Moncele

Příspěvky

Báječná léta pod psaBáječná léta pod psaMichal Viewegh

Pecka! V 90. letech mi některé věci unikly, tak to teď doháním, a tohle se fakt povedlo. Nejsem žádný velký autorův příznivec, s výjimkou Vybíjené jsem četla snad jen nějaké povídky, ale toto dílko se mi moc líbilo. Ve chvíli, kdy to píšu, mám puštěný film a je mi fajn...

04.09.2019


Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčůSpolek přátel krásné literatury a bramborových koláčůMary Ann Shaffer

Laskavá a humorná kniha o vážných a důležitých věcech života. Když jsem ji začala číst, dýchla na mě atmosféra Anglie a knih Agathy Christie, byť to není detektivka. Moc se mi líbíla forma dopisů, i když postav bylo požehnaně... Určitě doporučuji k přečtení a ráda bych si ji časem pořídila do vlastní knihovny, protože jsem ji měla pouze půjčenou.

02.03.2019


Obsluhoval jsem anglického králeObsluhoval jsem anglického králeBohumil Hrabal

Jsem ráda, že jsem si tuto knihu mohla "přečíst alespoň ušima", tj. jako četbu na pokračování na ČRo ve vynikajícím podání pana Ladislava Mrkvičky. Knihu jsem asi tak před dvaceti lety zkoušela číst, ale po pár stránkách jsem to vzdala, Hrabal asi nebude úplně můj šálek čajek. Nicméně, film od pana Menzela jsem viděla, líbil se mi, tak jsem si říkala, že snad někdy. A to teď vyšlo...

31.10.2021


Skleněný pokojSkleněný pokojSimon Mawer

Z nějakého zvláštního důvodu, asi pod vlivem inspirace osudem vily Tugendhat, jsem očekávala více faktů o domě samotném. A ejhle, z knihovny jsem si donesla čtivý, syrový, šťavnatý a dramatický příběh lidí v domě. Je neuvěřitelné, kolik se toho může udát na omezeném počtu metrů čtverečních, pokud kolem hřmí 20. století. Je to zvláštní, ale možná nejvíc mě zaujala postava Viktora - člověka, který je racionální, praktický, nesnáší ornament, vezme si docela chladnou ženu (můj názor), ale v podstatě to vše popře vztahem k jiné, živočišní ženě, a v určité chvíli je dokonce ochoten zapomenout na vše, na rodinu, na povinností k dětem a riskovat i svůj život. Je to pro mě možná důkaz toho, jak jsme my lidé složití... Tahle kniha by určitě neměla chybět v mé domácí knihovně.

05.09.2017


Milá paní BirdováMilá paní BirdováA. J. Pearce

Úžasné, vynikající, kouzelné...Očekávala jsem tak trochu selanku, ale je to krásný příběh z nelehké doby - o přátelství, lásce a odvaze. Doporučuji!

07.07.2019


Přítelkyně z domu smutkuPřítelkyně z domu smutkuEva Kantůrková

Už když jsem někdy v devadesátých letech viděla seriál podle této knihy, říkala jsem si, že si to musím někdy přečíst... A v rámci Čtenářské výzvy 2018 se mi tato příležitost naskytla. Věznice určitě není prostředí, ve kterém bych se někdy ráda ocitla, ale příběhy vězňů mě přitahují. Kniha se mi moc líbila, je to drsný příběh. Jednotlivé postavy, z pohledu autorky, které se s nimi ve vězeňské cele potkávala, jsou výborně vykreslené. Život se s nimi v některých případech nemazlil, někdy si ho "pokazily" samy. Z pohledu autorky byl ale jasný předěl mezi ženami, které si svůj příběh občas něčím přikrášlily, ale ve své podstatě ho nesly statečně a ženami, které vědomě a bez ostychu lhaly a svůj případ se takzvaně snažily "uhrát" nebo dosáhnout ve vězení nějaké výhody. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale ráda bych si ji někdy pořídila a občas se k ní vrátila...

22.02.2018


Byt v PařížiByt v PařížiGuillaume Musso

O autorovi, ani o knize jsem si předem nic moc nezjišťovala, podle názvu jsem tipovala spíše na nějakou romantickou zápletku. A i když trhriller není můj obvyklý šálek čaje, četlo se mi to dobře, dokonce velmi dobře. Taky jsem si někde uprostřed děje řekla, aha a co bude dál? Musím říct, že i "druhá" část byla pro mě přijatelná. Nejsou tady potoky krve, ale napětí zcela jistě ano. A pro mě bylo zajímavé i to, co možná jiným vadilo - nějaký přesah, nějaké poselství... Není všem dnům konec...

05.04.2020


Má rodina a jiná zemětřeseníMá rodina a jiná zemětřeseníIvan Kraus

Jde asi o druhou knihu, kterou jsem četla nezvykle dlouho. Ne proto, že by se mi nelíbila, nezaujala mě, naopak. Vychutnala jsem si každou povídku, nad spoustou z nich jsem se zamyslela, nad spoustou z nich zasmála, z některých mi běhal i mráz po zádech, protože lidé jsou v podstatě nepoučitelní... Pokud bych se chystala někam do divočiny nebo na opuštěný ostrov, mám jasno: tyhle povídky beru sebou.

14.06.2020


Cukrová panenkaCukrová panenkaLaura Lane McNeal

Tyto řádky píšu téměř bezprostředně po přečtení této luxusní záležitosti. Anotace nelhala - tajemství, lásky i vášně, zajímavé prostředí... kniha se mi jednoznačně líbila, měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale pokud budu mít možnost, pořídím si ji do své knihovny. Těžko říct, co se mi líbilo nejvíc, a to je to, co je na tom nejzajímavější - příběh byl celistvý, situace vyplývaly jedna z druhé, vše do sebe zapadalo. Pokud je tohle knižní debut, klobouk dolů...

05.09.2017


ApatykářApatykářLucie Hlavinková

Musím říct, že se mi kniha moc líbíla. Možná proto, že jsem měla celou dobu na paměti, že je velký rozdíl mezi světem roku 1908 a roku 2021 a mám ráda historii a vyprávění o dávných dobách. To, co je dnes běžné a tolerované, v té době mohlo působit velmi nepatřičně. Autorka, alespoň dle mého mínění, dobře vybudovala napětí a tajemno kolem hlavní postavy Františka, stále jsem přemýšlela, co tak hrozného mohl provést a co ho trápí. Shodou okolností jsem v poslední době četla několik knih z počátku 20. století o lécích a jejich nadužívání, takže jsem dohledávala jejich důsledky. Lituji pouze toho, že mi letos nevyšlo vyjet do Štramberka, příběh by pro mě měl další kouzlo...

27.09.2021


Barva nachuBarva nachuAlice Walker

Úplnou náhodou jsem se kdysi dávno nejprve dostala k filmu Stevena Spielberga s Whoopi Goldbergovou v hlavní roli. A pod dojmem zážitku z filmu jsem v rámci Čtenářské výzvy 2017 sáhla i po knize. Dnes jsem knihu přečetla, a jsem nadšená, moc se líbil jazyk i forma knihy. Bylo to syrové a drsné, ale moc poutavé. Je téměř neuvěřitelné, co všechno se lidem - ženám i mužům - v životě stane, a přesto je to nezlomí, naopak jim to dodá odvahu žít jinak. Přečetla jsem si i závěrečné informace o dalších knihách autorky, snad budu mít možnost si od ní ještě něco přečíst.

19.02.2017


Pěšky mezi buddhisty a komunistyPěšky mezi buddhisty a komunistyLadislav Zibura

Zibiho jsem zaregistrovala na internetu zhruba před dvěma lety nejprve přes jeho přednášky o putování do Santiaga de Compostela a do Jeruzalema. Pak jsem se podívala na nějaké další pořady, včetně AZ kvízu, a byla jsem ztracena. Momentálně jsem asi v první čtrvrtině výše uvedené knihy, a jsem opět ztracena... Přečetla jsem si pár dále uvedených příspěvků a s mnohými z nich již teď souhlasím. Určitě to není klasický cestopis s fakty a čísly a popisem památek a zajímavostí. Snažím se to číst pomalu a důkladně, aby mi z toho nic podstatného neuniklo...

16.04.2017


Příběhy plné láskyPříběhy plné láskyGuy de Maupassant

Tahle kniha ke mně přišla vlastně náhodou... Při jedné pracovní pochůzce na mě zavolala moje kolegyně jestli nechci nějakou knihu, že se stěhuje z domu do bytu a rozdává knihy z knihovny po mamince, babičce a dalších příbuzných. Zrovna jsem měla rozečtenou knihu o Provence od Jiřího Žáka, ve které byl mimo jiné příběh o Saint Tropez z doby, kdy ještě toto město patřilo chudým rybářům, lodím a dobrodruhům, nikoli četníkům a high sociaty... Mezi dobrodruhy, kteří se objevili v těchto dobách v Saint Tropez, patřil i spisovatel Guy de Maupassant, a tak jsem po nabízené knize s radostí sáhla. A musím říct, že jsem ani na chvilku nelitovala. Jednak mám ráda povídky, protože obdivuji spisovatele, kteří umí do malého prostoru vložit plnohodnotný příběh, jednak se mi atmosféra starých časů trefila do vkusu. Každý z povídek na mě dechla vlastní svět... Mohu jen doporučit - povídky jsou laskavé i kruté, humorné i tragické, a spousta z nich se mohla odehrát i v dnešních časech...

04.06.2017


Tajná knihaTajná knihaIrena Obermannová

Dočetla jsem v neděli. Je dost těžké se oprostit od mediálního rozruchu, který kniha vyvolala, ale musím říct, že se mi líbila, a to dost. Nechci vůbec spekulovat o tom, co je pravda a o tom, co je fikce. Nikdy jsem od této autorky nic nečetla, takže nemůžu srovnávat, ale ráda si přečtu i něco jiného. Nejvíc se mi asi líbily ty vnitřní monology, dobrá byla i forma deníku. Dovolím si nesouhlasit s názorem, že jde o dílo puberťačky. Naopak, na mně to působilo jako příběh ženy, která už má něco za sebou, žije si více či méně stereotypně a najednou ji potká něco, s čím už ani nepočítala. Kdo něco takového nezažil, těžko to může zhodnotit. Pochybuje, váhá, jednou je nahoře, jednou dole a přitom musí fungovat v běžném životě, jakoby se nic nedělo. Puberťačka to vyřeší rázně - "nezavolal, jdu od toho". Zralá žena, navíc spisovatelka, napíše knihu... (co jiného by mohla udělat, že... P. S. Tramtará nemusí vždy znamenat to, co si pod tím většina z nás představujem, přátelé...)

22.02.2018


Kafe @ cigárkoKafe @ cigárkoMarie Doležalová

Kniha se mi moc líbila, mám ráda "historky z natáčení"... Marie Doležalová je určitě zajímavý člověk i zajimavá herečka. Vysoce oceňuji i grafickou úpravu knihy, karikatury a vůbec vzhled knihy. Jsem ráda, že ji mám v knihovně. Když člověku není úplně dobře, je taková kniha k nezaplacení...

22.02.2018


Básně IBásně IJan Skácel

Poslední měďák slyším pod jazykem. Přemýšlím marně, kam jsem zlato dal... Ještě jsem dole láskou ojíněný. Od sebe na dlaň ležíme tu dva. A chutnám potmě hořkou pravdu mědi, poslouchám naznak, jak z nás ubývá...

Nádhera!

02.04.2018


Zimní zahradaZimní zahradaMonika Zgustová

Dočteno před chvílí... Jedním slovem neuvěřitelné. Chvílemi jsem se v ději ztrácela, chvílí jsem měla chuť hlavní hrdinkou zatřepat... Nic to ale nemění na tom, že na mě kniha zapůosobila a dlouho nad ní ještě budu přemýšlet. Jak my lidé dokážeme být jeden k druhému nevlídní, necháváme city vyšumět naprázdno nebo naopak své vlastní postavíme nadevše. Osobně považuji za vrchol knihy dva okamžiky (Eva s Věrou v sauně, rozhovor Karla a Milana v Paříži), ale obrovský dojem na mě udělala i scéna na Hradě. V každé době se najdou lidé, kteří s ní splynou, využijí ho jen pro své dobro a pak ti, kteří budou žít v "exilu" - v tom vnitřním...

07.07.2018


Modlitba za matkuModlitba za matkuKjung-suk Šin

Drsné a současně krásné, smutné i silné... Dlouho mě tak něco nezaujalo, doporučuji všem, kteří nehledají jen zábavu a jednoduchost.

24.01.2019


ObchodníkObchodníkJohn Grisham

Rychlý rozjezd, zajímavé prostředí, spousta odkazů na literární díla... V jednu chvíli jsem maličko zaváhala nad "pravdomluvností, ctí a pravdou", ale na celkovém zážitku z knihy to nic nezměnilo. Podle některých slabší Grishamovo dílo, ale já jsem ji užila, doporučuji.

16.03.2019


Hana Hegerová - Lásko prokletáHana Hegerová - Lásko prokletáMiroslav Graclík

Některé informace ze života paní Hegerové mě dost překvapili, např. koncertování s kapelou Petra Hanniga, to jsem vůbec nezaznamenala. Zároveň to je impuls časem si přečíst knihy Lenky Holas Kořínkové a Víti Vávry... Ale zpět k Smutné černé paní... Její písně jsou úžasné, projev ojedinělý a ona sama je vzácnost veliká. Holt, dobrého moc nebývá a ona se umí udělat vzácná. Popis politických událostí v jejím životě mi přišel na místě, tím, že není jedna z tuctu a její písně nejsou slyšet z každého rádia, je v mnohém důsledkem politiky a lidí v ní. Vlastním DVD z koncertu v Olomouci, tak si ho jdu pustit. Určitě mi to hezký pocit ze zrovna přečtené knihy ještě umocní...

19.09.2019


Za snyZa snyKarin Krajčo Babinská

Tak tohle se povedlo, a moc... Pro mě velké překvapení... Náhodné setkání muže a ženy, vyprávěno z pohledu muže, žena nabízí jen pár, ale za to důležitých postřehů. Příběh bez sentimentu, napsaný lehkým perem. Oceňuji jednoduché ilustrace, které příběh posouvají vpřed. Už dlouho mě něco tak nevzalo a proto: Jo, jo a ještě jednou jo!

02.03.2020


Růže a levRůže a levFrantišek Niedl

Tentokrát byl více bojů, ale přesně ve chvílí, když toho na mě bylo moc, nastoupila nějaká ta romantika a lidské osudy... Bylo to velmi dobré, určitě budu ve čtení série pokračovat.

16.02.2021


Buď v pogoděBuď v pogoděSandra Pogodová

Část povídek jsem si přečetla před zákrokem v nemocnici, část v rámci následného odpočinkového dne a dnes jsem dorazila zbytek. Líbily se mi jak povídky Sandry Pogodové, čerpající z jejího hereckého i osobního života, tak i povídky jejího "taty", které pochází jak z jeho předchozího uměleckého života, tak i z jeho osobních příhod a trapasů. Královsky jsem se bavila, mám pocit, že dokonce víc, než při první knize Hoď se do pogody. Asi si zde na Databázi knih vytvořím kolonku "knížky na noční stolek". Tahle tam bude určitě mít čestné místo...

06.08.2021


LenkaLenkaAnna Fodorova

Lenka. Příběh matky a dcery. Příběh, ohraničený posledními měsíci života Lenky Reinerové, ale s mnoha odbočeními do minulosti, dávné i nedávné. Matka, zocelená událostmi a dobou, které si nevybrala, ony si vybraly ji. Dcera, která svou matku miluje, obdivuje ji a za všech okolností je ochotna ji pomoct. Dcera, která má, dle mého názoru, vysokou míru empatie, pravděpodobně proto si v určité etapě svého života vybrala jako povolání psychoterapii. Na spoustu věcí mají rozdílné názory, řešení a přístupy. Ukazuje se zde, že sice přicházíme na svět s nějakou genetickou výbavou, ale obrovský vliv na nás má i doba a hlavně překážky, které nás na cestě životem čekají. Někoho tyto překážky vybudí k tomu nejlepšímu, co v něm je, někoho uzemní či dokonce semelou. A pak jsou události, které neovlivníte... Autorka svou matku miluje, ale životní zkušenosti jsou, alespoň podle mě, nepřenositelné. Když jde člověku o život, jiní lidé ohrožuji vaši existenci, a přežije, tak vše ostatní, každá překážka, je malicherná. Možná chápu, proč hlavní hrdinka netouží vyhledávat vztahy z minulosti, otevírat staré rány v kdysi rozvětvené rodině, ale zároveň nemlčí, se svými zkušenostmi veřejnost prostřednictcím své tvorby seznamuje. Zároveň chápu i dceru, která má, asi i oprávněný pocit, že je o podstatnou část svého dětství, života a rodiny ochuzena. Kniha se spoustou myšlenek, ke kterým se určitě budu vracet. Doporučuji.

27.07.2021


Kolumbova záhadaKolumbova záhadaSteve Berry

Ze začátku jsem měla s touto knihou problém. Několik časových rovin, z toho některé se objevovaly jen v náznacích, spousta údajů o Jamajce, se kterou se běžně v literatuře nesetkávám a několik míst, na kterých děj odehrává. I těch motivů v knize bylo nějak moc... Nicméně, posledních pár kapitol, kde se děj spojil a všechny důležité postavy se setkaly na jednom místě, jsem doslova zhltala. Zda je to nejlepší nebo méně zdařilá kniha autora, nedokážu posoudit, protože u mě jde o první knihu autora, kterou jsem četla, ale nakonec jsem byla spokojená. Hvězdička navíc pro podstatnou část děje z pražského židovského města...

27.10.2021


Rozum a citRozum a citJane Austen

Poslouchala jsem na ČRo jako četbu na pokračování. To bylo tak milé! Určite časem sáhnu i po papírové knize.

01. ledna


Skleněný zámek – Vzpomínky na dětstvíSkleněný zámek – Vzpomínky na dětstvíJeannette Walls

Dlouho jsem měla tuto knihu na wishlistu. Dlouho mi trvalo, než jsem své přání proměnila ve skutek a knihu koupila. Dlouho jsem kolem poličky s ní chodila, než jsem po ní skutečně sáhla a začala číst. Podvědomě jsem se obsahu této knihy bála. Přesto mě nesmírně oslovila. Na jedné straně rodiče, kteří odmítají přizpůsobit se pravidlům společnosti, chodit do pravidelného zaměstnání, zabezpečit rodinu materiálně, dbát na zdraví dětí a na druhé straně děti, které v tomto uspořádání musí žít. Na jedné straně nezodpovědnost, odmítání běžného komfortu, na druhé výchova k samostatnosti, spousta knih, poznávání přírody. Lidé nejsou černobílí, i tito rodiče měli své světlé stránky, ale přece jen ty negativní znaky u nich převládaly a nejvíc se to podepsalo na nejmladší dceři. Moc hezky je v knize popsán proces sebeuvědomění dětí a jejich odpoutání se od rodičů. Přesto, že dětství nebylo ani zdaleka ideální, děti na své rodiče nezanevřeli, prostě krev není voda... Určitě doporučuji k přečtení.

27.09.2021


MucholapkaMucholapkaDominik Dán

Bylo to moje první setkání s Dominikem Dánem, i když vím, že možná by bylo lepší začít od jeho prvních knih. Ze začátku mi to šlo ztuha, ale asi ve třetině mně kniha "chytla". Popsané scény mi přišli velmi věrohodné. Ráda si přečtu i něco dalšího, ale tentokrát asi sáhnu po jeho knihách v originále, tj. ve slovenštině.

05.02.2017


Digitální pevnostDigitální pevnostDan Brown

Jako první jsem od Browna četla samozřejmě Šifru mistra Leonarda, pak Andělé a démoni. Pak nastala "s Brownem" u mně trochu pauza, ale v rámci Čtenářské výzvy 2017 jsem si ho vybrala jako jednoho ze sta nejoblíbenějších autorů. Musím říct, že se mi kniha líbila, i když jsem už před půlkou tušila, "kdo za tím vězí". Nejsem žádný počítačový maniak, do hackera mám teda hodně daleko, ale ohromilo mně to množství dat a údajů, které, podle mně, musel autor nastudovat, aby byl děj poutavý a uvěřitelný. Líbilo se mi střídání míst děje, možná i proto, že mám Španělsko ráda... Pracovat pod takovým tlakem, jakému byly postavy vystaveny v posledních kapitolách, to bych určitě nezvládla. Za mně poutavý děj, zajímavé téma, užila jsem si to.

19.02.2017


Psí posláníPsí posláníW. Bruce Cameron

Jako pejskař jsem si knihu chtěla určitě přečíst, čekala jsem na ni dost dlouho v knihovně. Nemůžu říct, že se mi nelíbila, ale asi to nebylo úplně to, co jsem od toho očekávala. Možná tam těch psích osudů bylo až moc, možná, že tím, že jsem se svým psem v každodenním kontaktu, mi některé věci přišli zcela "běžné". Moc se mi líbila prostřední část o výcviku záchranařského psa a určitě závěr...

22.02.2018


1