Nico

Příspěvky

Foucaultovo kyvadloFoucaultovo kyvadloUmberto Eco

Poselství knihy je podle mě jednoduché: židovská mystika zná teorii o permutacích písmen židovské alfabety. Každé písmeno má svůj význam a může tvořit nespočet permutací s ostatními písmeny a vytvářet tak další významy. Judaismus říká, že svět byl stvořen b-žím slovem a slova mají váhu, vytváří realitu. Stejně tak vidíme ve Ecově příběhu permutace, které vznikají, když spojíte dohromady několik příběhů. Je to vidět přímo - když čteme o programu Abulafia, který dokáže náhodně skládat slova a vytvářet tak nový příběh (mimochodem Abulafia byl velmi vážený a důležitý židovský mystik) a nepřímo - když parta kolem jednoho nakladatelství začne smýšlet složitý a umělý příběh, týkající se templářského řádu. Tím vlastně vytvoří novou realitu, protože slovo JE realita a jeho stvořitelé začnou příběhem žít.

Celou dobu jsem si říkala, jestli to Eco myslí vážně. Prokázal se jako zkušený religionista, medievalista, etnograf i okultista, ale pro čtenáře NENÍ důležité, zda všechny popisované rituály a náboženství zná. Mnoho lidí knihu nedočte, protože si chybně myslí, že musí znát a rozumět každému náboženskému prvku, který se v knize objevuje. Tak to ale není a Eco mě mile překvapil, když nechá knihou zaznít Moudrost - Sofii - ženský princip v podobě partnerky hlavní postavy, která naprosto kouzelným způsobem celou záležitost doslova rozčísne. Tady je nasnadě říci, že jde o Ockhamovu břitvu :) Najednou zjistíte, že si Eco dělá celou dobu svým způsobem srandu a i čtenář si oddychne, že autor je normální a ne případ pro psychiatrickou léčbu. Každopádně, příběh už je rozjetý, hrdinové umírají, svět se chystá k velikému komplotu... Vše končí, jak končí a z knihy zbyde dojem, který se dlouho nevytrácí. Ten, kdo vydrží do konce, je odměněn.

Zároveň je kniha, podle mého, sociální sondou a to nejen, když Eco píše o poitické situaci a schůzkách revolucionářů v oblíbeném baru, ale také když píše o zmíněných rituálech a obřadech. Chce tím ukázat, že na celém světě - ať je to Itálie, Brazílie, kdekoliv, jsou lidé náchylní k touze po tajemství a vyvolenosti. Nechává zaznít téma, které se objevuje od prvních počátků náboženských společností a to je hledání svatého grálu, aby na konci naznačil, že toto hledání je nesmyslné a nekonečné.

Kniha je oblečena do hávu židovské kabaly. Podle mě je to zbytečné. Ten, kdo ji nezná se v knize nevyzná a ten kdo ji zná, tomu přijde tento pokus k smíchu. Na knize se mi nelíbily dialogy, které byly spíše dlouhými monology - nepřirozené, zdlouhavé a učenecké, jako pasáže z vybraných knih.

Na příkladu Browna a jeho Šifry mistra Leonarda, což je podle mě zjednodušená zpopularizovaná forma Fouckaultova Kyvadla, je ale patrné, že lidé mají o taková témata zájem, jen je třeba jim ho správně a polopaticky podat. Osobně jsem v knize více než kabalu viděla religionisticko - sociologickou studii, založenou na některých tezích judaismu a křesťanství. Co se týče templářů, jsem alergická na jakékoliv dohady a myšlenky o tom, že to byl řád tajný a dnes přežívají někteří jeho členové. To je na úrovni populární vědy... Zároveň ale musím říct, že myšlenka, že některá města (Francie, Praha, Milán) mají své tajemství a dívat se na ně touto optikou, je přitažlivé, hravé a nikomu to neublíží... Jen si hlídat, aby se člověk do "svého příběhu" potom nezamotal..:)

07.03.2012


Obratník RakaObratník RakaHenry Miller

Miller kreslí obrazy běžného nepřikrášleného života, ne zcela nepodobný Bukowskimu, ale s větší mírou poetiky. Jeho kniha vlastně nemá příběh, zachycuje úsek svého života, který není o nic lepší nebo horší než ty, o kterých nepsal. Jeho rukopis je plynulý a obrazotvorný, jeho metafory a iluze fantastické a naturalistické zároveň. Nejvíce mě kniha bavila v první půlce, kdy byla zřejmá právě bezpříběhovost. V druhé půlce musí normálnímu člověku trochu dojít dech, protože Miller je nezastavitelný a jeho civilní poezie, byť píše prózu, je patrná a vměstnaná na každé stránce. On sám se ve své knize hlásí k jedinému básníkovi, který kdy žil, Waltu Whitmanovi, inspirován jeho dílem Stébla trávy. Za mě moc dobrá kniha, ačkoliv tuším, že další jeho knihy si budou podobné - proto asi není důležitý název knihy, ale fakt, že jste Millera prostě četli.

08.05.2013


BibleBible neznámý, neuveden

Twiggino, číst Bibli v původní podobě není utopie. Je psána biblickou hebrejštinou, Nový zákon řecky, takže půl roku na studium jazyka a máš to. Najednou Ti ten text vyvstane, tak jak byl skutečně napsán a jsou v něm i tři tisíce let staré texty, zpravidla písně, seznamy, rodokmeny a pod. Slova jako musíš v originále opravdu nenajdeš a slovo nesmíš najdeš ve formě "neděláš" - hebrejština totiž nezná časy, ale jen způsoby a používá právě oznamovací způsob, což se k nám do překladu dostalo jako rozkaz... Každý překlad Bible je jen jeho výklad a říct, že jsi četla Bibli, dokonce dvakrát je dost s nosem nahoru, to si netroufne říct lecjaký zběhlý biblista. Bible se nečte, Bible se studuje.. celý život, jak už tu někdo napsal..

04.03.2013


HanaHanaAlena Mornštajnová

Urcite je to dobra kniha. Prvni pasaz je zdaleka nejlepsi. Spisovatelka ma precizni styl, slovo ovlada... pasaze z Terezina a Osvetimi me uplne nenadchly. Evidentne zna vsechna fakta a snazila se je do tech par stran natlacit, ale na me to uz bylo moc strojove a podle linky. Zapletky jsou az prilis doladene, je to veskrze spise cervena knihovna.. ale urcite jsem rada, ze jsem knihu cetla, byla prijemnym zpestrenim.

02.07.2019


Píšu a sešit mi leží na kolenouPíšu a sešit mi leží na kolenouHana Bořkovcová

Deníkové záznamy Hany Bořkovcové (toho času Knappové) začínají rokem 1940, když jí bylo 13 let. Hanka je bystré a moudré děvčátko, které je vyhnáno z českých škol pro svůj židovský původ. Nakonec, protože je pražská, chodí do "Jáchymovky" (pro pražáky a zasvěcené Jáchymova 3, známá adresa) a ve svém deníku píše o soudržnosti dětí, kteří vědí, že transporty do Terezína představují peklo. Jak velké, to si ani Hanka nedovedla představit. Krásně popisuje společné chvíle na Hagiboru a své přátele (kamarádila s Lízou Ehrmannovou, později SHeckovou, která si taktéž psala deníček - dosud nevydaný, část v některém z novějších čísel Terezínských listů). Vidíme postupný růst z mladšího děvčátka v uvažující dámu. Hanka byla velmi vnímavá a hodná. Nezdržuje se nijakými popisy, deníkové záznamy jsou spíše o jejích interních pocitech. Zápisků, datovaných před depotrací do Terezína, je opravdu hojně a některé jsou vydavatelem vynechány.
Hanka Knappová byla deportována z Prahy, 13. 7. 1943 transportem Di. Důvodem tak pozdního transportu byl otec, který pracoval na obci (a poté i ona). Zápisky z Terezína jsou kompletní. Pro nezasvěceného čtenáře nedávají, podle mého, přesný faktografický obraz o tehdejším ghettu, plném židovských (i křesťanských vězňů). Mnohem více je pro čtenáře přínosnější osobní pocity a emoce, které ghetto na Hanku mělo. Jedná se zde o opravdu výjimečné zápisky - místy připomínající poetiku Arnošta Lustiga (který však všechna pojednání o Terezíně sepsal po válce, jako dospělý člověk). Hanka sama chtěla být spisovatelkou (a později také byla). Někdo by mohl její deník přirovnat k děníku Etty Hilesium (dánka - velmi oblíbená kniha). (Z badatelského hlediska se zabývám deníky dětí a mládeže v terezínském ghettu a) Hančin deník je pokladnicí pocitů, emocí a myšlenek, leckdy až filosofujících - také zápisky bycho čekali od dospělého člověka. Jako ostatní děti v Terezíně - i Hanka předčasně dospěla.
V říjnu deportovaná do Osvětimi, a pak dále (Kaufering, Wohlau atd.). Hanka přežila. Po válce se vrátila do Prahy. Mimořádně silné jsou zápisky z Wohlau. Vrátila se i s maminkou a zanedlouho potkala svého budoucího manžela...

Můžete si přečíst zápisky mimořádného člověka, který prožil mimořádnou dobu. Bohu dík za to, že se rodina Hany Bořkovcové rozhodla její deníkové záznamy vydat...

"Bojím se básníků a malířů. Na dvoře, na takovém divném místě uprostřed, které bych si nikdy nevybrala, kdybych chtěla hledat, sedí často – starý pán – kdyby byl mír. Takhle stařeček. Má v očích hlad. Snad trochu vědomé touhy po dobrém jídle a hezkém bydlení. Nevím. Ale jistě jakési uspokojení nad tím, že teď je tedy stařec. Protože tak vypadá a netrápí se už nad tím, myslí, že našel smírný tón. A to je trochu omyl. A další a velký omyl je v tom, že si myslí, že najít smírný tón v Terezíně znamená najít smírný tón o Terezíně. A další: je smírný tón – o Terezíně? - - -
Ale on tam sedí a ze své smírnosti maluje. A maluje uzounký dvorek, a jak si jendo okno s druhým podává ruce ve vypraném prádle, jež nad špínou a za špínou a před špínou se zdá býti špinavé. A tak maluje špinavé prádlo na dvorku. To je Terezín? To je někde nějaký dvůr. A někde nějaká špína. Snad kdyby starý člověk měl malovat Terezín, nesměl by si dělat poznámky z cesty. Musilo by to být něco strašného pro něho: syntéza života, který si podal ruce v Terezíně. Bylo by tam vše to, co já ještě nevím. Ale takto se Terezín ztrácí, ztrácí, ztrácí - - -"

20. září 1943
(ukázka z knihy)

13.12.2011


Nevystižitelný Bůh?Nevystižitelný Bůh?Jiří Beneš

Výborná kniha, která si, podle mě, dokáže najít cestu i k nevěřícím lidem. Pan docent Beneš přistupuje k textům Starého zákona niterně a otevřeně. Jako výborný hebraista a biblista, který se orientuje nejen v textu, ale i v době, kdy byl SZ napsán, dokáže úryvky z Bible interpretovat naprosto původním a neuvěřitelným způsobem. Znalostí hebrejštiny dělá s textem divy a vrací mu jeho originalitu a maže tak nános křesťanských dogmat a nepřesných překladů. Ačkoliv je věřící člověk, ve svých knihách vystupuje hlavně jako biblista - exeget. Z toho je cítit láska k tomuto prastarému textu, kterou předává dál. Není důležité, zda v Boha věříte nebo zda pochybujete o reálné existenci krále Davida, kniha (a nejen tato, vydal jich několik) vám ukáže, že o věcech se dá přemýšlet i jinak a že Starý zákon je plný odkazů k společným pramenům lidstva. Kniha mě místy až uchvacovala a dojímala, což se mi při četbe jiných starozákonních biblistů určitě nestalo :)

02.02.2012


Mrtvá a živá (Rebeka)Mrtvá a živá (Rebeka)Daphne du Maurier

Musím říct, že mě kniha nadchla jako už dlouho nic. Začátek fantastický, autorka svým jemným a obrazotvorným stylem láká čtenáře do příběhu, je to jako dýchat na sklo a sledovat, co se na něm objeví. Prostřední pasáž mě chvilku až dráždila, neb jsem se zakřiknutou a ustrašenou hrdinkou příliš nesympatizovala, ale pak knížka finišuje a závěr je vyloženě pecka mezi oči. Žádný happy end nebo žili až na věky... prostě super. Překvapilo v pozitivním slova smyslu.

12.02.2014


Miminka v bezpečí. Průvodce pro odvážné rodičeMiminka v bezpečí. Průvodce pro odvážné rodičeJulia Dibbern

Naprosto nesouhlasím s komentářem Ausík. Všechny knihy, které vyjmenovává, jsou originálně starší než tato. Čili autorka nemá za cíl objevit Ameriku, ale jednoduše podpořit maminky, které váhají v kontaktním přístupu ke svému miminku a všechny aspekty shromažďuje ve své knize. Není to návod, ale zkušenost jedné ženy, která může dodat odvahu dalším. Jedná se o další výbornou knihu z povedené edice Naše dítě nakl. Dharmagaia. Palec hore.

18.06.2015


Co mi řekl tátaCo mi řekl tátaAstrid Desbordes

Je to krasna kniha o tom, ze se nemame bat zit se vsim vsudy. Kresby jsou jednoduche, dulezity je hlavne obsah. Me ctyrlete dceri se kniha moc libi a mne take... je v ni snaha predat urcite, v dnesni spolecnosti jiz cenne, hodnoty detem tak, aby to s nimi nejak souznelo.. vyborna volba napr. pro rodice, kteri vyhledavaji montessori pedagogiku

25.05.2018


Půlnoční pacientPůlnoční pacientEgon Hostovský

Znám tuto knihu v rozhlasovém zpracování jako hru a je jednou z nejlepších, jaké jsem slyšela. Napínavá, strašidelná, psychologická, zajímavá... Hostovský si libuje v mezilidských vztazích, které rád komplikuje a jeho postavy jsou vždy obtěžkány nějakým nepříjemným tajemstvím.

07.03.2012


Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učenímPříběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učenímDonald Sewell Lopez

Výborná kniha, která zcela postihuje fenomén buddhismu ze všech aspektů. Vydatná četba, po které vám v duši zbyde pocit míru a klidu :)

(kniha každopádně vyšla mnohem dříve než toto vydání)

07.03.2012


Otázka viny: Příspěvek k německé otázceOtázka viny: Příspěvek k německé otázceKarl Jaspers

No, řekla bych, že jádro knihy tkví v něčem jiném a o historický dokument zde také nejde, ani zdaleka. Jaspers přímo a bez obalu předhodí lidem jejich otázku viny, přesto se sám ze své viny nevyznává. Filosoficky tu rozděluje vinu na kriminální, politickou, morální a metafyzickou. Vychází z toho směsice, ze které nikdo nevyjde ušetřen a zároveň mi tu jaksi chybí to skutečné sebeosočení.
Zajímavější budou asi reakce na tuto knihu než ona samotná. Přesto by měla být čtena...

02.01.2012


Zítra jedeme, synu, pojedeme transportemZítra jedeme, synu, pojedeme transportemEgon Redlich

Egon Redlich byl zapálený sionista a jedna z nejdůležitějších osob terezínského ghetta. Pracoval v Péči o mládež (Jugendfürsorge), která obstarávala dětské domovy (heimy). V nich byly všechny děti z ghetta do 14 let. Také sestavoval transporty na Východ a celkově se staral o chod ghetta. Jeho deník je velmi cenný, vyšel teprve začátkem devadesátých let. Na překladu hebrejských záznamů spolupracoval vedoucí katedry Ústavu židovských studií HTF UK doc. Bedřich Nosek. Egon se učil moderní hebrejštinu, toužil vycestovat do Palestiny a pracoval v organizacích, které na toto vystěhování připravovali mladé Židy. Z deníkových záznamů si můžeme udělat obrázek o každodenním fungování ghetta, o jeho depresích a rodinné situaci. Žádná další takto významná osoba po sobě deník nezanechala, nebo se jej nepovedlo nalézt. Vzal si ženu, kterou miloval a znal ještě před uvězněním v Terezíně a s tou počali synka. Měl jako prominent svůj pokoj, kde mohli bydlet. Byl na podzim transportován do Osvětimi. Ačkoliv práceschopné muže posílali do pracovních táborů, Egon byl příliš důležitý a věděl příliš mnoho. Byl zavražděn a s ním jeho žena, jeho maličký nevinný syn. V knize je také pár fotek Egona a jeho přítelkyně.
Kniha je velmi cenná a zajímavá, nikoli však nadměrně depresivní. Je to jedinečná příležitost, jak se podívat do hlavy někomu, kdo byl důležitým (ač nechtěným) článkem v nacistickém systematickém vraždění a decimování Židů. Je to také příležitost jak si přečíst myšlenky a touhy někoho, kdo byl o pár měsíců později zaplynován, zavražděn a s kým bylo zacházeno hůř nežli s dobytkem...

04.01.2012


Slunce zapadá na východěSlunce zapadá na východěVěra Nosálová

Moc krásná knížka, která zazhraje na strunu určitému typu lidí... Osobně věřím, že rakovina se dá z těla vyhnat, tak jak to udělala žena, o které je příběh napsán. Tuto teorii podporuje např. i Breussova metoda. Zároveň je kniha příběhem člověka tak bezelstného a hodného, že takovou povahu dnes už jen těžko hledáme. Moc se mi líbila a znám lidi, kteří ji přímo milují.

07.03.2012


Uvedení na cestu k probuzeníUvedení na cestu k probuzení Šántidéva

"Člověk je jen pytel hoven"

Výborná knížka, leckde jsem se zasmála!

07.03.2012


Rudý měsícRudý měsícMiranda Gray

Rozhodně zajímavá kniha, jak už to z produkce Dharmagaiy bývá. Není četbou jen pro ženy, lecjaký vnímavý či zvídavý muž na ni může upřít své oko :) Některé pasáže mi seděly méně (na můj vkus příliš vizualizací) a některé více (podrobný a praktický popis čtyř fází menstruačního cyklu). Doporučila bych knihu každému, ale už to tak bývá, že některé myšlenky a dary nejsou pro každého :)

04.03.2013


Zdravé těhotenství, přirozený porodZdravé těhotenství, přirozený porodIngeborg Stadelmann

Bezva super knížka, ve které je abolutně vše, co může ženu v těhotenství potkat a kompletní pojetí péče o novorozence se vším všudy, takže po přečtení je člověk teoreticky vzdělán téměř jako PA. Inspirace co se týče aroma olejů. Kniha, která nedělá z těhotenství byznys jak to vidíme dnes a vládne v ní úplně jednoduchý a přirozený přístup k mateřství... Doporučuju všem nastávajícím maminkám.

02.07.2014


Vagina. Nová perspektivaVagina. Nová perspektivaNaomi Wolf

Vyborna kniha a naprosto prelomova. Doporucuji kazde zene.

17.11.2018


OkamžikOkamžikSøren Kierkegaard

Okamžik je sbírkou článků, které Kierkegaard psal v polovině 19. století. Styl je velmi břitký a leckdy rozhodně humorný, čte se velmi dobře (nejedná se o filosofující dílo). Autor se naváží do církve a křesťanství dnešního světa a poznámky jsou to velmi trefné. Snaží se očistit křesťanství od všeho hnoje, které na sebe nakydalo v průběhu několika staletí a snaží se vrátit ke křesťanství Kristovu. Je to samozřejmě nemožné, on sám to uznává, ale člověk se u knihy alespoň baví a rád si přečtě křesťanského teologa - filosofa, který píchá do (vlastního) vosího hnízda.

14.12.2011


Dewey – kocour z knihovny, který okouzlil celý světDewey – kocour z knihovny, který okouzlil celý světVicki Myron

Take jsem se nechala kocourem Deweym okouzlit ;) odpocinkova literatura s velmi hezkym pribehem o sveraznem kocourovi. Vhodne take pro milovniky americkeho venkova. Na internetu lze dokonce sehnat zaznam kratkeho filmu, ktery natacela americka televize o Deweym, takze jsou k dispozici jeho snimky. Povinna literatura pro milovniky kocek ;))

15.12.2011


Dům bez pánaDům bez pánaEgon Hostovský

Kniha, ktera ma velmi zvlastni atmosferu. Evzen se vraci z Prahy do sveho rodneho mesta a nachazi svoji rodinu rozvracenou. Dva bratri, sestra a babicka - vsichni maji nejake tajemstvi a Evzen, vzdy brany jako junior, se tomu musi postavit celem (ackoli se mu teda opravdu nechce).. Misty az ponura nalada, zidovske koreny autora a mentalita malomesta delaji knizku nesmirne zajimavou!

15.12.2011


TrainspottingTrainspottingIrvine Welsh

Prekvapilo me, jak je kniha dobra - neocekavala jsem od ni mnoho. Jedna z mala, kterou jsem hltala. Misty bizardne vtipna. Zkousela jsem cist navazujici Porno, ale knihu jsem odlozila. Trainspotting je unikatni.

04.01.2012


Trnová dívkaTrnová dívkaJáchym Topol

Tato kniha neni o indianskych pohadkach na dobrou noc. Je hruzna a samanska. Syrove pribehy nenechaji nikoho na pochybach, ze tu nejde o popularizovany a ctivy navrat ke korenum, jak jej v poslednich dobach zazivame.

Pamatuji si jeden obzvlast vypeceny pribeh o kojotovi, ktery mel rad mlada devcatka. Vedel, ze chodivaji sbirat do lesa jahody, tak si jednou lehl do listi a vytahl tu svoji "jahudku". Jak se pak radoval, kdyz se holcicky divily, ze nejde utrhnout.

:))

05.01.2012


Máma a já : (terezínský deník)Máma a já : (terezínský deník)Hana Posseltová- Ledererová

Velmi krásná, lyrická vzpomínková kniha na život v ghettu za druhé světové války. Je opravdu výjimečnější než ostatní knihy tohoto druhu.

02.02.2012


Tvůrčí představivostTvůrčí představivostShakti Gawain

Tuto knihu nenapsala Hayová, ale Shakti Gawain.

07.03.2012


Náruč zelené matkyNáruč zelené matkyPiers Anthony

Četla jsem si strašně strašně dávno, ale pamatuji si, že mě nadchla... Bylo mi nějakých 14 - 15 let. Dodnes si z nepochopitelných důvodů pamatuji útržky, takže musela být dobrá :)

07.03.2012


Kočka detektivKočka detektivVicky Halls

Knihu bych vážně doporučila všem chovatelům koček a zájemcům o etologii. Autorka je něco jako "kočičí koučka" :) a v knize popisuje své případy, které jako placená terapeutka těchto domácích mazlíčků řešila. Případy se týkají problémů s chováním koček (močení na různá místa v domě, poškozování nábytku, strach z ostatních koček apod.). Člověk se prostřednicvím Vicky Hallsové krásně vpraví do kočičí mysli (alespoň tak jak to jde) a trochu mu to otevře jiný pohled na jejich chování. Kniha je zábavná i poučná zároveň a kdo má kočky, leccos si z ní odnese. :)

13.12.2011


Tisíc let vroucích modlitebTisíc let vroucích modlitebYiyun Li

Jedná se o soubor povídek z moderní doby. Jedna se odehrává v Americe, jedna v čínské vesnici, v čínském velkoměstě atd. Překvapilo mě, jak podobný jsou si lidé na celém světě a jejich uvažování. Knihu by mohla napsat klidně Evropanka či Američanka, zde jsou pro nás okaté akorát čínské reálie a odkaz na Kulturní revoluci. Každá povídka má svoji duši a mě velmi bavilo tyto duše objevovat. Jedna povídka je o rodině, která schovává retardovanou dceru, druhá o učitelce, která se kdysi nešťastně zamilovala... a tak dále. Autorka má bezvadný rukopis (styl), velmi mě to bavilo.

13.12.2011


Děvčata z pokoje 28Děvčata z pokoje 28Hannelore Brenner-Wonschick

Kouzelna knizka, ktera priblizi skutecny svet terezinskeho ghetta a to hlavne diky denikovym zaznamum Helgy Kinsky Pollakove. Jeden divci pokoj, mnoho pratelstvi. Ukazuje nam trochu mirnejsi tvar zidovske genocidy, ackoliv vetsina divek byla zavrazdena v Osvetimi. Cte se to moc hezky a neni to zas tak depresivni, takze lze doporucit i lidem, kteri jsou na toto tema citlivi..

15.12.2011


1