MikeDV3 komentáře u knih

Úžasné zakončení celé série. Jen mi tedy moc není jasné, o čem by měly být ty další díly.

5 15.03.2021

Druhý díl mě tedy vtáhl mnohem víc než první. Zaměření bylo tentokrát spíš na hlavní postavy, jejich minuloist a motivy. Moc se mi líbil styl psaní, který mi přišel dost uvolněný. Během čtení napínavých pasáží se mi doslova tajil dech a od knihy jsem se nemohl odrhnout.

10 09.02.2021

Tuto knihu jsem se pokoušel číst už před dvěma lety, ale začátek mě úplně neoslovil a odložil jsem ji. Jsem hrozně rád, že jsem se k ní rozhodl vrátiti. Nikdy jsem nečetl knihu, jejíchž název by tak přesně vystihoval její obsah. Na rozdíl od většiny detektivek, u kterých většinou po zjištění, kdo je vrah nemám sebemenší důvod je nějak víc zkoumat mě v této knize uchvátily postavy. Kvůli nim budete chtít číst dál a zjišťovat jejich pozadí a motivace. Ze začátku mi dělalo problém zvyknout si na přeskakování mezi vyprávěcími rovinami bez jakéhokoli označení. Postupem času mi ale přišlo, že to knize nabíralo na svižnosti a v akčních scénách jsem byl za tento styl psaní velmi vděčný. Rozhodně doporučuji a těším se na další díly.

9 17.09.2020

Čtenář v knize najde docela dost úvahových pasáží, které ho donutí se zamyslet, ale při čtení jsem se nemohl ubránit dojmu, že autor považuje příběh spíš za prostředek ke sdělování těchto myšlenek. Ke konci knihy mi přišly některé věci pořád nedořešené a měl jsem nutkání hledat další strany. Styl psaní je naprosto stejný jako v knize Cesta. Autor chce psát co možná nejvíc autenticky a proto se nezdržuje například značením přímé řeči a nezdráhá se použít nespisovný jazyk. U Cesty bylo použití neznačené přímé řeči ještě zkousnutelné, ale v knize Tahle země není pro starý sledujeme několik postav a občas jsem měl dost velký problém zjistit, která z postav vlastně mluví.

2 11.08.2020

Kniha rozhodně obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a filozofických úvah, ale styl psaní mi vůbec nesedl. Dělalo mi velký problém udržet při čtení pozornost a některé věty mi přišly takové zmatené. 1984 u mně 100% vede.

2 05.08.2020

Knihu bych neoznačil úplně za horor, ale spíš za silný příběh. Co se týče vykreslení postav, tak Stephen King opět nezklamal. Postavy jsou ti, kvůli kterým budete chtít číst dál, protože je nebudete chtít opustit. Osobně bych knihu srovnal s TO, protože se zde vyskytují některé podobné motivy. Jako například síla držení při sobě a společné víry. U čtení knih v angličtině se mi často stává, že se rychle unavím kvůli tomu, že si musím hledat spoustu frází a idiomů, ale kompozice této knihy byla natolik skvělá, že jsem vydržel. Může za to hlavně členění kapitol do menších krátkých úseků. Knihu rozhodně doporučuji.

13 04.08.2020

Bouřková sezóna mě velmi potěšila a jsem velmi rád, že jsem si ji díky doporučením čtenářů na DK nechal až nakonec. Oproti předchozím dílů ságy to bylo svižnější a snadněji pochopitelné. Po dočtení jsem opravdu cítil uspokojení a katarzi. Cítil jsem, že jsem připraven se se Zaklínačem v knižní podobě rozloučit. Uzavřu to asi tímto citátem: „Příběh nikdy nekončí. "

5 25.07.2020

Tak tento díl byl nakonec docela zklamáním. Ten konec jsem teda vůbec nepobral. Možná je chyba ve mně. Možná jsem se prostě ztratil v několika časových rovinách a cestování časem. Sbírky povídek mi přišly naopak opravdu dobré. Příběhy byly uzavřené a lépe se četli. Možná je to tím, že v povídce neměl autor rozvíjet tolik linií a příběhů. Série Zaklínač má svá pozitiva. V první řadě postavy, které jsou vykresleny naprosto skvěle a není divu, že se do nich většina lidí zamilovala. Geraltovi, Marigoltovi a dokonce Anguleme vtipy mě bavily napříč celou ságou a často jsem se nahlas smál. Ještě na mně čeká Bouřková sezóna, tak uvidíme.

5 24.07.2020

Tento díl mi opět ukázal, že série Zaklínač dokáže ve čtenáři vyvolat opravdovou směs pocitů. V některých pasážích se nestačíte divit, jak je tento svět krutý a v některých vám najednou začnou téct slzy dojetí. Mluvím o části, kde se holčička z rodiny, kterou Gerald se svojí družinou doprovázel a chránil jako jediná vrátí a dá jim jako poděkování natrhané květiny. Velmi mě také překvapilo, že autor v knize využívá i některých věcí z historie a mytologie. Jako příklad uvedu celkem trefný popis čarodějnických procesů a upírů. Čtení Zaklínače mi také přináší velké napětí, protože celý příběh je docela dost zamotaný a nejsem si jistý, zda mi vše potřebné dochází. Přirovnal bych to asi k výchově dětí. Její úspěšnost se dozvíte až za několik let.

3 16.04.2020

Zase jsem si uvědomil, že nejlepší věc na sérii Zaklínač je její vtipnost. Opravdu jsem se u některých pasáží musel smát nahlas a to se mi moc často nestává. Taky se mi moc líbí, jak jsou nám všechny doplňující informace o světě postupně dávkovány a všechno je nám vysvětleno citací z knihy před začátkem další kapitoly. Na rozdíl od jiných fantasy sérií, kde často na konci knihy najdete seznam všech jmen a slov, ze kterého vám jde hlava kolem. Příjemně mě překvapilo popis bloudění v poušti. Při čtení jsem měl opravdu pocit, jako bych to zažíval se Ciry. Vedro, žízeň, strach a chuť to vzdát. Jedinou výtkou, kterou mám se týká pasáží, které popisují "politiku války." Upřímně se v tom začínám už pomalu ztrácet a doufám, že se mi podaří udržet krok.

2 11.04.2020

Upřímně se mi kniha líbila méně než Smrt krásných srnců, protože téma rybaření mi opravdu není příliš blízké a připouštím, že přečíst některé kapitoly až do konce vyžadovalo jisté úsilí, ale rozhodně to stálo za to. Musíme si totiž uvědomit z jakého důvodu Ota knihu vůbec psal. Pobýval na psychiatrii a musel se smířit s faktem, že se prostě zbláznil. Vzpomínání na své dětství pro něj byla jistá forma terapie. Podle mého názoru knihu stojí za to přečíst především kvůli tomu, že nám jistým způsobem ukazuje, jak můžeme zvládnout náročné životní situace. V hlavě se vždy můžeme odpoutat od přítomnosti a vrátit se zpět v čase do dětských let.

5 29.10.2019

Knihu jsem si velice užil. Zaujalo mě, že je kniha velmi různorodá. Ota Pavel dokáže nádherně popisovat vtipné příhody svého tatínka a zároveň lidsky a pravdivě popsat dobu za 2. světové války. Za nejlepší povídku považuji Kapry pro Vermacht. Při čtení si uvědomíte bezmeznou lásku, kterou Otův tatínek k rybám choval. Navzdory tomu, že vystavuje sebe a Otu nebezpečí, navzdory tomu, že má skončit v koncentračním táboře se rozhodne se synem kapry vylovit a strávit s ním chvíle před odjezdem na místě, které pro ně oba nejvíce znamenalo a zanechat mu i na tuto strašnou dobu krásnou silnou vzpomínku, která nikdy nezmizí. Tohle je příběh, který stojí za to vyprávět.

8 07.09.2019

Hned na začátku čtení mě zaujaly hádanky místo názvů jednotlivých kapitol. Považuji to za velmi originální nápad, který knize dodal na zajímavosti. Nemohl jsem se ubránit srovnání s Dexterem, se kterým mám pojem antihrdina spojení, ale přišel jsem na to, že i když spolu sdílí černý humor, tak mají zcela odlišnou povahu. Blake na rozdíl od Dextera trpí výčitky svědomí a žít se svým nutkáním pro něj není vůbec snadné. Musím zmínit také velmi barvité popisy konzumace lidského masa a orgánů. Některé pasáže mi přišly už docela přes čáru. Takový malý tip. Rozhodně u čtení nejezte! I přes některé náročnější pasáže si myslím, že Mrchožrout rozhodně za přečtení stojí. Umožní člověku si zase uvědomit, že svět nikdy není černobílý.

4 15.08.2019

Na začátku čtení jsem měl velký problém Robinsona v některých věcech pochopit. Možná mě v tomto ovlivňuje můj věk, ale musím říct, že mě Robinsonova bezhlavá touha po dobrodružství dost otravovala. V momentě, kdy se rozhodl prosázet s námořníky všechny peníze se můj dojem ještě více utvrdil. Postupem času si mě Robinson získal svojí neuvěřitelnou moudrostí a vynalézavostí a já mu začal opravdu držet palce. Jakmile došlo k tomu, že Robinson opravdu začal přemítat nad svými chybnými rozhodnutími a došlo mu, že by dal naprosto cokoli, aby mohl získat zpět své rodiče mě naprosto obměkčil. S pokývnutím hlavou jsem si uvědomil, že za svoje chyby platí dost vysokou daň.

Také bych se rád vyjádřil k verzi pana Plevy. Již na začátku knihy se člověk dozví, že v podstatě změnil charakter původní postavy a konec celé knihy. Na jednu stranu chápu, že chtěl z Robinsona udělat příklad pro děti, ale stejně si myslím, že vymyšlení charakteristiky postav je důležitá součást tvůrčího procesu a nikdo by ji neměl takto radikálně měnit.

3 11.08.2019

Hodně dobrá knihu. Je až k nevíře, co vše se v této knize dá najít a osobně musím přiznat, že to ani všechno moc nejsem schopný pochopit. Kritiku komunismu ještě poznám, ale znaky Marxismu jsou už trochu nad mé síly.

8 01.08.2019

Bylo neuvěřitelně děsivé sledovat celkovou změnu pohledu Paula na válku. Na začátku se setkáváme s mladým klukem plným ideálů a patriotismu, kterým kantor naočkoval celou jeho třídu a následně dochází ke kontaktu s tvrdou realitou. Přátelé postupně umírají a veškeré hodnoty, se kterými všichni na frontu přišli jsou najednou ty tam. Nejsilnější moment přichází asi ve chvíli, kdy se Paul vrací zpátky domů ke své matce a zjišťuje, že si už s obyčejnými lidmi nemá co říct. Neexistují slova, která by dokázala ty hrůzy popsat. Tyhle pocity ve mně zůstaly velice dlouhou dobu a možná mě poprvé v životě donutily pochopit, co vlastně znamená slovo válka. Člověk to slovo s klidným svědomím používá v běžné komunikaci, aniž by si jeho význam plně uvědomoval. Tohle je něco za co si pan Remarque rozhodně uznání zaslouží. Na závěr jen informace pro budoucí maturanty. Tuto knihu rozhodně doporučuji. Čte se velice snadno a zanechá v člověku stopu.

21 01.08.2019

Tento díl mě naprosto dostal. Příběh Ciri mě velice zaujal a uvědomil jsem si, že ve světě série Zaklínače nic není na první pohled takové, jaké se zdá...

5 31.07.2019

Mé první setkání se sérií Zaklínač a musím říct, že se nemůžu dočkat pokračování. Celkový svět série Zaklínače mě začal neuvěřitelně fascinovat a věřím, že mé pouto bude postupem času jen růst. Když jsem se do čtení pouštěl, tak jsem počítal s tím, že to bude velice drsná kniha, která mi možná nedá spát, ale příjemně mě překvapilo, že autor dokáže být neuvěřitelně vtipný a zábavný. Musím ale přiznat, že Hlasy rozumu pro mně byly velice matoucí a na konci jsem si nebyl úplně jistý, jak knihu pochopit. Nicméně klady u mně jednoznačně převažují a rozhodně budu pokračovat.

4 31.07.2019

Za mě byla tato kniha ještě lepší než předchozí Strach. Při čtení jsem neustále přemýšlel, zda čtu skutečný příběh, nebo jen výplody autorovy představivosti. Díky odkazům na různé články, které se v knize nacházely jsem se vrhnul do takového svého malého pátrání a skutečnost, že jsem příběh mohl propojit s realitou u mě jen zvýšila napětí a strach.

Při čtení některých pasáží jsem až nevěřil vlastním očím a říkal jsem si, že tohle by žádná lidská mysl nebyla schopna vymyslet. Nedávalo to prostě logicky žádný smysl. V ten moment jsem si uvědomil, že se autor snaží čtenářům přiblížit takový zážitek, který nejde žádnými slovy vyjádřit a snaží se ze všech sil aspoň trochu přiblížit neuvěřitelnou děsivou pravdu. Tohle je něco, co jsem u žádného jiného autora neviděl.

13 30.06.2019

Tuto knihu by měl znát asi každý, ale její čtení pro mě bylo opravdu obtížné. Bez předchozí znalosti děje bych byl asi naprosto ztracený. Každopádně nic proti Shakeaspearovi. V podstatě dal podobu anglickému jazyku a jeho přínos pro literaturu mu rozhodně nemohu upřít.

4 11.05.2019