nef komentáře u knih

Tato kniha mě dostala a řadím ji hned ke svým oblíbeným(cenným). Nepřestávám na ten příběh myslet. Chci si ho v hlavě uložit a pravidelně si ho připomínat.

Stačil jeden jediný silný moment a odstartoval vše. Jak málo stačí.
A taková povedená teta, ta by se hodila většině z nás.;)
Líbílo se mi prolínání více příběhů, v jednom případě fakt úchylného.

Každý by si měl tuto knihu (včas) přečíst, aby nelitoval. Dá mu hodně a třeba se na dar života následně začne dívat úplně jinak.
Nechci psát více, abych nekazil zážitek z knihy.;-)

3 26.03.2017

Nečekal jsem nic, ale dostal mnoho.
Velmi příjemné a pozitivní překvapení. Plno životních mouder, jednoduchých, ale platných. Je škoda tuto knihu přečíst jen tak na jeden zátah a pak se k ní nevrátit a nevypsat si pár důležitých myšlenek do života. A především podle nich žít. Asi nejhorší je na prahu života zjistit, že život byl promrhán (napsal jsem to slovo dobře, napsal, to druhé by asi tolik nevadilo:). Takže hurá do čtení a začít život žít tak, jak chci já, a ne, jak chce někdo jiný. To platí samo i pro mě, proto to tak zdůrazňuji.

Vyvedení knihy a ilustrace jsou naprosto parádní, kniha působí velmi pozitivně, opravdu dodává radost i na pohled.

Vždy jsem měl raději Tatianu před Aňou, ale touto knihou si u mě Aňa velmi šplhla.;) Nemohla tento deník napsat úplně otevřeně, kvůli bulváru, je potřeba číst mezi řádky, ale bezvedně a trefně si s tím poradila.
Jsem v podobném věku jako Aňa a v řadě případů si pokládám a hloubám nad stejnými životními otázkami, takže jsem rád, že v tom nejedu sám.
Malé nalákání úryvkem z knihy:
"Proberte se! Zastavte se, nadechněte se, vydechněte, nadechněte, vydechněte. Zasněte se...co vidíte se zavřenýma očima? Co cítíte? Myslím, že každý člověk opravdu sám nejlépe cítí a ví, po čem skutečně touží, ale naučili jsme se touhu ovládat, krotit a civilizovali jsme ji. Někdy je důležité udělat něco iracionálního! Nenechte se umrtvit, uspat a ustálit v ustalovači, který se jmenuje rutina, řád, konvence. ... ... choďte v pyžamu, zpívejte árie a uvědomte si, že jste to vy, kdo vytváří svou vlastní realitu. Oslavujte život!"
No nemá pravdu?
Nezbytné P.S. Možná jsem jedinej chlap, kterej tuto knihu četl, dočetl a ještě se mu líbila, ale to mi rozhodně neva!;)

5 25.11.2016

Myslím, že je to úžasná kniha a opravdu má sílu změnit život.
Právě knihu dočítám, ale budu podle ní v úklidu postupovat a především ve vyhazování.:-)
Bude to náročné, něco vyhodit:-), ale jinak to nejde. Zakopaný pes je opravdu v tom neustálém hromadění věcí a v lítosti některou věc vyhodit. Co kdyby se mi to jednou mohlo hodit...?!
Ale v 90% je to opravdu tak, že když něco, z toho co máme, potřebujeme, tak to nemůže stejně najít.;-)
Však to všichni známe, většina Čechů by si mohla otevřít vetešnictví,
škoda, že tu není zažitý Garage sale tak jako v cizině.
Knihu doporučuji, může změnit život a uklidnit duši (budeme mít kolem sebe méně věcí),
a jen ty, co opravdu využíváme a přináší nám radost a to je víc než dost.;)
Nejprve jsem si myslel, co je to za pitomost, kniha o uklízení a vyhazování?!
Ale on nás to opravdu nikdo nenaučil a přitom je to tak zásadní, vytváří to naše okolí.
Domov má dýchat a ne se dusit věcmi. Prostě super!

12 26.12.2015

Není to vůbec špatné. Ba naopak, tuto knihu jsem přečetl za pár večerů.
Je to napínavé hned od prvních stránek a kniha vás nepustí. Co víc, a to se mi moc líbilo,
zavítáte do zákoutí pár překrásných měst, kam se jistě budete chtít podívat.;-) Takže i jako reklama a průvodce pro ona města je to skvělé. Je fakt, že tato města to nepotřebují, ale vás to nepochybně naláká.;-)
Ústřední myšlenka je poměrně alarmující; exponenciální růst lidí na naší malé planetě je děsivý. A zdroje jsou opravdu omezené anebo budeme baštit geneticky upravené ledasco, vždycky si vzpomenu na Návštěvníky a amarouny. Všechno bude vypadat stejně, slizovitě, jen na obalu budete mít napsáno např. svíčková. O dostatku pitné vody nemluvě. Hrozná představa.
Velmi pravdivý citát z knihy, aktuální v jakékoliv době.
"Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo si v časech mravní krize zachovávají neutralitu" (Dante Alighieri, 1320, Božská komedie)

7 31.10.2015

Třetí kniha, kterou jsem od I.D.Yaloma četl, je opět vynikající, a opět jiná než předchozí dvě.
Samozřejmě se i tato točí kolem psychoterapie, jak také jinak;)
Nechci moc prozrazovat, protože je to zážitek. Prolog je dokonalej a ještě lepší je závěr.
"Kousne dvakrát", hustý;-) Dobrej nápad.
Ernest je správňacká hl. postava a jen nám průvodcem, Marschal je dobře vykreslen
a takových ambiciózních lidí po světě běhá. Carol přidává plyn a Peter Macond fantazie.
Shelly je vtipnou postavičkou.
Nechte se pohltit a knihu odložíte až u poslední stránky.;)
Yalom je borec.

2 07.03.2015

Hukot!:-)
Prvních 50 stránek jsem nevěděl co si mám o knize myslet. Pitomost, fantasmagorie, jak z jiného světa. Kurňa, wo co tady jde?, jsem si říkal.:-))
Ale zařekl jsem se, že knihu dočtu, protože je to klasika, a už jsem se na ní chystal několik let.
Musím říct, že jsem byl víc a víc zvědav, jak to celé ďábelské dílo autor dokončí.
To Varieté bylo hodně bláznivý.:-) Asi bych potom taky skončil v blázinci.:-)

Co mě pilo krev, bylo to množství děsně znějících jmen. Sťopa, Lotrov, Varenucha, a to jsou ta lepší:-)
Pro překladatelku to celkově musel být pěkně tvrdý oříšek. Klobouk dolů.

A ďábel v Moskvě? Tam je furt nějaký ďábel, ať to bylo tehdy nebo je to teď.
Při čtení jsem si říkal, aby spisovatel v Rusku mohl svobodně vyjádřit své myšlenky,
tak musí psát takto fantaskně, a myšlenky do díla kvůli cenzuře zakuklit.
Stejně to neprošlo a dílo bylo vydáno až 27 let po smrti autora!
Prý jediný rukopis dokonce shořel a autor ho musel napsat po paměti znovu.
Myslím, že bohužel ne jinak je tomu v Rusku dnes.
Cenzura bere vše, samozřejmě svobodu.

6 07.03.2015

Silná a úžasná kniha.
Popsat v jedné knize tři generace jedné rodiny, jejich osudy, jejich vniřní pocity a dobu, ve které vyrůstaly a žily... a ještě čtivou formou! To je úkol pro mistra. Pan Steinbeck jím bezpochyby je, protože mě přikurtoval do křesla:-)
I jsem se velmi dobře pobavil, tím mám na mysli příběh otce Adama, jak si to pěkně celé vymyslel a stal se z něho národní hrdina:-)
Z Cathy mi šla hrůza po zádech. Fakt monstrum. Brrrr..
Cal se nádherně pohyboval mezi dvěma póly, mezi dobrem a zlem, děsně jsem mu držel palce, ať se "nepo-mamí".
Nechci kazit zážitek z četby, tak nebudu dál knihu popisovat,
protože je to drahokam, je to psycho, je to drama, je to o obyčejném životě na venkově, je to o sourozenecké lásce a nenávisti, je to o zamilovanosti a vystřízlivění...atd.:-)

5 27.01.2015

Vynikající kniha. Baví mě Yalomův způsob vyprávění.
A co ocěňuji především, že se čtivou formou mohu podívat do 19. století a "seznámit se" s filosofem Nietzschem nenásilnou a čtivou formou.
Prostě, máme zde možnost potkat Nietzscheho osobně, no neberte tu nabídku!:-)
Pan Yalom ve mně vzbudil obrovský zájem o jeho další knihy a o knihy Nietzscheho a Schopenhauera.
Další kniha již mi leží na stole.;-)

Úžasná kniha, rozhodně doporučuji k přečtení. Byly i slzy, musím se jako chlap přiznat.;-)
Myslel jsem, že kniha "Když Nietzsche plakal" bude nepřekonatelná, ale Léčbu Schopenhauerem stavím ještě o stupínek nad ní.
Pokud se chcete podívat do terapeutické skupiny, zajímavá vás alespoň drobet filosofie
a psychoterapie, tak neváhejte ani chvilku a pusťte se do čtení.
Kniha je nabitá životem i smrtí, moudry a citáty, a ještě se dovíte
o Schopenhauerově životě, velmi čtivou formou samozřejmě.;)

Z knihy:
Mladík poznamenal: "No tedy, já myslel, že vy, velký mudrc, víte všechno!" Schopenhauer odpověděl: "Ne, poznání má hranice, jen hloupost je bez hranic!"
No není to krásné?!:-) A to je tak jedna setina z toho nejlepšího, co je v knize k přečtení.:-)

4 27.01.2015

Tyto knihy je potřeba číst, jelikož autoři vždy musí vynaložit nemalé úsilí, aby je vůbec dokázali dostat ke čtenářům z důvodu cenzury. A dále také kvůli celosvětové globalizaci, míchání národů, ras a především náboženství. Žijeme společně, ale máme na svět diametrálně odlišný pohled. Řekl bych, na základě této knihy, že průsečík je téměř nemožné najít.
Z této knihy je zřejmé, že je jedno, jestli je člověk věřící či nevěří a také je jedno, jestli je křesťan nebo muslim. Pokrytectví, svinstvo, nehumánost a korupce funguje všude stejně. Mnohdy je to dokonce tak, že ten kdo se tváří jako světec a kibicuje ostatní, v soukromí se chová jako nejhorší dobytek. Důležitější je, jak je člověk vychován, jaké má vnitřní zásady a slušnost.
Z knihy jsem vybral tento úryvek, ze kterého je zřejmé, že demokracie a islám jsou naprosto odlišné co se týká pojetí světa. Tudíž my bychom neměli zasahovat do jejich soužití a chtít ho měnit a oni do našeho.
Úryvek: "Proto se před vámi nepřátelé islámu třesou, neboť milujete smrt, jako oni milují život."
Samozřejmě mnohdy je to dogmatická nalejvárna, aby s chudáky mohli jejich představení či velitelé manipulovat dle libosti. A oni byli pěkně v teple ve svých palácích.

1 25.11.2014

Tak vám nevím, přečteno jedním dechem, to ano, ale ono to zas není tak složité, jelikož polovina knihy jsou fotky.;)
Čekal jsem více, jsem docela zklamán. Na tuto knihu jsem se těšil, byl jsem zvědav na myšlenky, názory, vůbec pohled na svět, život a samozřejmě filmařinu očima M. Formana. Také na jeho život v USA.
Ale nějak mi to spíš přišlo jako self-promo B.Slámy. Místy jsem měl pocit, že by nejraději B.Sláma dělal rozhovor s B.Slámou.:)
B.Sláma filosofoval a pořád dokola se vracel k pár scénám filmu Černý Petr, to už mě nebavilo, až jsem si říkal, že se snad podíval před rozhovorem jen na tento film. Pak se naštěstí dostal v rozhovoru i k dalším filmům.
Názory M.Formama byly stručné a jasné, nenechal se v rozhovoru zahnat do kouta a jen tak nějaký názor B.Slámy neodsouhlasil, spíše naopak, to se mi líbilo. Škoda, mohli jsme se dozvědět daleko více, protože M.Formam má rozhodně co říct, zažil toho až až.
No alespoň ve mně tato kniha vzbudila zvědavost znovu se podívat na filmy M.Formana a více o nich popřemýšlet.

3 12.11.2014

Zdědil jsem tuto knihu po dědovi. Věděl jsem o ní, ale kdyby mě neprovokovala ležící mi na očích v knihovně, tak bych se k ní asi nedostal. A to by byla veliká škoda! Úžasně napsaný historický román ze španělského středověku.
Každý si přijde na své, je to milostný román, o dvojici, které není přáno, je to kniha o rytířství, které se dá vykládat jako bláznovství nebo jako hrdinství. Pro mě je to především o velmi těžkém soužití tří náboženství na "plácku" jménem pyrenejský poloostrov. O křesťanech, židech a muslimech. Není toto téma stále ba více aktuální v těchto dnech? Nebylo to lehké ani tenkrát, a to vůbec ne, tak proč by to mělo býti lehké nyní? Ale můžeme se poučit z historie.
Pokud se chcete dozvědět o pozadí Svaté války a nahlédnout do evropského středověku, tak toto je to rozhodně čtivější cesta než skrze učebnice dějepisu.:)

12 09.11.2014

Úžasně napsaný životopis jednoho z největších inovátorů současnosti.
Z této knihy si odnáším, že když člověk chce, OPRAVDU CHCE, tak to jde. Pády jsou a budou, ale pokud má člověk sen, touhu, disciplínu a ví co chce, tak se mu to může povést, stejně jako Stevovi, a to je pozitIvní zpráva.
Do podnikání si odnáším myšlenku, kterou si opakuji denně, dělej to (práci, byznys, obchod) tak jako by jsi to dělal sám pro sebe, tím myslel, sebe přeci neošidíš a ono se ti to vrátí, když se podíváme na akcie Applu, tak měl do puntíku pravdu.
A na závěr udělal to, co do té doby bylo nepředstavitelné, dokázal osekat (ukončit výrobu) ostatních produktů Applu a nechal firmu soustředit se jen na pár produktů a do nich dali vše. Nebylo mu líto produkt zastavit anebo začít znovu, pokud výsledek nebyl dokonalý. A to do každičkého detailu, včetně obalu.
Jeho představování novinek (keynote), to je kapitola sama pro sebe, to čučíte, jste napnutý jak kšandy a říkáte si - wow!:-)
No máme se co učit:-)

Právě jsem tuto knihu dočetl a první co musím napsat je, že je to drsná kniha. Čtivá, přesná, mrazivá a 1.světovou válku drsně popisující. Ale tak to má být a za to Remarkovi dík. Každý by si měl tuto knihu přečíst, aby viděl a díky Remarkovi pocítil na vlastní kůži, jak je válka zbytečná, kolik lidí trpí, jak je to děsivé. Trpí nejen vojáci, ale samozřejmě i jejich blízcí.
Těm klukům bylo ani ne 20 let, strašný. Názorně je zde popsáno, jak bylo pro ně potom těžké se navracet zpět do bežného života, že to v podstatě není možné. Tady si vzpomenu i na americké veterány z války ve Vietnamu.
Je to má třetí přečtená kniha (po Černém obelisku a Třech kamarádech), ale je rozhodně nejdrsnější. V Černém obelisku byl skvělý černý humor, hodněkrát jsem se pobavil, tady ani špetka, jen tíha zákopové války.
Proč si to lidi navzájem dělají? Nechápu!
Na druhou stranu, když si vezmu, v jakém blahobytu nyní žijeme, a stěžujeme si?! A vymýšlíme hovadiny, jako jsem včera ve zprávách slyšel, že na dětských hřištích musí být certifikované houpačky a prolejzačky?!
Tady šli 18 letí do války! To je hrozný kontrast. Měli bychom se nad sebou zamyslet a vážit si toho, kdy žijeme.

12 22.10.2014

Opět úžasná kniha. Druhá, kterou jsem od Remarqua četl, po Černém obelisku. Teď si ale musím dát chvilku pauzu, aby mi jeho skvělý vypravěčský styl nezevšedněl.:-)
Ve Třech kamarádech popisuje těžkou dobu mezi dvěma světovými válkami a popisuje to tak dobře, že si to umím živě představit. Nebyla práce, nebyly peníze, přesto kamarádství bylo nad tím vším a díky němu se ta doba dala zvládat. A samozřejmě s humorem, který má Remarque jako spisovatel, úžasný. Baví mě. Chtěl jsem si vypisovat životní moudra, ale je jich tam tolik, že jsem to neudělal. Mám přece v knihovně tuto knihu.:-)
Konec je smutný, velmi. Proč to tak musí být? Ale to je život a ten bývá někdy krutý.

5 09.10.2014