MrsFantasia komentáře u knih

Změna. Když jsem šla do tohohle dílu, už jsem skoro zoufala. Ale já prostě musela vědět, jak to všechno dopadne. A zásadní rozdíl od předchozích knih byl ten, že se tady náznakem dalo poznat něco jako styl psaní. Už jsem to skoro nepovažovala za možnou věc.
Navíc má autorka skvěle promyšlený příběh. To, co se za poslední dvě knihy zdálo jako náhoda, se nakonec ukázalo jako geniálně vypracovaný plán. Škoda, že spouta lidí se k bombastickému rozuzlení vlastně ani nedostala.
Na konci se stalo něco neuvěřitelného. Poslední kapitoly mi bylo vlastně jedno, že to vůbec nemá úroveň. Děk byl natolik strhující, že nějaké ty drobnosti jsem s radostí přehlédla.
Postava hlavní záporačky je dokonale vytvořená, sežrala jsem jí všechno do posledního písmenka. A ta šlechtická pýcha mě dostávala do kolem. Výtečná přímá řec, která je dle mého nejsilnější stránkou autorky.
Moc se mi líbí nerozhodnost Eleny mezi Damonem a Stefanem. Když člověk vidí tak nedhérné exempláře vedle sebe, tak se prostě nemůže rozhodnout ihned.
Opět musím ocenit Damona. Je to moje neoblíběnější postava, snad proto, že narozdíl od oostatních postav nejsou jeho pocity odhalovány tak polopaticky. takže člověk musí přemýšlet, co tím či oným dialogem myslel.
Alarick je tady dobrý, fascinuje mě ta jeho naivita a dospělost v jednom.
Celkově je to asi nejlepší díl z první čtveřice, hlavně konec stál za to.

4 13.10.2011

O něco lepší než předchozí kniha, děj se tu nádherně rozjíždí, ale styl psaní opět stojí za houby.
Mos se mi líbí, že je tu o něco víc zlejší bráška, protože Damon je narozdíl od Stefana vyrovnaný a záživný. Jemu člověk snad ani to zabíjení nemůže vyčítat, on je prostě tak krásně bezcitný, až si člověk říká, co se pod tou jeho skořápkou děje doopravdy. Tajemnost z něj úplně čiší!
Nejvíce musím však ocenit scénu na slavnosti. Rozhovor Eleny a Damona je totiž dokonalý. Možná jsem si opravdu zasedla na Damona, ale jeho dialogy sjou prostě to nejlepší, co kniha nabízí. Myslím, že i autorka si tohoto jedince oblíbila. U něho totiž člověk cítí, že vlastně neví, co je zač. Prostě je to velmi komplikovaná osobnost a dovolím si tvrdit, že je možná nejlépe utvořenou postavou celé knihy.
Konec se zajímavě zapletl, hlavně poslední dvě, tři kapitolky jsem ani nedýchala.

4 13.10.2011

Námět velmi dobrý, postavy až na hlavního hrdinu velmi plasticky vystavěné, prostředí nádherné, přímá řeč jiskřivá. Ovšem to vše uzemnil naprosto nulový styl psaní, který je opravdu šílený. Možná jsem moc zhíčkaný čtenář, ale dkyž už se autor pustí do er formy, tak musí mít květnatý styl psaní a musí to umět!
Elena se mi v zásadě líbí. Je zajímavá, odhodlaná, a skoro vůbec mi nevadilo, že se chvilkama chová jako káča. Zato Stefan je na zabití. Situace popisované z jeho pohledu byli nudné, nezáživné a velmi, velmi unavující. Jeho neustálé výčitky a opakování frází mě nutilo bušit hlavou do zdi. Jediné,co za něco stálo, byly flashbcky (Mimochodem velmi dobře vymyšlené).
Matt je správný americký ňouma, ale stejně jsem si ho zamilovala. I přes do očí bijící obyčejnost má něco do sebe.
Na první pohled jsem si zamilovala Bonnie a Meredith. Dá se říct, že jsou úžasné protiklady. V prvním díle se mi strešně líbila Meredithina tajemnost. Ta holka má prostě něco do sebe. Bonnie je naopak otevřená a její dětská naivita je nádherně popsaná.
A zlý bráška Damon, i když v první knize velmi málo zmiňovaný, si i tady dokáže získat náležitou pozornost!
Pro ty, co mají rádi dobré upíří nápady a nejsou nároční čtenáři je to rozhodně skvělá četba!

2 13.10.2011

Znovu jsem oprášila tuto knihu a znovu mě chytil vzdálený a přesto tak blízký svět Harryho Pottera...

Při tomto čtení jsem si více všímala drobností, těch vychytávek, které paní Rowlingová využívá. Zaujalo mě, že už v první kapitole je zmíněn Sirius a jeho létající motorka, Brumbálův zatemňovač, meteority. Drahá kapitola nabízí mluvení s hady, atd.

Zřejmě nikdy mě nepřestanou fascinovat tři charaktery téhle knihy. Brumbál, profesorka McGonagallová a Snape. Krásná je například Brumbálova zmínka o tom, že se Snape nikdy nevyrovnal s tím, že mu James zachránil život a proto teď tak usilovně chrání Harryho. Zajímalo by mě, jak to v době psaní této scény vnímala Rowlingová. Pokud znala snapeův příběh, a já věřím, že znala, muselo pro ni být neuvěřitelně těžké nenapsat čistou pravdu se vším všudy. Důkaz, že v té době už měla promyšlený celý děj je pro mně scéna u zrcadla z Erisedu. Když totiž Brumbál Harrymu tvrdí, že v něm vidí ponožky, tak je člověku, co přečetl sedmý díl jasné, že ve skutečnosti vidí relikvie. Ale ty jsou ve správné chvíli zmíněny až v posledním díle.

To ukazuje pro mě velmi cennou autorčinu trpělivost a schopností neukázat hned všechny trunfy. Nic neprozrazuje dříve, než je to nezbytně nutné a přesto celou sérií rozhazuje drobné nitky, které pak vedou k jedinému cíli.

V tom samém rozhovoru je také nepřímá zmínka o věštbě. Celá je však opět odhalena až o několik set stran dále. Já osobně jsem nenašla moc autorů, kteří by měli tuto schopnost jemně prozrazovat.

I přes zdánlivou genialitu díla se najdou chyby. Úsměvný je například tento odstavec v šesté kapitole: ...Pronesla to jakásy baculatá žena, která mluvila se čtyřmi chlapci. Všichni měli ohnivě rudé vlasy a všichni před sebou tlačili stejný kufr jako Harry - a každý z nich si sebou vezl sovu. ...
Přitom o pár stran dále si Ron stěžuje, že nemá svou sovu, ale krysu po Percym. Právě tenhle detail poukazuje na to, že Ron zřejmě nebyl v příběhu od začátku a byl tak dosazen jako kluk, co Harryho zasvětí.

Vtipný je Nevillův Trevor, který je prohazován knihou, ale v dalších dílech (opravte mě pokud se pletu), se už nevyskytuje.

i přes pár chybek jsem se znovu s chutí začetla do tohohle velmi propracovaného díla.

Sestra je silně věřící, takže když mě, člověku s poměrně laksním přístupem k náboženství, nacpala tuhle knihu, tak jsem jenom protočila oči a rozhodla jsem si ji přečíst jen aby se neurazila.
Jenže po pár stránkách mě chytila a nepustila. Musela jsem ji číst postupně, protože autor nás doslova zasypává fakty, ale i přes množství informací se to čte samo.
Je to psané fornou rozhovorů, takže čtenář nejenže sleduje to, jak jsou rozmetány veškeré námitky proti evangeliím a Ježíšovi, ale můžeme si zde přečíst i bezprostřední reakce jak Strobela, tak proti diskutujícího.
Všem, kteří mají otázky tohohle typu knížku vřele doporučuji.

3 30.08.2011

První díl série a pro mě jednoznačně nejlepší. Clio je tak krásně naivně chormá, její průšvihy jsem hltala jako pominutá. Pokaždé, když si vymyslela nějaký plán, tak jsem spolu s polovinou postav v knize trnula. Žuch a Buch byli geniální. XD
Merrick mi byl velmi sympatický, měl to v hlavě hezky srovnané, i když doma bych ho mít rozhodně nechtěla.
Velmi čtivá četba.

30.08.2011

Odjakživa se mi v knížkách líbili silné hrdinky, a to tahle kniha splňuje. Možná, že Sofia je ještě naivní dítě, které je chvílemi spíš hloupé, ale je odvážná.
Vtipné situace navíc trošku odlehčovaly silnou romantickou atmosféru, kterou u některých autorek opravdu nemusím....
Tobin je přesně ten typ arogantních šlechticů na zabití, přesto se proti předchozím dílům, kde je vedlejší postavou, trochu umírnil. Možná za to může narůstajíí věk. :D
Jedna z mých oblíbených knih.

1 30.08.2011

Jedna z mých nejoblíbenjěších knih, četla jsem ji snad pětkrát a pořád se mi moc líbí. Doporučuji všem milovníkům historických romancí.

29.08.2011

Před tím, než jsem sáhla po knize, jsem měla spoustu nechtěných informací od kamarádky, ale stejně sjem si ji neskutečně užila. Je to těžké hodnotit, ale tenhle díl se mi asi líbil ze všech nejvíc.
Celou kapitolu, kde byly Snapeovi vzpomínky, jsem probrečela. Byl to pro mě jeden z nejemotivnějších okamžiků celé série, střídavě jsem lapala po dechu a znovu se krčila v koutku. Za celý svůj život nenašel opravdové štěstí... A taky mě to utvrdilo v tom, že Snape není jen zrádce a že jsem mu svou důvěru od prvního dílu svěřovala oprávněně.
Je krásné vidět, že postavy se opravdu vyvíjí. Harry už není jenom klučina, který byl poprvé v něčem dobrý, dokonce i Dudley a teta Petunie projeví střípek náklonosti k Harrymu. Tu scénu jsem velmi ocenila.
SPOILERY:
Smrt P. mě sice zasáhla, ale nebylo to nic proti smrti F. Tam jsem jenom stihla zalapat po dechu a najednou to bylo pryč. Člověk si ani neměl šanci pobrečet, jak to tam uhánělo. Tonksové mi bylo velmi líto, přece jen představa, že Teddy nebude mít rodiče.
Měla jsem problémy u rozhovoru s Brumbálem, nějak mi to nešlo pochopit. Ale napodruhé už to docela šlo.

Celá série byla úžasná a tahle kniha, byť z trošku jiného soudku, byla velmi krásným zakončením.

9 29.08.2011

Nemůžu si pomoct, ale tahle kniha se mi líbí téměř nejvíc z celé série. Šasta, Brí, Hwin a Aravis jsou úžasné postavy. Kalomer je krásně vytvořená země, chvílemi jsem měla pocit, jako kdyby opravdu existovala.
Příběh byl o něco uvěřitelnější, než ty předchozí, cítila jsem tam větší punc opravdovosti.

1 29.08.2011

Velmi hezká kniha, přesně můj šálek čaje. Navíc, co si budeme povídat, hlavní hrdina je prostě tak krásně paličatej, až to není možné. :D

3 28.08.2011

V téhle knize už je hrdinka záživnjěší než v Tanci větru. Má, alespoň pro mě, záživnější příběh a i když konec byl opět trošku uspěchaný, tak kniha je celkově zajímavá a krásně vytvořená.

28.08.2011

Jediné, co mě na téhle knize vadilo, byl podle mě uspěchaný konec. Prakticky všechno se událo v posledních pár kapitolách.
Hrdinka byla pro mě lehce nazáživná, ale postupně se trošku vybarvovala. Je z knih, které bych si znovu přečetla, ale žádné terno to nebylo.

1 28.08.2011

Tuhle knížku milovala moje sestra a snažila se mi ji strašně dlouho nacpat k přečtení. A já se už k principu bránila. A pak jsem si ji jednou za bouřky vytáhla a začetla jsem se do toho kouzelného příběhu. Od toho večera ji mám přečtenou nespočetkrát, několikrát dokonce i nahlas.
Člověka vždycky tak nějak sesadí zpátky na zem a ukáže mu, co je momentálně důležité a správné. Jsem si jisá, že ji jednou podstrčím i svým dětem.

5 28.08.2011