Nestorkea komentáře u knih
Asi jsem hloupá, ale konec jsem nepochopila. Asi na mě je příliš otevřený. 3,5 hvězdičky.
Rozhodně musím říct, že tenhle díl byl lepší než minulý. Ale... K toxoplazmoze jako takové se vyjádřím jen tak, že to bylo dost sci-fi. Celkově se kniha četla moc dobře, jen třetí čtvrtina mi přišla zbytečná, takové jakési nucené natahování. Líbilo se mi připomenutí zásadních situací v životě Harryho z předchozího dílu. A doufám, že už nad tím chlastem konečně vyhraje.
První díl série byl napínavější. V tomto mi policie připadala poněkud neschopná, v podstatě nepřišli na žádnou kloudnou stopu..
Walliams je dceřin oblíbený autor. Operace banány měla spád, místy byla smutná, místy nás rozesmál typický spisovatelův humor. Líbí se mi, že seznamuje děti i se skutečnými postavami a místy.
(SPOILER) Už Armanda trochu znám, takže mi to s Amélií bylo jasné. Kniha se opět četla krásně a pohodově plynula, jsem ráda za další setkání s obyvateli Three Pines. Jsem zvědavá, jestli nakonec přijdeme o Jeana Guye.. To bych nerada.
Česká detektivka, která mě velmi mile překvapila. Vraha jsem tipoval poměrně brzy, ale hodně dlouho jsem nebyla přesvědčena, že správně. Ještě ve 4/5 knihy vlastně vůbec netušíme, kdo je hlavní zloduch, a stejně děj ubíhá rychle a nenudí. Výborná kniha.
(SPOILER) Lars jako takový je stále stejně sympatický, jako v předchozích dílech. Jeho humor mi naprosto sedí, autor jim skvěle knihu pokládá. Co mi ale v tomto díle vadilo, byly (podle mě) zbytečně dlouhé pasáže o hudbě a pár hluchých míst-Lars chodil odtud tam a zase jinam-zcela bez významu. A že by byl Lars taaak moc hloupý, že by v domě, do kterého se vloupe, nechal všude svoje otisky? To mi k němu opravdu nesedí.
Styl, zvláště v první části, mi moc nesedl. Ale něčím mě ta kniha zaujala a nutila mě číst dál a dál. Ač děj je trochu nereálný (který nácek by se slokojil s deníčkem vězněné ženy), pohltil mě. Krásně čtivá kniha. "Polib mě, Hardy! Polib mě rychle!" mě rozplakalo.
Dceři se líbilo. Některé výrazy jsem při četbě upravovala...
Neurazí, děj celkem utíká, ale místy jsem přeskakovala věty, hlavně ze začátku knihy.
Dostala jsem ji darem, ale nejsem schopna ji dočíst. Když jsem se už v úvodu dozvěděla, že "autor" je potomkem Ježíše Krista, od dětství se mu u postele zjevují malí mužíčci a jeho pravý otec ho našel v hospodě, kde mu sdělil všechna tajemství lidstva, přestala jsem ji považovat za hodnověrnou. Navíc nechápu, proč autor píše anonymně- pokud ho MiB tolik sledují, je jim úplně jasné, že knihu napsal právě on...
Anna byla v první knize této série videa jako bezcitná mrcha, která svedla krále. Z jejího pohledu to ale možná bylo trochu jinak. Možná byla jen schopná a cílevědomá dívka. Možná jen využila situace. Možná volila cestu, která se zdála být nejlepší. A nakonec nebyla. Souhlasila se sňatkem s králem, protože si myslela, že jí zaručí šťastný život. Ale nebyla šťastná. Možná právě kvůli nešťastné lásce k jinému srážela krále na kolena a stalo se jí to osudným. Možná, ač se zdála mocnou manipulátorkou, se jen nechala vláčet osudem a volila na rozcestí špatný směr.. Možná...
Kniha mi bohužel vůbec nesedla. Stroze podaná fakta narušovala tok vlastního příběhu. Mnohdy začal autorka popisovat zajímavou událost a z ničeho nic bum-letopočty a změna tématu. Škoda, ale odkládám jako nedočtenou.
Na mě trochu zbytečně zamotané a překombinované. Ale hlavní hrdina je sympaťák, tak snad bude příští díl lepší.
Pěkně napsaná kniha, nicméně myslím, že kdyby byla o 50 stran kratší, nic by se nestalo. O manželkách krále Jindřicha jsem zatím nic nečetla, ale tato kniha mě donutila hledat si historická fakta-natolik mě příběh zaujal. Jana Boleynová je vylíčený jako bezcitná mrcha, takže jsem velmi zvědavá na její vyprávění.
Klasické dílo, v dnešní době působí spíše průměrným dojmem. Čekala jsem trochu více popisů vědeckého bádání, jež vedlo k vytvoření "netvora". Kniha ve mně vyvolává několik otázek k zamyšlení... Nakolik jsme schopni přijmout zodpovědnost za své činy - pokud něco (zde "netvora") stvořím, měla bych se o něj postarat, i když neodpovídá mým představám. Jak moc se může vnější zjev lišit od vnitřního? Jak moc můžeme svými činy a přístupem ovlivnit jiné? Nakolik můžeme soudit činy jiných? ...
Klevisová je autorka, které musí člověk přijít na chuť. Po dlouhé době jsem od ní opět četla knihu a chvíli mi trvalo, než mě pohltila. První polovina není příliš záživná, čtenář se v podstatě jen seznamuje s postavami, hlavní hrdina se objeví poněkud pozdě. Celkový dojem je pozitivní a závěr je fajn. Přijde mi ale škod vláčet Bergman až kamsi na ostrov, jsem přesvědčena, že v domácím prostředí by působil děj reálněji.
Romantická oddechovka z válečného období. Na odlehčení hezká kniha.