OlafSveinsson komentáře u knih
Poslední část putování za mocí Krvavého ohně je pořádně zamotaná. A rozhodně to není bezpečná cesta. Vede na zemi i pod ní, do hloubi Jesenných hor. Přes bitvy, potoky a řeky krve ke konečnému rozzuzlení.
Příběh Rogana se přesunul z území dnešního Slovenska do české kotliny. A přestože má vlastní důležitý úkol, zapojí se i do legendární Lucké války mezi Čechy a Lučany.
Příběh rychle ubíhá, krev stříká proudem, uťaté hlavy točí svůj poslední tanec, magické útoky létají vzduchem a hrdinové trousí drsné hlášky. Prostě parádní fantasy a tak se rovnou vrhnu do dalšího dílu.
Černokněžník v době, kdy ještě neví, že je černokněžník. Lehká, jednoduchá fantasy, odehrávající se na raně středověkém Slovensku. Poměr mezi fantastičnem a historií je (když dobře) padesát na padesát, spíš míň v neprospěch historie. Ale kdo by se v tom babral, když si může odpočinout u příběhu plném useklých hlav a rozpáraných břich.
Tuhle knihu jsem si pořídil díky doporučení v silvestrovské jednohubce podcastu Pár praslenov a musím říct, že jsem určitě neprohloupil. Ačkoliv se totiž o historii a archeologii zajímám docela dlouho, o mezolit a neolit jsem se otřel vždy jen okrajově. A zde jsem si obzory rozšířil více než vydatně. Navíc je to psané poutavě, doplněné o krásné ilustrace, mapy i fotografie nálezů. Nezbývá, než udělit pět z pěti.
Kronika navazující na Řehoře z Toursu, popisuje události od konce šestého století až do roku 768, kdy umírá Pipin III. Krátký a nastupuje Karel, později zvaný Veliký s spolu se svým bratrem Karlomanem. Pojednává tedy o době, kdy se z rozdrobené franské říše pod vládou posledních Merovejců pomalu stává hegemon západní Evropy, kdy je na trůně vystřídají jejich majordomové z arnufilské dynastie.
Na rozdíl od Řehořovy kroniky není psaná duchovním a díky tomu opravdu ve stručných větách a odstavcích popisuje dané události bez hledání zázraků a řešení křesťanských problémů.
Jediné, co bych vytknul překladu, je používání moderních místopisných názvů. Stejně má každý druhý svou odrážku v poznámkách, tak by se mohly vysvětlovat už všechny.
Ságy mám rád a tady se mi dostalo měrou vrchovatou všeho, co správná sága obsahuje: boj, intriky, poezie a navíc hádanky. Doplněno o bohatý poznámkový aparát a děj lze sledovat paralelně i v originálním jazyce. Co víc si přát.
Zase se ukazuje, jak komplexně Tolkien svůj svět tvořil. Protože lze vydat letopis jako plnohodnotnou knihu a bádat v jeho poznámkách a starších verzích stejných příběhů jako o skutečných historických událostech. A to je skvělé.
Jednoduché pohádky s poučením s "odborným" výkladem Albuse Brumbála. Nijak nerozvíjejí čarodějnický svět.
Na tuhle knihu jsem se, jako kluk ze Sudet, vážně těšil. A musím říct, že zklamaný určitě nejsem. Atmosféra světa, kde Němci a Češi pořád žijí vedle sebe, je pořádně hustá a řekl bych, že je vlastně to nejlepší z knihy. Detektivní linka už jenom podtrhuje tragičnost celého soužití.
Trochu western, trochu detektivka, trochu Indiana Jones a trochu fantasy. Zní to nesourodě, ale nakonec to dává docela smysl. Obsahuje i stopové množství hororových scén, kdy jsem měl po dlouhé době při čtení husí kůži. K tomu nádherné ilustrace Michala Ivana. Další příjemná oddechovka.
Tohle byl opravdu masakr. Zase se ukazuje jak umí Cornwell pracovat s hrdiny i antihrdiny. A jedna bitva přes třetinu knihy, to už dá člověku zabrat. Každopádně, atmosféru to má hustou jako med a hrůzy války jsou opravdu dobře zachycené. Škoda, že dalších dílů už se asi nedočkáme
Pokračujeme v exkurzi po krví nasáklých bojištích Americké občanské války. Nathanielu Statbuckovi se na nich daří přežívat, ba co víc, daří se mu úspěšně velet. Nicméně se musí vypořádat se záští generála Falconera, vzpurnými podřízenými a nakonec i se svým otcem.
(SPOILER) Oproti úvodnímu dílu je tento o poznání akčnější. Nathaniel Starbuck už není tím vyjukaným intelektuálem s velkým strachem z plamenů pekelných. Naopak, armáda se stala jeho domovem a válčení smyslem života. Přestože strach z Boží odplaty za hříchy neumlčel docela, už mu nebrání v užívání si života, ať už v náručích žen nebo s lahví v ruce.
Jak už to v Cornwellových románech bývá, musí si projít těžkou zkouškou, aby mohl pokračovat ve službě zemi, kterou si vybral. Navzdory tomu, že v řadách protivníka stojí jeho bratr a nakonec i nejlepší přítel.
Už třetí podzim za sebou trávím ve společnosti hrdinů z románů Bernarda Cornwella. Tentokrát padl výběr na sérii z americké občanské války.
Nathaniel Starbuck, naivní a pobožný mladík, sice ze začátku nebyl někdo, kdo by měl nějak moc mých sympatií. Postupem času si ale utřiďuje priority a nakonec i plní sliby, na jejichž plnění by se před pár měsíci bál jenom pomyslet. Ale občanská válka teprve začíná, takže hurá do dalšího dějství.
Sbírka povídek, která mě určitě nezklamala, ale že by nějak nadchla se taky říct nedá.
Důležitá kniha k poznání franské říše pod vládou Merovejců v 5. a 6. století. Poměrně čtivá v dějových pasážích a na druhou stranu trochu nezáživná v popisech zázraků, kterých je tam tedy požehnaně. Jako všechny tyto kroniky je samozřejmě ovlivněna Řehořovým pohledem na svět a tak, jako katolík, věnuje hodně prostoru vymezování se vůči ariánskému učení, rozšířeného tou dobou mezi Góty.
Co bych trochu vytkl, je používání moderních francouzských názvů v českém překladu. Překladatel sice vysvětluje své důvody, mě to přišlo docela nepatřičné a ocenil bych raději používání soudobých názvů i za cenu dalších vysvětlujících poznámek a složitější orientace.
Tuhle knihu jsem si pořídil vlastně jenom kvůli Turkobijci od Ďura Červenáka a nutno říct, že to byla jediná povídka, která vystoupala nad šedivý průměr. Ostatní, i když námětově třeba zajímavé se, mi v hlavě určitě dlouho nezůstanou.
Rozhodně kniha, kterou můžu doporučit zájemcům o osudy československých vojáků na východní frontě. Pro historika, který vydával knihy už za socialismu je určitě těžké se přeorientovat z absolutně nekritického pohledu na komunisty, nicméně myslím, že autor to zvládnul se ctí. V knize nabízí spoustu pohledů na hrdinný boj na frontě, ale i na stejně tvrdé boje i v zákulisí, tak aby koneční vítězové byli jen a jen komunisté.
Další veselý pohled na nepomucký útvar, tentokrát z pohledu důstojníků sloužících na Zelené hoře. A ti, nebudeme si nic nalhávat, nepatřili mezi nejostřejší tužky v penále, proto je i dostatek příležitostí užít si jejich "schopnosti" při velení vojákům základní služby.
Od hrdinů ságy o nejsilnějším a nejdéle unikajícím islandském vyhnanci Grettim Ásmundarsonovi nás dělí už tisíc let a tak je zajímavou sondou do myšlení tehdejších obyvatelů Islandu a Norska, kdy se zabití člověka mohlo vyrovnat penězi nebo zase dalším zabitím. A nebo právě třeba vyhnanstvím, které nebylo určitě nic jednoduchého, když se vyhnanec nemohl spolehnout na svou rodinu, či přátele a každý ho mohl beztrestně zabít.
Gretti je rozhodně nejednoznačná postava, protože i když zrovna čin, za který byl potrestán vyhnanstvím byla nešťastná náhoda, nebyl rozhodně žádný svatoušek a kladný hrdina. Nicméně to, že dokázal vzdorovat nástrahám svých starých i nových nepřátel téměř dvacet let, je určitě hodné obdivu. A zřejmě si to mysleli i dávní Islanďané a proto se nám tento příběh zachoval až do dnes.
Co mě mrzí, že nové vydání neprošlo revizí, co se týče používání severských znaků jako þ, ð a dalších jako třeba ve Staroislanských ságách.