Morbidus komentáře u knih

Wow. Takový byl můj pocit po dočtení tohoto monumentálního svazku. Čtenáře to do hodí do úplně jiných sfér myšlení, nicméně v žádném případě nejde o lehkou četbu; tohle je třeba odměřeně dávkovat a nepřehnat to. Navíc tento komiks vyjeví svou pointu jen tomu, kdo má skrz naskrz načtený Mýtus (a díla související), k tomu separátně vydaný svazek Neonomicon (tento komiks již vyšel i souhrnně ala omnibus) a zápisky hlavního hrdiny Roberta Blacka, rozprostřené napříč celou Providence.
Je pravda, že poslední jmenované zápisy mi zpočátku přišly zbytečně repetitivní; vlastně i příběh se zdál celkem obyčejný - mladý muž sekne s novinařinou a shání podklady pro svou románovou prvotinu. Robert Black mi díky těmto zápiskům nebyl zcela sympatický. Na jednu stranu se s ním totiž naprosto přesně shodnu například v jeho kritice Draculy i vidění toho, jak by měl strašidelný příběh fungovat. Na stranu druhou nemám rád když lidi píší nebo mluví o tom, co by všechno chtěli psát (toho je ten deník plný) místo toho, aby raději reálně šli něco tvořit. Pokud si ale odmyslím tento návod jak být neúspěšným spisovatelem a dobrým filozofem, funguje to. Navíc to fňukání nad tím, co všechno by chtěl Black psát, je úmyslné a ve výsledku podstatné pro pointu celé knihy.
Jak vidno, nejde pro knihu o pohodlné (části přeskakující) a nesečtělé (či rovnou Mýtem nedotčené) literární obdivovatele. Dalo by se říct, že je v Lovecraftovském stylu určena vybraným jedincům, kteří dokáží rozklíčovat narážky na celou plejádu autorů a příběhů, které se na sebe hemživě vrství a rozpadavě propojují. Pozornost čtenáře je vyžadována i v rámci kresby a dialogu, kde je třeba se plně soustředit co-kdo-kde ta která postava říká (přičemž mi třeba spousta narážek došla až o pár kapitol později). V tomto ohledu je škoda kapitoly 8, kde zmizel text a já si jej musel číst z errata sešitku, což nebylo úplně ono. Kresba mi hodně seděla, místy je až precizně vymazlená - zejména pak závěr knihy. Tento komiks, či lépe řečeno vizi, propojující celý Mýtus do jednoho celku, jsem si nesmírně užil. A ani tentokrát není název knihy samoúčelným lákadlem!
Normálně se tak nerozepisuju, ale toto dílo si má slova obdivu zaslouží. Místy se v něm sice hůře orientovalo a ani já nepojmul všechno, ale šlo o zážitek stěží popsatelný slovy. Nejde o vstupní bránu do universa Mýtu, spíše o nouzový východ pro ty, kdo už jej dobře znají a zoufale hledají cestu ven; takoví čtenáři si Providence užijí do poslední kapky slizu.

5 23.04.2023

Šumavský Děs je pochvalně zmiňován na stránkách slovutného Necronomiconu. Tudíž mě potěšilo, že našel vhodného uctívače, který sepisuje střípky jeho vzpomínek. Přiznám se, že Paměti okultní jsou první z dosud zaznamenané trojice memoárů, které se mi dostaly do pazourů. Po letmém průzkumu ale musím zdůraznit jednu věc - z doposud vydané trojice svazků má tento jednoznačně nejhezčí obálku.
Obsahově jde o poměrně klasické příběhové motivy, které sečtělejšího čtenáře až tolik nepřekvapí a jejich pointu nezřídka uhodne. Povídky si ovšem zachovávají líbivě starosvětskou patinu, která se dobře čte. Na druhou stranu, u některých jako by něco chybělo či přebývalo; mnohé slibně rozehrané kousky měly potenciál vygradovat mnohem efektivněji. Sem tam se mi nezdály některé detaily nebo jsem narážel na jemné nekonzistence. Čisté čtyři hvězdy napálit nemůžu, ale bylo to příjemně strávené odpoledne - doufám, že Šumavský Děs se z hvozdů navrátí s dalšími pamětmi!
Doporučuji čtenářům, kteří hledají horory stojící (nejen) na atmosféře a tajemnu.

4 15.04.2023

Nemnoho knížek mě (úmyslně) přimělo se zasmát nahlas, nicméně tohle je jedna z nich. Ačkoli jde primárně o poučné čtení nejen pro akutní či budoucí maminky (leč i zástupci mužského rodu si takto mohou udělat představu, jak to vnímá jejich drahá polovička), je to psáno s velkým nadhledem a schopností se od srdce zasmát vlastním útrapám. Což jsou velice důležité atributy každého, kdo píše humor. Tady se to povedlo a co víc, kniha současně plní i edukační účel.
Jsem od přírody hnidopich, takže pár věcí se mi pochopitelně nezamlouvalo. Nad tím, že některé kapitoly skáčou děním dopředu a pak se zase vrací do minulosti, dokážu mávnout rukou. Tohle není kniha, kde by šlo o negativum. Jen mě pak mrzí - i když to svým způsobem knihu dokresluje - že se často opakují podobná přirovnání (skutečně, existují i kapustňáci, hrošíci či brontosauři!) či popisy situací. Nakonec, obálka i název knihy mi evokovala trochu jiný obsah; nicméně mám rád překvapení a tudíž jsem byl touto automystifikací potěšen.
Knihu bych doporučil (nejen) těm, kdo děti plánují nebo díky jejich existenci hledají spřízněný terapeutický materiál.

3 13.04.2023

U této knihy mě (mimo jiné) hodně baví, jak je poskládaná; mám rád, když to autor dělá čtenáři těžší a střídá časové linie či úhly pohledu jednotlivých charakterů. Zejména v případě, kdy to není samoúčelné, ale má to naopak za účel navodit určité emoce či myšlenky. A nejenže je tato kniha nabitá napětím, ona i střílí ostrými - mírou hnusu a brutality se tady rozhodně nešetří. Je to silná kniha o temném místě v duši, kde končí všechna lidskost a začíná čisté Zlo.
Líbí se mi, že si autor hraje s nevyřčenými myšlenkami čtenáře z předchozí knihy (týká se například potenciální identity Fotografa) a že pokud čtenář něco tuší, je to jen proto, že je to tak zamýšleno (pár výjimek se našlo, ale většinou nebylo dost indicií). Taktéž mě v doslovu potěšilo, že autor nezapomíná na hry, které rozehrál v předchozích knihách (těším se na jejich rozuzlení). Což mi dělá radost, protože Hank Giorgio je výrazný charakter a zajímá mě, kam se jeho příběh bude ubírat.
V rámci negativ mě čas od času vytrhla z četby výrazná gramatická hrubka, což se ovšem i po mohutných korekturách dá v takovém špalku očekávat. Obálka knihy mě na první dobrou moc nezaujala, ale v rámci série její motiv vnímám jako charakteristický. Nicméně pokud jste předchozí díl nečetli (což je základ, série se čtou postupně!), nebudete se chytat a přijdete o většinu zážitku - a to by byla zatracená škoda!
Farma zrůd potěší nejen čtenáře temnějších thrillerů či krimi románů.

5 10.04.2023

Pokud po této knize pokukujete, ujistěte se, že máte načteno. Nemyslím si, že čtenář nepolíbený dílem páně Lovecrafta (a dalších osob) by plně dokázal ocenit všechny ty skryté odkazy a narážky. Díky neznalosti se pak část kouzla vytratí.
Ovšem abych byl fér, úvodní Vnitroblok (což je mimochodem skvěle dvojznačný překlad!) se pro nezasvěcené snaží shrnout, o čem vlastně celý Mýtus jako celek pojednává. Musím říct, že tato část se mi líbila více, než příběh následující, a to navzdory tomu, že Aldo Sax je evidentně zahořklý křupan. Celý komiksový svazek je však i ve slabších chvílích hnán vpřed mně velmi sympatickou kresbou, která je vyvedena s citem a láskou...
Oukej, druhý příběh se kradmo zvrhne v menší pornáč. Na tom ostatně není nic zvláštního, mnoho známých autorů kombinuje sex a prvky Mýtu. Podstatné je, že to po čas příběhu nejen emocionálně funguje, ale souvisí to i s pointou příběhu. Musím však přiznat, že wow efekt se nekonal; snad i proto, že mám na danou věc vlastní pohled (který ovšem s postojem autora není v rozporu). Co mě ale potěšilo je fakt, že název Neonomicon není pouhé lákadlo pro naduživatele přídavného jména Lovecraftovský, nýbrž skutečně souvisí s dějem.
Doporučuji těm čtenářům Mýtu, kteří se nebojí zabrousit do explicitnějších vod.

6 06.04.2023

Tak tohle mělo k té páté hvězdě zatraceně blízko. Zejména díky poslednímu příběhu, který v rámci dosavadních Vymazlených vražd řadím hodně vysoko. Tím nechci říct, že předcházející případy mě nebavily, ale tento kus ve mně z určitého důvodu zarezonoval výrazněji. Celkově se mi ale tato kniha četla mnohem lépe než ta předchozí, navzdory tomu, že princip zůstává stejný - vraha odhalíme brzy (nebo si to minimálně myslíme), ale nemáme jak prokázat vinu.
Tentokrát zde necítím tak silně nemožnost odhalení pachatele či jeho tajemství. Přesto se klíčová indicie často odkryje příliš pozdě na to, aby čtenář zločin odhalil sám. Ostatně, tohle není ten typ detektivního příběhu, který si se čtenářem hraje - je to spíše exkurze, kde je vysvětleno, jak případ proběhl. Naštěstí to ani tentokrát na čtivosti neubírá. Co mě ale v tomto pokračování těší, je absence náhod vedoucích k řešení problému; vše je zde tentokrát podáno logicky, emocionálně a především zcela lidsky.
Vhodné pro přemýšlivé čtenáře, kteří mají rádi chytré, vymazlené příběhy.

2 04.04.2023

Tahle komiksová adaptace ve mně vzbouzí určitý vnitřní konflikt. Na jednu stranu totiž ono nejasné a svým způsobem znepokojivé grafické vyjádření v kombinaci s textem vyvolává onu atmosféru, která je vlastní Lovecraftovu dílu. Na stranu druhou, je to jen slabý odvar. Čtenáře tvorby HPL zde nic moc nepřekvapí (snad s výjimkou mírně odlišného překladu či drobným scénáristickým změnám); naopak u čtenářů předlohy neznalých nezapůsobí plnohodnotným dojmem.
Obrazy samy o sobě mají velmi často nízkou výpovědní hodnotu ohledně příběhu (ale najdou se i vypečené výjimky, které mě svou nezřetelností potěšily) a text je v podstatě dějovým sestřihem původních povídek. Obojí dohromady ve mně vyvolalo pocit určité zkratkovitosti, kdy se čtenář neznalý předlohy stěží zorientuje (či hůř). I já sám jsem občas ztrácel pozornost a to mám díla HPL načtené křížem krážem, přičemž dávám bedlivý pozor, co čtu. Ačkoli tedy chápu historickou důležitost této knihy, neměla moc možností mne zaujmout.
Pro čtenáře komiksů tohle může být jedna ze vstupních bran do universa Mýtu.

1 04.04.2023

Tady není o čem. Od samotné zápletky až k skvěle napsaným postavám příběh šlape jedna báseň; v podstatě už po pár prvních odstavcích jsem zapomněl, že jenom čtu. Navíc se dějem proplétá tolik profláklých propriet, že člověk s láskou k fantastice nemůže k této knize nepřilnout. Je to vtipné, temné a v jádru ikonické. Nějaké drobné chybky by se našly, ale příběhu jako takovému v podstatě nemám co vytknout. Naopak, jelikož mám rád různé vychytávky, na první pohled mě potěšil pohyblivý hmyzák v pravém horním rohu. Příběh mě bavil a dokonce se dá říct, že mi Rytíř v nitru hodně pomohl.
Pokud jste na tuto knihu narazili, neváhejte a přečtete si ji.

3 02.04.2023

První, co u této knihy (potažmo celé komiksové série) nadchne, je jednoznačně vizuál. Celá ta bizarní gothičnost, volba barev a odevšad dýchající temnota je naprostá paráda! Do toho ještě předimenzovaně supersilní macho hrdinové a oblinami kypící ženštiny v brnění chránícím vše mimo životně důležitých orgánů... jinde bych kroutil hlavou, ale sem to prostě patří. Skoro to vypadá na komiks, který si mé hříšné srdéčko parádně užije. Ovšem to by kresba nesměla odvádět většinu práce. Pokud se totiž zaměřím na kostru děje, mimo působivý vizuál a snahy aby to vypadlo drsně a chytře, toho moc nezůstává.
Samotný příběh začne upadat poměrně brzy. I když zprvu vše vypadá nadějně, s každým novým a novým a novým a novým (...) nápadem je utloukána jakákoli předchozí myšlenka. Zvraty kolem hlavního hrdiny vše spíše zamlžují (a to ani tak nic nevíme), což spolehlivě zlikviduje i tu poslední špetku sympatií (lidskosti?) kterou by vůči němu čtenář mohl pociťovat. Ono by se vlastně dalo říct, že příběh selhává právě proto, že funguje tak, jak bylo plánováno - jako pekelná přehlídka lidského zla v karikovaných podobách. I svět Pekla se zprvu zdá zajímavý; minimálně dokud se čtenář nezamyslí nad detaily a nedojde mu, nakolik si jeho pravidla protiřečí. A jelikož se Requiem podle všeho objeví i v dalším svazku, závěrečný cliffhanger mě nemůže nalákat. Ach jo.
Nehledáte-li nic náročného, tento komiks plný bohaté temné fantasie vás zaujme.

3 28.03.2023

Likvidátor se vrací! Ale není sám, kromě Benedikta se dočkáme i návratu dalších známých postav. V tom paradoxně vidím největší slabinu, neboť někteří šílení jedinci nečtou knihy v rámci série popořadě; ti se zde nejspíš díky všemožným jménům a odkazům orientovat nebudou. Ovšem pro věrné a důsledné čtenáře znalé prvního dílu v tomto tkví naopak největší síla knihy, protože mnohým postavám a událostem (současným i minulým) je dán větší prostor než doposud.
Současně je třeba dodat, že děj výrazně potemněl a stal se tím pro mě čtivějším. Přibylo nových postav a ačkoli tento trend často vede k tomu, že se mezi nimi přestávám orientovat, zde jsem neměl s přehledností žádný problém. Celá kniha výborně pracuje s emocemi, v čemž exceluje zejména finále. Závěrem musím pochválit ilustrace (z nějakého důvodu mi seděly více než u předchozího dílu) a poděkovat autorce za krásné věnování.
Pokud se vám líbil předchozí díl, tady není nad čím váhat!

4 26.03.2023

Po delší době fajn komiks v souborném vydání, který náladou lehce připomene dílo H.P. Lovecrafta, které ovšem k porozumění tomuto příběhu není třeba znát. Kniha si od počátku buduje své vlastní universum, ke kterému netřeba nic jiného, než komiks samotný. To samozřejmě klade vyšší nároky na dnešního čtenáře, který je nucen k porozumění příběhu zapojit vlastní myšlení. A jelikož mně tyhle hlubší věci sedí, jsem relativně spokojen.
Co mě ihned zaujalo, je specificky detailní kresba - jakmile jsem jí po pár stranách uvyknul, získala pro mě své kouzlo; některé výjevy měly atmosféru jako vystřiženou z děl Davida Lynche. Co už potěšilo méně, bylo občasné řazení panelů, které mě někdy mátlo (zejména v akčnějších částech) a jindy vše naopak zpřehlednilo (ve statičtějších částech). Naneštěstí mi připadá, že v každé ze tří částí vyprávění některá složka zaostává (kresba, charaktery či sám příběh). Nakonec, ačkoli si troufám tvrdit, že jsem pointu pochopil, ne se všemi závěry jsem v souladu - přesto šlo o obohacující zážitek. Děkuji.
(Doporučuji čtenářům, kteří mají rádi nejednoznačné a promyšlené příběhy.)

2 20.03.2023

Trochu mě zaráží (jakkoli to většinou nemám sklon komentovat), kolik čtenářů má tendence filtrovat tvorbu na jednotlivé žánry; speciálně pak v takto pestré sbírce. Ačkoli kročeje povídek mnohdy zamíří nečekanými směry, vždy v sobě mají obsaženy ten neklidný pocit temnoty, který mi tolik chutná. Snad mě jen příliš nezaujaly ilustrace (vnitřní i vnější, byť je znát, že obě tvůrkyně jsou šikovné). Subjektivně mi však kniha do značné míry seděla svou náladou a nemohu jinak než jí napálit plný počet.
Příběhy plynou vpřed natolik elegantně, že se do nich dá začíst raz dva, i pokud jste je někde potkali už dříve. Jelikož mám špatný zvyk předem odhadnout pointy příběhů, cením si oněch krátkých úderných povídek na pár stran, kde se nad děním nestihnu zamyslet hlouběji. Nejvíce mě zaujaly kusy Hlídám tvůj spánek, Babice z lesa a Knihomol (tento typ absurdního hororu mi prostě sedí). Naopak vyprávění Nehody se dějí je čestnou výjimkou, která nebyla mým šálkem čaje. (Ovšem ony se nehody protagonistům zdejších příběhů dějí poměrně často; doporučuji je příště vybavit minimálně hnědými kalhotami.)
Čtivo pro lidi se smyslem pro humor a temnotu, kteří mají rádi svižné příběhy.

4 19.03.2023

Navzdory tomu, jak hluboce se tváří anotace knihy, jde o klasický akční příběh. Je tu jen drobný rozdíl - vše se odehrává ve světě s antropomorfními zvířaty (což není až tak originální, máte-li trochu načteno). A ačkoli z tohoto faktu všechny zápletky vycházejí, stále jde o oddechové čtení pro chvíle klidu. Kolem hlavního hrdiny Jacka Wolfganga se motají krásné inteligentní slečny a proradní záporáci. Všechno se ovšem děje příliš jednoduše a nějaké výraznější pocity ve mě vykutal až třetí příběh. A to zejména díky poněkud nešťastně ukončené romantické lince.
Na druhou stranu svazek oplývá od obálky až po vlastní komiks příjemnou kresbou, která je dostatečně zajímavá a nenudí. Také potěší, že autor scénáře evidentně má smysl pro humor, byť nejde o kdovíjak inteligentní vtípky. K odlehčení příběhu to bohatě stačilo. Občas jsem zdvihal obočí nad slovosledem nebo nad tím, že jsou konstatovány evidentní věci, ale čert to vem. Když se to totiž vezme kolem a kolem, jde především o sondu do života jednoho kulinárního kritika z alternativního vesmíru.
Doporučuji čtenářům, kteří si chtějí odpočinout u nenáročného akčního příběhu.

12.03.2023

Jakožto člověk, který se velmi nerad láduje prášky všeho druhu, jsem už u anotace musel ušklíbat. Ona je popravdě i sama ultrarůžová obálka s pilulko-dračí tématikou dost výrazná a i přes svou strohost vlastně i líbivá. A pokud nakoukne zvídavý čtenář dovnitř, nebude chtít knihu odložit. Prostředí nabývá zajímavých kontur, charaktery jsou dostatečně rozvinuté a zápletka dynamicky ubíhá.
Občas se mi stává, že předem odhadnu dění v příběhu - ale tady mě pár zvratů překvapilo (to znamená nadchlo); a to i přesto, že jsem si nastrčených indicií všiml. Dobrá práce! V poslední čtvrtině knihy ovšem mizela ona aura tajemna, která mě zprvu tolik bavila. Ale zvrat nakonec přišel a já neodcházel zklamán. Potěšily i plakáty Sester, kteréžto ilustrace se s mým vkusem většinou sešly.
Pokud máte rádi temnější sci-fi, nečekejte na zázrak a zkuste tuto knihu.

4 11.03.2023

Tento kus jsem kdysi objevil v městské knihovně, aby mi o pár let později přistál doma. K mému překvapení Goon nezestárl ani o den. Ano, stále je to četba infantilní stejně jako drsná. Tato nesourodá kombinace generuje humor černější než moje kafe a současně je motorem (až akcelerátorem) celého vyprávění. Navíc si autor velice umně hraje s grafikou jak se mu zrovna hodí, což střelenost celé záležitosti umocňuje na zbrusu novou úroveň.
Nejsem si úplně jistý, v jakém věku bych Goona ocenil více či méně. Drží si totiž svůj specifický, nekorektní styl. Ale fakt, že forma mnohdy (záměrně) převáží nad obsahem popřít nelze; dění je tak v pár případech spíše absurdní anekdotou než plnohodnotným příběhem. Nicméně pevně věřím, že v kombinaci s ostatními díly série se příběhová mozaika řádně prohloubí.
To pravé pro milovníky staré školy, ujetého humoru a bizarních zápletek.

05.03.2023

Už jako kluka mě vábila tajuplná keltičnost jižních Čech, ona nevyslovená rozervanost vykreslená přírodou a pověstmi opředenou historií. Vlastně se tedy ani nedivím, že české hororové podhoubí nejvýrazněji vyrašilo právě zde. Nutno také podotknout, že tato konkrétní plodnice je skvělým souhrnným zástupcem svého druhu. Obsažené příběhy jsou rozmanité jak jen to jde a mnohdy jsou navzdory tématu odvyprávěny svižně, originálně a čtenářsky zajímavě.
O tom vypovídá i fakt, že většina povídek mě měla čím zaujmout a tedy jsem si je patřičně užil. Snad jen Podsvět mi nějak zapomněl nabídnout větší příběh. Povídka Bazén je čtivá, neotřelá a dává smysl... ale výsledek na mě přesto působí poněkud rozpačitě a koncentrace gramatických chyb je vražedná. Příběh Kalvárie jsem pak četl už poněkolikáté, ale jde o tak kvalitní kus práce, že z té povídky vždy vane sychravý, záhrobní chlad. Hodně na mě zapůsobily kusy Pod zvonem a Hovořící bytost Webster.
Čistě odpočinková antologie, vhodná pro milovníky hororu a jižních Čech.

6 04.03.2023

Je to zlý; začínám mít dojem, že si skutečně budu muset přečíst všechny kusy Živých mrtvých. Mám zatím jen dva plus tento díl - v rámci komiksové série nejvzdálenější od počátku - mě navzdory očividné rozjetosti děje přesvědčil, že kvalita rozhodně neklesá. Snad jen kresba se mi zdála být jednodušší, ale po pár stranách jsem si zvykl. A pochopitelně nemohu plně docenit vedlejší dějové linky.
Na druhou stranu jsem si poměrně „oblíbil“ páně Negana, snad proto, že i v rámci tohoto jediného sešitu je to skvěle vybudovaný záporák. Nebo, jinými slovy, spadá přesně do toho ranku postav, které v rámci četby rád vyhledávám. A onen zvrat, který v podstatě nahodí ústřední dějovou linku tohoto sešitu, tomu dodává patřičné grády. Zůstává jediná otázka: komiksy nebo seriál?
Ať už je odpověď jakákoli, tato část série je napsána skvěle.

2 18.02.2023

Doma se mi povalovali tři Živí mrtví, které jsem při svých toulkách mimoděk nashromáždil - a logicky na sebe tedy přímo nenavazují. Zde tedy hodnotím svazek jako takový, nikoli jeho zasazení do komiksové série (což ostatně dělám vždycky). Nicméně do tohoto rozjetého vlaku se naskakovalo snadno, protože na základní otázky příběh zvládá odpovídat průběžně.
Práce s charaktery, prostředím i příběhovými zvraty je odvedena na jedničku, takže mé případné výtky jsou spíše individuální. Jelikož jsem si sem skočil od prvního dílu, trochu mě překvapila kresba - není špatná, jen je „jiná“. Ze stejného důvodu jsem se v druhé polovině orientoval hůře v postavách, což je ale můj neduh kdykoli a kdekoli. Mezi výrazné body patří jednoznačně části „nechci, aby to bylo tak rychlý“ a „jsem zlej člověk?“. Tato komiksová série mi ukazuje, že nepotřebuje seriál k tomu, aby mě zaujala.
Rozhodně povedený kus i pro mě jako „náhodného kolemjdoucího“.

3 12.02.2023

Třetí separátní výcuc z Howardů léta páně 2014 zachycuje období, kdy se mi nedostával dostatek času na čtení čehokoli. Částečně to bylo životními stezkami, kterými jsem se ubíral, ale možná také trochu tím, že Howard v tomto období jaksi „zvážněl“, což mi úplně nesedělo. Všechna čísla jsem si samozřejmě přečetl zpětně - ale faktem je, že volená témata se se mnou až tolik nepotkávala. Dnes už je tomu trochu jinak, přesto mi pocitově poslední z nesvaté trojice tištěných Howardů přijde chladnější než je zvykem.
I tak jsem dostal to, pro co jsem si přišel. Vybrány jsou rozhovory s zajímavými autory, potěšily zajímavé a přínosné profily mně (dočasně ne)známých osobností. Nejvíce mě - a to platilo vždy, i v elektronické formě - oslovily a pobavily zajímavé články nabité všelikými informacemi a pohledy na věc. Snad jen Gojira mě přes až heroickou snahu pisatele zaujmout čtenáře (a tu snahu prostě ocenit musím!) stále nijak nezaujala. A ačkoli první dvě povídky v tomto svazku jako by rozdílným způsobem zpracovávaly podobné téma, ta poslední od šéfredaktora Honzy Vojtíška jako by svým tématem zcela intuitivně celou ságu o Howardovi uzavřela. Vrátí se zombie Howard v separátu ze všech čísel, které se kdy objevily? Kdo ví... vždyť mrtví se někdy vracejí.

Sbohem, Howarde. Budeš mi chybět.

3 11.02.2023

Není lepšího způsobu zjistit, zda se mi ten který seriál bude líbit, než že si nejprve přečtu knižní předlohu. Předně, příběh měl drajv a lehce se mi do něj naskakovalo. Svět po zombie apokalypse byl vykreslen perfektně, a co víc, logicky fungoval. Stejně tak i postavy interagovaly tak, jak by člověk čekal (což je dobře, protože příběh na nich stojí). Trochu problém ovšem vyvstal s přibývajícími postavami - mám často problém si jich zapamatovat několik, natož celou grupu naráz. Časem se to podalo, ale zpočátku to byl oříšek.
Příběh funguje i po emoční lince; nejvíce to asi bylo cítit v sílícím napětí mezi dvěma nejvýraznějšími protagonisty. Dost se na tom podílí i ponurá kresba, která mnohdy prozradí i věci, které se v dialozích neobjevují. Líbilo se mi to hodně, ale úplně mě to neodvařilo. Nicméně chápu, proč se z tohoto příběhu stal takový fenomén. Předpokládám, že s přibývajícími střípky příběhu se dostane i na to, co mi zde zatím chybí; tento svazek je každopádně fajn rozjezd.
Doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst dobře zpracovanou zombárnu.

6 09.02.2023