michalvacek
komentáře u knih

Gotikova smrt
Vypukla strašlivá panika,
za školou zlechtali gotika.
Dotyčný, co to měl na triku,
pohodil gotika v septiku.
Gotik je tesaný ze skály,
jeho rty nikdy se nesmály,
přesto však loučil se s životem,
groteskně zkřivený chichotem.
Vzali mu kříže a prsteny,
make-up má kompletně zničený,
tudíž mu vylezly pupínky.
Zároveň zrezly mu piercingy.
Zdravotník pak mimo každý dohad
mohl jen bezmocně konstatovat,
ke vší té hrůze a neštěstí,
smrt dobré gotické pověsti.


ÚVOD
Vše řečeno stokrát již
Tož pokusme se slovy neplýtvat
Příliš
Zazní nejedno klišé
I dosti kýče
Kdo nízké nemá rád
Nechť táhne do píče
-----
H20
Chtěla bych ve sprše stát
A žrát tam snídani
Chtěla bych tam i spát
Leč to by bylo mrhání
Když v Africe a Indii
Vodu vůbec nemají
Tak by to vůči nim
Bylo nefér jak sviň
-----
P. S. Esi ně nedáte tu magnézii literu
Tak se vám na to příště vyseru


Bože můj, tak už dnes? – Ty se mnou nemluvíš?
zdá se, že procitám a není k čemu již…
řev chimér vystřídal sladký zpěv bludiček
život byl jenom sen... A smrt je budíček
Jiskry už vylétly vraníkům od kopyt
není co vysvětlit, není co pochopit
není co odpustit a komu sbohem dát
Zkurvenej živote, měl jsem tě vole rád!


ze sklepa
víno vynesu
u kamen zahřeju
po jazyku poválím
a pak se vožeru
---
strkám
něco někam
trvá to dlouho
asi to vytáhnu
a potáhnu dál
---
a zase jsem čural na dvoře
pozoroval hvězdy
bože
i kdybys nebyl
tak je to hezký
---
lásko
až umřu
vykuř mi ho
ještě


GOTH
Znám bledou slečnu, jíž duši rve gothika;
srdce jí krvácí, slzy však polyká.
Tváře má křídové a šaty dočerna,
slunci je s měsícem po nocích nevěrná.
Má šrámy na duši a piercing na těle,
deprese jsou její jediní přátelé
a její voňavka páchne snad krchovem.
Namísto bonbónů cucá rtuť s olovem.
Zavře se v pokoji, s nikým se nebaví,
a její polibek pálí, je žíravý.
Jak černý netopýr má tmavé kadeře
a stíny z nočních můr jí klepou na dveře…
Mazlí se s žiletkou v mase a vazivu
— to aby zjistila, jestli je naživu…
Nechápe celý svět, cítí se zakletě
a já ji miluji nadevše na světě!
KVĚTY PEKLA
Znám v trní narozené květy pekla,
jsou jedovaté, škaredé jak pýr.
Kdybys je zřela, asi by ses lekla,
je opyluje pouze netopýr!
Ty květy rostou jenom z krve lidské,
žiletky mají místo okvětí
a na světlo jsou prudce alergické,
tak rostou ve tmě, skryty pod smetí.
Leč kdyby sis je natrhat předc chtěla,
jdi tam, kde je den nocí a noc dnem,
běž v pustinu, kde kost se místy bělá.
— Ty strašné květy rostou v srdci mém…
SUDIČKY
Co robě morosní, mdlé, lethargické, bledé,
jsem dřímal v kolébce, jež červotoče tají.
Tři charé sudičky zde — osud se mi přede.
Co život přinese? Co do vínku mi dají?
Ta první sudička — jíž Baba Jaga s kotem
a černým havranem — mi věští padoucnici!
Ta druhá pod kápí (juž polévá mne potem)
mor a dnu zvěstuje! To vděčím Polednici!
A třetí babice — to sama Zubatá je —
dí: „Budeš vlkodlak!“ Dar lykantropie!
Já velkou radost mám a osud svůj teď znaje,
jim pěkně děkuji. Hoj! To se požije!
Ta trojka nesvatá, když moji vděčnost vidí,
řve: „Nechť jsi básníkem —
tím nejbídnějším z lidí!“


VYCHÁZKA
S odhaleným žaludem
mezi lidi nepudem.
Ač to oku lahodí,
dneska se to nehodí.
HVĚZDO MÉHO ŽITÍ
Hvězdo mého žití,
dívko s rudou řití,
však ty změníš barvu,
až ti ho tam narvu...!
ČTENÁŘI BÁSNÍ
Těšíme se básněmi
jako vepři s bahnem,
čím více jich přečteme,
tím víc po nich prahnem.


Kresba se mi líbila, ale děj mi přišel dost zmatený.


Kniha je aktuálně nabízena za cenu 420 Kč a obsahuje asi 30 krátkých, většinou velmi známých, citátů od autorů jako John Lennon, Jan Werich nebo Robert Fulghum. Přečtete ji dříve než dopijete ranní kávu.
Každý by měl denně
poslouchat trochu hudby,
přečíst nějakou báseň,
podívat se na dobrý obraz
a pokud možno říci
několik rozumných slov.
Johann Wolfgang Goethe
