nikiss76

Příspěvky

Jsem rozohněnáJsem rozohněnáTahereh Mafi

(+ SPOILER) Za ty závěrečné stránky, které byly už trochu moc za hranou bych strhla půl hvězdičky. Jinak musím říct, že jsem si třetí díl moc užila. Kenjiho smysl pro humor byl odzbrojující a dodával celému příběhu ten správný šmrnc. Vztah Julliett a Arona se více rozvinul a prohloubil a vážně se těším, jak tohle celé dopadne.

28. listopadu


Zrádná říšeZrádná říšeJulie Johnson

(+ SPOILER) Takový trošku mix Padesáti odstínů šedi a Deníku princezny, ale vlastně proč ne. Kniha se mi četla velmi dobře avšak s každým dalším dílem jsem měla pocit, že se autorka až příliš snažila přidávat více zápletek a nečekaných zvratů. Někdy méně je více.

20. listopadu


Jsem roztříštěnáJsem roztříštěnáTahereh Mafi

(+ SPOILER) Za obyčejnou obálkou se skrývá neobyčejný příběh. Věřím, že mnoho čtenářů bude po přečtení prvních stránek chtít knihu odložit, stejně jako já, ale doporučuji překlenout se přes ně a pokračovat ve čtení, stojí to za to.
Kniha byla velmi zajímavá, čtivá, originální, napínavá, zkrátka nemohla jsem se od ní odtrhnout a chtěla jsem vědět, jak se příběh Juliette dál vyvine. Zatím vše vypadá velmi slibně a já se rovnou pouštím do čtení druhého dílu.

20. listopadu


Královna ničehoKrálovna ničehoHolly Black

(+ SPOILER) Závěrečný díl fantasy trilogie se mi velmi dobře četl a bavil mě stejně tak jako díly předešlé. Všechny knihy od autorky jsou vždy pastvou pro mou čtenářskou duši a vždy se těším na nějakou novinku. Tomuto dílů musím strhnout hvězdičku za tu romantickou přeměnu Cardana, která mi moc neseděla a za hlavní hrdinku Jude, která mi nepřirostla k srdci. Závěrečné stránky byly zajímavě vymýšlené a líbily se mi. Celkově jsem si knihu užila.

11. listopadu


Šťastně až navěkyŠťastně až navěkyKiera Cass

(+ SPOILER) Čteno v originále a i přestože se mi první tři díly líbily o mnoho více, tak to bylo příjemné pohádkové čtení.

11. listopadu


Do Poklidné modřiDo Poklidné modřiVeronica Rossi

Závěr byl předvídatelný, ale i tak mě celá série bavila a určitě si od autorky zase něco přečtu.

24. října


Pán stínůPán stínůC. Clare (pseudonym)

(+ SPOILER) Moc se mi nelíbila Emina volba vybrat si Marka (Julianova bratra) jako svůj štít a držet si tím Juliána od těla. Výprava do vilího království zamíchala kartami a otevřela možnosti k dalšímu vyjednávání po získání Černého spisu. Julián doufá, že by mohl nalézt odpovědi na zlomení kletby patrabathai a být konečně s Emou. Vše však nejde podle plánu a celý svět se Blackthronovým roztříští s posledním úderem srdcem jejich sestry Livy.
Závěrečné stránky mi vehnaly slzy do očí.
Opět skvěle zpracováno.

01. října


Cesta věčnou nocíCesta věčnou nocíVeronica Rossi

(+ SPOILER) Druhý díl byl přece jen více obohacen o napínavé momenty. Árie a Perry se ve svém putování musí rozdělit, jelikož ji Perryho lidé nepřijímou, vidí v ní pouze Osadníci, tedy nepřítele. Po pokusu k její smrt se Arie spolu s Roarem vydává hledat jeho ztracenou lásku Liv (Perryho sestru, která byla prodána Sobolovi) a vyjednat podmínky pro záchranu jejich lidi před Éterem. Velmi mě baví postava Roara, především jeho charisma, vtip, oddanost a hluboké přátelství.
Kniha je plná zvratů a děj plyne velmi rychle. A teď hurá na třetí díl.

01. října


Pod nekonečnou oblohouPod nekonečnou oblohouVeronica Rossi

(+ SPOILER) Překvapivě se mi kniha velmi líbila a hlavně mě neustále nutila otáček stránky a číst dál a dál. Žádné velká omáčka na začátek, v podstatě byl čtenář hozen přímo do děje, což mi vyhovovalo. Líbil se mi nápad a celkové uchopení příběhu. Kniha byla velmi čtivá a já rovnou začínám druhý díl.

01. října


WinterWinterMarissa Meyer

(+ SPOILER) Závěrečný díl celé série byl takovou třešničkou na dortu. Byl plný akce a co víc konečně se zase shledaly všechny oblíbené postavy, odhodlané bojovat za lepší svět. Naprosto jsem si zamilovala kapitána Thorna a jeho humor, stejně tak se mi líbila Iko a její hluboké a upřímné přátelstvi. Cinder byla neskutečná bojovnice a společně se svými přáteli si prošla trnitou cestou, aby získala svůj královský titul, který jí náleží. Trochu mě v závěrečném dílů zklamala postava Kaie, který mohl být trochu průbojnější. Princezna Winter tam pro mě byla postavou navíc. Zřejmě bych ubrala 200 stran, aby celý děj měl rychlejší spád.

24. září


Kroniky prachuKroniky prachuLin Rina

(+ SPOILER) Přestože děj byl situován do dob plných plesů, širokých sukní a dvoření, tak jsem byla příjemně překvapená nápaditostí a čtivostí knihy. Knížka bya velmi milá a plná vtipných slovních přestřelek mezi Animant a panem Reedem. Mrzutého knihovníka jsem si oblíbila, stejně tak i prostořekou a svéhlavou hlavní hrdinku. Krásné prostředí knihovny v Londýně dodávalo celému příběhu kouzlo.

24. září


Dětské dušeDětské dušeAngela Marsons

(+ SPOILER) Pokračující série s Kim a jejím týmem si stále drží vysoce nasazenou laťku. Do týmu přibyl nový člen v podobě kolegyně, která si vysloužila od šéfky přezdívku Fifi a společně řeší další zapeklitý případ vražd. Vrah svými vraždami vypráví svůj příběh a nechává za sebou střípky skládačky, kterou musí Kim a její kolegové dát dohromady.
Co se mi na autorčiných knihách líbí, je to, že vždy najde nějaké nový námět, který je zároveň velmi k zamyšlení pro čtenáře. V tomto případě to byly geniální děti a jejich rodiče, kteří se je snaží slepě nasměrovat na cestu úspěchu a slávy a nevidí, jakou nenávratnou škodu mohou na jejich dětských duších napáchat.
Kniha se mi líbila a odhalení vraha bylo trochu překvapivé.

19. září


Rod země a krveRod země a krveSarah J. Maas

(+ SPOILER) Jako vždy, to co vyjde z pera PANÍ autorky je jednoduše skvost. Nová a úplně jiná série než všechny předchozí a stejně dokonalá. Miluju všechny knihy S. J. Maas a to stejné musím říct o knize Rod země a krve. Zprvu jsem si říkala, že Bryce bude nafoukaná pařmenka, která žije ve své malé bublině, ovšem s ubývajícími stránkami jsem uviděla její skutečnou osobnost. Bryce se mi dostala pod kůži svou oddaností k přátelům, ochotou riskovat vše pro ty, které miluje, ostrovtipem a odstřelovačskými schopnostmi. Bavila mě slovními přestřelkami s Huntem celých 800 stran. Další postavy jako Rhun, Synrix a Lele byly také výborné.
S. J. Maas mě opět několikrát velmi šokovala tím, jak měla vše dokonale promyšlené jako například úkrytí Lunina rohu, naprosto skvělý boj Bryce s Micahem, strhující Bryceno Podroužení a v neposlední řadě odhalení, kdo skutečně Bryce je.
Během čtení jsem několikrát brečela, pousmívala se a zadržovala dech.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu, doufám, že to bude co nejdříve.

08. září


Zloději dýmuZloději dýmuSally Green

(+ SPOILER) Pět postav, pět rozdílných životních příběhu, pět osudů, které nakonec byly svedeny dohromady. Každá postava měla něco do sebe a hrozně se těším, jak autorka zamíchá kartami a co jim postaví za překážky. Mám spousty otázek (koho si Catherine nakonec vybere, co se stane s malou lovkyní démonů, odpustí Edyon nakonec Marchovi až se dozví pravdu) a spekuluji, jak vše nakonec dopadne.

12. srpna


Prokletý rokProkletý rokKim Liggett

(+ SPOILER) Kniha nenadchne, ale ani neurazí. Kdybych tuhle knihu nečetla, tak bych řekla, že jsem se o nic neochudila. Pozitivně hodnotím originalitu, dějovou linku mezi Tiernye a Rykerem, netradiční tragické završení příběhu. Bohužel to vše kolem hodnotím velmi průměrně. V knize byla však i nesrovnalostí. Popisy postav byly velmi chabé, magická pomatenost dívek poukazovala spíše na hloupost než cokoliv jiného, přehnaná surovost v ději knihu na vyšší level také nezvedla.
Co se týká Tiernye a jejího těhotenství, tak dopočítat se v kolikátem měsíci je, aby vše dávalo smysl, byl oříšek. K dívkám se vracela těhotná, po tom co poslední noc otěhotněla, poté proběhne zmíňka, že už tomu jsou 3 měsíce co se viděli naposledy a blíží se návrat. Následuje návrat do vesnice, kde už má viditelné břicho a velmi vzápětí je tu porod.

06. srpna


Květ železného stromuKvět železného stromuLaurie Forest

(+ SPOILER) Kniha byla velmi příjemným překvapením, jedinou ovšem velkou výtku mám k hlavní hrdince, která mi prostě nesedla. Elloren byla na můj vkus až moc naivní, trochu zbabělá, svatouškovská a zakřiknutá a to neustálé ach Prastarý jen posilovaly moje nesympatie k ní. Její úlety s Lukasem jí u mě bodové plusy taky nepřidaly. Naopak ostatní postavy jsem si velmi oblíbila.
Některé dějové momenty byly pro mne dosti předvídatelné (smrt Ellorinina strýce, Yvan a jeho odhalení, Elloren alias Černá čarodějka) , ovšem v závěru se našly i takové, které pro mě byly překvapením (závěrečné stránky s Ariel, vyvraždění Dianiny smečky, závěr).
Kniha byla čtivá, originální a celkově se autorce velmi vydařila a já se moc těším na pokračování.

03. srpna


Sny andělů a chimérSny andělů a chimérLaini Taylor

(+ SPOILER) Třetí díl mám úspěšně za sebou. Celá série byla originální, čtivá, vtipná, dobrodružná, skvělé postavy, barvité popisy, ale bylo tam toho trochu moc. Přišlo mi, že autorka se snaží vytřískat maximum a zbytečně příběh překombinovala. Část se Steliány byla podle mě úplně zbytečná.
Celkově nemám ráda když se ve fantasy knihách kombinuje reálný svět (prostředí Prahy) a svět "za zrcadlem" (svět chimér, andělů, netvorů atd). Mnohem raději mám pokud autor vytvoří svou vlastní mapu světa.
Na druhou stranu, zde by mi chyběla postava Zuzky a Mike, které vnesly do příběhu vzrušení a humor.
Líbilo se mi jaký spletitý osud autorka vymyslela pro Ziriho. Co se mi ovšem nelíbilo bylo 450 stran jiskření a vzdychání a výbojů mezi Karou a Akivou. Přišlo mi, že čtu stále ty stejné řádky dokola a velké finále se stejně po dočtení tří knih vlastně nekonalo. Jejich polibek v letu, kdy oba byli neviditelní a pluli oblohou byl už trochu za hranice nějaké romantiky. Spíše šlo o další pokus z daného momentu vyždímat maximum, což se úplně nepovedlo. Závěr mě také příliš nezaujal.
Celkově série nebyla špatná, ale rozhodně bych děj zvolila méně komplikovaný a ubrala trochu toho jiskření, abych neměla věčně pocit, že vše kolem exploduje včetně mě samotné.

20. července


Královna TearlinguKrálovna TearlinguErika Johansen

(+ SPOILER) Zajímavý fantasy příběh, který se mi dobře četl.
Je to snad i poprvé, kdy jsem se setkala s hlavní hrdinkou, která není oslnivě krásná s ostře řezánými rysy/uhrančivýma očima/oplývající hezkou postavu, klobouk dolů za to. Ohodnotila bych to jako oddechové čtení. Jsem zvědavá jestli v další knize vznikne i větší prostor pro dějovou linii mezi královnou Tearlingu a Kostějem.

10. června


Černá čarodějkaČerná čarodějkaLaurie Forest

(+ SPOILER) Přestože kniha byla místy spíše pro náctileté, tak to bylo milé a oddechové čtení se zajímavým námětem. Trochu jsem měla problém s Elloren, protože byla na můj vkus až příliš ufňukaná, neustále vyděšená a rozklepaná. Čekala jsem, že postupem času získá trochu více kuráže, což se malinkými krůčky podařilo, ale změna nebyla příliš znát. Uvidíme, jak se bude příběh vyvíjet dál. Postavy mě baví a i přesto, že je děj vcelku předvídatelný, tak jako oddechové čtení mohu doporučit. Kdybych knihu četla o 10 let dříve, tak bych z ní byla maximálně nadšená.

04. června


NikdynocNikdynocJay Kristoff

(+ SPOILER) Po přečtení několika stránek jsem byla naprosto zmatená, nebyla jsem schopná si zvyknout na zvláštní styl psaní a přemýšlela jsem, že se čtením asi raději pokračovat nebudu. Nakonec jsem překonala kostrbatý začátek a byla jsem ráda, že jsem čtení nevzdala. Kniha je velmi zvláštní svou syrovostí, místy i surovostí. Autor zkrátka píše bez obalu, na což si čtenář musí zvyknout. Mia mi nejdříve do oka příliš nepadla, připadala mi spíše dosti klučičí a šílená. Jakoby v sídle vrahů vyspěla a začala bojovat za to, čemu věří a co jí přijde správné i když tím velmi riskovala vše, o co celý život usilovala.
Zrada nejbližší přítelkyně mě šokovala a "vražda" Trica také, i když mám takové tušení, že ve skutečnosti mrtvý není. Konec byl vydařený a plný napětí a jsem zvědavá, jak to autor vymyslel dál. Kniha je velmi originální, především neotřelým stylem autora a množstvím vulgarismů, ale určitě to není čtení pro každého.

28. května


NastereaNastereaPetra Stehlíková

(+ SPOILER) Na třetí díl jsem se hrozně těšila a pro oživení jsem si znovu přečetla Naslouchače i Faju. Ovšem pocit zadostiučinění se nedostavil, naopak bylo to pro mne značným zklamáním. Hodnotím bohužel 3,5 hvězdičky.

První polovina knihy mě opravdu moc nebavila, děj se hodně táhnul a začínal být příliš zamotaný a místy velmi velmi popisný až nudný. Po x té jsem četla opakující se verše, na každé stránce jsem zakopávala o prasečí řitě a jen sem nad tím kroutila hlavou a říkala si, že ještě pár stránek a bude to mít opět šmrnc.

Druhá polovina knihy byla už mnohem lepší a našly se tam už i opravdu zajímavé a dojemné momenty. Nejtěžším momentem pro mne byla asi smrt Erna.
Pořád jsem doufala, že Ilan se pětadvacítce odhalí sama, tak jak to vymyslela nakonec autorka mě moc nepotěšilo i když chápu, proč tomu tak bylo. Alespoň to vynahradila odhalením před nejmladším bojovníkem. Zajímalo by mě, co se nakonec vyklube z rudovlasé společnice, protože si myslím, že byla také nástrčenou figurkou ve hře.

Jsem vcelku ráda, že autorka nevytvořila milostnou linku mezi kapitánem a Ilan, protože by to bylo ještě brzy, doufám, že to přijde s nadcházejícím dílem.

Závěr knihy byl dobrý, ale asi mi tam něco chybělo. Těch nezodpovězených otázek a nevysvětlených klíčových momentů bylo prostě moc. Nejde mi na rozum, jak mohla náctileté dítě rozluštit víc stěžejních hádanek než všichni členové pětadvacítky dohromady. Každopádně si počkám na další díl, aby zjistila, jakým směrem se bude cesta Ilan ubírat.

25. května


Jiskra v popeluJiskra v popeluSabaa Tahir

(+ SPOILER) Knihu jsem si naprosto zamilovala. Autorčin styl psaní mi připomínal Leigh Bardugo, která je jednou z mých nejoblíbenějších fantasy autorek. Moc mě mrzí, že se více nepřekládají kvalitní fantasy knihy i do češtiny a my jsme tak ochuzeni o tolik skvělých knih.

Jiskra v popelu byl velmi originální, čtivý, zajímavý, napínavý příběh se skvělou romantickou linií. Eliase jsem si zamilovala po prvních stránkách a celkově byla jeho životní cesta trnitá, ale i přesto z něj zformovala člověka, jakým je. K Laie jsem si sympatie vytvořila až časem.
Jediné co se mi nelíbilo, byla obálka knihy. Rovnou se vrhnu na čtení dalšího dílu, mohu pouze doporučit.

17. dubna


Dny krve a hvězdného třpytuDny krve a hvězdného třpytuLaini Taylor

(+ SPOILER) Po dočtení druhého dílu musím říct, že první slovo co mě napadá je DLOUHÉ. Paradoxně většinou mám opačný problém u knih co mě baví a říkám si proč nejsou delší, ovšem tady bych to zkrátila tak minimálně o 200 stran.
Děj se přesunul mimo Prahu, což mi vyhovovalo a i když se děj odehrával na bojišti, tak jsem si tak nepřipadala a celkem se nudila. Karou mi k srdci nepřirostla a přišla mi až příliš pošetilá a na Akivu tvrdá. Chápu, že si autorka sblížení dvojice Karou a Akiva šetří na třetí díl, ale myslim, že tou Karouninou chladností vůči němu, zklamala spoustu čtenářů.
Naopak jsem si oblíbila Ziriho, dvojici Zuzanu a Mika a Akivu. Celkově námět není špatný, zvraty na konci mě opravdu bavily, ale musím strhnout hvězdu a půl za chybějící dynamiku a nesympatie k hlavní hrdince.

08. dubna


Mrtvé vzpomínkyMrtvé vzpomínkyAngela Marsons

(+ SPOILER) Angela Marsons si drží laťku, ovšem tento díl byl pro mě zřejmě nejslabší. Přestože životní příběh Kim mi utkvěl v paměti, tak to samé bohužel nemohu říci o vyřešených případech z předchozích dílů. Knihy jsem četla před několika lety, a proto pro mě tyto flashbacky byly matoucí a narušovaly celý děj. Pokud bych knihy četla v návaznosti za sebou tak věřím, že by to bylo mnohem lepší. Každopádně nová posila v týmu se mi líbí a tým po ztrátě Dawsona se opět navzájem doplňuje. Doufám, že se od autorky dočkáme i případně úplně nové série s takto skvělými hlavními hrdiny.

28. března


Panský důmPanský důmAnne Jacobs

(+ SPOILER) Zřejmě to není typ knihy pro mne. Období, kdy muži mohou vše a ženy se jim musí podřizovat a mohou leda tak vyšívat nebo hrát na hudební nástroj, mě zkrátka nebaví. Kniha byla dlouhá a místy až nudná. Postava Marie se mi celkem líbila, jediná snad stála nohama na zemi. Paul byl sympaťák, ochotný bojovat za to co chce. Další postavy mne nijak nezaujaly. Kitty si žila na svém bláznivém růžovém obláčku. Její intrikánská sestra, která ani nedostala přes prsty, zamíchala kartami, ale celkově se celý děj točil kolem Marie, která pátrala po svém původu. Ohledně ní jsem měla dvě teorie. Chvíli jsem si myslela, že se nakonec ukáže, že je dcerou Melzera a nebo, že je dcerou jeho bývalého obchodního partnera, což se nakonec potvrdilo. Asi nijak zvlášť netoužím po tom si přečíst další díl, není to můj žánr.

11. března


Mlha nad Shadow SandsMlha nad Shadow SandsRobert Bryndza

Skvělé pokračování našlápnuté série s Kate Marshallovou. První díl byl pro mne o trochu lepší, protože byl více šokující a syrovější avšak dvojice Kate a Tristan byla sehranější v tomto díle. Byla jsem ráda, že autor věnoval prostor i postavě Petera, o které věřím, že uslyšíme i nadále.

02. března


Kanibal z Nine ElmsKanibal z Nine ElmsRobert Bryndza

(+ SPOILER) Roberta Bryndzu mám moc ráda a jeho knihy mě opravdu moc baví. Sérii s Erikou Fosterovou jsem si oblíbila a proto jsem si říkala, čím mě Kate Marshallová překvapí a musím říct, že překvapila a to velmi. Byla to velká jízda od samotného začátku a trvala až do úplného konce. Knihu jsem zhltla během dvou dnů. Kate a její asistent mi jako tým ladí a myslím, že se od nich máme na co těšit. Maličko mi v jejich dialogu chyběl občasný humor nebo kousavé poznámky. Jejich vztah je ze strany Kate mateřsky ochranářský a Tristan projevuje nadšení z nové role asistenta vyšetřovatele a respekt ke své mentorce. Kate má mnoho strašáků a vnitřních démonů, se kterými denně svádí boj. Vcelku jsem zvědavá, jakou roli v budoucnu sehraje její syn Jake.
Příběh byl opravdu neotřelý a místy až nechutný. Z Petra a jeho kanibalských návyků a podivnně důvěrného vztahu s matkou mi chvílemi naskakovala husí kůže.
Závěr se taky velmi povedl, těším se na pokračování.

22. února


Paní půlnociPaní půlnociC. Clare (pseudonym)

Po sérii Nástrojů smrti je tato série nejvyvedenějším výtvorem z autorčina pera. Emmu i Juliena jsem si zamilovala stejně jako ostatní členy rodiny Blackhornů. Opravdu pěkně propracovaný příběh plný zvratů a shledání. Doufám, že i druhý díl bude nabitý emocemi stejně jako tento.

15. února


NávštěvniceNávštěvniceAmanda Stevens

Mám z knihy smíšené pocity. Líbil se mi závěr a celkově mě kniha obsahově baví , ovšem mám několik připomínek ke zpracování. Amélie mi rozhodně svým chováním a vystupování připadá starší než ve skutečnosti je. Hrdinka na mě působí rezervovaně, bez špetky vtipu a trochu nudně. Pokud by se autorka vyvarovala zdlouhavých popisů a zbytečného natahování příběhu, tak by kniha byla svižnější a čtivější. Upřímně 100 stran bylo úplně navíc, stále se vracíme k tomu co bylo v předchozích dílech řečeno několikrát. Moje představa hororové knihy je přece jen trochu jiná.

13. února


Ti druzíTi druzíC. J. Tudor

(+ SPOILER) Kniha Ti druzí byla pro mě první zkušenost s autorkou a zařadila bych ji k takovému lepšímu průměru. Líbil se mi styl psaní, který bych nazvala bez obalu a celkově neotřelá myšlenka. Avšak pak už přišly spíše negativní postřehy.
Někdy se říká, jak je ten svět malý, tady byl zřejmě miniaturní, protože těch náhod bylo až přes příliš. Zvláštní propojení dvou dívek se stejným jménem bylo už za hranou. Chyběla mi uvěřitelnost a reálnost.

11. února


1