nangijala komentáře u knih

Už dlouho se mi nestalo, že bych se při četbě tolikrát přesvědčovala, kolik stran mi ještě zbývá.
Jako charitativní projekt výborné, dojemné momenty tam byly, jako pocta a poděkování dobrosrdečným a obětavým lidem je to skvělé. Ale jako literární dílo mě kniha bohužel vůbec nezaujala. Čekala jsem mnohem víc. Není důvod se k ní někdy vracet.

4 27.07.2021

Jméno růže jsem měla jako takovou svou povinnou četbu, které se celá léta ve své knihovně vyhýbám. Konečně jsem se "pochlapila" a už to chápu.. to všeobecné nadšení...
Tajemství, labyrint, knihovna a vědění jako střed všeho, to se mi moc líbilo. Detektivní linka byla velmi pěkná a napínavá. Kniha není ale pouze honba za odhalením zločinu, samozřejmě je to také odhalování středověké morálky, teologické a filozofické dílo. A jako takové se nečte úplně jednoduše. Musím přiznat, že některé disputace, popisy míst, vyobrazení a snů byly pro mě někdy trošku zdlouhavé a nudné, ale třeba popis milostné scény, wow, ten mě naprosto uchvátil!
Poutavě ukázáno, že za Boží vůli se dá opravdu schovat vše.. krádež, smilstvo i vraždu.
Můj osobní problém u podobných knih je metajazyk, odkazy na různá díla, poznámky, tedy všechno to, co dokazuje autorovu vzdělanost a sečtělost a stejně tak nevzdělanost a mizernou sečtělost mé osoby. Ale co naplat, kvůli tomu hvězdu strhnout opravdu nemůžu:)

16 01.05.2021

Stejně jako u série Selekce bych obě knihy spojila do jedné. Ale příběh v Dceři a Koruně byl pro mě mnohem zajímavější a romantičtější. Asi jsme si s hlavní hrdinkou hodně sedly, protože jsme se i "zamilovaly" do téhož muže. Eadlyn dospěla, vyzrála, zpracovala v sobě vzácné pouto dvojčat, vzala selekci trošku jinak než jen muchlovačky před kamerami i mimo ně a hlavně... kromě přátel našla svou spřízněnou duši.
SPOILER Bohužel jsem stále nepochopila, o jak vyspělou společnost jde (léčba po infarktu vs. takové problémy s adopcí?) Stejně jsem nechápala selekci rodičů jako tajemství... proč? Trošku překotné a nedovysvětlené mi připadalo sdělení výsledku selekce (asi proto že si nepamatuji nebo neznám přesná pravidla, čekala jsem problémy).
Celkově v rámci žánru hodnotím poměrně vysoko, hlavně pro cílovou skupinu. Vracet se k sérii určitě nebudu, ale jsem docela ráda, že jsem se nenechala prvními díly úplně odradit a trochu si u čtivé romantiky oddechla.

2 17.04.2021

Asi jsem jediná.. ale série Selekce pro mě byla nudná, rozvláčná a neromantická, hlavní hrdinka mi nebyla moc sympatická, zato Dcera mě teprve začala bavit! Eadlyn žila v bublině, kterou jí sami vytvořili, vychovávali ji jako budoucí královnu zajatou v paláci plném pravidel, svou vlastní selekci a její průběh i své zážitky jí z bůhvíjakých důvodů tajili. Strategické sňatky asi nejsou zrovna úžasné, ale mají aspoň nějaký smysl. Jenže mít za úkol během pár týdnů se zamilovat do někoho z vylosovaných! chlapů kvůli show v televizi? To by mě taky nasr...
Aspoň bylo jasné, že postava bude mít nějaký vývoj, prozře a dospěje, což mi v minulých dílech chybělo (to bylo jak v Slunce, seno... se vemete, se nevemete, pořád dokola).
Vytkla bych určitě průběh selekce, čekala jsem "státnické" úkoly pro budoucího prince, ne jen takové to poflakování a randění.
Čtyři hvězdy ne absolutně, ale v rámci žánru pro mě dobré.

5 17.04.2021

Po prvních dvou dílech jsem se nyní při četbě cítila trošku lépe... děj byl napínavější a zajímavější. Bohužel mi příběh nepřišel celkově nosný na tři knihy. Vytvořený svět bych chtěla na tolika stránkách poznat trošku víc, hlavně jeho fungování, časové ukotvení a vyspělost společnosti (reality show, kamery vs. počítač, okázalost a bohatství vs. chabá obrana královského paláce apod.) Přibylo napětí, také politika a sociální téma trošku více do hloubky, postavy byly realističtější, za což přidávám hvězdičku. Zklamala mě romantická linka, srdce se mi z ní nerozbušilo a konečné drama bylo na mě příliš hrrr.
Čte se dobře, rychle, hodně oddechové, pro mě ale už naposled. Přemýšlím, zda zkusit "selekci z druhé strany" v následujícím díle, třeba mě za srdce chytne víc.

15.04.2021

Pokud mi Selekce připadala málo propracovaná a romantická, u Elity jsem se i trošku nudila. Přečetla jsem také velmi rychle, jazykově jednoduché, ale příběh trošku rozvláčný.

2 15.04.2021

Kniha mě bohužel příliš nenadchla. Vytvořený svět pro mě nebyl moc propracovaný, nedokázala jsem ho ukotvit v čase, nepoznala jsem úroveň vzdělanosti, vyspělosti. Ani princeznovský/popelkovský příběh mi nepřišel nijak zvlášť romantický. Možná je to tím, že nejsem cílová skupina...
Oddechové, čte se dobře, ale víckrát netřeba.

5 15.04.2021

Murakami mě zatím nikdy nezklamal. Vždy mě dokáže přitáhnout ke své knize tak, že se nemůžu odtrhnout. V Norském dřevu je to hodně o atmosféře a pocitech hrdinů, kteří jsou možná mezi spoustou lidí, ale ve skutečnosti vlastně sami. Proto občas až zoufale hledají lásku a přátelství, i když si s těmi pocity nakonec třeba nevědí rady. Mládí a svoboda jsou někdy svazující, být obyčejný je okouzlující a neschopnost bojovat s vlastními démony je k smrti vyčerpávající.
Pro mě velmi příjemné a čtivé lyrické vyprávění. I když mi někdy Murakamiho postavy nejsou sympatické nebo je nechápu, vždy mě baví o nich číst.

8 09.04.2021

Moje první seznámení s autorem a hned to mezi námi zajiskřilo. Líbilo se mi, jak děj pomalu plynul, žádné velké wow okamžiky, žádné hrůzostrašnosti, kvůli kterým bych nemohla usnout, prostě pěkně pomalé odkrývání zločinu a dalších tajemství. Navíc když je v hlavní roli psycholog, má to vždycky trošku jiný náboj, než je tomu u neohroženého vyšetřovatele.
Samozřejmě mě zajímá, co bude dál, ale kdyby žádné pokračování nebylo, asi by mi to nejspíš nevadilo. Vždyť ani v reálném životě se přece o každém vždycky nedozvíme vše...

9 02.04.2021

Velmi těžké téma, vcelku zajímavé zpracování, tj. z pohledu několika vypravěčů, i když jeden převažuje, a čtivá forma. Bavilo mě jiskření hlavních postav a jejich slovní bitky. Přestože byl příběh emotivní a zapůsobil na mě (oceňuji nekýčovitý konec), nebylo to asi úplně to pravé pro mě. Knihu jsem zavřela a nijak už ve mně nedoznívala, škoda. Jde o moje první setkání s autorkou. Chtěla jsem poznat, proč čtenáře tak okouzluje.. vyzkouším tedy určitě ještě něco dalšího.

3 01.04.2021

Mám ráda knihy horolezců, obvykle jsou velmi čtivé a působivé, takže jejich autory a himálajskou vášeň - i přes svoje permanentně zmrzlé prsty u nás v teplotách mírně pod nulou - plně chápu. Kdysi mě okouzlily messnerovky, pak přišel Krakauer, Simpson, Bukrejev, Bonington a nyní i Ed Viesturs. Všichni umí skvěle psát a jsou inspirující. Asi je to tím, že mají všechno dokonale promyšlené, tolik hodin sami se svými myšlenkami ve spacáku uvěznění sněhovými bouřemi... děsná nuda... ale také asi velká škola.
Viesturs je dobrodruh, který plní své cíle a plány v mezích pro sebe přijatelného rizika, s trpělivostí a vytrvalostí. Kniha je ale nejen jeho "cestopisným deníkem", je plná jeho životní filozofie, moudrosti, pokory a lásky k životu, přírodě, lidem, k sobě samému a svým snům.

5 26.03.2021

Až po dočtení posledního dílu jsem si uvědomila, že je lépe vnímat příběhy jako celek. Mě totiž právě první díl bavil nejméně, chápu ho však jako seznámení s údělem porodní báby v americké divočině. O hlavní hrdince jsem se toho ale dověděla celkem málo, o jejích přátelích také. V druhém dílu jsem viděla i to ostatní kolem, nejen mateřství, porody a miminka, ale i těžký a zároveň krásný život v celé jeho šíři, přičemž hlavními průvodci byli Becky a Isaac. V posledním díle jsem se vrátila k Patience a konečně ji poznala!
Možná jsem jediná, ale já jsem ráda, že ubylo porodnictví a přibylo všedního života. Patience už totiž není jen porodní bábou... je sama také manželkou a matkou. A proto mi přijde posun v ději od její "práce" více do soukromí logický.
Mám pocit, že toho přátelství, sounáležitosti, respektu a vlastně i mateřství nakonec bylo mnohem víc zde než v úvodním dílu. Užila jsem si celou sérii.

5 22.03.2021

Tento příběh se mi líbil více než první díl. I zde hraje velkou roli deník, ale trošku jinak než jen jako záznamy o porodech. Více se dovídáme o samotných hlavních postavách, stejně tak se vracíme i k postavám z prvního dílu. Děj je dynamičtější a zajímavější, reflektuje život v horách v době hospodářské krize, zároveň ukazuje důležitost zdravotní péče v nelehkých podmínkách, vyzdvihuje sousedskou sounáležitost, víru a respekt k druhému. Kniha velmi čtivá, užila jsem si ji.

5 22.03.2021

Kniha byla nabitá fakty a jmény, člověk se v nich téměř ztrácel.. o to víc si ale uvědomí, jak prorostlé a prohnilé to tady bylo. A stále je. Zdá se až neuvěřitelné, čím dnes člověk musí projít, když potřebuje drobnou hypotéku, zatímco tehdy tu lítaly miliony a miliardy na účty různých společností bez nejmenších problémů a zajištění. Známosti, úplatky, tajné schůzky a obchody, lobby a nečistá politika... není to kniha jen o minulosti, snad až na ty nájemné vraždy se to všechno dnes a denně děje.
Zajímavá a poutavá kniha vycházející z výpovědí a záznamů odposlechů, doplněná fotodokumentací.

2 19.03.2021

Nemůžu si pomoct, ale do Škvoreckého literatury se nedokážu bez dechu začíst. Baví mě jeho sarkasmus a sebeironie, zajímalo mě vyprávění z prostředí nakladatelství s množstvím figurek pracujících v umění pro dobro nás všech, detektivní zápletka prolínající se dějem tak trochu už od počátku byla skvělý nápad... ale... opět ten láskou mučený ufňukánek Danny nyní v podobě redaktora Karla. Ten mi prostě leze na nervy! Někdo tomu říká love story, milostná linie nebo zoufalství doby apod., pro mě je to spíš nudné, nesympatické a postavu degradující kňourání.

4 13.03.2021

Knížka je čtivá, děj pomalu ubíhal, a to bez jakéhokoli "hluchého" místa, tj. nikde jsem se nenudila, ale ani jsem nikdy nepocítila zvlášť velké napětí nebo gradaci či překvapení. Deníkové záznamy o porodech i popis průběhu jednotlivých porodů byly zajímavé. Musím ovšem trošku přiznat, že mě občas mnohem víc zajímal život hlavní hrdinky jako ženy než jako porodní báby, spousta témat pro mě zůstala trochu nevytěžená (hlavně minulost).
Zasazením do 1. pol. 20. stol. příběh reflektuje hospodářskou krizi, nezaměstnanost, chudobu, rasovou nesnášenlivost. Je vlastně docela drsný, plný těžkých osudů, bolesti, ale také životní síly.
Zajímá mě pokračování, další díl si určitě přečtu.

3 07.03.2021

Přesně takhle si představuji druhý díl dokonalé knihy. Medvědín byl pro mě skvělá jízda... ptala jsem se sama sebe... může vůbec nějak pokračovat?
Může. V My proti vám se příběh rozvíjí nejprve v pomalém tempu, což mi velmi vyhovovalo. Děj postupně graduje, vynořují se staré známé postavy s prokreslenými charaktery, prožívající své minipříběhy, přicházejí ale i postavy nové, neméně zajímavé a živé. Hltala jsem každé slovo.
Pro mě kniha velmi emotivní, dojetím jsem pustila nejednu slzu, což se mi tedy zas až tak často u knih nestává. Zároveň je v ní spousta moudrosti a životní pravdy. Pět hvězd je prostě málo.

11 04.03.2021

Autora jsem "objevila" díky seriálu Durrellovi, knihu už tedy vnímám trochu jinak a v mých očích jí to bohužel asi škodí. Postavy jsem z příběhů myslím příliš nepoznala, hodně jsem se tedy při čtení opírala o ty seriálové, které mi se svou předlohou někdy tak trochu neseděly.
Celkově se mi více líbily pasáže o rodině než o té jiné zvířeně. Nemohu ale upřít krásný jazyk plný metafor, líčení přírodních krás Korfu bylo zajímavé, občas ale také trochu zdlouhavé. I díky těmto popisům nebyla pro mě knížka úplně oddechovka, ale přečetla jsem si ji ráda a rozhodně se chystám na další pokračování.

3 24.02.2021

Zamilovala jsem se. Backmanův styl psaní se mi moc líbí, spousta postav, spousta okamžiků, střihů do různých prostředí, spousta pohledů a názorů. Svět není černobílý.. ani v Medvědíně. Kniha podle mého názoru tak trochu o hokeji, ale hodně o životě, o lásce, o vztazích, o touze po úspěchu, o strachu mluvit i mlčet, bojovat, o politice a moci, o morálce, prostě o lidech.
Psychologie postav je úžasná, každou postavu si dokážu představit, někdy jsem potkala nebo ji znám a každou chápu. Neomlouvám, neobhajuji, ale chápu a rozumím proč... Asi i proto je mi ten příběh tak blízký, je to celé uvěřitelné.
Kniha se zařadila do mých srdcovek, připadá mi hodně moudrá, ale nemoralizuje zbytečně, je emotivní, ale bez patosu. Asi jsem jí naprosto propadla. A stejně tak autorovi, řadí se mezi ty, jejichž knihy nejen že musím všechny přečíst, ale musím je prostě mít!

14 19.02.2021

Byla jsem Zaklínačem úplně nepolíbená.. a dost mě tato povídková kniha překvapila. Představovala jsem si původně velký příběh, boj dobra se zlem, záchranu světa apod. Zádumčivého mutanta, pro svoji obživu putujícího světem a bojujícího s kletbami a všelijakými "strašidly", jsem zkrátka nečekala. Na implicitnost a úspornost textu jsem si zpočátku musela trochu zvykat, Geralt si toho spoustu domyslí nebo přečte v myšlenkách druhých, ale já ne, spousta postav měla tak málo prostoru nebo zmizela, než jsem je vůbec stačila poznat. Zatím jsem se do Geralta ještě nezamilovala, ale pomalu se sžíváme. Úplně chápu ty, kterým těchto pár tak trochu pohádkových příběhů stačí a víc už nechtějí nic, na mě ale působily jako ochutnávka a pozvánka do tohoto magického světa. A já tu pozvánku přijala.

11 13.02.2021