mi-380
komentáře u knih
Zpěv Sirény
Val McDermid
Opět vstupuji do stejné řeky. Hon na hromadného vraha, oblíbené to téma současné literatury. V rolích lovců klasická dvojka: nedoceněná krásná vyšetřovatelka a psycholog s traumatem. Přichází doba počítačová a na pozadí pátrání, kdy dvě dějové i časové roviny se pomalu přibližují, děj naštěstí obohacuje několik zajímavých dramatických konfliktů. Ústřední téma je velmi aktuální, dnes dokonce ještě víc než před třiceti lety, kdy série s Carol a Tonym přišla na svět.
…
„Kde máme začít?" chtěl vědět Merrick.
„Umíte někdo zacházet s počítačem?"
„Myslím, že bychom to měli nechat expertům," řekla Carol.
75 % (zatím 119 hodnocení s průměrem 86 %).
Budování státu I.
Ferdinand Peroutka
Dokonalý průvodce českou a slovenskou politikou v době, kdy se rozpadalo a nakonec i rozpadlo Rakousko-Uhersko. Opatrné našlapování kolem Rakušanů a Maďarů, nadšení z velmocemi uznaných hranic Československa, které nerespektovaly národnostní poměry a daly nám víc území, než se kdo odvážil doufat, okamžité poválečné konflikty se sousedními státy, čeští úředníci a učitelé na Slovensku místo Maďarů, klady a problémy v soužití, jednání všech významných postav u nás i v zahraničí. Styl je striktně dokumentární, ale popisované události se valí na čtenáře tak překotně, že četba připomíná napínavý thriller (jak napsal milan3144).
...
Prvního ledna 1919, po odchodu Maďarů, byla obsazena také Bratislava. Maďarský novinář se vypravil k prezidentu Masarykovi, aby mu položil otázku, zda obsazení Bratislavy není imperialismem. Masaryk nepopřel, že toto město není slovenské. Řekl: Pravda, ale není ani maďarské. Je německé.
100 % (zatím jen 18 hodnocení s průměrem 92 %).
Druhé město
Michal Ajvaz
Nevzpomínám si na žádnou z mých vývojových etap, kdy bych mohl být tímto schizofrenickým pochodem temnou Prahou nadšen.
Cituji - nefernefer: Připomnělo mi to takovou tu hru, kdy někdo napíše řádek a ohne papír, aby někdo jiný na dalším řádku pokračoval v psaní, aniž by věděl, co napsal ten před ním.
Cituji - chlupydupy: Myslela jsem si, že mám velkou fantazii, ale tohle jsem nepobrala..
Cituji - jaroiva: Ovšem autor má neskutečně zajímavý a bohatý jazyk.
50 % (zatím 470 hodnocení s průměrem 77 %).
Mosazná postel
Jaroslav Velinský
Další příjemné setkání se starým prolhaným kámošem, co má instinkt jako Harry Hole a tah na bránu jako James Bond. Je to ale Ota Biggles Fanfán Fink, co nám dokáže přes ty své věčné detektivní peripetie pěkně přiblížit naši pražskou a středočeskou realitu let šedesátých, tentokrát s přesahem až do čtyřicátých.
...
Seděli jsme na zápraží, debužírovali, popíjeli vlažný pivo, občas někdo utrousil bezvýznamnou poznámku o chystaný čtvrtý pětiletce, třetí Spartakiádě nebo nekonečný válce ve Vietnamu, a pramínek modrýho kouře ze strážmistrova cigára stoupal k bledejm nebesům.
...
„Slečno Šindelářová,“ hučel jsem do ní a skládal její náklad na zadní sedadlo, „já lžu skoro pořád. Kdybych nelhal, nedověděl bych se nic.“
85 % (zatím 43 hodnotících s fanouškovským průměrem 93 %).
Položte ji mezi liliemi
James Hadley Chase (p)
S drsnou školou na exkurzi do L.A. a S.F. poválečných let, kdy správný frajer měl pod nosem knírek a la Clark Gable a všude kolem byl dostatek krásných blondýnek. Autor se vyžívá v situacích, kdy své hrdiny i antihrdiny zažene do slepé uličky, do situace zdánlivě neřešitelné, aby je odtud s pomocí paní Náhody a její přítelkyně paní Poslední chvíle dostával. Tentokrát obě dámy přicházejí tolikrát, až jsem se občas musel pousmát. Jak už je ale u Chase zvykem, děj je zamotaný až nepředstavitelně a vyprávění má rychlý spád i nějaký ten humor, takže čtivost zaručena, i když do Chandlerových románů o zločinu to má daleko jako z Aše do Košic.
Audiokniha, osmihodinová četba Jana Hyhlíka.
70 % (aktuálně 49 hodnotících s průměrem 77 %).
Případ výjimečné klibny
Jaroslav Velinský
Rok 1964 a, pro amatérského tenistu teoretika i praktika, samé podařené fiftýny v úvodu: tenis, Olympic, minisukně, noční koupání, hezká tenistka. K tomu text, přeplněný přímou řečí, což je naštěstí u tohoto autora složka děje obvykle velmi zábavná. Samotný příběh jede přesně podle vnitřního monologu hlavního hrdiny v kapitole 4: „Tak to vidíte, dámy a pánové; takový věci se mi dějou napořád. Jenomže vemte to takhle: Kdyby se mi neděly, neměl bych o čem vyprávět a můj život by byl vůbec zatraceně nezajímavej. Pavla Šponarová, naděje československý socialistický tenisový reprezentace, seděla vedle mě v mým olivově zeleným voze Škoda 1101 Tudor oděná jen do mý flanelový košile a v pase převázaná špagátkem z mý kápézetky. Objevil jsem ji v Botiči a nosil v náručí s jejíma pažema omotanejma okolo krku, a jak ji pánbu stvořil. Chá chá chá.“
Perfektní reálie a styl vyprávění, míra pravděpodobnosti blížící se hodnotě nula.
75 % (zatím 44 hodnotících s průměrem 85 %).
Císařovna
Roman Bureš
Druhý díl nezklamal. Autorův nápad (Země rozřezaná na různé časové osy) slibuje nekonečné množství originálních střetnutí a naštěstí mu nechybí dovednosti k tomu, aby nabídl napínavé a poutavé dílko, od kterého jsem se těžko odtrhával. Už sahám po trojce.
90 % (286 hodnotících s průměrem 89 %).
Nokturno
Ed McBain
Americké megacity na přelomu 1996/1997. Zima, sníh, bezcitnost, vraždění. Jeden případ vyšetřují Carella s Hawesem, druhý souběžně s nimi tlusťoch Ollie. Smutný úvod, smutné pokračování, smutný závěr. Autor znovu nabízí dostatek zajímavých postřehů (jako třeba porovnání oblečení lehkých dívek s úborem Sharon Stoneové v Základním instiktu nebo jako vždy ostré pohledy na nesnášenlivost mezi imigranty z různých koutů světa), čímž (spolu s občasným černým humorem) bezútěšné popisy jednání většiny postav a časté suchopárné citace zákonů přiměřeně zpestřuje.
...
Přinesla mi dárek na uvítanou do nového bytu. Bochník chleba a krabičku soli. Má to prý přinášet štěstí. Byla z Ruska, víte. Tam mívali tradice. My v Americe už žádné tradice nemáme.
Omyl, pomyslel si Carella. Tady se stala tradicí vražda.
...
Pravidelně vstávám každou noc v půl čtvrté a jdu si na malou. Znovu si jdu lehnout a spím až do osmi hodin, pak vstanu, dám si snídani a jdu na dlouhou procházku. Jenny chodívala se mnou, ale vloni umřela. Moje žena. Jenny. Chodívali jsme v parku, ať pršelo, nebo svítilo slunce. Na těchhle procházkách jsme vyřešili spoustu našich problémů. Vypovídali jsme se z nich. No, od té doby co zemřela, žádné problémy nemám. Ale chybí mi jak ďas.
Těžce si povzdechl a dolil si kávu.
85 % (aktuálně 121 hodnocení se stejným průměrem).
Sharpovo obležení
Bernard Cornwell
Červenec 1814, válka se převalila z poloostrova přes Pyreneje na sever, Britská armáda už zatlačila císařská vojska domů do Francie, a major Sharp a jeho střelci, navíc spolu s oddílem mariňáků, tam plní další sebevražedný úkol. Autor dokázal i tentokrát nabídnout napínavý a strhující příběh, přeplněný dějovými zvraty, velkým hrdinstvím a statečností, léčkami a úskoky, nesmlouvavou vojenskou taktikou, podlou zradou, a smutnými konci některých postav. Žánrově dokonalá práce.
90 % (aktuálně 76 hodnotících s průměrem 91 %)
P.S.
Válečné filmy, válečná historie, knihy o válce, váleční hrdinové. Od dětství mě to bavilo. S aktuálním, zdánlivě nekonečným a vojensky sotva řešitelným konfliktem na východě, kde morduje bratr bratra a vzájemně si likvidují vše, co kdysi jejich předkové společně vybudovali – kromě životů důvěru, rodinné vztahy i materiální hodnoty, mě čtení o válce už nějak přestává bavit. Proto jsem tohle Sharpovo dobrodružství četl tak dlouho.
Kdo seje vítr
Hans Rosenfeldt (p)
Autor nekompromisně pokračuje v metamorfóze Torkelova elitního policejního útvaru – z kdysi efektivního, jako dokonalý stroj pracujícího týmu zbývá skupina špatně spolupracujících individualistů, kterým jde tentokrát o život všem, a navíc ještě lidem z jejich okolí. Vzpomněl jsem si na Bonnie a Clyde a také na pruty našeho Svatopluka.
Čtivé, napínavé, dobře promyšlené. Jako obvykle.
90 % (aktuálně 247 hodnotících s průměrem 91 %).
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Zásadní dílo. Tedy, zásadní pro můj zájem o historii Latinské Ameriky a o literaturu, kde realismus je pokroucený magií a okořeněný humorem ve smutku. I podruhé, po několika desetiletích, jsem byl fascinován autorovou neomezenou představivostí, spojenou se smyslem pro detail a zároveň jeho schopností udržet všechny ty příběhy sedmi generací Buendiů (od José Arcadia po Aureliana) z Maconda s jejich věčnými rodinnými přemety, fantastickými úlety, kdy sexuální motivy hrají zásadní roli, to vše pod palbou osudových ran politického a náboženského fanatismu, v relativně pevné osnově.
Audiokniha - s přesnou dikcí a přiměřenou dávkou ironie přečetla Hana Makovičková.
100 % (už 2037 hodnotících s průměrem 86 %).
Série C-L
Eduard Fiker
Ponor do jiného světa - jiná doba, jiný režim, jiný styl vyprávění. Počáteční popis událostí, kdy major Kalaš mírně žertovným tónem popisuje při řešení případu svou spolupráci se svérázným Karlíčkem, se plíživě mění na dlouhotrvající hon na nebezpečného zabijáka, který nekompromisně odstraňuje jednu lidskou překážku za druhou, takže nečekaně rychle umírají nejen svědkové, ale i podezřelí. Rok 1951, to znamená i nezbytné minimum politiky, aniž by to nějak škodilo, tak to prostě bylo. Film z roku 1970 (Na kolejích čeká vrah, Sovák, Brzobohatý, Hanzlík, Fialová, Kolářová..) je silně zkrácenou ilustrací románu.
Audiokniha, dvanáctihodinová příjemná četba Martina Zahálky.
85 % (aktuálně 135 hodnotících s průměrem 85 %).
Chlorid sodný
Jussi Adler-Olsen
Biblický solný sloup, Sodoma a Gomora. Carl i Asad se v době covidové ocitají současně v rolích lovců i kořisti a z prosoleného pekla to vše sledují všichni diktátoři posledního století. Autor zápletkou, dokazující jeho bujnou fantazii, úspěšně prodloužil sérii a znovu lehce poodkryl nevyřešený případ z úvodního dílu.
...
„Asade, slyšel jsi, že vláda v Dánsku vyhlásila lockdown? Tentokrát je to už od zítřejšího rána.“ Gordonovi se třásl hlas, jako by nastával konec světa. „Zavírají školy, kadeřnictví, hospody a nákupní centra. Nestačil jsem nakoupit vánoční dárky a kdoví jestli to stihnu, než toho zavřou ještě víc. To je katastrofa!“
Podíval se na Rose a na Carla, kteří se tvářili, jako by už měli všechno v suchu. Asadovi to bylo jedno, protože u nich doma stejně neměli Vánoce na programu.
80 % (aktuálně 631 hodnocení s průměrem 84 %).
Těžký časy
Charles Bukowski
Tohle se dá čas od času zopakovat. Jiný svět, jiná doba, jiný způsob života, určitým způsobem osvěžení. Autor nás neurvale zatáhne do svého intelektuálského světa chudoby, sexu, násilí, humoru, barů a podivných existencí, jako bychom si s ním temnou stranu bezstarostného vysokoškolského života prodloužili o pár desetiletí.
...
„Nenávidím to tady, Benny. Jak to, že už spolu nežijeme?“
„Začalas šlapat ulici, zlato. Nasralas mě.“
„Dyť víš, jaká jsem.“
Betty vzala svou cigaretu a bezmyšlenkovitě ji zamáčkla do prostěradla.
I podruhé 90 % (442 hodnotících s průměrem 82 %).
Duel
Arnaldur Indriðason
Čekání na Erlendura. Čekání i pátrání nostalgické, smutné, trpělivé. Dokonalý úvod celé série s připomenutím dusné atmosféry velmocenského přetlačování před půl stoletím.
Lidstvo od té doby moc nezmoudřelo.
95 % (zatím 62 hodnocení s průměrem 71 %).
Vážka
Michel Bussi
Krásná, úžasná, dokonalá Lili. Co je zač? Pátrání po její identitě autor prostřednictvím několika hlavních postav předkládá dramaticky, poutavě, s důsledně a úspěšně budovaným napětím. Šokující odhalení ve dvou třetinách knihy zas pro pozorného čtenáře tak překvapivé nebylo a od tohoto bodu o další loopingy ve zbývajícím ději není nouze. Valí se na čtenáře/posluchače jeden za druhým, až je jich nějak moc, a podobně přibývají i náhodné události a nelogické nepravděpodobnosti. Ale je to historka chytře vykombinovaná, originální, a mou pozornost dokázala pevně udržet po celou dobu.
Audiokniha, kvalitní četba Hany Benešové.
75 % (aktuálně 725 hodnotících s průměrem 80 %).
Sharpův regiment
Bernard Cornwell
Anglie, 1813, Sharpova dramatická služební cesta. Velké podrazy, velké intriky, velká láska: vše, co má správný dobrodružný román s reálným historickým pozadím obsahovat, dokázal autor znovu vložit do čtivého a napínavého formátu. Velká spokojenost, škoda, že mi zbývá už jen pět posledních knih.
...
Generál s povzdechem vstal, došel k oknu a vyhlédl ven. Uviděl, že po přístavní hrázi pomalu přecházejí dva španělští důstojnici celní správy. „Víte, co nám ti bastardi dělají?“
„Ne, pane.“
„My tu jejich zatracenou zemi osvobozujeme, a oni teď chtějí, abychom jim za každý soudek prachu, který do Španělska dopravíme, platili clo! Věřil byste tomu?...“
90 % (zatím 81 hodnocení s průměrem 93 %).
Je to i můj život
Jodi Picoult
Závažné rodinné morální dilema autorka zabalila do komplikovaného tvaru, kdy několik hlavních postav v mnoha časových rovinách střídavě popisuje napínavé soudní drama s precedentem, který má potenciál dynamitu.
90 % (už 1603 hodnotících s průměrem 90 %).
Dvojník
Brian Freeman
Jekyl/Hyde? Ábel/Kain? Schizofrenie? Drogy? Halucinace? Alzheimer? Amnézie?
Nebo opravdu paralelní vesmíry?
Jak se z toho temného, zdánlivě nejasného chicagského labyrintu, zakletého do Nočních ptáků Edwarda Hoppera, dostat ven?
Povedlo se.
90 % (aktuálně 122 hodnotících s bleděmodrým průměrem 75 %).
Černá skříňka
Michael Connelly
Znovu (už po šestnácté) mě svět Harryho Bosche dokázal hned od začátku chytit na 100 %. Odhalování dvacet let starého zločinu je dobře promyšlené a prostředí LA znázorněné jako bych šel prstem po plastické mapě, s nejednoznačnými postavami po obou stranách zákona navíc. Bál jsem se jen autorem obvykle přepáleného konce, i tentokrát oprávněně, takže za plný počet to nebude, ale i tak – Bosche jsem se nebál doporučit nikdy a platí to i tentokrát.
85 % (zatím 203 hodnotících s průměrem 88 %).
P.S.
V důležité roli tentokrát i Harryho dcera Maddie