Massek komentáře u knih
"Na Caladanu jsem jednou viděl, jak vytáhli utopeného rybáře... ...ponořeného do vody tak dlouho, až zemřel. Utopeného." - "Jaká romantická smrt!"
Tohle mi přišlo hodně vtipné a hlavně to dost dobře vystihlo svět na Arrakisu a tamní nouzi o vodu. A tak navzdory akčním scénám, bitvám, politickým machinacím, mystickému předvídání budoucnosti a dalším SF proprietám mám pocit, že jde nakonec stejně hlavně o ekologický román. A o vůli jít si za svým cílem, i kdyby to mělo trvat řadu generací.
"A nastal ten den, kdy Arrakis stanul ve středu vesmíru, připraven otáčet jeho během."
Andy, co mi to děláš? Protože jsem Artemis dal 5 hvězd, tak tady marně hledám jak dát šestou, tohle je zase o stupeň výš! Výborné staré dobré téma vesmírné mise, cesta k cíli samozřejmě dle očekávání není zrovna přímočará (nejen kvůli dilataci :) a je plná překvapení.
"Lidé prosakují. Nechutné."
O bitvě u Marston Moor jsem nevěděl VŮBEC NIC. Ani to, že existovala. Tak jsem teď o 96 stránek chytřejší :)
K dnešnímu dni 2185 komentářů, to už nemám moc co dodat. Tak sem hodím jen nějaké tipy z jiného kulturního soudku:
Poupata (nebo Marien) - Malému princi
Wohnout - Malý princ
Eva Burešová - Malý princ
Mám doma krásně barevnou řadu Vetvičkových knih, hezky se na ně kouká :) ... a samozřejmě se dobře čtou. Ale tahle modrá dvojka mi kdoví proč unikla a co osud nechtěl, našel jsem ji v knihovně u rodičů. Takže splněno, přečtená komplet ediční řada!
Přiznávám, během školní četby jsem vynechal, tak až teď. A tipnul bych si, že by se mi to ve škole tolik nelíbilo, ale kdo ví. Nyní pro mě osobně nejhezčí závěr, tedy "Figurky". Ta idealizovaná Malá Strana tu dostává takové reálné trhlinky. Ono když tu všichni tak hezky po sousedskou bydlí a do oken si vidí, tak ovšem taky všechno slyší, do okna dokonce i dostřelí a na botu doplivnou :) Krásně lidské
Budu se trochu opakovat, protože tu panuje shoda s předchozími komentáři. Knížka je super, stojí za přečtení celá. Uvést ji do světových souvislostí je potřeba, ale když ji nazvete Dinosauři v Čechách, tak ty souvislosti nemůžou zabrat téměř 100 stránek, to je prostě móóóc. Ale neberte to zle, oba Vláďové odvedli dobrou práci (pro mě jsou nový objev Rimbalovy perokresby). Přeji tomu našemu malému českému rybníčku nálezů, aby se brzy rozrostl na křídové moře!
Hlavně v první půli autorka velmi uvěřitelně popisuje prostředí řeznictví, jatek, mrazíren. V této knize je to celé posunuté o úroveň výš díky zpracovávanému produktu. Ale pro mě osobně je na tom děsivější právě to, že celý tento proces už přece existuje a funguje dlouhé roky! Ale zatím "pouze" se zvířaty. My lidé dokážeme v průmyslové výrobě opravdu zefektivnit každou činnost.
Vegetarián ovšem nejsem a ani po přečtení to nakonec nevypadá, že bych změnil postoj...
Skvělá obálka.
Šlape to, dobrá SF akce, pořád lítají miny, rakety a torpéda, destrukce na každé stránce. Někdy jen mezi jednotlivými roboty, jindy přímo planetární. Jenom je to po chvilce stále podobné, ale těch 160 stránek uteče fofrem. Trochu to osvěžuje i téma sebeuvědomění umělé inteligence, ale není to nosné téma, spíš takové zpestření, i když je k tomu na závěr taky pointička.
Hodinář a král je určitě nejlepší povídka z knihy, ostatní za ní bohužel s odstupem pokulhávají. Stejně chci ještě trochu prozkoumat německou sci-fi a přečíst si od autora i Poslední den stvoření.
To jsem nečekal. Pod dojmem názvu jsem tušil něco mezi klasickým dobrodružstvím a démonem alkoholem. Něco o námořnících a zlatokopech. Na námořníky sice taky došlo, ale jinak, dost jinak. Přes sto let staré a stále dobré.
"Velmi málo lidí mělo to štěstí, že mohli léta trpět o samotě v cele ve svěrací kazajce. Já jsem to štěstí měl."
Opět v sérii kniha s kompletní změnou postav i prostředí. A zase výborné.
Zbožňuju i ty drobné věci v příběhu, třeba jaká dokáže Pratchett vymyslet přirovnání.
- "...její hlas se s každou větou mění, přesně podle toho, jak žhavá letlampa dědičnosti opalovala tenký nátěr výchovy" :-)
- nebo lehké rýpnutí do filozofických tlachalů "Poslouchal jste často Kopolymerovy historky?" Finalos přikývl a usmál se, i když se mu v očích mihl jakýsi náznak bolesti.
Příkladů by byla spousta, ale najděte si v tom každý to své :-)
Čtu Artemis jako můj první román od Andyho Weira a jak tak projíždím komentáře, je to asi dobrá cesta k tomu jak nebýt zklamaný po vysoko nasazené laťce v Marťanovi nebo Spasitelovi. A protože nemám to srovnání, pálím tam 5 hvězd. Jó, vidím tam taky nějaký mouchy a slabiny, ale když se celou dobu při čtení dobře bavím, tak rád přimhouřím oko.
"Připravená na vzduchoprázdno?" ozval se Dale z rádia.
"Ve vzduchoprázdnu žiju už delší dobu," odpověděla jsem.
"Nedělej si srandu. Ne v přechodové komoře."
"Páni, ty umíš i ze ztráty tlaku vykouzlit dusno."
Četl jsem tuto knihu hrooozně dlouho. Ne proto, že by snad byla nudná, ale prostě jsem si ji vychutnával. Prohlížel a četl jsem si všechny přiložené artefakty a to docela zabralo. Moc pěkná populárně-naučná publikace.
Předchozí Magický prazdroj byl na mě trochu moc pompézní, ničily se tam málem celá města i Zeměplocha. V Soudných sestrách se sice taky hraje o osud království, ale prosím vás, jaké je Lancre vlastně království? :) Pratchett v plné síle a čarodějnické trio je okouzlující hlavně v momentech, kdy nekouzlí a čelí nástrahám všední reality :)
Vyšetřování začne Slack a Melchett, standartní policejní dvojka. Pak se z jiného hrabství přidá Harper, poté se rozhodne aktivněji pátrat i paní Bantryová, hmmm no budiž, a pochopitelně zapojí i slečnu Marplovou, to musí být. A pak náhle ještě přijede šetřit i jakýsi sir Clithering, pomóc to už je moc, proč tolik pátračů? Ale jinak taková A.Ch. klasika, svižná a čtivá.
Kruci, když pročítám a počítám ty míle co účastníci Pochodu našlapou, tak je to teda porce jak kdyby jim snad šlo o život nebo co :) Sice i reálně máme ultra pochody a některý lidi jsou fakt nezdolný, ale ta podmínka s neustálým tempem bez přestávek by byla dle mého smrtící mnohem mnohem dřív. Ale to je fuk, nejde o čísla, ale o pocity a to King prostě umí.
"Docela by mě zajímalo, jak hluboko až se člověk zahrabe."
"A jak hluboko už jsi?"
"Nevím."
"No, tak to je další věc, kterou budeš muset teprve zjistit. Probádat neprobádaný hlubiny Garratyho."
"Ukažte, haranti, co si to čtete? Není to náhodou něco o mně?" Tak ne, je to v pořádku, JÁ jsem se rozhodně v ničem nepoznal!
To jsem byl tedy zvědavý, jak může někdo pomáhat Smrťovi. Má to zapotřebí? A je to technicky možné? Nedovedl jsem si to představit. Ale Pratchett to nastínil výborně, nakonec to vše znělo i logicky a funkčně. Tedy logicky v rámci zeměplošských pravidel, pochopitelně :-)
Well, tyhle převyprávěný poudačky ze Starýho zákona sou podaný tak podomácku a po sousedsku, aby tomu každej rozuměl, vo tom žádná. Ale lepší znalost předlohy by k tomu teda taky nebyla k zahození, to je faktum. Jinak je to všechno ólrajt.