ModráLaboratoř ModráLaboratoř komentáře u knih

☰ menu

Zapomenutá zahrada Zapomenutá zahrada Kate Morton

Krásné, krásné, krásné.

Čím vím jsem se brodila do hlubin tajemství, tím víc pro mě byla kniha křehkou krabičkou, kterou musím opatrovat. Ubíhající stránky zvyšovaly mé napětí a očekávání, slibovaly odhalení, ale stále mě držely na míle daleko. Až s tím úplně posledním přečteným slovem jsem se stala součástí paktu mezi Elizou a Rose.

Ještě na malou chvilku bych si chtěla sednout do zahrady a dýchat opojnou vůni smutného tajemství. Nádherná kniha.

16.12.2023 5 z 5


Jane Austenová Jane Austenová Lucy Worsley

Velmi čtivý a v poklidu ubíhající životopis jedné z nejslavnějších spisovatelek, kterým víc než cokoliv jiného rezonuje hledání skutečného domova. Cesta životem Jane Austen je, stejně jako u jejích literárních hrdinek, ovlivněna nejistým společenským postavením, rodinou i vrtochy bohatých příbuzných. Velice se mi líbilo rozdělení kapitol podle místa, kde zrovna pobývala a do jaké míry byl tím ovlivněn její život i literární tvorba. Ne vždy bylo čtení jednoduché, někdy zahlcené přemírou detailů, jindy, když neexistují historické podklady, doplněné jen autorčiným vlastním názorem. Ale od úmorného stěhování na steventonskou faru až po chmurné poslední dny v College Street je to vážně, vážně vážně skvělá kniha a jeden z nejlepších životopisů.

Lucy Worsley je zárukou kvality. Zakládá si na precizním výzkumu, a tak je kniha plná zajímavých podrobností. Je to vstupenka, jak se zcela ponořit do časů regentské Anglie, naplno si vychutnat plesy i ohromná a bohatá panství, nebo ohrnovat nos nad malými, tmavými a až po strop vlhkými byty v Bathu. K dokonalému požitku doporučuji i dokument Jane Austen za zavřenými dveřmi, též od Lucy Worsley, nebo útlou knížečku Chawtonské dopisy.

01.08.2023 5 z 5


Zvěrolékařem v Yorkshiru – Ve stopách Jamese Herriota Zvěrolékařem v Yorkshiru – Ve stopách Jamese Herriota Peter Wright

Moc milé a pohodové čtení, které se drží hřejivé a laskavé atmosféry tak typické pro knihy Jamese Herriota. Už na prvních stránkách jsem se vrátila zpět na zelená yorkshirská políčka a procházela se vzpomínkami na Jamese, Siegfrieda nebo paní Pumphreyovou a Tricki-Woo. A poznat je i jako skutečné postavy bylo úžasné. Mnohdy bylo vyprávění veselé a úsměvné, jindy zase smutné, ale ani jednou neztratilo na srdečnosti.

20.07.2023 5 z 5


J. R. R. Tolkien: Životopis J. R. R. Tolkien: Životopis Humphrey Carpenter

Fascinující pohled do Tolkienova života ve mně vyvolal touhu usadit se do pohodlného ušáku, vzít do rukou Pána prstenů a pár let si nerušeně číst. Znělo to magicky a krásně, na stránkách ubíhal život studenta angličtiny i svého času nejmladšího oxfordského profesora, milovníka literárních klubů, jazyků a mytologických příběhů, člověka, jehož tendence vše odkládat byla pověstná. Přátelství s C. S. Lewisem, milovaná "Lúthien", válka. Každý životní milník jsem pročítala s čím dál větším zaujetím. A teď budu mít Tolkiena pravděpodobně ještě o chlup víc v neskonalé úctě nad jeho oddanou prací na celoživotním díle.

"Jednoho letního dne Tolkien seděl u okna pracovny v Northmoor Road a pracně známkoval maturitní písemky. Po letech vzpomínal: "Jeden z uchazečů naštěstí nechal jednu stránku nepopsanou (což je pro zkoušejícího to nejlepší, co ho může potkat) a já na ni napsal: ´V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.´ V mé mysli se příběh vždycky rodí ze jmen. A tak mě na chvíli napadlo, že bych měl zjistit, co byli hobiti zač. Ale to je jen začátek."

19.10.2022 5 z 5


Neklidná krev Neklidná krev Robert Galbraith (p)

Hlučný Londýn, Denmark Street, malá detektivní kancelář, Robin a Strike. Protože tahle série se ve všech ohledech trefila do mého vkusu. Stojí za tím nejen obliba britské metropole, poctivých detektivek nebo všeobecně kvalitních knih, ale především to, že autorka má dar vyprávět. Téměř tisícistránkovým gigantem jsem se pročítala s chutí, snažila se sama pospojovat všechny stopy, výpovědi, svědky a jejich příběhy a pomalu odhalovat tajemství čtyřicet let nezvěstné Margot. Tolikrát zmiňovaný vztah mezi Cormoranem a Robin byl vyvážený tak akorát a mně osobně mnohem víc bavil osobní růst těchto dvou postav.

Dlouhé čekání stálo za to, protože tohle je můj šálek čaje.

26.07.2022 5 z 5


Posedlost Posedlost A. S. Byatt

Tohle bylo krásné. Snové a jemné a poetické.

Jako najít mezi stránkami knihy vylisovanou květinu, zapomenutou, křehkou, tichou. Nemohu příběhu vytknout mnohokrát zmiňovanou rozvleklost. Jednak vytváří atypický aspekt, díky němuž je kniha jedinečná, jednak je právě ta "uloudanost" pro mě symbolem viktoriánské éry. Doba sešněrovaná přísnými společenskými pravidly, přesto pulzující životem, radostí a touhou. Několikrát jsem se vracela ke korespondenci mezi Christabel a Randolphem, znovu a znovu pročítala pasáže s poezií, hledala slova mistrně zahalená do metafor i slova lásky ukrytá za všednost.

Odměnou za náročnou četbu mi byl pocit, že v rukách doopravdy třímám starý, ohmataný deník se zapitým letitým rukopisem a spoustou inkoustových kaněk. Že z něj stírám prach, černý, hustý, přilnavý viktoriánský prach s příměsí kouře a popílku, který se na něm usadil ještě před přijetím zákonů o čistotě ovzduší. Skutečný literární zážitek.

19.04.2022 5 z 5


Piranesi Piranesi Susanna Clarke

Již předem jsem věděla, že Piranesi bude výjimečný. Proto jsem nespěchala a začetla se do něj až během jednoho melancholického a uloudaného odpoledne, kdy doslova lilo s biblickou zuřivostí. Dokonalý začátek výletu do světa ticha a samoty. Pach deště, mraků, vzduchu a moře vás obklopí po prvních větách. Touláte se labyrintem, nekonečnem, zákruty vlastní duše. Slyšíte, jak se svět hluboce nadechuje a brouká si neznámou melodii. Hluk a špína a lidé, to všechno vezme odliv pryč.

Pak je tady ještě jedna věc, kterou mi příběh vnuknul. Něco, co zatím neumím pojmenovat. Něco starobylého, co z našeho světa už dávno vymizelo. Vzpomínka, lehoučká a křehká a nepolapitelná, stará jako ocas komety. V jednu chvílí připravená opustit zápraží mé duše, vzápětí se rozpadá na prach. Marně vzpomínám, co by to mohlo být.

Mám trochu obavy, že se mi v Piranesiho světě až moc zalíbilo. V nekonečných prostorách znějících líbeznou hudbou osamělosti.

27.05.2021 5 z 5


To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl) To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl) James Herriot (p)

Pokud by nějaká kniha měla být synonymem čaje s mlékem, máslových sušenek a tiše praskajícího ohně v krbu, pak by to byla právě tahle. Herriotovo poklidné vyprávění o životě veterináře má své osobité kouzlo. Ba co víc, překypuje lidskostí a teplem domova.

Ráda jsem se probírala jeho vzpomínkami na zvířecí pacienty, krásy venkova i životní osudy a dobrosrdečnost obyčejných farmářů. Bylo to jednoduše takové milé a úsměvné povídání. Typicky britské, plné mírných yorkshirských kopečků, klikatících silniček, líně přežvykujících ovcí a propršených dnů dělajících čest anglickému venkovu.

13.05.2021 5 z 5


Kniha posledního soudu Kniha posledního soudu Connie Willis

Na knihy Connie Willis vždy narazím náhodou. Na zaprášené polici zaprášeného antikvariátu, kam celá století nikdo nepřišel. V odlehlé knihobudce, kde knihy bývají prochladlé, zmoklé a smutné ze svého osudu. Tahle naše dostaveníčka musí být pravděpodobně osud, protože její styl vyprávění mi skýtá neskutečné potěšení. Je takové uloudané a upovídané a nevědomky v sobě ukrývá všechnu moudrost světa. Pro mě, čtenáře přežvykujícího každé slovo a vychutnávajícího si každou větu, je tohle hotové literární pošušňání.

Nemám však ponětí, proč jsem zrovna v téhle době vzala do rukou Knihu posledního soudu. Proč trávit čas v příběhu, ve kterém se vymykající chřipková epidemie v blízké budoucnosti paralelně odehrává s morovou nákazou ve středověku. Nebudu říkat, že to nebylo dobré. Bylo to skvělé, ale taky děsivé a kruté a bestiální. Tak moc podobné naší současnosti. Tenhle výlet do jednoho z nejhorších období lidských dějin už nemohl být víc autentičtější, chlad se mi zakusoval do kostí. Možná ještě teď, tam někde v hlubinách času, vyzvánějí zvony za mrtvé a vesnice i celá města zejí prázdnotou a jen stěží se zbavují pachu bezmoci a smrti.

Dlouhé roky budu mít tuhle knihu v hlavě. A pravděpodobně už navždy bude pro mě připomínkou, že ani stovky let nestačí k tomu, abychom se poučili ze svých chyb.

06.02.2021 5 z 5


Hotýlek na Islandu Hotýlek na Islandu Julie Caplin

Romány Julie Caplin ve mně vyvolávají touhu koupit letenku, sbalit batůžek, nasednout do letadla a odletět přesně tam, kde to zatím znám jen ze stránek knih. Jinak tomu není ani tentokrát. Hotýlek na Islandu je další z řady vysoce návykových hygge záležitostí. Nutno pořídit spoustu svíček, měkkých polštářů, uvařit konvici čaje a přepnout na pohodovou atmosféru. A pak je to perfektní!

06.12.2020 4 z 5


Řeky Londýna Řeky Londýna Ben Aaronovitch

Řekami Londýna, myšleno celou sérií, se pročítám asi dva roky. Nechci hodnotit každý díl zvlášť, neboť příběh samotný je jako londýnské metro. Zprvu se z toho zmatku motá hlava, proklínáte kupu zdánlivě nesouvisejících informací. Ale jakmile se do toho jednou dostanete, pak je váš svět o chlup lepší (v případě této série - o chlup magičtější). Na Aaronovitche je potřeba si zvyknout. Je užvaněný, notně sarkastický, píše hutně, zabíhá do detailů, doslova se vyžívá v nabalování dalších a dalších příběhů na hlavní dějovou linii. A tu ke všemu velmi rád komplikuje. Humor má však krásně britský a suchý. Čím víc dílů přečtete, tím víc vám celá ta mašinérie bude dávat smysl. Pak už to všechno funguje jako ozubená kolečka Big Benu

Přiznávám, tohle je přesně můj šálek čaje! Pořádně hustě našlapaná urban fantasy, podbarvená mytologií a ironií nejvyššího kalibru.

11.12.2019 4 z 5


Mořská panna a paní Hancocková Mořská panna a paní Hancocková Imogen Hermes Gowar

Mořská panna a paní Hancocková je pro mě velké překvapení. Magický realismus v nejčistší podobě v kombinaci se sociálním románem ze sklonku 18. století. Autorčin styl vyprávění je uhlazený a elegantní, připadáte si jako v románech Jane Austen, akorát tady se pohybujete v exkluzivních londýnských bordelech. Georgiánská éra, do které autorka příběh zasadila, je plná mušelínových šatů, krajek, napudrovaných paruk, plesů a vykřičených domů. Bájná mořská panna je sice ústředním motivem, ale v příběhu se objevuje jen okrajově. Větší prostor dostává příběh obchodníka pana Hancocka a prostitutky Angeliky. Krásné, barvité, dýchající životem. Nádhera!

04.12.2019 5 z 5


Dudáci, draci a kouzelné víly Dudáci, draci a kouzelné víly Liba Švrčinová-Cunnings

"V Irsku člověk nikdy neví, co ho čeká - kopne do kamene a neví, jestli se za ním skrývá kus historie, kouzelná víla v blankytné říze nebo nějaký taškář leprikón s housličkami a rudým plnovousem."

"Často jsou po krajině roztroušené stromy, jednotlivě, o samotě. Větrem jsou všelijak pokřivené a vychýlené do strany. Ty jsou podle irských legend posvátné. Slouží vílám jako žebřík, jako spojení mezi zemí a jejich říší. Mají těch různých víl mnoho druhů a nedoporučuje se je dráždit."

Co krok to tisíc let stará hrobka, dolmen nebo polorozpadlý klášter. Atmosféra v Irsku, Skotsku a Walesu je nasáklá magií i bájnými příběhy, které se předávají celé generace. Doporučuji vychutnávat po doušcích, společně s autorkou cestovat prstem po mapě a to vše doplnit zlatavou whiskey a pustit si k tomu irský hospodský písničky.

20.11.2019 5 z 5


Kavárna v Kodani Kavárna v Kodani Julie Caplin

Hned zkraje musím zmínit, že nejsem cílovou skupinou přeslazených, uvzdychaných, přespříliš zamilovaných, oddychových románů. Všudypřítomná cukrová vata, kterou je většina přiběhů naplněna až po okraj, mi drásá duši. Ale Kavárna v Kodani se na první pohled tvářila tak sympaticky a mile. V přehršli nevýrazných knih doslova vyčnívala. A teď nemohu být víc nadšenější z toho, že jsem ji přečetla. Posledních pár desítek stran jsem se permanentně usmívala a toužila po čerstvě upečených kanelsnegle. Hygge se mi dostalo pod kůži, čistý minimalistický dánský design, ta pohodová a utulná atmosféra, vůně čerstvě umleté kávy, pocit dokonalého souznění ... boží!

31.10.2019 5 z 5


Lesáci Lesáci Thomas Hardy

Nikdo, nikdo, nikdo neumí vykreslit svět v tak pochmurných barvách jako Thomas Hardy. Syrovost v jeho románech je víc než hmatatelná. Co nejopatrněji ji klade do každého slova i srdcí svých postav. Těm dává povahové rysy nevalného charakteru i nejnuznější společenské postavení a jen málokdy jim připraví životní cestu, ze které nevyjdou emočně pokřivení. Ani tentokrát nezůstává v pesimistickém smýšlení pozadu, větší důraz klade na spojení člověka s přírodou. Typicky hardyovská Marty Southová je důkazem toho, jak autor umí precizně pracovat s psychologickým pozadím příběhu.

Hardy je má srdeční záležitost a jeho romány skýtají neocenitelný literární zážitek. Píše hutně a složitě a po dočtení vždycky nevím, co si počít se svým životem. Lesáci jsou neprávem polozapomenuti, ale o to víc se tetelím blahem. Tohle je jednoduše skvost.

13.10.2019 5 z 5


Smrtící bílá Smrtící bílá Robert Galbraith (p)

Áááááá, konečně! Nemohu říct, jak moc mi chyběl Londýn, a především hlučná Denmark street, v podání Robin a Cormorana. Tahle série je pro mě zhmotněním všech vůní této britské metropole. Smažené fish&chips, zapadlé hospůdky s názvy jako U Koruny nebo U Bílého koně, červené telefonní budky, doubledeckery, černé taxíky, viktoriánské zástavby ... Užívám si každý detail. Co se týče zápletky ... provázané, úžasně komplikované, promyšlené. Nemám jedinou výtku. Galbraith/JKR je mistr vypravěč. Neexistuje škála hodnocení, na které bych mohla zobrazit, jak moc jsem z této detektivní série nadšená.

Všichni, co tady vesele rozdávají jednu/dvě hvězdičky ... jděte se vycpat, mudlové!

22.09.2019 5 z 5


Clayův most Clayův most Markus Zusak

Snový, těžce uchopitelný, zvláštně zohýbaný příběh. Číst o ztrátě domova, zradě, odpuštění i lásce v mnoha podobách mě emocionálně naprosto zruinovalo. Nemohu si pomoci, ale i když zde má smrt hlavní roli, tak kniha je skvostná. Clay Dunbar, barevný kolíček na prádlo i Markus Zusak mě tak trochu změnili.

16.09.2019 5 z 5


Žena v bílém Žena v bílém Wilkie Collins

Uááááá, tohle bylo přesně podle mého gusta! Prodchnuté tíživým dusnem a pochmurnou atmosférou. Od první věty tápete v mlze a řádku po řádce odhalujete hnilobou páchnoucí tajemství. To je jako velmi křehký předmět zabalený do bílého mušelínu, který přechází od jednoho k druhému a nikdo s ním nechce mít co do činění. Walter Hartright (díky bohu za něj!) splňuje přísné podmínky na řádného gentlemana, ze sira Percivala bolí hlava a hrabě Fosco aspiruje na jednoho z nejúlisnějších literárních neřádů. A k tomu chytlavý vypravěčský styl Wilkieho Collinse a jeho um nenechat čtenáře ani na vteřinu vydechnout. Dokonalá, dokonalá, dokonalá záležitost!

18.08.2019 5 z 5


...o psu nemluvě ...o psu nemluvě Connie Willis

Bože, to je tak skvělá kniha! Příjemně rozvleklá a líná jako parné odpoledne uprostřed srpna. Jako kdyby si samotný příběh sedl do pohodlného ušáku, zapálil dýmku a užíval si hezkého počasí. Zpočátku ze slov jako "výkřiček" a "roztomiloučcí amorci" píská v uších, ale ve finále se vám z té přeplácané a přeslazené a nadmíru kýčovité viktoriánské Anglie vůbec nechce. Co může být vlastně dokonalejšího než kniha říznutá cestováním v čase, Anglií 19. století, parními vlaky, dámami navlečených do spousty volánků, kočkami ... a jen tak mimochodem se zde potvrzuje odvěké pravidlo, že svět, vesmír i existenci jednoho dne spasí kočky. Tedy pokud za zhroucením veškerenstva nestojí zrovna ony.

29.05.2019 5 z 5


Agónie a extáze Agónie a extáze Irving Stone (p)

Zvuk dláta zakusujícího se do mramorového masa mi bude znít v uších velmi dlouho. Bylo to plné agónie, bylo to plné extáze. A především to bylo monumentální a dechberoucí dílo. Vychutnávala jsem každý úder kladiva, spršku mramorového prachu i tah štětcem do vlhké omítky. Četla jsem pomalu a s radostí vdechovala vůni renesance v rozkvětu. Pod rukama mi vznikala ta největší umělecká díla a v barvách ožíval život jejich tvůrce.

21.11.2018 5 z 5