Nomia

Příspěvky

Jiná Gabriela KoukalováJiná Gabriela KoukalováMartin Moravec

Jiná se mi dostala do rukou vlastně úplně náhodou, rozhodně bych si ji sama o sobě nekoupila. Už jen mediální masáž kolem této knihy, manžela p. Koukalové atd. mi byla naprosto proti srsti, ale zvědavost mi nedala a tak jsem knihu přečetla.
Nebudu se tu pitvat v sympatiích, či antipatiích vůči jednotlivým aktérům kauzy, raději se vyjádřím jen ke knize. Absolutní škvár.

Chápu, že je kniha psaná na základně deníčků - v podstatě od dob telecího mládí, ale mix (s prominutím) absolutně přiblblých pasáži intimního charakteru, kydání hnoje na všechny ve svém okolí a jakási neustálá ukňouranost, to vše dělalo knihu skoro nečitelnou.

Ocenila bych, že Koukalová šla s kůži na trh a mluvila o své chorobě, dejme tomu, že to bylo z ryze ušlechtilých důvodů a nejen z marketingové vypočítavosti, ale proboha proč takhle špatně napsaná kniha? Myslím, že tahle biografie může Koukalové jen a jen uškodit. Veškerý balast a hovadiny v dané knize trochu zastiňují celkové poselství o sportu a týmové spolupráci, o zrodu špičkové sportovkyně, o nemoci, to vše bylo utopeno.

Knihu snad nikomu nemůžu doporučit, špatně napsané, nepříliš čtivé a místy mi snad bylo až trapně z toho, co se tam rozebírá za debility a jakým stylem. Přitom memoáry z biatlonového prostředí mohly být tak zajímavé...

19.04.2018


Šikmý kostelŠikmý kostelKarin Lednická

Tentokrát nebudu šetřil superlativy - Šikmý kostel je fenomenální. Popravdě ani nevím, čím to je, že ta kniha dokáže natolik okouzlit. Genius loci Karviné, skvěle napsané a barvité postavy a hlavně výborně vystavěný příběh.
Za celou dobu čtení jsem neměla pocit, že by mi na knize vadilo, žádná vata, hluchá místa, trapné dialogy, či nepochopitelné chování postav. Všechno sedělo, jak mělo. A ta atmoséfra! Člověk si říká, že by neměl být tak ukňouraný, o krušném životě vím vlastně prd. Knižní lahůdka a krásná prvotina, klobouk dolů.

28.03.2020


Eleanor se má vážně skvěleEleanor se má vážně skvěleGail Honeyman

Od startovního bodu "Eleanor je fakt divná kráva" jsem se plynule přesunula k adorační fázi a následně do fáze takřka plačtivé. Co si budeme povídat, není to typ ušlechtilé krásné literatury, kde by se člověk kochal květnatou mluvou, či se ukájel nad filozofickými otázkami bytí, ale je to po čertech dobrá kniha.

Namíchejte si nějaký pořádný drink, zachumlejte se v pelechu a dejte Eleanor šanci. Vsadím se, že Vás nezklame. Nepřeberné množství hlášek, kvanta ironie, dostatečně podivínská hrdinka, ale hlavně báječný a velmi čtivý vypravěčský styl. Ale nečekejte jen zábavnou jízdu, tohle čtivo umí být i celkem hutný materiál, u kterého budete pofňukávat.

08.01.2020


Žítkovské bohyněŽítkovské bohyněKateřina Tučková

A pak ať mi ještě někdo říká, že mladí čeští autoři neumějí psát. Klobouk dolů!
Neskutečně zajímavá kniha a skvělé téma, na Žítkovské bohyně i jejích autorku mě teď napadají jen samé superlativy. Rozhodně doporučuji přečíst.

21.10.2018


Jiskra životaJiskra životaErich Maria Remarque

Remarque nikdy nepsal zrovna roztomilé pohádky na dobrou noc, ale to, co se mu povedlo v Jiskře života bylo až nevídané.

Tahle je kniha je naprostá esence zmaru, deprese a lidské zrůdnosti, to jak skvěle dokázal pracovat s atmosférou, negativními pocity a temnými stránkami charakteru postav je i na dnešní dobu naprostá špička.

Jiskra života má neskutečné grády, je to přesně typ knihy, kterou i když na chvíli odložíte, tak na ní musíte stále myslet. I když na Vás působí znepokojujícím tíživým dojmem, tak i tak máte stále touhu číst dál a dál. Tohle je dílo, které i největšího cynika nenechá chladným.

Je to jedna z nejlepších knihy, které jsem četla, na "509" se nedá zapomenout.

24.02.2019


Les prízrakovLes prízrakovJuraj Červenák

Ak niečo závidím bratom Slovákom, tak je to Juraj Červenák. Na každé pokračování se těším a přiznám se, že i tentokrát jsem se při čtení takřka tetelila blahy. Je až s podivem, jak si autor dokáže drže laťku vysoko.
Opět napínavé, zábavné a hlavně neskutečně čtivé. Naprosto miluji jeho postavy, které jsou všechno možné, ale rozhodně ne nudné, či ploché.
Červenák je přesně ten autor, s kterým bych nejraději zašla na pivo a klidně do ráno poslouchala jeho vyprávění - a tak je to i s jeho knihami. Milerádi s nimi probdíte nejednu noc. :)

30.03.2020


TrhlinaTrhlinaJozef Karika

Tribečské pohoří, plné zřícenin, strašidelných bukových lesů a ranních mlh. Miluju tuhle oblast nedaleko Nitry, je to nádherný kraj, ale tamní krajina opravdu má poněkud děsivou atmosféru. O to víc jsem byla schopná se ponořit do Trhilny.

Nebudu tu řešit, co je a není pravda, jestli se tam opravdu ztrácí lidi, či ne. Karika dokázal, i když velmi pozvolným tempem, naprosto vtáhnout do příběhu. Krásně si pohrál s psychologii nejen postav, ale i čtenářů. Přirovnání k Záhadě z Blair Witch je možná trochu na místě, oboje má obdobně hutnou atmosféru.

Trhlina dokáže prostě v čtenáři vyvolat zcela iracionální strach, i když vám to připadá přitažené za vlasy, tak se stejně budete trochu ošívat a mnohdy vám až naskočí husí kůže. Trhlina je zároveň mrazivá i poutavá, funguje přes tak, jak má, dokáže navodit strach, napětí i zvědavost a zároveň vás donutí přemýšlet, jestli na tom třeba není nějaké zrnko pravdy...

Co si budeme povídat, po přečtení téhle knihy se mi asi už příliš nebude chtít poletovat se psem po tamních lesích. Trhlinu rozhodně doporučuji, takhle strašidelná lahůdka, z pera slovenského autora, vás rozhodně zaujme, pobaví a možná i vystraší.

20.03.2018


Enderova hraEnderova hraOrson Scott Card

Obvykle se snažím s hodnocením knížek počkat a hodnotit trochu s odstupem, ale Enderova hra mě vážně nadchla. To je přesně ten typ knihy, kterou dočtete a říkáte si, že chcete ještě pokračování a nejraději byste se hned rozběhli do knihkupectví.
Card má pro mě hrozně příjemný styl vyprávění - jednoduchý, nenabubřelý, věcný a zároveň strašně poutavý. A to i přes to, že je to je poměrně těžké a dost pochmurné téma. Píše o věcech, nad kterými člověk musí přemýšlet a zároveň z díla nedělá jen nějakou pseudofilozofickou onanii.

Ale co hlavně oceňuji jsou postavy, našlo se hned několik postav, který si člověk dokázal zamilovat a byl zvědavý, jak se jejich linka bude dál vyvíjet. Navíc kvituje, že se ve vší té válečné mašinerii neztrácela lidskost.

Ederova hra je skvělá a hlavně chytrá kniha, která není nijak složitá a opravdu dokáže okouzlit snad každého, rozhodně to není dílo jen pro sci-fi fajnšmekry. Oplývá nejen zajímavou myšlenkou a příběhem, ale i skvělými charaktery (a to i těmi zápornými).

„Remember, the enemy's gate is down.“

22.03.2019


Dlouhý pochodDlouhý pochodR. Bachman (pseudonym)

Dlouhý pochod je neuvěřitelně dobrá kniha. King v ní předvedl, že je nejen mistr hororu, ale hlavně, že si dokáže úžasně pohrát s psychologií postav a jejich charaktery.

Absolutně nevadilo, že v knize není ani nijak vysvětleno pozadí samotných Pochodů, nebylo to ani třeba. Síla knihy tkvěla hlavně ve skvělých konverzacích, napětí a v tom, jak King dokázal čtenáře vtáhnout do onoho šíleného pochodu smrti.
Naprosto reálně jsem si dokázala představit pocity těch kluků, kterým postupně skomírala naděje a už jen sledovali, jak systematicky jeden po druhém umírají. Garratyho, McVriese a v podstatě i podivína Stebbinse jsem si zamilovala. A dialogy? Absolutní lahůdka.

Tohle je opravdu do detailů promakaná kniha, která má neuvěřitelnou atmosféru a hlavně zajímavé charaktery. Výborný konec už je pak jen zlatý hřeb.
Rozhodně jde o jednu z nejlepších knih od Kinga. Psychologické, napínavé, brilantní, velmi silný zážitek, rozhodně doporučuji!

01.03.2018


Den TrifidůDen TrifidůJ. Wyndham (pseudonym)

Představa postapokalyptického sci-fi, kde chytré květinky mydlí zbytky lidské společnosti, se mi nejevila příliš zajímavě, ale opak je pravdou. Den Trifidů je naprosto skvělá a promyšlená kniha, která si rozhodně zaslouží tak vysoké hodnocení.

Den Trifidů obsahuješ všechno, co očekáváte od skvělé sci-fi: výborná originální zápletka, sympatické postavy - Billovi jsme fandila do poslední stránky, zajímavé nepřátele a spoustu napětí. Navíc výborně popisuje, jak se lidská společnost snaží vytvořit nějaké fungující uskupení přeživších, což po takové katastrofě je rozhodně velký oříšek. Celý příběh působí dokonale promyšleně a chytře.

Tahle kniha krásně ukazuje, jak konec jedné éry - té lidské, může přijít mnohem dřív než čekáme. Bezvadné sci-fi a pevně doufám, že ani nikdy v budoucnu nebudu mít na zahradě takovouhle krásně modifikovanou rostlinku.

08.03.2018


HanaHanaAlena Mornštajnová

Hana má neuvěřitelné grády. K příliš opěvovaných knihám se stavím většinou dost skepticky, ani u Mornštajnové a její Hany tomu nebylo jinak. Autorka mě ale přesvědčila, že opravdu psát umí, nejen, že používá příjemný styl vyprávění, ale zároveň si umí krásně hrát s emocemi, které vás naprosto strhnout, přímý zásah na solar plexus.

Rozhodně se nejedná o typický román pro ženy, ani o ryze klasické vyprávění o hrůzách války a holokaustu, je to především tragické vyprávění o jedné ženě a veškerém jejím utrpení, o jejím postupném úpadku. Tahle kniha hraje na city a daří se ji to na výbornou. Oceňuji, že se autorka vyhnula přílišné patetičnosti a sentimentalitě.

Mně osobně se víc líbily a dotkly ženské příběhy od Arnošta Lustiga, které obdobně vypráví tragické lidské příběhy této odporné doby, ale věřím, že Mornštajnová je mnohem "stravitelnější" a příjemnější volbou pro většinu čtenářů. Rozhodně je to kniha, která citlivější čtenáře dokáže i rozplakat. Poprask kolem této knihy není neoprávněný, Hana stojí za přečtení.

20.03.2018


Pýcha a předsudekPýcha a předsudekJane Austen

Austenová má kolem sebe přímo gang ortodoxních fanoušků, kteří ji bezvýhradně adorují. Nemůžu říct, že bych mezi ně zrovna patřila, ale musíme uznat, že Pýcha a předsudek je dobrá kniha.

Není to jen plytký románek, má v sobě i něco navíc. Nechybí mu trochu ironický pohled na tehdejší vztahy mezi muži a ženami, na celý ten hon na zámožného ženicha. S lehkým nadhledem a humorem je popsaná hlavní postava (která má pořádně prořízlou pusu a pro uštěpačné poznámky nejde daleko) i celá její rodina.

Co se autorce nedá upřít je schopnost hrát si s postavami a jejich charaktery. Dokázala vytvořit skoro až ikonické postavy. Kdo by neznal Elizabeth Bennetovou a pana Darcyho? Smířila jsem se už dokonce i s faktem, že polovina knihomolek bude před spaním tesknit a vzdychat po panu Darcym, Austenová holt dokázala stvořit idol všech žen. :)
Pýcha a předsudek stojí za přečtení a odpustím jí i ten závěrečný happy end.

25.02.2018


V šedých tónechV šedých tónechRuta Sepetys

V šedých tónech je v podstatě smutný koncentrát hnusu a zvěrstev. Obvykle, když je kolem nějaké knihy příliš velký povyk, tak se jí obloukem vyhýbám a nemám příliš chuť ji číst, ani zde tomu nebylo jinak, ale tahle kniha za všechny ty adorace stojí.

Bez zbytečných keců - tahle kniha je výborná a jen tak na ni nezapomenete. Je jen dobře, že i díky takovýmto knihám se dostane do povědomí, že nejen Hitler byl monstrum, ale že si s ním Stalin rozhodně nezadal...

29.12.2018


DunaDunaFrank Herbert

Všichni mi Dunu vehementně doporučovali a já se jí dlouhou dobu úspěšně vyhýbala. Představovala jsem si nudné zápolení v nehostinných horách písku.
Hory písku tam možná jsou, ale také mnohem víc.
To jak se Herbert popasoval s popsáním planety Arrakis, ale i celého mocenského systému, bylo jednoduše fantastické. Byla jsem překvapená, jak zajímavě podal celý spletitý politický systém, boje o moc, zrod samotného hrdiny, ale i popisy ohledně planety, vědy, nebo víry pouštního národa framenů. Autor má neuvěřitelnou fantazii a obrovské znalosti.
Ač je to 600 stránková bichle rozhodně se nudit nebudete, možná jen začátek čtení je krapet složitější, než se začnete zcela orientovat v postavách a světě Duny, pak vás už úplně vtáhne a pohltí. Nejen, že je to fantastický svět se zajímavou strukturou, ale i samotný děj, postavy, hlavní hrdina, všemožné intriky, ale i monology, vše zde bylo dotaženo k dokonalosti. :)

23.02.2018


Kvítek karmínový a bílýKvítek karmínový a bílýMichel Faber

Opulentní vyprávění o rozdílnosti, hnusu, špíně, ale i lásce, to vše odehrávající se ve viktoriánském Londýně. Nečekejte žádnou romanci zalitou sluncem, Kvítek karmínový a bílý je spíš přehlídka všech neřestí, nectností a odporností, které vládli - ať už mezi lůzou a děvkami, tak i mez svrchovaností z vyšších pater společnosti.

Tenhle megalomansky pojatý román je neskutečně syrový a barvitý, jestli si chcete udělat krásnou představou o životě v Londýně dané doby, ale zároveň pokud se i chcete svým zvráceným způsobem pokochat krutým životem kurev, to vše vám kniha dokáže nabídnout, ale hlavně oplývá neuvěřitelnou atmosféru. Už kvůli ní a naturalistickým popisům kniha stojí za přečtení, délky se nebojte, dekadentní prostředí vás totiž úplně vtáhne.

20.03.2018


Nejlepší víkendNejlepší víkendPatrik Hartl

Ale jo, Hartl opět nezklamal, škoda jen, že ani příliš nepřekvapil. Autor si prostě pořád jede to své - pořádný zábavný koktejl, ve kterém se donekonečna míchají vztahy (jeho specialitka nevěry), humor, ale i trochu toho smutku a nostalgie.

Za přečtení Nejlepší víkend stojí, ale nemůžu se ubránit pocitu, že Malý pražský erotik byl čtivější a zajímavější, bavil mě přeci jen o něco víc. Nicméně Hartl už je pro mě taková sázka na jistotu. Když si chci vypnout a pobavit se u něčeho jednoduchého, ale zábavného, tak vím po čem sáhnout.

08.11.2018


Ready Player One - Hra začínáReady Player One - Hra začínáErnest Cline

Kombinace budoucnosti v neutěšeném světě a virtuální reality se zajímavým herním světem - to bylo pro mě velké lákadlo. A když k tomu připočtu spoustu popkulturních retro odkazů a feeling starých her, tak si nešlo atmosféru téhle knihy nezamilovat.

Ale samotný příběh už taková hitparáda bohužel není. Jasně, je to zábavné, je to čtivé, OASIS je brutálně zajímavý, ale škoda toho okleštěného vyprávění o reálném světě (to mohla být teprve ta správná pecka) a slabších charakterů.

A neodpustím si poznámku, že je vidět, že autorovi jde víc psaní a popisování herního světa a jednotlivých questů/hádanek, než vystavění charakterů a nedejbože milostná linka, která byla na celé knize asi to nejslabší.

Ready Player One má skvělý, zábavný svět, celkem napínavý příběh a hlavně výbornou strhující atmosféru, ale postavy a jejich vztahy jsou bohužel slabší stránkou knihy. Nicméně i tak jsem si jistá, že spoustu milovníků oldschoolových her (a nejen je) tahle kniha rozhodně potěší.

27.09.2018


TkaničkyTkaničkyDomenico Starnone

Příběhů o nešťastných manželstvích a dysfunkční rodinách bylo už tolik, že jsem si říkala, že Tkaničky nebudou v ničem jiné. A možná, že ani jiné nejsou, ale za to na velmi malém prostoru ukazují, jak křehké jsou všechny rodinné vztahy a že takřka nikdo není bez viny. Krásně to reflektuje fakt, že ne všechny vztahy, které se jeví idylicky, takové skutečně jsou i pod slupkou.
Zůstat, nebo odejít, má smysl udržovat některé vazby silou vůle? Tkaničky na to nedávají žádnou univerzální odpověď, ale poukazují, že tak či tak, všechny strany budou svým způsobem trpět. A tahle trojitá perspektiva je právě kouzlo této knihy. Jak pravil klasik - láska je kurva.

28.03.2020


Kladivo na čarodějniceKladivo na čarodějniceVáclav Kaplický

Kaplický předvedl fenomenální práci, barvitě a sugestivně dokázal vylíčit všechna zvěrstva, inkvizici a strach té doby. Kniha plná neskutečně hnusných věcí. Výslechy, mučení, fanatismus - vše z toho popisuje tak, jako by žil v dané době.
Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších historických románů, málokterý ve mě zanechal tak silný dojem a zároveň znechucený pocit. A myslím, že tu maniakální stvůru Boblinga z Edelstadtu asi už nikdy nevymažu z paměti...

23.02.2018


NaslouchačNaslouchačPetra Stehlíková

Tak z téhle knihy jsem se vážně skoro posadila na zadek, fantastické! Poslední dobou až žasnu, kolik výborných českých fantasy máme, Naslouchač směle strčí do kapsy i zahraniční díla. A v duchu se kaji za to, že jsem si myslela, že ženy neumí napsat pořádnou čtivou sci-fi, či fantasy.

Skvělé, originální, čtivé a zábavné. Perfektní atmosféra a velmi zajímavé postavy. Bez debat pět hvězd a velké nadšení.

12.03.2018


Norské dřevoNorské dřevoHaruki Murakami

Knížka plná hledání s naprosto úžasnou atmosférou. Melancholické, ale místy i veselé a plné naděje. Norské dřevo je spíš taková pocitovka, buď přistoupíte na Murakamiho jemný styl psaní, nebo vás to nijak neosloví.
Je zajímavé, jak se v knize plynule prolínají někdy až zasněné romantické pasáže s částmi plnými prasáren a šukání, které jsou opět za nedlouho vystřídány melancholickým rozjímání nad životem a dospělostí.

22.02.2018


Jozova HanuleJozova HanuleK. Legátová (pseudonym)

Tahle útlá knížečka mě naprosto uchvátila. Nemá cenu to okecávat, tohle se musí přečíst, je to jedna z knížek, která zanechá pořádný dojem.

29.12.2018


Hradba západuHradba západuJuraj Červenák

Do Červenáka jsem se naprosto zamilovala, Slovensko v něm má nemalý poklad a Hradba západu to jen znovu a znovu potvrzuje.

Tahle série prostě má pomyslné "gule". Je tam všechno, co si přejete - je to napínavé, čtivé, skvělé popisy, je znát, že autor je v reáliích kovaný, celá série nijak neztrácí dech a postavy si jen s každou stránkou víc a víc oblíbíte. Jako třešničku na závěr bych už jen zmínila skvělý humor.

23.02.2019


Enderův stínEnderův stínOrson Scott Card

A přeci je to možné, Enderův stín předčil veškerá má očekávání a ve výsledku se mi líbil ještě o trochu víc než samotná Enderová hra. Přitom už i na ni samotnou jsem div nepěla ódy.

Stín je ještě o chlup chytřejší, čtivější a zároveň i ponuřejší dílo. Ale především je pro mě Fazolek zajímavější postavou, tohohle malého přechytralého a chladnokrevného spratka si nejde nezamilovat.
Card to vychytal už v samotném začátku, kde na nás nachystal depresivní entrée v Rotterdamu. Dětské gangy, hlad, utrpení, ale i smrt, která byla na denním pořádku. Autor hned od začátku dokázal upoutat čtenářovu pozornost a rozjezd knihy měl podstatně větší spád, než jak tomu bylo v Enderově hře.

Nejen, že bylo geniální vymyslet a napsat samotnou Enderovu hru, ale ještě geniálnější bylo převyprávět onen příběh znovu a to z pohledu jiné odlišné postavy - a přitom nenudit, zaujmout snad ještě víc a navíc rozklíčovat pozadí příběhu. Zkrátka dotáhnout k dokonalosti. Když k tomu připočteme Fazolka, nejde jít pod plný počet.
Musím smeknout přes O.S. Cardem a jeho vypravěčským uměním. :)

24.03.2019


Blackout - Zítra bude pozděBlackout - Zítra bude pozděM. Elsberg (pseudonym)

Nemastné neslané. Blackout má skvělé a velmi nosné téma, ale samotné zpracování mě nechytlo za srdce. Je to přesně jedna z těch knih, kde autor podle mě nedokázal z nápadu vymáčknout veškerý potenciál. Bohužel kniha nenaplnila má očekávání.
Hlavní průšvih knihy je, že hopsá z jedné lokace do druhé, postavy se střídají s kadencí kulometu, ale i přes tuhle rychlost najednou zjistíte, že vás kniha chvilkami spíš nudí. Další slabinou je i hlavní postava, respektive postavy obecně, k nikomu jsem si nenašla větší sympatie.
Ano, Blackout je v podstatě strašidelný, je to mrazivá předzvěst, donutí vás se trochu zamyslet a představit si, jak by moderní svět šel do kopru v případě podobné krize, ale není to kniha, ze které se - s prominutím - posadíte na zadek. Zajímavé téma, ale jen průměrné zpracování.

10.04.2019


Sexy mlékařSexy mlékařAlice Clayton

Vážně nemám nic proti erotickým románům nebo růžové knihovně, nejsem sice úplně cílovka těchto žánrů a příliš je nevyhledávám, ale zkusit se má vše. Navíc karanténa den XY, člověku už stejně tak trochu hrabe.
Na Mlékaře jsem náhodou narazila na sociálních sítích a rozhodla se, že se hecnu a zkusím tu knihu přečíst. Zajímalo mě, jestli samotný obsah může být horší než ta děsivá obálka. Kterou bych mimochodem z fleku nominovala na vizuální zvěrstvo roku. Každopádně musím konstatovat, že obálka naprosto koresponduje s knihou, oboje je prostě příšerné.
Myslím, že bych musela prodělat lobotomii, či být nepolíbená stará panna, abych měla větší pochopení pro danou knihu. Ono to snad není ani romantické, ani erotické, ale pouze patetické. Nicméně ruku na srdce, některé dialogy byly natolik dementně napsané, že se u toho člověk musel smát.
A jen poznatek na závěr, měla jsem pocit, že větší touha a jiskření je mezi hrdinkou a jejím milovaným sýrem, než mezi ní a "sexy" mlékařem". Všechno špatně.

28.03.2020


Skleněný pokojSkleněný pokojSimon Mawer

Při čtení jsem se nemohla zbavit pocitu, jestli některých věcí tu není až moc - až moc barvitých popisů architektury (i když čtivé a zajímavé), až moc erotiky, až moc vztahových propletenců. Sama jsem "prasák", do puritána mám opravdu daleko, ale v dané knize mi toho přišlo nadbytečně. Celou dobu jsem si pokládala otázku, jestli je to autorův obvyklý vypravěčský styl, nebo jestli chtěl z knihy udělat větší trhák pro masy a tak se rozhodl lít tam prcání po hektolitrech.
Celá kniha je zvláštní hybrid mezi fikcí a realitou, ale jako celek je poměrně čtivá. Sama jsem byla překvapená, že mě v podstatě víc okouzlily pasáže o architektuře, než některé vztahové linky. Oceňuji zasazení do dobového kontextu, které se opravdu povedlo, tehdejší doba a Brno má prostě své kouzlo.
U postav a jednotlivých dějových linek to ovšem pro mě bylo jako na houpačce, některé mi přišli perfektní a hltala jsem je, jiné se mi zdáli slabší. Ale i přes veškeré mé výhrady je Skleněný pokoj zajímavá kniha, která stojí za přečtení.

30.03.2020


Kroniky prachuKroniky prachuLin Rina

Ale jo, proč se vlastně na chvíli nezastavit a nesvézt se na romantické vlně. Takhle nějak si představuji pěknou romantickou knihu. Kroniky prachu mají své osobité kouzlo, celkem sympatické postavy (i když na můj vkus občas pubertálně-spartakovský přístup) a i přes fakt, že příběh je naprosto předvídatelný a možná je to tak trochu novodobá vykradačka Austinové, tak mi to vlastně ani za mák nevadilo.
Je to jednoznačně ryze dámská záležitost - pro knihomolky, skryté romantičky, milovnice viktoriánské Anglie a Austenové, je kniha jako dělená. Je to přesně to čtení, u kterého ženská dušička pookřeje. Klišoidnost bych jí tím pádem odpustila.
Chápu i autorčinu grafomanii a lásku k macatým knihám, ale myslím se, že menší osekání by knížce prospělo, přeci jen 550 stránek je na červenou knihovnu dost, ale četlo se to příjemně - o tom žádná. Kdybych měla být objektivní dala bych 3 hvězdičky, Kroniky prachu opravdu nejsou nic světoborného, ale kašlat na to, nutela je taky láska, i když víte, že to není ve skutečnosti žádná hitparáda...

30.03.2020


Jantarové očiJantarové očiVilma Kadlečková

Krapet psychedelické a zároveň fantastické, z vytvořeného světa, systému a všech novotvarů jsem byla na větvi, neskutečně mě bavil a byl poměrně originální, ale několikrát jsem si v duchu říkala, že autorka to zřejmě vymýšlela při sjíždění nirvány. A tak, jak mě neskutečně bavil samotný svět a celé pozadí vyprávění, tak mě naopak příliš neuchvátil samotný příběh.
Nebylo to vysloveně špatné, ale v kontrastu s daným světem se to zdálo trochu mdlé, čekala jsem o poznání větší pecku. Chyběly tomu pověstné "koule". Místy bylo vyprávění trochu zmatečné a jindy bohužel zbytečná vata. Osobně navíc nedokážu autorce odpustit postavu Pinkreatury, protože něco tak děsně nesympatického se opravdu jen tak nevidí. Jedna nosná postava, zbytek byl bohužel s prominutím napřesdržku.
Ale stále věřím, že se z celé série stane pecka, protože svět do kterého je vše zasazeno na to má. Doufám, že tohle bylo jen pomyslné první rande, kde se člověk pouze oťukává a seznamuje. A snad paní Kadlečková najde ony koule a příběh dostane ještě větší dynamiku a grády.

30.03.2020


CestaCestaCormac McCarthy

Jakmile kniha zavání dystopii ihned zbystřím, postapokalyptický svět je totiž pro mě velké lákadlo. A Cesta byla rozhodně dobrá volba.
Nejedná se sice o knihu, která by byla nějak závratně nabitá akcí, ale spíš o hodně působivou komorní lahůdku. Co se McCarthymu nedá upřít je skvělá schopnost vtáhnout čtenáře do ponuré neutěšené atmosféry. Putování otce a syna je spíš takový beznadějný pochod smrti pustinou.
Někdy až sterilní mrazivé rozvory otce s dítětem, ponurost, beznaděj, prázdnota - vše na jedničku. Rozhodně stojí za to přečíst.

04.02.2018


1 ...