mikika komentáře u knih
no teda, od autorky jsem zvyklá na lepší. obvykle mají její knihy nějaký šmrnc, vtip nebo něco. ale tohle byla jen hromada patetických blábolů. nuda. škoda i jen do vlaku...
naprosto zvláštní, nepopsatelná, magicky neurčitá kniha z daleké budoucnosti, kde si budete vychutnávat podivnosti toho nového světa. evidentně nesedne každému. ale kdo má rád styl Jeffa Vandermeera, ten si ji užije.
hodně neobvyklá detektivka pro všechny milovníky žánru, kde si autor nejen důmyslně pohrává s očekáváním čtenářů, ale taky s desaterem Pátera Knoxe. jen nevím, jak chtějí zfilmovat všechny ty pomrkávání čtenářům, rady vypravěče, na které straně dojde k vraždě atp....
výtečně jsem se pobavila, i když už si moc nepamatuju souvislosti. milá jednohubka na volné odpoledne, nutnost pro fanoušky série a pro ty české speciální mrknutí...
po filmu Vesnice už sice všechny příběhy o komunitách ukrytých v lese vypadají jako slabý odvar, ale když někdo přijde s novým nápadem, je to super. tady hodně stálo na sugestivním vyprávění, které čtenáře vtáhne do oparu tajemna, což fungovalo na jedničku.
parádní psychothriller o dvou nešťastných lidech, které je dost těžké si oblíbit. nejen proto, že pořád lžou. i když nemám ráda výraz "wow efekt", tak tady teda na konci fakt je. a moc jsem si užila, jak si autorka pohrává se čtenářem.
zvláštní mix YA, detektivky a fantasy oplývá především krásnou atmosférou horké letní Louisiany, plný aligátorů, mlhy a dusna. fantasy svět je nový, neurčitý a kapánek rozpínající se, takže se tu můžete nadít naprosto čehokoli, ale zase to zapadá do tohohle alternativního světa. musela jsem si chvíli zvykat na hovorový jazyk vypravěčky, ale zase plusové body dostala kniha za strhující finále, které jako by vypadlo z klasického thrilleru.
jako obvykle dost dobré čtení, dojem autentičnosti podporují různé přepisy hlášení, novinových výzev atp., až máte pocit, jak to, že vám ten dokument na netflixu ušel - než vám docvakne, že je to fikce.
v rámci žánru fajn a úsměvné a se spoustou dějových zákrut, jen bych možná přidala jiskření mezi hlavními hrdiny, to mi nějak chybělo.
opět rybářské prostředí a opět máte intenzivní pocit, jako byste byli přímo uprostřed všeho toho dění, aťsi šíleného, vyčerpávajícího nebo maličko nebezpečného. co si budem povídat, od místních můžete čekat cokoli. ale moc jsem si to užila.
retelling mé oblíbené legendy s důrazem na zodpovědnost vůči zemi oproti vlastním zájmům, magii proti světu lidí... na to, že jde o young agult, docela dost náročných témat. a spousta záhad jen nakousnutých, abychom vyhlíželi další díl. příjemné překvapení.
milá detektivka zcela ve stylu Agathy, se spoustou narážek na její život. úsměvná představa její domácnosti složené z literárních fajnšmekrů, kteří všichni čtou Agatiny knihy a po pracovní době probírají podezřelé... ale toho služebnictva na mě bylo nějak moc, už jsem ztrácela trpělivost s každou další pokojskou.
autorka se inspirovala Djatlovovou expedicí, ale přesadila si ji na Island do současnosti a převyprávěla hezky po svém, seversky, prakticky, mrazivě. až na ty šílené názvy a jména (jak se dá sympatizovat s někým, kdo se jmenuje Dröfn?) to byl parádní mysteriózní thriller, jaký nesmíte číst potmě. jinak to špatně dopadne i s vámi...
úsměvná teenagerovská romance z neobvyklého indonésko-čínského prostředí kombinuje moderní svět Ameriky s konzervativní Indonésií, plus trošku od Šíleně bohatých Asiatů. přiznám se, že předchozí autorčina kniha Čtyři tetičky byla mnohem lepší, byla trhá a plná černého humoru. tady to autorka myslí dost vážně. ale příběh je moc sympatický a vřelý.
tenhle příběh mi mimořádně sednul. sympatické hlavní postavy, a po návratu z kina vidím Riveru Peňu podezřele podobného jednomu filmovému herci, což je taky příjemné... :-)
téhle knihy jsem se trochu bála, Khmerové a jejich řádění není téma, o jakém bych zrovna snila. ale May téma použil hlavně jako rámec svého příběhu, kam zasadil životem omletého hrdinu, jako vypadlého ze starých špionských románů. když jsem se psychicky obrnila vůči vší té hrůze, dal se román číst mnohem snáz. nakonec byl parádní, což mě samou dost překvapilo.
jízlivá kniha o neschopné šlechtické rodině, na kterou fakt potřebujete jmenný seznam, a neskonale trpělivém služebnictvu, u kterých nechápete, že ty idioty už dávno nevzali palicí po hlavě. bavil mě ten posměšný tón, i když jsem dlouho tápala, jaký žánr to vlastně čtu. a úplně nejmatoucnější byla paralela na covid, i když dost vtipná.
pohodová a celkem úsměvná detektivka z malé britské vesnice, kde počet podezřelých neustále narůstá, jak měli všichni na zabitého pifku. zvláštností je krása yorkshirské krajiny a zdánlivě neproveditelný způsob vraždy.
příjemná oddychovka.
i když se kniha prezentuje jako humorná oddechovka, tak úplně nevím, čemu se ti Švédové vlastně smějou. asi mají standard někde jinde, a tak jim řecké katastrofy přijdou šokující, ale Češi už jsou prostě zvyklí na ledacos.
časem vám ale dojde, že ta nespokojenost Jackie s celým tímhle výletem asi může vycházet i zevnitř, že není spokojená sama se sebou. a že ten odstup od svého nudného života může i napomoct k novému pohledu na svět...
geniální agentka, která se nijak nevyvyšuje, mužný ranger, co raději koná, než mluví. plus bláznivá rodina, šílený vrah a zima, zalézající za nehty. naštěstí se autorka nezaměřuje na nechutné detaily únosů a mučení, na druhou stranu máte někdy pocit, že mrtvoly v okolí město nijak nevzrušují. veškeré soustředění jde za Laurel a její auru. i když jsem asi čekala něco jiného, začetla jsem se natolik, že jsem zapomněla přikládat do kamen....