Mosula komentáře u knih

Protože jsem se u Historek z tinderu královsky bavila, nemohla jsem se vydání Svatebních historek dočkat. Kniha byla bohužel těžkým zklamáním. Spoustu historek jsem slyšela v Lucčiných stand-upech a to, co dobře fungovalo na jevišti, vyznívá v knižní podobě spíš trapně. Trapnost je ostatně nejintenzivnější pocit, který jsem během čtení měla. Škoda, Lucku mám ráda.

2 12.10.2023

Přes 300 stran se dá shrnout do několika jednoduchých pravidel: dostatečně spěte, jezte zdravě, cvičte a pěstujte dobré vztahy. Zbytek textu je rozvleklá motivační vata.

29.09.2023

Krátká knížka na ukrácení deštivého odpoledne. Nemyslím si, že přečtení knihy někomu pomůžete být lepším instagramerem, nebo se dozví nějaké super tajné triky, ale přečtení knihy asi nebyla úplná ztráta času. Oceňuju, že se ve výběru objevily profily s různým obsahem.

28.09.2023

Knížka je velmi čtivá a autorce se dobře daří vykreslit těžký život afgánských žen a pokřivené islámské právo smíšené s místními kmenovými zvyky. Člověk se při čtení neubrání ateistickým myšlenkám: "Kdyby Bůh existoval, tolik zla a utrpení by přece nemohl nikdy dopustit." Poselství knihy bohužel autorka naprosto zabila tím sladkobolným těžko uvěřitelným happyendem.

11.08.2023

Výborná kniha. Surový příběh, krásný jazyk. Ta pachuť nespravedlnosti ve mně asi ještě nějakou chvíli zůstane.

2 09.08.2023

Backmana zcela nekriticky zbožňuju a málokdo mě dokáže tak dojmout. Čti to s kapesníčkem je moje motto u všech jeho knih a ani Vítězové nebyli výjimkou.
Jedná se o velmi důstojné zakončení celé mědvědínské série, přesto mám ke knize pár výtek. Kniha by potřebovala zkrátit, některé pasáže byly zbytečně dlouhé a nic nového do příběhu nepřinášely. Na další výtku si vypůjčím slova klasika: "Člověče, vy tam máte postav jak na orloji!" Těch postav bylo tolik, že bylo těžké se v nich orientovat. V závěru mi přišlo, že už Backman příliš tlačí na pilu. Prostě z vás ty slzy dostanu, i když nechcete, což nevím, jestli má spisovatel jeho kvalit zapotřebí.

7 27.07.2023

Přišlo mi to trochu jako sbírka sebepečujících článků z časopisu Žena a život. Nicméně byla jsem nadšená z grafického zpracování a věřím, že pro někoho knížka může být přínosem.

1 23.07.2023

Pouť do Santiaga a vztah dvou lidí odhalený až na dřeň. Obdivuju je, že dokázali jít s kůží na trh a nedělali se lepšími než jsou. Michal je mnohem lepší spisovatel než Adéla, ale na pouť bych s ním narozdíl od ní nikdy nešla. Jinak je to takové neurazí, nenadchne, knihu posílám dál.

19.07.2023

Knížka je hezky zpracovaná a je k ní dobrá audionahrávka. Vhodné pro hodně pokročilé začátečníky.

18.07.2023

Výborná kniha, po jejím přečtení jsem měla psychedelické sny a nebyla jsem si stejně jako v knize jistá, co je sen a co skutečnost. Zarezonovalo to ve mně hodně.
Váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, protože místy byla kniha zdlouhavá a bylo v ní příliš odboček. Za to ohromující finále si ale Anna těch pět hvězd zaslouží.

5 16.07.2023

Velmi užitečná kniha pro začínající dálkové chodce, její přečtení jim může ušetřit nejednu nepříjemnost. Pro zkušené trekaře to zas tak smysl nemá, na většinu věcí už bez tak přišli sami a Christine není moc zábavná vypravěčka.

Pár těch kilometrů už v nohách taky mám a s Christine nesouhlasím v těchto věcech: 1. Peří a vlna jsou vždy lepší než syntetika. 2. Puchýře zásadně propichovat. Lépe se hojí. (Vyzkoušeno za vás)

18.06.2023

Informace v knížce působí trochu zastarale a pro člověka, který se aspoň trochu zajímá o zdravý životní styl, je její čtení ztrátou času.

03.06.2023

Překvapivě dobrá kniha! Nenásilnou formou nutí k zamyšlení a ukazuje cestu, jak najít sám sebe a pracovat se svými traumaty. Knížka může člověka hodně posunout, pokud se posunout chce.

Závěrečná zpověď autora je velmi silná.

3 16.05.2023

Rozhodně knihu nedoporučuju číst v kuse, jinak začněte autorovi ty deprese skoro přát a nejspíš ji odložíte, protože se ty myšlenky dost opakují a nic světoborného se stejně nedozvíte.

Asi je ideální ji k případě případě potřeby otevřít na náhodné stránce, tu si přečíst a pak knížku zase na pár dní nechat zavřenou.

Myslím, že to může dobře fungovat pro lidi, kteří sami trpí depresí, jako takové uvědomění toho, že se v těch pocitech neutápí sami. Pro mě ta knížka není a posílám ji dál do oběhu.

2 14.05.2023

Roztomilá knížka pro děti. Pokud se vám nechce číst celý Zázračný úklid, tohle bohatě stačí, základní myšlenka je stejná a o moc víc vám to nedá. Tady je navíc jako bonus super veverka.

26.04.2023

Tahle osobní zpověď mi přišla jako součást autorčiny terapie. Doufám, že jí to pomohlo se se svým neúspěšným manželstvím vyrovnat. Mně kniha rozhodně pomohla uvědomit si některé věci. Díky za ni.

19.04.2023

Naprosto geniální kniha. Jednoduché ilustrace se k tomu bizarnímu humoru skvěle hodí. Místy jsem brečela smíchy, knížka mi prodloužila život tak o deset let.
Doporučuju číst s horkou listovou nebo cukavou tekutinou a sladkými kotouči.

5 19.04.2023

Taková příjemná jednohubka obsahující 100 rad, jak omezit čas strávený na sociálních sítích. Některé rady mi přišly užitečné, některé míň (autorka zřejmě vůbec netuší nic o tom, že na světě existují taky introverti), ale našla jsem tam, co jsem hledala.

19.04.2023

Přišlo mi to jako obšlehnuté z nějakého lifestylového magazínu. Úrovní i kvalitou informací. Člověk, který se aspoň trochu o jídlo zajímá, v knize nic nového nenajde. Spíš se občas bude podivovat nad tím, jak autorka motá páté přes deváté a vlastně moc neví, co čtenáři sdělit (kromě cukr je všude, nejezte ho). Žádné užitečné tipy jsem v knize nenašla.

19.04.2023

(SPOILER) Asi budu se svým hodnocením v menšině, ale nejsem schopná se přenést přes některé nelogičnosti v ději a rozhodně to není knížka, kterou si budu chtít ještě někdy přečíst.

Ano, Mornštajnová je skvělá spisovatelka, knížka má spád a čte se dobře. Ta hrozná tíseň dýchá z každé stránky, takže se jedná o výborně odvedené řemeslo.

Ale ten příběh s Jakubem nedává smysl. Nevěřím, že by ho odsoudili jen tak v podstatě bez důkazů (ostatně viděla autorka někdy skutečné případy a rozsudky?) a že by se při vyšetřování nepřišlo na to, co se ve skutečnosti stalo. Jakubův otec taky zmizel jen proto, že se to autorce hodilo do děje, ať už se v domě stalo cokoli, nepřestal by se kvůli tomu vídat s vlastními syny (kteří v tom domě ani navíc nebydlí).

Konec byl klasicky mornštajnovsky uspěchaný.

19 17.04.2023