nikiss76 komentáře u knih

(SPOILER) Seriál Přátelé jsem milovala, vyrůstala jsem na něm a když se mě někdo zeptal: "Která je tvoje nejoblíbenější postava?", tak jsem si nemohla vybrat pouze jednu. Každou z nich jsem zbožňovala z jiného důvodu. Chandlera jsem milovala pro své pohotové odpovědi plné vtipu, sakrasmu a jeho šílené taneční kreace. Neměla jsem ani tušení, že představitel Chandlera měl tak strastiplnou a bolestivou životní cestu.
Matthewevo vyprávění je upřímné, než příkras a taktu. Nebere se servítky se sebou samým ani s nikým okolo něj. Matthew zmiňuje, že měl strach být sám se svou hlavou, svými myšlenkami, svými démony. Jeho slova vás zasáhnout ať chcete nebo ne. Chybí mu sebeláska, sebepochopení, sebedůvěra, lehkost žití.
Jeho popis dětských traumat je až děsivý.
Z jeho vyprávění jsem měla někdy pocit, že už v době, kdy se narodil, vlastně nedostal šanci na normální život. Začali mu totiž podávat návykové léky už jako měsíčnímu miminku. Ty stejné návykové látky mu předepsali, když se snažil zbavit závislosti na alkoholu. Byl to zkrátka začarovaný kruh.
Všechno čím jsme, se v nás formuje už od dětství. Matthew dostal pořádně naloženo.
Milovníci seriálu Přátelé jistě ocení podrobnosti o natáčení a popis velmi skutečného přátelství těchto pěti herců, kteří se během těch 10 let (natáčení) o sebe navzájem opravdu starali. Matthew svou závislost před ostatními tajil, do práce chodil střízlivý, text uměl, neustále vtipkoval.
Matthew také popisuje, kdy nastal ten největší zlom v jeho závislosti, kdy opravdu skočil a řítil se k zemi.
Matthewev se v 26 poprvé svěřil své bývalé přítelkyni a v tomto věku poprvé podstoupil léčení. Od tohoto momentu nastaly problémy. Jeho návštěvy odvykacích zařízení se staly pravidelnou rutinou a pro bulvár to byl tahák.
Celé jeho vyprávění je vlastně tak trochu ironické, protkané jeho osobitých humorem. Jeho slova působí brutálně upřímné až bolestně.
Ke konci knihy Matthew říká, že si konečně v posledních letech (svého života) uvědomil, že je dost dobrý a objevil sebelásku a smysl života. Nastavil si nové životní cíle a chce žít.
Matthew bojoval, padal, vstával a nevzdával se.
Děkujeme Matthew.

6 09.02.2024

(SPOILER) Jakmile někde v knihkupectví vidím dílo autorky J. Armentrout, tak je to zaručeně dobrá volba. Díky vysokému očekávání, následoval i strmý pád.  Kniha Seznam mrtvých je hodně velký průměr. Myslím, že největší problém byl ze snahy propojit dva tolik odlišných žánry horor, romantické čtení a dostat z obou co nejvíc a zkrátka to nefungovalo nebo alespoň u mě.
Vyjadřování hlavní hrdinky Elli mi občas nepřipadalo autentické k jejímu věku. Dialogy s jejími nejbližšími kamarády působily až příliš formálně, chybělo mi tam trochu uvolnění v jazykové stránce. Elle je 17 let, ale z knihy to nejde poznat, pokud tedy nepočítáme fantazírování o Jensenovi.
Přeslazený až trochu moc pubertální příběh, kde Ella a Jensen filtrují pokaždé když jsou ve stejné místnosti, se sérií vražd za patami a uprchlým vrahem v masce klauna.

Motiv pomsty a spojitost všech vražd s jedním jediným jménem Pennem bylo skvěle vymyšlené. Podezření, kdo je vrah jsem měla až v momentě, kdy se s ním Jensen utkal tváří v tvář a vrah jej lehce přemohl. Na vraha jsem nemohla přijít, protože mi chyběl motiv, ano pomsta za mrtvého chlapce, musí to být někdo, kdo ho dobře znal a jeho smrt se ho dotkla a měl potřebu vykonat jakousi spravedlnost. Vrtá mi hlavou, jak se vrahovi nepozorovaně povedlo nastražit mrtvé oběti , tak aby ho nikdo neviděl (před dům za bílého dne).
Motiv vraha mi nepřišel dost silný. Pochopila bych kdyby se mstil Pennův příbuzný, který ho dobře znal. Měla jsem podezření, že v tom má prsty ještě někdo jiný. Kdo jiný než Gavin.
Musím souhlasit s Gavinem v tom, že Ella měla opravdu 9 životu, kdyz dokázala asi 5 krát uniknout jisté smrti. Přišlo mi to přitažené za vlasy, závěrečné řádky se mi však líbily.

Asi úplně nesedl fakt, že autorka zkombinovala zrovna tyto dva žánry. Knihy mě příliš nezaujala a už bych se k ní nevracela.

4 06.02.2024

Psát dopisy, na které už neočekáváte žádnou odpověď, může být pro někoho způsob sdělování myšlenek, součást procesu truchlení nebo pevně zakořeněná tradice, kterou ani smrt nerozdělí. Pro Juliet to znamenalo právě tohle. Proč tedy s psaním dopisů přestat, i když si je adresát už nemůže přečíst.
Juliet i Declan prožívají nejhorší období svého života, oba jsou plní bolesti a mají pocit, že jsme ztraceni.
Někdy je jednodušší bolest sdělit naprosto cizímu člověku bez tváře a jména. Juliet a Declan si začnou vyměňovat dopisy, které je oba vlastně uzdravují ze zármutku. Ani jeden z nich netuší, kdo se skrývá za řádky plné porozumění. Navzájem se uzdravují a pomalu ale jistě se vrací zpátky do života.

Byla jsem naprosto lapena emocemi, které mi čtení této knížky přineslo.

12 02.02.2024

(SPOILER) Nelítostná vražedkyně Rudé církve  Mia si jde za svým cílem zabít ty, kteří ji připravili o rodinu. Osud ji zavane do její rodné země, kde se musí stát bojující otrokyní gladiatii, aby bylo o krůček blíž ke své pomstě.
Život mezi ostatními otroky je pro ni těžší než čekala. Mia spolu s dalšími gladiatii bojuje v aréně bok po boku, krvácí s nimi, ale během tréninků zažívá i momenty, kdy si připadá jako mezi přáteli. Mia s těmito pocity bojuje a snaží se srovnat svoje priority a ostatní vnímat opět jen jako pěšáky na šachovnici, které musí obětovat když bude potřeba, aby se dostala k cíli. Nic jí nesmí stát v cestě. Nic.
Ona však zklame na plné čáře a její nejhorší obavy se vyplní.
Na Miu těžce doléhají vzpomínky na rodinu a na život, který mohla žít, na to kým mohla být. Tyto myšlenky ji začínají drtit a Mia Corverová otvírá nejednu Pandořina skříňku a dozvídá se CELOU pravdu. Její svět se jí najednou rozpadá pod rukama, její zásady berou za své.
Své spolubojovníky z arény začne považovat za své přátele, kterým chce pomoci ke svobodě a dokonce se zamiluje do dívky, která jí byla rivalkou na život a na smrt.
Souboje na každé stránce, krev, vnitřnosti létající vzduchem stejně často jako nadávky, triky, napětí, naděje, emoce to vše je Boží hrob .
Jediným zklamáním pro mě byla fingovaná smrt dalších gladiatii, protože jsem už v průběhu jejich popravy tušila, že je to vlastně celé chytře vymyšlená kamufláž.
Závěr knihy však předchozí zklamání poněkud vylepšil. Navíc příchod "staronové" postavy na scénu (i když jsem to tak trochu tušila) čtenáře  přímo vybízí k přečtení posledního dílu.

2 19.01.2024

(SPOILER) Moje první fantasy kniha situovaná do Asie. Zcela nové pojetí než jsme u běžné fantasy zvyklí, díky tomu byla kniha výjimečná a nevšední. Hlavní hrdinka Eona byla tak trochu sama proti všem. Najdou se však i tací, kteří ji nezavrhnou jen kvůli tomu, že je žena. S plynoucím dějem si dokázala i jako Eona získat přátelé, navázat spojenectví a snad si i získá srdce samotného císaře.
Kniha je plná bojů, zvratů, dramat, jen těch draků tam bylo na můj vkus trochu málo, myslela jsem, že dostanou větší prostor. Třeba se tak stane v druhém díle.

2 04.11.2023

(SPOILER) Upřímně řečeno, pokud bych neviděla seriál Hry o trůny, tak bych z knihy nic moc neměla. Zorientovat se v takovém množství jmen , rodů a příbuzenských vztahů je pomalu nadlidský úkol a to nejsem žádný čtenář začátečník. Nevím, zda to bylo i samotným překladem, ale čekala jsem od knihy trochu víc. Některé kapitoly mě bavily, jiné příliš ne, závěr knihy byl skvělý. Nemám nějak nutkání číst druhý díl, přestože dějově je kniha vymyšlena skvěle a zajímavě. Doporučila bych se podívat nejdříve na seriál a fanoušci by si přečtením knih doplnily mezery.

2 21.10.2023

(SPOILER) Od autorky jsme již četla Letopisy Pozůstalých a celou sérii jsem si zamilovala, proto už jsem nějak očekávala, že i tato série se ponese v podobném duchu a bylo tomu tak. Kazi, Synové a Wren jsem si oblíbila hned od začátku. Tyto tři silné ženské postavy dohromady šlapaly jako dobře namazány stroj a navzájem si kryly záda od začátku až do konce. Společná cesta Kazi a Jace byla naprosto skvěle promyšlená, mám zkrátka ráda takové milostné příběhy. Nejvíc se mi však líbila postava Jace a jeho pevně zakořeněný vztah a oddanost rodině, jeho smysl pro spravedlnost, bojovnost a láskyplnost ke své rodině a Kazi. V knize se okrajově setkáváme i s hrdiny předchozí série. Závěr knihy byl až trošku moc idylický, ale vlastně proč ne. Už se těším na pokračování.

4 14.04.2023

(SPOILER) Myslím, že se tady rozjíždí milostný trojúhelník, který spousta z nás očekávala. Od samého začátku jsem doufala, že Ruby nakonec překoná všechny a rozdílnosti a najde způsob jak být s Arkusem. Postava Kaye je povahovým protikladem Arkuse a svým vtipem a otevřeností si získal i mé sympatie. Teď když jsou všichni na jedné lodi a mají stejný cíl, tak to bude velmi zajímavé čtení.

1 09.04.2023

(SPOILER) První díl jsem slupla jak malinu. Moc mě bavila první polovina knihy, kdy Ruby osvobodili z vězení a Mrazivý ji začli seznamovat s jejím darem a posláním zničit trůn. Líbilo se mi, jak vztah Ruby a Arcuse eskaloval a jejich slovní přestřelky celé knize dodávaly jiskru. Postava Ruby byla snad jednou z nejvíce sympatických postav s jakou jsem se kdy setkala a musela si získat mnoho srdcí a to díky své drzosti, výbušnosti, ale i laskavosti, vtipu a dobrému srdci. Díky ní roztálo srdce i samotného krále. Konečně jsme se dočkali knihy, kde oba hlavní hrdinové nejsou oslnivě krásní a bez jediné chybičky, za to palec nahoru.
Část, kde Ruby byla jednou z šampionek v aréně mi přišla zdlouhavá avšak závěrečná část se povedla a já se rovnou pustila do čtení druhého dílu.

12.02.2023

(SPOILER) Za jednou z nejhorších knižních obálek, kterou jsem u fantasy knih viděla, se skrývá neuvěřitelně čtivý a skvěle vymyšlený příběh. Nejvíce mě bavila postava Rotha a jeho sebevědomé vystupování, smysl pro humor a samozřejmě jeho domácí mazlíčky v podobě pekelných koťat a hada Bambi. Knize nechyběl vtip, napětí, romantická linka a jiskření. Opravdu jsem byla velmi mile překvapena a moc se těším na pokračování. Doufám, že se Layle podaří získat Rotha zpět a spolu se Zaynem budou bojovat za lepší svět.

7 12.02.2023

(SPOILER) Tato velmi diskutována kniha vzbudila i moji zvědavost, a proto jsem se ji rozhodla přečíst i já a udělat si svůj vlastní názor.
Po přečtení prvních pár stran mě napadaly otázky typu Co na téhle knize všichni mají? Nemám ji raději vyměnit za jinou? 
Zkrátka nebyla to úplně moje krevní skupina, avšak čtení jsem nevzdala a jsem ráda, že jsem to neudělala. Potom totiž přišel zlom.
Kniha byla bezpochyby úplně jiná, než všechny ostatní, co jsem kdy přečetla. Každý si v ní najde kus sebe sama a určitým způsobem se ztotožní s hlavní hrdinkou Norou. Při čtení si čtenář uvědomuje své vlastní životní pochybnosti a výčitky. Jistě mi dáte za pravdu, že každého z nás čas od času děsí otázky Co by kdyby...
Kniha je jednou velkou životní filozofií. Bylo zajímavé sledovat příběh Nory a její transformaci a uvědomění (nebo bych spíše měla říct jejich X životních příběhů). Hvězdičku strhávám za poněkud zdlouhavý děj. Každopádně poselství bylo předalo. Nebojme se žít.

15 24.01.2023

(SPOILER) Jsem naprosto zaskočená a velmi spokojená. Nikdy jsem nic podobného nečetla a kniha mě pobavila, vtáhla do děje a nepustila až do samého konce.
Fantasy knihy patří k mým nejoblíbenějším, přečetla jsem jich již spoustu, a proto jsem většinou velmi kritická ohledně detailů, nejasností v ději a podobně. K této knize mám pouze jednu výtku a to, že jsem již v momentě prvního setkání Dese a Callie tušila, že Des vycítil svoji družku a to v momentě, kdy ho Callie k sobě poprvé přivolala a dotla se jej. Takže mě pak celkem překvapilo, že k tomuhle otevřenému vyznání došlo až v poslední třetině knihy. Líbili se mi oba hlavní hrdinové a jejich příběh, který byl vyprávěn pomocí flashbacků do minulosti a zároveň v současnosti. Bavila mě originalita a autorčin styl psaní. Už se moc těším až si přečtu pokračování této slibné fantasy série. Doufám, že se dočkáme více vtipných výstřelů v podání Callie a její kamarádky Temper.

8 19.01.2023

Autorka si drží stále stejnou laťku, spokojenost.

4 01.01.2023

(SPOILER) Ukončeno tak, že to vypadá na předposlední díl. V tomto případě doufám, že následující díl bude konečně více zajímavý. Díky tréninku se z ustrašené a věčně ukňourané Elloren stala "bojovnice" a snad tedy v posledním dílu bude více akce než věčného ocicmávání s Lukášem, které mi strašně lezli na nervy. Nemluvě o tom, jak rychle hlavní hrdinka přelétla z lásky k jednomu ke rtům druhého hrdiny. Nemůžu říct, že bych nefandila Lukasovi od samého začátku, ale nemohla jsem si pomoct a nevytvářet větší alergii na Elloren. Nevím, zda budu mít sílu na další díl, uvidím. V tomto díle to začlo být zajímavé až v době, kdy probíhal její trénink a příprava na boj, jinak opravdu nic. Celá série je psána tak nějak bez jiskry a propracovanosti, bylo to překombinované. Není to špatně vymyšlený příběh, ale jsou tam velké mezery a chybí mu celistvost. Hlavní hrdinka je podle mě jedna z mých top pěti nejméně oblíbených vůbec, tím pádem upadá i celkový dojem z celé série.

01.01.2023

(SPOILER) Kdybych to měla shrnout dvěma slovy, tak bych řekla fantasy detektivka. Příběh dvou hrdinů z nepřátelských světu, kteří i přesto, že by se měli nenávidět, vůči sobě chovají různou škálu emocí, především nedůvěru a přitažlivost. Kniha se velmi dobře četla, námět byl velmi originální, ale ta vyšetřovací část trošku skřípala.
Emilia se snaží vyřešit vraždu svého dvojčete a je ochotná pro dopadení vraha udělat cokoliv i zaprodat vlastní duši a nebo si na pomoc přivolat pekelného prince. Každý z nich má své vlastní důvody pro dopadení vraha, a proto se rozhodnou spolupracovat. Postupem času si mezi sebou vytvoří zvláštní a velmi křehký vztah, které jim boří veškeré vztyčené bariéry. Honba za vrahem se vcelku táhne a točí se v kruhu. Tato část byla z mého pohledu nedomyšlená a zbytečně zamotaná.
Ovšem část, kdy temný princ začal objevovat kouzlo italského jídla, především teda toho sladkého, mi přišla zábavná. Po celou dobu četby jsme se vlastně nedozvěděli princovo jméno a já umírám touhou to v dalších díle zjistit. Taky by mě zajímalo, jak si Emilia povede jako pekelná královna.

4 18.09.2022

(SPOILER) Před několika lety jsem náhodně narazila na první díl Dvorů a díky tomu jsem si zamilovala fantasy a stejně tak i jejich autorku. Na další díl jsem napjatě čekala a rovnou jsem si teda i oprášila díly předchozí a pak tedy přišlo zklamání. Tolik mi tam toho chybělo. Strašně mě mrzí, že autorka Feyre a Rhysandovi dala tak málo prostoru a úplně opominula tu část, kde mu Feyre oznámí své těhotenství. Další velké mínus byla nová hlavní dějová linie v hlavní roli s Nestou. Upřímně nesnášela jsem jí od prvního dílu a obě sestry bych z celé série úplně vynechala, přišly mi tam navíc. Tím pádem, když tento díl byl celý o Nestě a Cassianovi, tak jsem tiše trpěla. Těch sex scén a podrobných popisů bylo až moc a hlavně mi to k Nestině povaze vůbec nesedělo. Chvílemi mi přišlo, jakoby příběh nepsala ani sama autorka, upozadnila totiž všechny skvělé postavy z předchozích dílů (Mor, Azriel atd.). A právě skvělé složení postav a jejich zapojení do děje a pocitu, že je znáte a všechny máte svým způsobem v oblibě, z jejich knih dělá nezapomenutelné srdcovky. Další věc co jsem nepochopila, tak v prvním díle bylo řečeno jak je pouto mezi druhem a družkou vzácné a ejhle máme tu už třetí pár.
Ale abych vše jen nehanila, tak líbilo se mi jak si Nesta vytvořila vztah k domu a rozmlouvaly spolu, jak se cvičila a našla si nové přítelkyně a cíl. Prošla dlouhou cestou a celkovou proměnou, ale i přesto si mé srdce nezískala. Líbil se příběh tří žen, které se tréninkem a porozuměním uzdravily a staly se silnými bojovnicemi nebo jak si říkaly valkýrami. V jejich příběhu si každý mohl najít to své. Byl to příběh o přátelství, které vyléčí zlomenou duši a přimkne k sobě další dvě spříznění duše. Námět byl výborný, ale hlavní hrdinku bych vyměnila, proto strháván 1,5 hvězdičky. Závěrečné stránky byly napínavé a povedly se. Ovšem celkově převládalo zklamání.

4 18.09.2022

(SPOILER) Jakmile jsem si přečetla přirovnání knihy k tvorbě mé nejoblíbenější autorky S.J.Maas, tak jsem se čtením dlouho neváhala. Řekla bych, že srovnání nebylo zcela na místě, protože mají obě autorky odlišný styl psaní, avšak kniha mě velice mile překvapila a bavila především svou originalitou. Jiskření mezi hlavních hrdiny Poppy a Hawkea bylo neuvěřitelné. Příběh byl silný, zajímavý, vyvíjel se a opravdu mě pohltil. Líbilo se mi, že postava Poppy byla bojovnice tělem i duší a Hawkea nebo spíš bych měla říct princ Casteel byl zase charismatickým mizerou a dohromady tvořili zajímavé duo. Jsem zvědavá, co dalšího si autorka na čtenáře vymyslí.

4 17.07.2022

Nazvala bych to knihou na vyplnění dlouhého čekání mezi 3 a 4 dílem. Bylo příjemné se zase setkat s oblíbenými postavami, ale kdo tuto novelu nečetl o mnoho nepřišel.

1 12.06.2022

(SPOILER) Tento díl byl dosti plochý. Arin nevěděl co si o "zradě" Kestrel myslet a neustále přemítal, nad tím, co je skutečnost a co je iluze, kterou mu Kestrel naservírovala. Kestrel a její život na císařském dvoře byl vyloženě nudný. Mocenský boj mezi císařem a hlavní hrdinkou byl také neustále se opakujícím kolovrátkem. Nic zásadního se zde neudálo, až posledních 50 stran knihy stálo za to, což je velmi málo na to, aby to knihu pozvedlo.

1 08.06.2022

(SPOILER) Hodně mě bavila část, kdy Kestrel byla ve vězení a po útěku (vysvobození) si postupně musela oživovat své vzpomínky. Velmi povedenou postavou byl princ Rošar, který svým vtipem, slovními přestřelkami s Arinem a tygrem Arinem dodal celé knize úplně jiný rozměr. Tento díl se zkrátka téměř celý odehrál na bitevním poli a byla zde rozehrána vysoká politická hra, kdy si misky vah neustále přelévaly z jedné strany na druhou. Avšak již předem sem tušila výsledek války a tudíž mě závěr nepřekvapil. Rozhovory Arina s jeho bohem smrti mi přišly navíc, ale budiž. Kniha pro mě byla celkově už dlouhá a prostředí války a mrtvých koní a lidských těl, které jsem nacházela skoro na každé druhé stránce už na mě bylo trošku moc. Kestrel a její strategické myšlení a jakási genialita byla také přehraná. Více bych rozvedla romantickou linku, která byla dosti v pozadí.
Celkově sérii hodnotím kladně, ale myslím, že bych se k ní už nevracela.

08.06.2022