorovi uraženě odpovídá "Tak tedy ano, požaduji právo být nešťastný.", považuji vůbec za geniální.. John, cizinec v obou společenstvech, do kterých se dostal, chce, aby lidé přijali jeho hodnoty, chce někam patřit. A nepatří, poprvé ho vyřadila společnost, podruhé on vyřadil ji - její principy a hodnoty jsou úplně odlišné od těch jeho, a tak ve svém Neštěstí prohlásí svou touhu.. a odejde pryč z té ohavné civilizace, přesněji - 15 min od nejbližšího obchoďáku. A tak žije ve své samotě, odříkání a neštěstí, což ho těší, ale když si tento pocit uvědomí, zbičuje se důtkami. Jaký to bludný kruh - i on je, svým hodnotám navzdory, naprogramován ke štěstí..

6 07.03.2017

Ohraná zápletka o lásce na první pohled a následné odmítání přiznat si zamilovanost a vztah tu nenabízí nic nového. Zato to nekonečné omílání toho, jak je Haden nebezpečný mě po padesátémosmém opáknutí už OPRAVDU iritovalo, částečně proto, že já v něm snad žádné nebezpečí (i přes Zvonkovou aféru, která - když už něco - tak mě spíš pobavila) neviděla. I přesto se mi příběh celkem líbil. Nápad o podsvětí nočních můr mě mile překvapil, snad ještě dostane větší prostor a nebudou tam jen kostlivci a zrůdičky, to přece jen nejsou ty nejhorší noční můry.

2 01.08.2013

Nechápu, jak můžou mít zrovna u takto známé série tak odbytou (žádnou?) korekturu..

3 19.07.2013

Líbilo se mi to.. až na dvě věci, které prostě nepřekousnu.
Za 1. - to tomu opravdu všichni do jednoho uvěřili? Dva chlapíci, které v životě neviděli si to k nim nakráčí, řeknou jim o nějaké pošahané válce, o které do teď nevěděli a oni jim to prostě uvěří? Jen tak? A první otázka je, kdy můžou začít.. zabíjet?
A za 2. - při válce se určitě budou vymýšlet taková nesmyslná pravidla jako že dítě, co se narodí páru, kterému je pod 18, připadne druhé straně. To mi přijde jako jedna velká hovadina, na které je ale bohužel postavený celý příběh.

21.05.2013

Četla jsem už před delší dobou, ale když vidím tolik jásajících komentářů, musím se taky podělit o svůj zážitek z téhle knížky. Do nedávna to totiž bylo asi mé největší knižní zklamání. Četla jsem TOLIK výborných recenzí na toto dílko, až jsem si řekla, že na tom tedy něco být musí a sama si to přečetla.. od té doby se snažím příliš toho od podobných knížek neočekávat.

Téma se mi líbí, myšlenka napravení hlavní hrdinky taky, ale.. kdeže se napravila? Páč já jsem na konci viděla stejnou přiblblou puberťačku jako na začátku. Možná si uvědomila pár věcí, které dělat neměla, jenže to je tak všechno.. k napravení to má dost daleko, navíc stále všechno posuzuje podle toho, jak se na ni ostatní budou dívat. A NAVÍC ........ SPOILER: ......... -umře s tím, že většinu svých chyb doopravdy nenapraví, což se mi zdá vůbec nejsmutnější.

1 01.03.2013

Mě braly obě půlky, nudily mě akorát Perryho (a všech, které R sežral:) vzpomínky, to jsem se málem uzívala k smrti..

Problém je ale v tom, že knížka (a film) je prezentovaná jako příběh o lásce zombíka a lidské holky, díky které se začínají "polidšťovat" taky ostatní zombie → no a já jsem to v tom prostě neviděla.
Někde na začátku, když R pozná Julii, je popsané, jak ho ostatní zombie napodobují.. bylo to tímhle? Nebo čím? A jak se k tomu připletly ty stovky dalších zombií, které se objeví na konci? Ti přece R a Julii ani neviděli? Takže proč se vlastně začali měnit?

3 27.02.2013

Já zase tak nadšená nebyla. Knížka určitě napínavá, chytlavá, ale zároveň trošku nedomyšlená.. jako by si autorka v jednu chvíli prostě řekla, že už ji to nebaví a konec. Na druhou stranu asi tak do třičtvrtě knížky je to moc pěkně napsané, nemohla jsem se odtrhnout :)

(SPOILER) A upřímně řečeno.. vlastně se nic nevyřešilo, nic se nenapravilo, no ale hlavní hrdinka dostala pusu od svého idola, tak je všechno v pořádku. Velmi inteligentní konec

4 16.02.2013

Začátek (asi do 230. stránky) se opravdu táhl snad donekonečna. Pak se to najednou zvrtlo a všechno se vyřešilo v 10 stránkách. Upřímně řečeno, nevím, co si mám o téhle knížce myslet.. O čem to vlastně bylo?

Tak tahle kniha mě naprosto znudila a znechutila a autor se u mě propadl až do já-nevím-kam. Opravdu nepovedené "dospělé" Mládí v hajzlu. A když píšu "nepovedené", myslím tím, že autor pěkně přestřelil. Co v Mládí v hajzlu bylo vtipně napsáno a hodilo se k věku hlavních postav, tady je to trapné. Prostě TRAPAS.

Nedočetla jsem - skončila jsem někde na třičtvrtě ke konci, přičemž každá stránka = další utrpení.
A k tomu, že to má být humorná knížka se snad ani nevyjadřuju - nezasmála jsem se ani jednou.

Ne, že by mě tenhle díl vyloženě nudil, ale že bych se bavila, to se taky říct nedá. Štvalo mě nekonečné popisování okolí a (SPOILER) záměr vrátit Damona až na konci.. (KONEC SPOILERU)
Celkově by se těch 216 stran dalo shrnout do pár vět - vlastně celá kniha je takovým úvodem do dalšího příběhu a jestli autorka v následujícím díle taky tak doslovně a často popisuje předešlý děj, není snad žádný důvod si tuhle knihu kupovat.

1 14.01.2013

Tak první díl s Leviatanem se mi vůbec nelíbil, přeskakovala jsem stránky a boj na konci mě nebavil, ale tohle bylo mnohem lepší. Aerie je jedna z nejlepších knih, co jsem teď četla, ze Zúčtování už jsem tak odvařená nebyla, ale od půlky se to pěkně rozjede.

Celkově mě štvala akorát jedna věc.. když měl Aaron někam odejít, vždycky strávili nevímjak dlouho nesmyslným dohadováním o tom, kdo půjde s ním (Aaron chce jít samozřejmě pokaždé sám, aby se nikomu nic nestalo..) a zdlouhavým loučením (Vilma).. :SPOILER! to se pak nedivím, že přišel pozdě.

14.12.2012

Tak musím říct, že mě to dost zklamalo. Nevím, jestli je to překladem nebo čím, ale občas některá slova tak trochu nezapadala a celkově se moc nehodila do kontextu.
Knihu jsem vzala kvůli zajímavé anotaci, ale po přečtení se ptám.. jaký znepokojující důkaz? Jaká prolitá krev?? A jaké hrozné tajemství, o kterém by raději nevěděli??? Celkově se mi zdá, že snad ta anotace patří k jiné knize.
Jinak to bylo zdlouhavé a občas docela nudné.. nic na co bych si ještě po týdnu vzpomněla

2 07.10.2012

Nebylo to tak špatné, jak jsem očekávala, navíc mě mile překvapila povídka od Stephenie Meyer, Peklo na Zemi, ta se mi zdála nejlepší :)
Ostatní teda slabota, hlavně Kytička na ruku.. strašná blbost - ta holka si mohla přát cokoli, např. aby byl její kluk normálně živý a aby z něj neodpadávaly kousky. Až příliš se autorka snažila vdechnout tomu trochu horrorový nádech (což se stejně moc nepovedlo) a nedomyslela to.

2 12.07.2012