Messilina komentáře u knih

Když jsem tuto knihu četla, tak jsem se u ní velmi bavila. Je to takové příjemné.

8 17.02.2019

Název možná trochu mate. Kniha je zajímavější, než by se podle něj dalo předpokládat. Americký novinář se svou manželkou, která je původem z Rumunska, přijíždí do této země na Balkáně za nemocnou umírající tchýní. Příběh se odehrává ve dvou rovinách. Novinář v USA napsal, řekněme skandální článek. To je jedna rovina. Druhou rovinu příběhu vytváří právě Rumunsko. Zimní období, ve kterém se děj knihy odehrává, ještě umocňuje dojem nevlídnosti zde popsané komunistické diktatury, s jejími všemi negativními jevy, které bohužel pamatují i mnozí češi (protekce, výpadky v zásobování obyvatelstva, černý trh, tajná policie, valutové obchody u nás zvané TUZEX...)
CIT:/ Když chtěl Corde promluvit, ukázala na lustr, aby mu připomněla, že byt je odposloucháváný. Kdesi v nějaké noře seděl chlap a poslouchal. Svou přítomnost se před těmito bezvýznamnými ženami vůbec nenamáhal tajit. Slyšeli jste ho dýchat, šustit papíry, mumlat si pro sebe. Občas se dokonce vložil do hovoru: ,,No jó, ale včera ste to říkaly jináč./str.160
Druhá paralelní část děje se odehrává v USA, ani zde není vyobrazení báječného amerického života, ale ghett.
Kniha to není příliš optimistická, ale za přečtení rozhodně stojí.

2 12.02.2019

Nevím, jestli jsem tuto knihu dobře pochopila. Necítím se být znovuzrozena. Moje hodnocení je, že mi to neublížilo, ale asi ani moc nepomohlo. I když, kdo ví, možná časem přijdu na to, že mně tato kniha ovlivnila. Hvězdičky dávat nebudu proto, že kniha s náboženským tématem, se špatně hodnotí co do kvality. Ostatně většinou je záměrem autora něco jiného, než literární cena.

Jestli jsem byla v poslední době něčím hodně zaujatá, tak touto knihou. Skoro bych řekla, že tato knížka by měla být povinnou školní četbou. Příběhy z této knihy, by měli být vyučovány v hodinách dějepisu. Místo suché teorie a letopočtů, příběhy lidí, kteří v komunismu žili a vytvářeli ho.
Všech lidí, těch ,,dobrých" i těch ,,špatných" (ať si pod těmito pojmy představujeme cokoliv). Já si na této knize cením především toho, že ukazuje příběhy komunistů i jejich obětí. Člověk tím má alespoň možnost srovnání.
Doporučuji k přečtení.

3 01.02.2019

Přiznávám, že s touto knihou jsem se moc nepotkala. Příběh jistě zajímavý, ale můj šálek kávy to nebyl. Přišlo mi to hrozně dlouhé a trochu jsem se ztrácela v postavách. Možná se ke knížce v budoucnu vrátím a snad jí ocením.

1 27.01.2019

Co říct na Saturnina? Krásná, odpočinková kniha.

2 27.01.2019

Přiznávám, že po Na cestě, jsem byla touto knihou trochu zklamaná. Chápu, že autor asi neměl v úmyslu napsat bestseller a že kniha má spíše nějaké osobní poselství. Něco, co Kerouac potřeboval vyjádřit. Je to hodně osobní příběh, který se prostě nemusí líbit každému.

26.01.2019

Tuto knihu jsem četla dvakrát. Poprvé v takovém tom období začátku puberty, tak 12ti let a ohromně se mi líbila, jako sci-fi. Podruhé jsem jí četla v dospělosti a přiznávám jí určitou nedokonalost. Ale faktem je, že na dobu, kdy byla napsaná to bylo nepochybně veledílo.
Už jen tou kritikou, která zde zaznívá.
Samozřejmě, že dnes máme asi jiná měřítka, toho co nás baví. Jenže v osmdesátých letech minulého století nebyl Tolkien a všichni ti autoři, kteří jsou k mání dnes. Sci-fi bylo spíše trpěným okrajovým žánrem.
Viděno i z tohoto úhlu pohledu myslím, že je to jedna z nejlepších knih, jaká v té době vznikla. Ostatně dnes už nevíme, kolik toho musel autor škrtnout. Přeci jen bylo to psáno v dobách cenzury. A kdo ví, jaké měli tehdejší mocipáni názory na to, že si někdo, kvůli něčemu tak zbytečnému, jako je ničení životního prostředí, dovoluje kritizovat průmyslový rozvoj socialistické republiky. Já sama jsem z Děčína, takže si matně pamatuji doby, kdy se kvůli smogu nesmělo ven, nebo kdy na Labi nepluly labutě, ale olejové skvrny.
Myslím, že tato knížka byla ve své době velmi aktuální. Proto byla zřejmě napsaná, aby upozornila na tehdejší stav životního prostředí a přírody, ale hlavně na stav tehdejší společnosti. V osmdesátých letech se nedalo jen tak kritizovat. Co kdyby se v tom poznal někdo mocný. Navíc na to, aby mohla být kniha vydána dohlížely všelijaké komise a kdo ví, jaké byly jejich zásahy do knihy. (Proč jste soudruhu psal to a nenapsal tamto. Přepsat!)
Proto dávám plný počet hvězdiček. Bavila jsem se a myslím, že je to dobrá kniha vzhledem k tomu, co zde mohlo za minulého režimu vycházet.

8 23.01.2019

V případě této knihy jsem trochu na vahách jaké dát hodnocení. Myslím, že kniha mohla být mnohem kratší. Pak by byla čtivější. Chápu, že byla psaná v jiné době a pro jiné čtenáře. Je to klasika a ta není vždy zábavná.

1 22.01.2019

Kniha má nepochybně velmi silné téma. Bohužel tak trochu nezvládnuté. Možná by stálo za to, aby se o zpracování životního příběhu paní Jiřiny Štěpničkové pokusil ještě i jiný autor. Potenciál v tomto velmi zajímavém a nelehkém životním osudu nepochybně je.

2 14.01.2019

Výborná detektivka, bohužel mám pocit, že takové už se nepíšou. Skvělé na knihách Agathy Christie je, že když člověk trochu více namáhá své malé šedé buňky mozkové, tak na pachatele přijde sám a na konci knihy má radost z toho, že je tak šikovný.

3 12.01.2019

Vyprávění fenky buldoka o rodině, ve které žije. Pes je trochu sarkastický, ale to je na tomto druhu literatury to vtipné. Taková milá záležitost, třeba před spaním. Člověka to uvolní.

1 10.01.2019

Kniha to byla pěkná, avšak ničím se neliší od ostatních takovýchto knih. Klasický fotbalový životopis. Hvězdičku dolů dávám za to, že mám trochu pocit, že Zidanova trenérská kariéra byla v knize mírně odfláknutá. Možná by to šlo více rozepsat, ale na straně druhé, já jsem nikdy knihu nenapsala, tak nemám moc právo kritizovat.

1 08.01.2019

Souhlasím s tím, co bylo řečeno níže, kniha je to krásná. Zábavná pro čtenáře. Občas v ní listuji jen tak a cestuji si ,,prstem po mapě".

29.12.2018

Řekla bych to tak, že tato knížka je milá a nenáročná. Pokud si člověk chce jen tak odpočinout. Třeba na dovolenou je ideální.

5 28.12.2018

NA CESTĚ symbol beatnické literatury.
Kniha byla napsána v roce 1951, ale je o hippies.
Celá ta vize člověka-tuláka, co nic nechce, nikam nesměřuje a ani nikam nepatří. Ano, to bylo symbolem poválečné ztracené generace, ale mnohdy i lidí, kteří přišli po ní.
Snad každé období má své vyděděnce, kteří nic nechtějí, nikam nesměřují, ani nikam nepatří a je jim to jedno.
Pro takové lidi, o takových lidech Kerouac tuto knihu napsal.
Kdo je vlastně hlavní hrdina této knihy? Člověk, který nemá žádný cíl, ale stále za něčím jde. Pokud se ptáme proč, odpověd je: aby nestál.
Ale pokud bude stát, tak se stane co? Nic, prostě bude stát.
Hlavní hrdina, či hrdinové, tak jak já to chápu jsou vlastně takoví antiameričané.
Celé generace byl mladým lidem v USA vynucován vzor dobrého američana, (kluk, který vzešel z ničeho a vlastní pílí a houževnatostí se dopracoval k úspěchu. American dream). Kerouac tento vzor ve své knize zcela zničil.
V tom je podle mého názoru hlavní smysl knihy. Takto je nutné jí chápat. Jde o revoltu proti zavedeným pořádkům, ne jen o prostý popis.
Já to takto chápu.

7 20.12.2018

Kniha fejetonů a povídek děčínského autora. Musím se přiznat, že jsem knihu vzala do ruky spíš ze zvědavosti, protože mě pan Kersch kdysi učil.
Přiznávám, že v tom byla možná i špetka škodolibosti, (co když to bude špatné, to bude legrace), ale nejenom, že to špatné nebylo, řekla bych, že to bylo dokonce celkem dobré.

18.12.2018

Rozhodla jsem se, že napíši komentář k oběma dílům knihy dohromady.
První díl byl o Pelleho dětství a z velké části o jeho vztahu k otci.
Druhý díl popisuje Pelleho dospělost.
Pelle se stává dělnickým vůdcem, dostává se do vězení...
Osobně ne vždy s jeho jednáním souhlasím. Chápu, že kniha byla psaná jako, v jistém smyslu slova, agitka a že Pelle byl vzorem dobrého soudruha, ale z ženského hlediska s tím ne vždy souhlasím. Osobně se domnívám, že druhý díl byl trochu horší než první.
Možná by měl být příběh kratší, ale chápu, že autor se nesnažil dostat literární cenu.
Na tento druh literatury to nebyla špatná kniha.

16.12.2018

Pan Troska nám zmimozemšťanil téměř celý vesmír.
Tuto knihu jsem četla už v dětství, ale teď v dospělosti jsem se k ní ráda vrátila.

1 07.12.2018

Životopis argentinského fotbalisty Diega Maradony.
Přiznám se, že důvod proč jsem tuto knihu začala číst byl ten, že jsem o D.M. neměla moc dobré mínění a myslela jsem si, že když si o něm přečtu, tak třeba získám pozitivnější názor.
Nepovedlo se. Maradona je stále nesympaťák.
Fotbalista byl jistě dobrý, ale jako člověk, je dost jemně řečeno ,,svůj".

1 30.11.2018