morava komentáře u knih

Vetsinou si prectu nejdrive knihu, nez zhlednu film. U teto to bylo naopak.Ja se zacetla, a i presto, ze jsem vedela o cem budu cist, jsem se od knihy nemohla odtrhnout.Ba co vic.Nadchla mne tak, ze si poridim i mluvenou verzi, protoze pribeh maleho Edy a jeho kamaradu proste potrebuji slyset z ust pana Sveraka. A myslim si, ze to bude takova tresnicka na dortu, nebo jak se rika do tretice vseho dobreho. I pres dobu , ve ktere se vse odehrava, jsem se usmivala a vychutnavala si jazyk a styl, ktery proste neni treba ani komentovat. A castokrat jsem se i ja v mysli prenasela do doby meho detstvi, kdy jsme kazde letni prazdniny jezdili k babicce a dedovi na vesnici, a tesili se na nase kamarady a na ruzna dobrodruzstvi. Uzila jsem si s knihou, diky panu Sverakovi, prijemne nedelni odpoledne :-)

39 17.03.2019

Velmi dojemny pribeh z obdobi druhe svetove valky.Knihy z tohoto obdobi ctu rada, i kdyz jsou plne bolesti, a precetla jsem jich docela dost. Tento pribeh byl zase jiny, z jineho prostredi. Vsechny emoce, tajemstvi, strach,pratelstvi a laska , se vesly do jedne cirkusove maneze, kde se lide, i pres utrapy teto doby chodi aspon na chvili pobavit a obdivovat krasne akrobatky, kdy se i me samotne pri popisu jejich kousku nejednou zatajil dech.Jakoby lide na tech par minut stravenych v manezi, obklopeni obrovskou plachtou byli chraneni pred vsim tim zlym, co na ne ceka tam venku.Musim se priznat, ze takovy konec jsem opravdu necekala a i ta slza ukapla. Kniha, ktera urcite stoji za precteni.

16 16.03.2019

Vlastne ani nevim co napsat. Jeste celou knihu vstrebavam a myslenky litaji sem a tam. Urcite vsak hodnotim toto dilo plnym poctem hvezdicek, a rozhodne doporucuji k precteni, i kdyz jsem si vedoma, ze tato kniha nebude pro kazdeho. Neni to cteni do nepohody . A presto musim napsat, ze se mi kniha velice libila, i pres vechnu tu krutost a depresivitu co v sobe skryva. Libila se mi proto, ze autorka mne proste dostala a zasahla svym stylem psani.

16 10.03.2019

Nevzpominam si, ze bych nekdy cetla podobnou knihu.Je necim hodne zvlastni, hodne jina. Asi musim i podotknout, ze jsem cetla v holandskem prekladu, ale uz po par strankach jsem si byla jista, ze si ji chci poridit i v cestine. A proc ? Aby jsem si uzila krasny jazyk teto autorky i v mem rodnem jazyce. Krasne popisy prirody,krasny, ale zaroven bolestny pribeh Raye a Jednooka, kteri spolu proziji jedno jaro, jedno leto, jeden podzim a jednu zimu. Behem techto 4 rocnich obdobi v knize, me behal mraz po zadech, i kdyz jsem cetla prave letni cast knihy. Kniha plna krasnych vet, ale take plna bolesti v dusi, jak te lidske , tak te psi. Je to ale i pribeh plny lasky. Jsou knihy, u kterych mi na konci tecou slzy. Pri cteni teto mi bylo smutno hned od zacatku a slzy se mi draly do oci nejen na konci .

31 02.03.2019

Tak hned na zacatku meho komentare otazka. Take uz se tesite na pokracovani ? Ja rozhodne ano ! I presto, ze fantasy knihy moc casto nectu, tak na tuto mne navnadil styl autora, ponevadz jsem od nej uz cetla "Bez sance". A pani jo, tento svet je skvele promysleny ,pribeh mne do sebe vtahnul, a ja cetla a ponorila se do sveta, kde neexistuji nemoci, kde zijete dlouhy zivot a nemusite se strachovat o sve zdravi.Kratke zapisky z deniku smrtek, vam umozni nahlednout do mysleni techto konkretnich smrtek. Proste bezva vymyslena a promyslena fantasy. Dokonce mne nalakala a ja si v knihovne objednala i jine knizky, ve kterych se mohu ponorit i do jinych fantasy svetu :-)

23 23.02.2019

Jako vazne ? Posledni z techto pradelen i v roce 1996 ?Jako fakt ? Co na to rict ?Snad jen jedno, behem cteni me behal mraz po zadech.Knihu urcite doporucuji k precteni. Pribeh mne vtahnul a cela ta atmosfera mne dosti zasahla a s divkama od svate Magdaleny jsem primo prozivala kazdicky okamzik a drzela jim pesti, at vse dobre dopadne. V hlave se mi honi spousta otazniku. V kazdem pripade, kniha, ktera neni zadnym odpocinkovym ctenim, spise vas deprimuje, ale je moc pekne napsana.Na konci mi ukapla i slza.

23 16.02.2019

Nez se rozepisu z mych pocitu po docteni teto knihy, musim sdelit jednu vec, a to, ze uz ted se nemuzu dockat, az si poridim a zactu se do dalsi knihy teto autorky. Takze vlastne uz jen tato informace vam sdeluje to, jak moc se mi kniha libila. A libila se mi opravdu hodne, melo to spad, napeti vas provazi od sameho zacatku a v posledni tretine opravdu graduje. To same muzu napsat i o zapletce, a to, ze jsou zde dve casove roviny, to dodava pribehu ten spravny smrnc. Posledni kapitoly jsem musela docist na jeden zatah .A byla jsem teda jako fakticky prekvapena, protoze takovy konec, nebo spise vyjasneni se celeho pripadu, jsem vubec neocekavala.

18 08.02.2019

Me teprve druhe setkani s autorkou, a zase nemusim uvazovat nad hodnocenim, protoze proste uzasne pocteni, a za mne jasnych pet z peti :-). Posledni tretinu jsem zhltla na jeden zatah, a musim rict, ze jsem na konci ocekavala vsechna mozna rozuzleni, ale konec mne opravdu prekvapil. Ono se vse zacne rozuzlovat postupne, ale pak proste prijde ten konec a ja cetla s obrovskyma ocima a otevrenou pusou. To ze nebyla nouze o napeti, to je zbytecne dodavat. Napetim je tato kniha nasakla, stejne jako postupnym odkryvanim zivota te, ktera je na uteku. Za mne velke doporuceni :-)

24 28.01.2019

Starnuti, samota,pocit viny,ztrata,nadeje,laska, hledani sebe sameho, a jeste spousta dalsich emoci se na mne primo valilo ze stranek pribehu starnouciho muze, zijiciho na ostrove se svou kockou, psem a mravenistem. Pribeh muze, ktery si kazde rano vleze do vysekane diry v ledu. Muze, ktery utika pred vzpominkami ?Nebo spise sam pred sebou ? Zivot je ale plny prekvapeni, prijemnych i neprijemnych. A ta cekaji i na Frederika . Velmi povedeny psychologicky roman.

''Potom jsem vylezl na utesy a zakricel na more. Vykricel jsem svuj strach, ktery jsem vydaval za vztek.''

16 02.01.2019

Ktery knihomol by odolal tak krasnemu nazvu knihy ? Ja tedy rozhodne neodolala a udelala jsem dobre.A jelikoz sama pecu mrizkovany kolac z brambor, potreny vetsinou domaci marmeladou ( recept mam od babicky ), tim padem byl nazev knihy dvojnasobne velkym lakadlem :-)
Styl psani mne kupodivu chytnul hned od zacatku a ja se zacetla tak, ze bych byla schopna knihu docist na jeden zatah. Ale nechtelo se mi tak rychle opoustet ostrov Guernsey, chtela jsem si dele vychutnavat jeho atmosferu. Chtela jsem dale cist dopisy, a chtela jsem dale pronikat do vzpominek clenu literarniho spolku.Cteni jsem si uzila na plne care. Jsem si jista, ze se zase nekdy do tohoto pribehu zactu znovu.

35 26.12.2018

Nutne potrebuji recept na cteni knih od tohoto autora ! Recept na to , jak cist jeho knihy, aniz by jste nechodili spat az v brzskych rannich hodinach, protoze styl zakonceni jedne kapitoly, vas primo nabada k rozecteni dalsi, tim padem nestihate usnout jeste v noci. Takze, jestli nekdo takovy recept ma, tak sup sem s nim :-)

31 19.12.2018

Dopis, par radku na papire, napsanych neci rukou a nekomu adresovany. Nekomu muze prinest radost, nekomu smutek.A nekdy se v nem skryva tragedie, nebo treba nadeje. Prectete si tento Dopis, aby jste zjistili, jaky pribeh se skryva v jeho radcich :-) Ja si cteni, i kdyz nebylo zrovna vesele,uzila.

23 15.12.2018

Vanoce jsou svatky klidu a rodinne pohody. Aspon by to tak melo byt.To vsak neplati pro rodinu bohateho starce,Simeona Lee, ktery se rozhodne pozvat vsechny sve potomky pod svou strechu prave o techto svatcich. Nejsou tim zrovna nadseni, ale vsichni se nakonec rozhodnou , ze pozvani prijmou a po dosti dlouhe dobe se vsichni zase setkaji. Ze nejsou Vanoce vzdy pohodove a klidne, o tom vi sve i Hercule Poirot, protoze vrazda se muze stat i o Vanocich.Ja si cteni nesmirne uzila, a i kdy jsem se od zacatku snazila zamerit na vsechny naznaky, jako kdo, kdy, kde, a zacala postupne podezrivat toho, ci onoho, nakonec jsem podezrivala, jako ostatne u vsech detektivek Agathy Christie, opet uplne kazdeho :-)Takze za mne, jak jinak, nez doporuceni.

26 25.11.2018

Krasny styl psani, krasny jazyk. Smutne tema, kde ma hlavni roli deprese. Viktorie se i po deviti letech nedokaze vyrovnat se ztratou sve maminky. Nedokaze si o svych pocitech promluvit ani s tatou, ani se svou dobrou kamaradkou. Nebo mozna nechce, nebo nemuze ?A cernooka ji to vubec neusnadnuje. A kde se tu vubec vzala ta cernooka ?Misto aby si Viktorie uzivala studentskeho zivota, uzavira se do sebe, snazi se potlacovat pocity, ktere ji sviraji zevnitr.Kez by to bylo tak jednuche se nekomu sverit, kez by ji nekdo pochopil. Je vubec nekdo, kdo ji chape ?Za mne povedene psychologicke drama.

15 19.11.2018

I kdyz ilustrace byly tim hlavnim duvodem, proc jsem si knihu poridila, tak i pribeh panacka, ktery byl i polenem, no on byl i pecka, vlastne take svestka, no nejak se do toho zamotavam :-)No proste tento pribeh urcite pobavi nejen deti, ale take dospelaky :-)

9 14.11.2018

Jsem rada, ze jsem po dlouhe dobe sahla po dalsi knize tohoto autora.Tentokrat detektivka se zajimavym tematem, trochu mrazivym tematem, kdyz se zamyslime, jake stopy zanechame my, treba platebni kartou. Pro Lincolna vsak tento pripad nebyl zrovna jednoduchy, ponevadz pachatel vrazd za sebou zadne stopy nezanechaval, nebo lepe receno zanechaval stopy velmi mazane, a to tak, ze tim trpeli jini lide. Cteni jsem si uzila :-)

13 14.11.2018

Tento zanr zrovna nevyhledavam, ale anotace znela zajimave a ja po teto knize v knihkupectvi parkrat pokukovala. Nakonec jsem na ni narazila pri posledni navsteve knihovny, a tak jsem po ni capla. A udelala jsem dobre. Dosti mrazive tema, takovych zakonu by jsme se urcite dockat nechteli. Cetlo se to samo a styl psani tohoto autora mi vyhovoval, takze se budu tesit na dalsi dil.

18 24.10.2018

Opet pekne napsany pribeh o chlapci, ktery sve pate narozeniny oslavi v den , kdy zacina prvni svetova valka a hned na druhy den jeho otec narukuje. Od kazdeho jen slysi, ze do vanoc bude po vsem, ale nikdo nerika do kterych vanoc. Nejen ze se Alfi musi rozloucit s otcem , ale zanedlouho i se svou nejlepsi kamaradkou a jejim tatinkem, panem Janackem. Od nej dostal Alfie svou oblibenou knihu Robinson Crusoe.Ty proste odvedou z domu.Alfi uz slavi sve devate narozeniny, do skoly chodi jen v pondeli, protoze to maji dejepis, ktery ho moc bavi, a ostatni dny chodi, tajne, aby maminka nic nevedela,na vlakove nadrazi cistit boty. A lide kolem stale rikaji, ze do vanoc vse skonci. Nadrazi je i misto, kde se Alfi dozvi, kde je jeho otec, a ze stale zije. A tak se rozhodne se za nim vypravit, a kdyz vidi, a zjisti, co s jeho otcem je, tak se rozhodne mu pomoci a dostat ho zpet domu. Mozna to neni spravne, ale Alfie to musi zkusit. Podari se mu to ? A setka se jeste nekdy se svou kamaradkou Kalenou a panem Janackem ? To Vam samozrejme prozrazovat nebudu.

6 17.10.2018

Chtela jsem se pobavit, a kniha tento ukol splnila. Ve Veseli bylo obcas dosti veselo,hlavne pri hodine jogy jsem smichem ronila slzy. Najdou se i stranky, ktere vas spise rozesmutni,nez rozveseli, ale i to k zivotu patri. Ma prvni kniha od teto autorky a za mne bezva oddechovka.

16 13.10.2018

Utla , skoro nenapadna knizecka, kterou clovek snadno prehledne. Jeji obsah vsak skryva pribeh, ktery se vam po docteni jen tak z hlavy nevytrati. Pribeh Mary, vyrustajici se svymi sestrami na anglickem venkove roku 1831, je jeji pribeh. A ona ho pise vlastni rukou .A jeji vlasy maji barvu mleka. A mne tento smutny pribeh pohltil. Pokud knihu nekde zahlednete, urcite ji vemte s sebou.Rozhodne stoji za precteni.

20 07.10.2018