Když čtu převážně záporné komentáře, vycházím z toho, kolik lidí, tolik názorů, pro mě Jezero nezapomenutelná, úžasná kniha, která se mě zadřela pod kůži. Připomínala mě Kosinského "Nabarvené ptáče".
Kniha mě vtáhla, zaujala, oživila místa, kterými jsme v 80-kách denně chodívali od vlaku do školy - na Čechyňské. To, co jsem měla v paměti jako ráno pustou, cikánskou čtvrť, dostalo úplně jiný nádech. Především smutku.
Od autorky pro mě byla tato kniha asi nejtěžší k přečtení. Přesto mě téma velmi zaujalo, jako zvláštní synchronicitu vnímám, že v den, kdy jsem dočetla, proběhl na ČT2 dokument "Tajemství Tutanchámona", kopírující události v knize, záběry, fotky účastných lidí. Pravdu se nedozvíme, možná, jako většinou, bude někde uprostřed.
