muf-rodrigo komentáře u knih

Naposloucháno v audioverzi, tentokrát s přednesem bratra, herce Miroslava Etzlera, což audioverzi knihy pomohlo, neboť hrubost hlasu zůstala zachována, ale plynulost a dikce je úplně někde jinde. Výborný tah. Zážitek kazilo jen duplicitní načtení kapitol knihy v Palmknihách a jejich spouštění od začátku.
Kniha navazuje na 1. díl, opět se seznamujeme s realitou Číny, potlačováním opozice, pozadím mezinárodní výstavy Expo, ale daleko víc zabrousíme i do pozadí zpravodajství Kavčích hor, provázaností s politikou, resp. tehdejším prezidentem Zemanem a vládou, nevyhýbáme se ani líčení soukromého života autora. Celá kniha působí více hrozivým dojmem než první díl. V prvním díle se jednalo spíše o problémy Číny, v druhém je ale stále více vidět expanze Číny a flagrantní porušování mezinárodního práva. Opět je zřejmé, že Tomáš Etzler je samorost, který si prožil svoje, a jeho okolí s ním, a že nejde pro přiléhavé označení daleko. Zajímal by mne připravovaný anglický překlad frází typu "proruská svině", kterými se to v knize hemží a kterými neváhá označit třeba Miloše Zemana nebo Jardu Tvrdíka.

3 11.03.2024

Taková jednohubka z prostředí pražské kriminálky. Naposlouchal jsem v audioverzi. Rozhovor novináře a kriminalisty odsýpá, ze všech stran a z pohledu všech zainteresovaných tak trochu nakoukneme do zákulisí vyšetřování, seznámíme se s řadou známých jmen. Pan Mareš je scénáristou vynikajícího seriálu Případů 1. oddělení, i na to dojde řeč. Stejně jako u novináře Etzlera a jeho knihy z Číny, jsem nabyl dojmu, že pan Mareš byl nepochybně vynikající kriminalista, ale taky svéráz a nebylo lehké s ním vyjít. Povídání rychle odsýpá, i díky mnoha příběhům z kriminalistické praxe, kterými je prokládáno. Občas mne sral pan Moravec, novinář, který se zřetelně ošíval, když si dovolil pan Mareš něco říci na adresu novinářů. Prakticky z rozhovoru vyplynulo, že novináři dělají vyšetřování spíš medvědí službu a jediný případ, kdy byli k užitku, bylo zavraždění pana Velíška, a to se mohli přetrhnout jen proto, že byl z jejich redakce.

7 11.03.2024

Jak jen jsem se k tomuto dílu mohl dostat až skoro v padesátce? Podle mne je to zásadní román 20. století, který dokázal na životě malé skupiny lidí zachytit ruské reálie lépe než kdejaký historik. Román jsem naposlouchal v úžasné interpretaci Martina Preisse, zpočátku s příliš zbrklým tempem, které jsem v záplavě všech těch jmen nestíhal, ale které záhy zvolnilo. Ta zoufalost lidí zmítaných dějinami, lidí různých charakterů, národa trpícího vnitřními zmatky, válkami, posléze zadupávajícího cokoliv progresivního a vymykajícího se, to vše na pozadí hlubokých citů a nezměrné přírody jako němého nedotčeného svědka všech hrůz a zmatku. Země, ta stěží jedoucí tramvaj, ze které je ale těžké vystoupit. Román protkaný myšlenkami a úvahami, metaforami. O tomto díle bylo napsáno mnohé a zajisté lépe, než jsem schopen vyjádřit sám. Velká poklona Borisi Pasternakovi, byl to skutečný hrdina, a je symptomatické a pro Rusko dodnes typické, jak s tímto velikánem slova jeho spolusoudruzi naložili. Uznání Janu Zábranovi, který dílo přeložil, aniž by dohlédl, zda vůbec někdy vyjde.

5 16.01.2024

Tuhle knihu jsem četl tak nadesetkrát. Ka přijíždí do Karsu zapadnutého v závějích sněhu a tam se začíná rozvíjet sled událostí, u nichž člověk od začátku tuší nedobré konce. V reáliích Turecka, spletitých politických a náboženských, lokálních i národních poměrech, je velmi těžké se vyznat, takže chvílemi jsem si připadal jak v nějakém Kafkově románu a otázka je, jestli jméno "Ka" nemělo tento pocit rovnou navodit. S hlavní postavou, která vlastně jen proplouvá událostmi Karsu a ve skutečnosti dělá jen všechno pro to, aby mohla být s Ípekou a odvézt si ji do Německa, jsem se nebyl schopen nějak ztotožnit. Děj je stavěný na trvalém napětí, člověk doslova cítí nebezpečí vycházející ze skrytých animozit. Některé pasáže jsou docela drastické a jiné zase odporně ubrečené či patetické, zajímavé jsou flashforwardy určitých událostí. Tak či tak vcelku chápu oceňovanost románu, který dokázal na malém prostoru zachytit mnoho aspektů života v téhle zemi, byť pro našince je jich půlka docela šílených. Tahle kniha se musí přečíst několikrát, pokud normální Evropan chce aspoň trochu proniknout do spleti vztahů v Karsu a pochopit jednotlivé motivace. Tak či tak čtení je dost obtížné, bez spádu a knihu jsem mnohokrát odložil.

14.01.2024

Moc pěkná knížka s hezkými kresbami a vtipnými říkankami Jiřího Žáčka.

15.11.2023

Opět naposloucháno v audioverzi v podání Ernesta Čekana a i když jsem po první knize myslel, že lepší přednes už být nemůže, může. Pan Čekan překonává sám sebe, každá postava jiná barva hlasu, úžasné. Co se týče knihy, skládá se prakticky celá z husitských výbojů do Slezska a naše parta se chvíli pospolu, chvíli roztříštěně těchto událostí účastní. Reynevan už není to naivní hloupoučké trdlo, větší prostor dostane Samson. Byl jsem spokojený a vrhnu se brzy na třetí knihu.

3 09.11.2023

Vesměs krátké povídky naposlouchány v audioverzi, ke které mám jedinou výtku - byla strašně tichá. Hned jsem si všimnul, že tohle už jsem někde musel číst nebo vidět, a vskutku, krátké lehké povídky mi hodně připomínaly Eduarda Martina nebo Bradburyho, případně i některé motivy byly jak z filmů (Surrogates, Gattaca), ale ono je těžké vymyslet něco originálního, všechno tu už vlastně bylo. Jinak jsem byl příjemně překvapen, příběhy, byť na malém prostoru, dokázaly zachytit myšlenku a pěkně odsýpaly. Paradoxně za nejslabší považuju povídku o důchodcích a pirátech, která vyhrála jakousi cenu a byla publikována i v časopise, z téhle povídky už čiší takový ten plytký akční brakový žánr, který jsem sice kdysi v mládí žral (Harry Harrison), ve kterém se posléze František Kotleta našel, protože pochopil, že tohle tu části čtenářů chybí. Ten příběh je ale už pro mne nudný, nemá žádný přesah, hloubku, je to jen krev, gore popisy, drsňáctví, akci, zbraně a sex. Proti jiným knihám, které bych musel hodnotit jako odpad (v rámci brakového žánru nicméně vcelku ucházející), tahle knížka, právě proto, že se vesměs vymyká autorově stylu, má u mne slušné průměrné hodnocení.

2 13.09.2023

Naposlouchán v audioverzi ve fenomenálním podání Ernesta Čekana. Od Sapkowského jsem ještě nic nečetl jo, vím, že napsal Zaklínače, ale fantasy mne nebere. Tohle ale bylo přeci jen trochu něco jiného. Děj posazený do husitské doby na pomezí Broumovska a Kladska, takže při zmínkách o městech, hradech, lesích, jsem prostě musel vzít mapu a hle, vskutku tam ta města, hrady, lesy byly. Když se zmiňovaly reálie - zbraně, části oděvů, církevní terminologie, musel jsem dohledávat, a že jich v knížce je, překladatel se asi taky zapotil. Hlavní postava příběhu, Reynevan, nebyl až tak zajímavý, skoro bych řekl, že mě tím "Adéla Adéla" a neomylnou schopností padat do průserů nudil (vlastně spíš pěkně sral). O to zajímavější byl Šarlej, Samson, všechno kolem. Myslím, že reálie měl autor docela zmáknuté, i když to občas trochu přeháněl s těmi encyklopedickými jmennými výčty, atmosféra doby byla všeprostupující, čtenář se seznámil s místy, jmény, historií. Jak moc se autor držel reality nejsem schopen posoudit, od toho máme jiné autory, tohle je prostě dobrodružný román. Zpočátku to dokonce vypadalo, že magie a nadpřirozeno bude jen takový leitmotiv, druhé potenciální vysvětlení toho, co se dělo, a co mohlo být pouhou špatnou interpretací reality, ale to dlouho nevydrželo, což vlastně byla škoda, ale po myšlenkovém přeladění jsem to prostě přijal. Daleko více jsem si ale užíval tu druhou, realističtější část příběhu prošpikovanou politikou a náboženstvím, krví a násilím, byť některé zvraty byly snad až příliš nepravděpodobné. Nevysvětlené latinské citáty mi nevadily, většinu z nich jsem si i se svými základními znalostmi latiny byl schopen přeložit, zbytek dohledat, a je tam i pár zajímavých myšlenek hodných zapamatování.

6 10.09.2023

Naposloucháno v audioverzi namluvené samotným autorem. Hned po pár odstavcích je jasné, že Tomáš Etzler je odvážný a grobiánský samorost a vůbec, ale vůbec s ním nemůže být jednoduché žít či pracovat, na druhou stranu svojí urputností, drzostí, až riskováním došel tam, kam nikdo jiný. A taky dělá chyby a nebojí se to říct. Příběhy vyprávěné v knize asi dobře reflektují čínskou realitu a vývoj čínské společnosti za zhruba 10 let. Taky se čtenář seznámí se zákulisím novinářské práce. Obojí je velmi zajímavé a vzhledem k neustálým konfliktům s čínským "gestapem", jak nazývá všudypřítomné policajty a tajné, se opravdu ani chvíli nenudíte. Co je ale skutečnou přidanou hodnotou, je popis prostředí a života lidí mimo velká města. Ta neutěšenost, děsná chudoba a přitom neuvěřitelná laskavost až naivita běžných lidí, totální zkorumpovanost systému, kdy místní papaláši jsou vlastně místními mafiány přicuclými na cecíku státních financí... Opravdu výborná kniha, další must have v knihovně i v papíru, protože tohle je dobré znát a šířit, hlavně až zaslechneme, že se tu máme špatně. Ne, fakt nemáme. Stěžujeme si, že nemůžeme jet na dovolenou, tam jsou lidi, kteří umírají a nemají na léčbu. Co se týče audioverze, pan Etzler neumí moc mluvit, natož pak namluvit audioknihu, zpočátku jsem opravdu trpěl, jak těžkopádně (ne)intonoval, ale pak mi ten jeho neotesaný neumělý styl projevu přestal vadit a k celému šílenému příběhu jeho života se vlastně i hodil. Zachytil jsem tam takový náznak možného pokračování, tak doufám, že autor ještě má nějaké karty v rukávu ...

5 29.06.2023

Knihu jsem vlastně naposlouchal v audioverzi a popravdě to bylo místy tak hrozný poslouchání, že jsem si musel dát pauzu, abych to rozdýchal. Autor se netají tím, že čerpal z mnoha zdrojů, seznamuje velmi podrobně se situací v SSSR a Německu od 20. let minulého století, popisuje paralelní politické situace, dává je do souvislostí. Dává nahlédnout, že stalinismus a nacismus byly ve svém důsledku stejně ničivé, každý trochu jinak. Autor disponuje velmi přesnými čísly, která znějí velmi hrozivě, neboť fakt, že oběti jsou počítány na "kusy", indikuje, že se nejedná o odhady, ale skutečné minimální evidované počty. A ty jsou naprosto šílené. Jednu hvězdu dávám dolů kvůli určité repetitivnosti, kdy celé dlouhé části obsahují jen čísla a čísla, doplněná konkrétními příběhy, pro velmi slušný přehled stačí přečíst jen shrnutí. Mávání čísly je nepochybně účelové, ale po čase se z toho začala stávat šílená, ale vlastně nudná statistika, a u té letargie z čísel si člověk časem uvědomí, jak otupěl, že se přeci jednalo o statisíce lidských zmařených životů, převážně úplně obyčejných lidí a osudů! Každý by si měl přečít o hrůzách začátku minulého století, o tom, co k nim vedlo, aby jsme se jim pokusili vyhnout. Anebo možná je přemnožený lidský druh odsouzen masové vyvražďování opakovat? V každém případě po přečtení se vůbec nedivím animozitám Polska a Ruska, Ruska a Ukrajiny. Tyhle země mají miliony důvodů Rusko nesnášet.

3 15.04.2023

Vyslechnuto v audioverzi v podání Miloslava Mejzlíka, který nasadil docela slušné tempo, takže celý děj jakoby probíhal v určitém chvatu, a trochu starší slizský hlas herce mu dával ten správný nádech. Příběh byl zajímavý, smyslný, ale ne vulgární, hlavní postava nejednoznačná, stejně jako samotná Lolita Dolores Lo Nymfička. Příběh je nekončícím proudem myšlenek, intrik, sobectví a především spalující touhy, jako by nic jiného ani neexistovalo a vše se jí muselo podřídit. Kontrast zdánlivého stárnutí se zdánlivým mládím. Chvílemi jsem uvažoval, kdo vlastně využívá koho a připadlo mi, že vlastně všichni všechny, každý jiným způsobem. Děj běžel jako o závod, vyprávění bylo lehké, plné nadsázky, sarkasmu a neomšelých popisů dějů, věcí, činností, lidí, krajiny, města, čehož bylo nepochybně dosaženo i díky překladu - některé výrazy jsem v podobném kontextu snad ani ještě neslyšel, leckteré pasáže by mohly být výukovým materiálem v hodinách češtiny. Film jsem popravdě neviděl a nějak si nedokážu představit, jak by se tohle mohlo zfilmovat, aby se neztratilo to hlavní, na čem celý děj stojí, tedy to nevyřčené, pouze procítěné. Zajímavá kniha.

6 10.03.2023

Ten počet stran je tak odstrašující, že jsem se ke knize dostal až ve svých 47 letech. A vlastně ne ke knize, nýbrž audioknize, poslechl jsem si ukázky ze dvou dostupných verzí a rozhodl se koupit v akci dražší verzi z audiotéky namluvenou Lukášem Hlavicou, a věru, Lukáš Hlavica byla dobrá volba. Tempo četby je optimální, dokáže výborně intonovat, měnit hlas i dikci, pouze v jediném případě jsem si všiml "střihu" způsobeného postprocesingem. Vyprávěný příběh je epický, seznamuje nás přes postavu Sinuheta, egyptského lékaře, člověka ani dobrého, ani zlého, člověka uvěřitelného, s životem v Egyptě, ale i Sýrii a dalších částech světa, kam zavítal, líčí mocenské hry i vnitřní pochody jedince vrhnutého do víru dějin, postoje ostatních zúčastněných. Častokrát jsem se přistihl, jak nad některými myšlenkami přemýšlím, často jsem otevíral mapu a hledal města a říše, o kterých se v knize psalo, tu knihu jsem nečetl, tu jsem žil, a věru, že v ní moc veselého nebylo, spíše spousta marnosti nad člověkem a jeho činy. Kniha je psaná vzletným jazykem, ale bez zbytečných pasáží, když se rozpovídá, má to důvod, jediné, co mne občas trochu vadilo, bylo nekonečné kňourání a blábolení sluhy Kaptaha, nicméně ani to nebylo bezúčelné, neboť v něm bylo zachyceno myšlení člověka vychytralého, výřečného a tudíž za jakékoliv doby či panovníka úspěšného. Děj se nijak zvlášť nevlekl, a když už se tak stalo, záhy přišla změna a další zápletka. Rozhodně nelituji investovaných peněz a času. Pokud si však někdo myslí, že ušetří čtení knihy a shlédne velkofilm z roku 1954, ať na to zapomene, v něm je jen malý zlomek celkového děje, a to navíc ten nejméně důležitý. Tahle kniha by si zasloužila zfilmování ve stylu Říma.

6 05.02.2023

Jako první jsem četl Sapienta, který mi proti Homo Deovi připadnul velmi na vodě. Homo Deus mi připadá méně subjektivní, je zajímavější, byť se hodně opakuje, to nicméně není bezúčelné, neboť tak je možné číst i jednotlivé kapitoly zvlášť, bez znalosti kapitoly předchozí a zároveň autor naznačuje, na jakou myšlenku navazuje. Je vidět, že autor je doslova posedlý genetickým inženýrstvím, A.I. a pokročilými technologiemi, nahrazením člověka stroji. Realističtější obraz s propojením na dějiny a sociologii však dávají spíše eseje a knihy Timothyho Snydera.

4 04.01.2023

Zajímavá kniha esejí, z nichž některé opravdu stojí za zamyšlení. Dobře doplňuje knihy předchozí.

1 04.01.2023

Píše se rok 2022 a vize knihy se zhmotňují, Ukrajina bojuje za svobodu a jen (pozdní, ale aspoň nějaká) cílevědomá snaha Západu a nezdolnost obránců stojí v cestě jejímu porobení. Zásadní knížka pro ty, kteří potřebují pochopit historické pozadí událostí, které se dějí nyní. A ještě důležitější pro ty, kteří nám tu deklamují o míru, o svobodě a při tom mávají ruskými vlajkami a velebí Putina. Ale ti by to asi nepobrali. Kniha je velmi srozumitelná (naposlouchal jsem si ji v audioverzi), věcně shrnuje fakta, dává je do širších souvislostí, a člověk jen žasne, jaká stvůra to na východ od Ukrajiny vyrostla, co ji živí a koho hodlá pozřít. Je hrozivé, jak snadné je zmanipulovat masu, veřejné mínění, politiky. Některé pasáže jsem si pouštěl vícekrát. Povinná četba žáků středních škol, úžasný podklad k diskusi. A knihu chci v papíru, budu si tam hodně podtrhávat.

10 21.11.2022

Zatím jsem si knihu prohlédnul v knihkupectví. Je opravdu, ale opravdu objemná, nejen velikostí, ale informacemi. Ani zdaleka to není jen obrázková kniha, tahle to bere všechno od píky. Chronologicky (od vzniku Země) prezentuje autorovy kresby i malby s podrobnou genezí každé z nich, popisuje, co na nich je zobrazeno, jak vznikaly, k čemu sloužily, často jsou doplněny ukázkami různých verzí, když se z nějakých důvodů přepracovávaly, upozorňuje i na chyby v nich. A nejen to, podrobně seznamuje čtenáře s dobou, kterou mají znázorňovat. Kniha je doslova nabušená informacemi a ilustracemi, a to je jen první díl (o pravěku)! Samozřejmě Zdeněk Burian, to je moje mládí, doba, kdy nebyl internet, bombastické bijáky a triky, vyrůstal jsem na Cestě do pravěku a Knize o pravěku. Nepochybuji ani vteřinu, že si knížku budu přát na vánoce, a když se nenaježí, naježím si ji sám. Je to kniha, která v knihovně má místo.

8 27.10.2022

Před pár dny jsem začal číst, ale nedá mi to, výborná kniha. Nemám rád rozvláčné telenovely typu Jiráska, kde člověk zoufale hledá uvozovky a skáče po nich, protože když vynechá půlku knihy, nic se vlastně nestane, ale aspoň těch deset svazků někdy dočte. Vyhovuje mi hutná informace, text plný myšlenek, tak hutný, že ztráta pozornosti znamená návrat o odstavec zpět, nepozorné přečtení věty ztrátu smyslu spojenou s opakovaným jeho hledáním a vynechání věty ztrátu zajímavé myšlenky. Právě takovou knihou je Encyklopedie ruské duše. Těžká na čtení a soustředění, každá věta má smysl, sama o sobě nebo v kontextu okolních, pokud ho nevidím, musím si to zopakovat, obsah se musí stravovat pomalu, každá kapitola je plná zajímavých myšlenek, postřehů, některé nepochopitelné, některé nejspíš pochopím až při třetím čtení nebo pátém stakanu vodky. Zvláště zajímavá je četba v kontextu s událostmi provázanými s Ruskem. Nyní, v době konfliktu s Ukrajinou, když člověk sleduje postoj ruského lidu a vyjadřování ruských představitelů, to ohnuté myšlení považující vše (zatím) neruské za nacionalistické (nebo nacistické, pro Rusa jedno a totéž), co je třeba zničit, a (zatím) neporobené obyvatelstvo za "zmatené" Rusy, co je potřeba převychovat... Tahle kniha nevysvětluje, spíše naznačuje skrz příběhy, eseje a drobná povzdechnutí, a čtenáři, neRusovi, po nemalé námaze začínají do sebe věci zapadat, začíná chápat ... že vlastně není nikdy schopen ruskou duši pochopit, i když chápe, co chtěl autor vyjádřit, musel by totiž pár staletí, tam a v těch podmínkách, prožít.

Vše už tu bylo mnohokrát napsáno, nebudu se opakovat. Tohle mnohovrstevnaté dílo s mnoha skrytými významy, paralelami, psané zajímavě různorodým, ale velmi střídmým, cílevědomým, epickým jazykem, pro mne v tištěné verzi bylo trochu neuchopitelné. Zakoupil jsem si tedy na Audiotéce audioverzi z roku 2021 založenou na překladu Aleny Morávkové, a to byla vážně pecka. Špičkové herecké, pardon, hlasové, obsazení, výprava, ruchy, prostě divadelní představení bez divadla. Nejlepší audiokniha, co jsem dosud vyslechl. Díky tomuto zpracování jsem knihu vyslechl jedním dechem a jsem si jistý, že si to minimálně ještě jednou zopakuji, neboť těch myšlenek a náznaků tam bylo na jeden poslech přespříliš. Fantasticky nicméně vypadá i nové vydání od Rybka Publishers, to je taky špička, možná nevydržím a půjdu i do toho, už jen to mít v knihovně.

12 05.06.2022

Detektivky moc nečtu, ale potřeboval jsem něco nenáročného do ucha při práci, tak jsem si sehnal tuhle knížku v audioverzi, načtenou Kristýnou Kociánovou. K audioknize: K. Kociánová má velmi příjemný hlas, dokáže velmi kvalitně měnit intonaci a barvu hlasu u přímé řeči, celkově je kniha výborně namluvená, jen mi vadily dvě věci – u vyprávěných částí na konci téměř každé věty jakoby vzdychla, ženským to asi připadne jako víc procítěné, ale u tohoto provzdychávání knihou jsem fakt trpěl. A pak v některých pasážích u přímé řeči bych asi zvolil vzhledem k situaci jiný tón, ale to se mi to kecá, když jsem žádnou knihu nenamluvil, že jo. Samotná detektivka je příjemné čtení, začátek s lehkým rozjezdem, seznamování se s obyvateli obce (je třeba si trochu pamatovat postavy, kterých není úplně málo a zpočátku není úplně zřejmý jejich vzájemný vztah), až jsem se lekl, že to bude nějaká červená knihovna (asi kvůli těm podrobným popisům okolí a "přivzdychávání"), ale pak se děj rozvinul, začal se komplikovat, rozběhly se vedlejší příběhové linie, a zhruba v polovině, když začalo vyšetřování, jsem měl hlavu plnou indicií a dumal, kdo a proč ... měl jsem jednu takovou hezkou myšlenku, která by byla peckovní, styl vyprávění ji ze začátku nezavrhoval, ale později mi bylo jasné, že jsem vedle. No a nakonec už měl děj opravdu spád a rozuzlení a pachatele/lku jsem fakt neodhadl, možná i proto, že řada zásadních informací přišla až v závěru. Knížka se mi líbila, trochu mi připadlo, že je spíš pro ženské, ale oceňuji autentičnost a realističnost, lidé v Hůrce se chovali opravdu jako lidé v jakési malé zapomenuté osadě kdesi na hranicích, detektivové byli normální lidé, žádní nezničitelní nechybující nadsamci jako třeba v detektivkách Tima Weavera.

7 26.05.2022

Ačkoli mi kniha leží v knihovně, vyslechl jsem ji nakonec v audioverzi v podání Luboše Ondráčka (a musím tuto verzi doporučit, je skutečně výborně načtená). Kniha je dobře strukturovaná, vypráví plynule příběh člověka, zastavuje se u zásadních mezníků společnosti. Ne, že by mi přinesla nějaké velký objem nových vědomostí, člověk s gymplem, co sleduje dění a čte, by měl mít dostatečné znalosti odpovídající obsahu knihy. Ale kniha nabízí myšlenky a souvislost, nad kterými se stojí za to zamyslet, rozkračuje se na pomezí psychologie, sociologie, historie a dalších spřízněných oborů, s jejichž pomocí se snaží objasnit vývoj společnosti a jho základní milníky. Ale abych zase moc nechválil, vadila mi míra zjednodušení a také fakt, že až na jednu, dvě výjimky všechny informace podával autor jako jasná fakta, i když, jak se domnívám, značná část z nich byla spíš pouhou hypotézou. Dokážu si představit, že to bylo z důvodu přehlednosti a plynulosti a nejspíš i snadnějšího stavění myšlenkových konstrukcí, zabředávání do odborných polemik by příběh rozbilo, ale v mých očích to zařadilo knihu vyloženě do populární četby. Pasáže, kde se autor pouští na tenký led a někdy opravdu hodně fantazíruje, jsou více či méně zřetelné. Proto jsem byl na rozpacích z hodnocení - jako beletrie je to za 5*, jako odborná literatura ignorující základní vědecká pravidla za 2*, tudíž zvolil jsem kompromis. Jak jsem zaznamenal v éteru po vydání knihy, přílišné zjednodušování, zkratkovitost a neověřené domněnky vydávané za fakta vyústily v řadu odborných polemik, které se chystám pročíst. Některé kritiky jsou dosti rozsáhlé a argumentují výzkumy, které jsou v kontrastu s uváděným nebo neodpovídají některým závěrům, případně pohled na věc nestavějí tak jednoznačně. Není divu - Harari má řadu tvrzení za základní premisy, na nich vystavěl logické kontrukce ... které by se mu ale sesypaly jako domek z karet, kdyby některá z cihliček do stavby neseděla, a proto mi připadlo, že si je občas tak trochu upravuje či domýšlí. Tak či onak, není divu, že kniha je tak populární, snaží se věci líčit srozumitelně, v logickém sledu, podává čtivou formou základní přehled o vývoji lidstva a hlavních momentech, který ten vývoj ovlivnily. Aniž by nabízela nějaké názorové alternativy, staví logické konstrukce, dává věci do souvislostí, zároveň uvádí řadu jednoduchých příkladů, nezřídka vtipných. Tato kniha by měla být základní povinnou četbou studentů základních a středních škol, ale především jako základ k debatě a polemice, nikoli jako faktografie. Určitě si ji nechám v knihovně.

10 07.05.2022