MV111 komentáře u knih
Čtivá knížka, ideální pro zachmuřené deštivé odpoledne. Zvláštní sonda do života mladé pařížské rodiny a téma tak blízké všem rodičům, až z toho mrazí. Jde skloubit děti i práci i zábavu? A Jak moc vlastně známe lidi kolem sebe? Chůvu bych si domů teda chvíli asi nepustila :-)
Čtyři a půl hvězdy! Čtivé dialogy, dobrý překlad. Trochu přitažený konec, aby zůstala vrátka pro další díl. Těším se na něj.
Poeticky popsaný příběh osudové lásky, která kvůli historickým událostem nemohla trvat dlouho a přes kterou se baronka po zbytek života nepřenesla. Barvitý popis života šlechtičny v mládí i ve stáří odvane čtenáře do jiného světa, který mizí spolu s odpadávající omítkou zdí zámku a zarůstajícím sadem. Hezké, romantické, melancholické, místy možná víc než dost. Jen střídání časových rovin v závěru knížky bylo malinko nepřehledné.
Trochu jsem to hnala, abych se dočkala něčeho harmoničtějšího, a ono nic. Jen skromný život, čistý úplně ne. Za barvité líčení marných a stále stejných pocitů bezradnosti a zmaru ocenění právem.
P. S. Pro mladší ročníky: nepropadejte depresi, znám spousty lidí, kteří svůj život žijí rádi a v mnohem pestřejší škále, než ho maluje autor.
Konec stojí za to čtení. Jinak jako u posledních knížek, perfektní popis očima dětí, trochu nuda v životě dospělých.
Asi jsem toho přečetla už moc, tenhle titul mi připomněl knížky J. M. Simmela, které jsme kdysi brali útokem. Možná je Peter May četl taky :-). Mimochodem, proč Noční brána (no, dejme tomu), a provaz na titulce? Něco jsem přehlédla?
Za tolik let práce tolik hvězd, k dokonalosti ale chybí spád, energie, odvaha škrtat. Určitě stojí za přečtení jako kronika temných roků církve v minulém století.
Knížka pro čtenářky v autorčině věku. Láska umi sejmout i ty, kteří si myslí, ze stojí nohama na zemi. Rozuzlení nečekejte, naději a pochopení ano.
Pomalejší začátek, druhá půlka s rychlým spádem a dostatkem prostoru pro vlastní úvahy, kdo je kdo.
Teda, to byl mix: Astrid Lindgrenová s Ondřejem Sekorou, Joanne Harrisová s Agathou Christie a mnoho dalších. Čtení, které člověka odvane někam do jiných sfér. A trochu ne/čekaná třešnička na závěr. Ideální na dovolenou.
Asi jako Tmavomodrý svět od Svěráků. Špatné to není, práce na tom určitě byla, ale šťávu jako ty skotské příběhy to prostě nemá.
Sonda do života takové obyčejné rodiny, kde se vlastně všichni snaží, ale někdy je to málo, někdy moc, někdy příliš. Každý by z té rutiny občas rád utekl, a až když uteče, zjistí, že se mu po ní vlastně stýská.
Moc hezky vypozorované vztahy, touhy, snahy, stereotypy i nuda. Je na nás, jak s tím vším umíme naložit. Zrcadlo nám Petra nastavila pěkně.
Asi pro jinou věkovou skupinu. Občasné tápání a nejistota jsou v určitém věku běžné, ale destruktivní vztahy a neustálá deprese mě naštěstí minuly. Autorka se možná vypsala ze svých pocitů, jen doufám, že to není obraz nastupující generace.
Strašidelná, tajemná, čte se jedním dechem. Ale nic pro ty, kteří si nechtějí připustit, ze jsou mezi nami čarodějnice ????
Další poodhalená část skotské historie na pozadí kriminální zápletky. Místy trochu neadekvátně emočně vypjaté, ale to se dá prominout.
Obyčejná knížka o obyčejných věcech. S hezkým poselstvím pro ty, kteří nejsou právě na výsluní. A o tom, ze všichni chceme mít lidi, ke kterým patříme.
Jeden citát:
“Možná do své rodiny nezapadám tak hladce jako vy do té své, jako řádka kolíčků do dokonale kulatých dírek. V naší rodině všechny kolíčky a dírky předtím patřily někam jinam a jsou všelijak vzpříčené a trochu naštorc... Ale něco jsem si uvědomil: Můj táta je sice blbec, ale je to můj blbec, a jedinej, kterýho mám.”
Není to lehké čtení, ale doporučuji velmi. Jiný svět, jiné zvyky, ale stejný chaos v zemi, když stojí v čele hnutí fanatici.