martina2704

Příspěvky

zrušený profil

HanaHanaAlena Mornštajnová

Tohle není hezká knížka. Tohle je knížka s krutým příběhem, která vás ale chytne a nepustí a přinutí vás uvědomit si, že každodenní problémy, které dnes řešíme, jsou vlastně prkotiny a že bychom si měli více vážit doby, ve které žijeme a nezapomínat, že ne vždy bylo takhle dobře.

04.02.2018


HavelHavelMichael Žantovský

Jsem až překvapená, jak moc dobrý životopis to byl. To hlavní asi je, že se Žantovskému podařilo zůstat objektivní a nebojí se tak ukazovat Havlovy zápory stejně jako jeho klady. Obraz Havla-disidenta/politika vhodně doplňuje vyprávění o Havlovi-dramatikovi, takže pokud jsem se zpočátku bála, aby mě moc nenudilo povídání o Havlově tvorbě (přece jenom mě zajímá více ta historická a filozofická stránka), velmi rychle jsem zjistila, že něčeho takového se bát nemusím a naopak jsem si odnesla spoustu zajímavých informacích o Havlových hrách. Vše je čtivě napsáno, u velkých událostí Havlova života jsem měla co dělat, abych nebrečela, protože Žantovský krásně vystihl jejich atmosféru. A potom ta obálka, prostě krása. Suma sumárum, mohu jenom doporučit :)

19.02.2017


Fašismus: VarováníFašismus: VarováníMadeleine Albright

Moc nechápu, jaký smysl tahle kniha má. Chápu, že Trump, Orbán, Kim, Erdogan nejsou asi nijak skvělí vůdci státu, ale určitě bych je nenazvala fašisty. Celá definice fašismu, kterou Albrightová v této knize předkládá, mi přišla dost účelová a sloužící jen k tomu, aby mohla do jednotlivých kapitol zahrnout lidi, které potřebovala zkritizovat. Zároveň mi dost vadil ten jeden velký paradox, kdy na jedné straně si stěžuje na to, jak se dnes všechno nálepkuje pojmem "fašista", ale sama dělá v knize právě toto.

23.05.2019


Dva proti ŘíšiDva proti ŘíšiJiří Šulc

Nádherná kniha o naprosto šílené době. Výborně propracovaná psychologie postav, která věrohodně a pravdivě líčí nejen přípravy a průběh atentátu, ale i morální dilemata vysazovaných parašutistů a příslušníků domácího odboje. Souhlasím s názory, že tohle by měla být povinná četba, protože je strašné, že některým lidem jména Gabčík a Kubiš dnes už nic neříkají.

24.01.2017


Chlapec v pruhovaném pyžamuChlapec v pruhovaném pyžamuJohn Boyne

Ohromně silná kniha s krutým koncem a ještě silnějším poselstvím. Tenhle příběh je ukázkou toho, že příběh malého chlapce, který se svým dětským rozumem snaží dopátrat toho, co se kolem něj děje, může být mnohdy silnější než podrobné líčení válečných zvěrstev.

23.05.2017


Než jsem tě poznalaNež jsem tě poznalaJojo Moyes

Hrozně dlouho jsem se téhle knížce vyhýbala, protože jsem podle názvu a obálky čekala až moc velkou slaďárnu, a tak když jsem se do ní konečně pustila, neměla jsem příliš velká očekávání. Ale jak jsem se pletla. Přečetla jsem ji za dvě noci a pak skoro nemohla spát, jak jsem o ní musela přemýšlet (a vlastně pořád musím). Jsem moc ráda, že knížka je vtipná i smutná zároveň a obě tyhle složky jsou tak nějak v rovnováze. Co se postav týče, všechny, i ty vedlejší, si prochází nějakým vývojem a jsou uvěřitelné. Je pravda, že příběh je od půlky trochu předvídatelným a ty hlavní zlomy příběhu se daly čekat, ale tady mi to nevadilo. Protože ten příběh vás vtáhne a donutí vás se zamyslet nad tím, jak byste se zachovali v podobné situaci.
Při čtení jsem si říkala, že se hned budu muset pustit do Života po tobě, teď si tak jistá nejsem - bojím se, že si trochu zkazím dojem a že to jedničku nemůže překonat. Tak uvidíme. Každopádně tuhle knížku můžu jenom doporučit.

18.07.2017


ŠelmaŠelmaAndrew Mayne

Upřímně nerozumím tomu, proč je kolem této knihy takový humbuk. Theo mi přišel až moc dokonalý - a zrovna sympatické mi to nebylo. Navíc mi to přišlo i trochu přitažené za vlasy a až moc prvoplánové. Další díl, pokud bude, si asi tedy nechám ujít.

28.12.2018


PopravčíPopravčíChris Carter

Po prvním dílu, který byl naprosto skvělý, jsem měla velká očekávání a jsem moc ráda, že mě ani Popravčí nezklamal. Hunter a Garcia jsou skvělí, oba uvěřitelní sympaťáci. Děj opět plynul, že jsem se nemohla odtrhnout a často mi běhal mráz po zádech. Ke konci jsem nakonec i s vrahem trochu sympatizovala a chápala, proč to vlastně všechno udělal.

08.07.2017


Sůl mořeSůl mořeRuta Sepetys

Další skvělá kniha od Ruty Sepetys, stylem psaní a vystavění příběhu dost podobná V šedých tónech. Ze začátku jsem měla zmatek v postavách, ale po pár kapitolkách (které jsou krátké, což se k příběhu hodí a nádherně ukazují příběh prostřednictvím různých pohledů) jsem se zorientovala a čtení mě moc bavilo.
Opět na vás dýchne zoufalství lidí, kteří si museli projít hnusem druhé světové války. Není to vůbec lehké čtení, ale i když je to kniha o příšerných zvěrstvech, je krásně napsaná a jakmile se jednou začtete, jen stěží ji odložíte. Navíc jsem moc ráda, že Ruta Sepetys napsala knihu o málo známé historické události, na kterou se dnes již zapomnělo, i když při ni zemřeli tisíce lidí - a i díky ní tito lidé nebudou zapomenuti.

17.07.2018


Žítkovské bohyněŽítkovské bohyněKateřina Tučková

Z téhle knížky se vyklubovalo strašně milé překvapení. Trvalo mi hrozně dlouho, než jsem se k Žítkovským bohyním dostala - podle názvu a "hypu" kolem mě knížka vůbec nelákala. Ale nakonec i na ni došlo.

Za co autorku chválím je zpracování a vůbec celý nápad. Jako někomu, kdo studuje historii a archivařinu, se mi fakt líbila myšlenka zpracovat archivní bádání jako román. Z první půlky jsem byla nadšená, ta se mi četla jedním dechem. Ke konci jsem se začínala trochu nudit, přišlo mi, že spousta věcí se opakuje. Ale i tak můžu jenom doporučit, dokonce bych řekla, že Žítkovské bohyně jsou lepší než Gerta (a to je co říct!)

12.10.2018


Kladivo na čarodějniceKladivo na čarodějniceVáclav Kaplický

Hodně silná knížka. Pasáže popisující mučení a následné tresty jsou hodně těžké na čtení, autor se nebojí detailů. Na druhou stranu přesně to dělá Kladivo na čarodějnice skvělou knihou, která výborně popisuje atmosféru a průběh čarodějnických procesů.

10.01.2017


Psí posláníPsí posláníW. Bruce Cameron

Nádherná knížka. Chvílemi jsem se smála, chvílemi brečela a celou dobu vzpomínala na svého, bohužel už zesnulého, pejska. Je to krásný příběh o přátelství pejska a člověka a myslím, že každý do kdo měl někdy psa, se z Ethanem a Baileym plně ztotožní a v jejich zážitcích pozná i své. Myslím, že z téhle knížky budu dojatá a nadšená zároveň ještě hodně dlouho.

20.01.2017


Poslední aristokratkaPoslední aristokratkaEvžen Boček

Smála jsem se na celý vlak. Je jenom škoda, že zhruba od půlky knížky děj zamrzne a nepohne se dál. Ale oddechovka je to skvělá :)

14.04.2017


Saturnin se vracíSaturnin se vracíMiroslav Macek

Takové nijaké, s prvním Saturninem se absolutně nedá srovnávat. Měla jsem pocit, že pořád čtu to samé - příhoda, jídlo, přísloví, slečna Barbora, příhoda, jídlo, přísloví, slečna Barbora. Stylisticky dobré, ale postrádám originalitu původního dílu a něco, co by mě přinutila nechat si druhý díl Saturnina v paměti.

23.01.2018


Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku KostkaAristokratka a vlna zločinnosti na zámku KostkaEvžen Boček

Ach jo... Aristokratka se bohužel s každým dílem zhoršuje. Opravdu bych při čtení jedničky nevěřila, že bych pokračování někdy hodnotila pouhými dvěma hvězdičkami. Je sice fajn, že Boček změnil styl vyprávění z deníkových zápisů na retrospektivu, ale bohužel zatímco jsem se u čtení prvních dvou dílů chlámala na celou tramvaj, tady jsem se místy pouze trochu pousmála. Myslím, že mi nejvíc vadilo, že děj byl až moc přitažený za vlasy - a to i na humoristický román. Tak snad se už celá série chýlí ke konci a Boček brzy přijde s něčím novým, neokoukaným...

19.11.2018


ChladnokrevněChladnokrevněRobert Bryndza

Já mám prostě Bryndzu ráda. Má to spád, Erika a její kolegové jsou sympatičtí a vše dává hlavu a patu. Přečteno za den a už aby tu byl další díl :).

21.01.2019


Metro 2033Metro 2033Dmitry Glukhovsky

Od téhle knížky jsem čekala opravdu hodně. Apokalyptický román z moskevského města, kde na nejrůznějších stanicích žijí skupiny lidí s nejrůznější vírou, ideologií,... Prostě všechno ukazovalo na to, že to je přesně TA kniha pro mě. Ale už od začátku jsem měla problém se začíst. Vyprávění se mi zdálo moc rozvleklé, závěr byl podle mě celkem snadno předvídatelný, ani hlavního hrdinu Arťoma jsem si moc nezamilovala. Sem tam přišly pasáže (např. čtvrtá říše), kdy jsem si říkala, že teď se to konečně rozjede, ale nerozjelo a až do konce jsem se ke čtení hodně nutila (protože co kdyby přece jen...). Na další díly se v nejbližší době nechystám. Asi bych hodnotila o hvězdičku víc, kdybych se na Metro tak moc netěšila.

09.01.2017


Pilíře zeměPilíře zeměKen Follett

Pokud máte rádi historické romány, tak je tahle knížka jednoznačně MUST. Čtivá, napínavá, strhující a překvapivá do poslední stránky. Společnost a atmosféra středověké Anglie je pěkně vylíčena, autor se nedopouští žádných závažnějších historických přešlapů. Pro mě (spolu s navazující Na věky věků) asi nejlepší historický román, jaký jsem kdy četla.

01.03.2017


KruhKruhDave Eggers

Jakmile jsem si zvykla na Mae, která mi od začátku až do konce byla velmi nesympatická, četla jsem jedním dechem. Souhlasím s komentářem, že tohle je kniha o zrození Big Brothera, která až neuvěřitelně realisticky ukazuje, co by se mohlo stát, kdyby se nám moderní technologie a sociální sítě vymkly z rukou. Navíc je strašně čtivě napsaná. Jediný co mi vadilo byla Mae, i když je asi pravda, že tenhle příběh potřebuje naivní holku, která je schopna nechat se zmanipulovat v zájmu vyšších cílů jako je bezpečnost pro všechny. Ale za celých 400 stran se nenašla chvíle, kdy by mi nelezla na nervy.

Každopádně chystám se i na zbytek knih od Eggerse, protože Kruh mě vážně zaujal. Tak doufám, že i další jeho knížky budou stejně tak skvělé.

29.01.2017


Ve čtrnácti sám v OsvětimiVe čtrnácti sám v OsvětimiTomáš Radil

Vzpomínkové knížky o holocaustu se mi velmi těžko hodnotí, jelikož mám pocit, že mi nepřísluší jen tak "ohvězdičkovat" něčí paměti na tak šílenou a krutou dobu jako byla druhá světová válka a holocaust.
Je to silný příběh, který by si měl každý přečíst, obzvláště v dnešní době. Pan profesor Radil popisuje jak své dětství před transportem, tak svůj pobyt v Osvětimi a návrat z ní a to takovým způsobem, který vás hodiny a hodiny udrží u čtení a těch 700 stránek přečtete, že ani nevíte jak. Zároveň si neustále uvědomujete, jaké máme štěstí, že žijeme v době, v jaké žijeme a jak je důležité neustále si holocaust připomínat a dělat vše proto, aby se taková doba nemohla nikdy opakovat.
Za mě jedna z nejlepších knížek, co jsem na toto téma četla.

01.03.2017


Psí cestaPsí cestaW. Bruce Cameron

Stejně jako Psí poslání - nádherná knížka, kterou si ráda znovu přečtu s krásnou myšlenkou. Než jsem se pustila do čtení, říkala jsem si, že to asi nebude tak dobrý jako první díl, ale opak je pravdou. Stejný styl vyprávění, nové životní příběhy, tentokrát Ethanovy vnučky CJ a opět nádherný vztah a přátelství mezi člověkem a psem. A ten konec? Brečela jsem jak želva, přesně takové zakončení, jaké má být.
Psí poslání i Psí cesta se stali mými srdcovkami, protože něco tak úžasného na čtení se jen tak nenajde.

02.03.2017


Návrat KouzelniceNávrat KouzelniceChris Colfer

Četla jsem hned poté, co vyšla v angličtině a opět mám pro Zemi příběhů jen slova chvály. Dvojčata nám trochu vyrostla, ale jsou pořád stejně vtipná a sympatická jako v prvním díle. A o ostatních postavách ani nemluvě. Prostě takové milé a veselé čtení nejenom pro děti.

03.03.2017


Čáry životaČáry životaVeronica Roth

Mám z Čar takový rozporuplný dojem. Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla, dělalo mi problém zapamatovat si, kdo je kdo a tak nějak pochopit, v jakém prostředí se vlastně nacházíme. A i potom, co mě příběh začal bavit, byla místa, která mi přišla zbytečně zdlouhavá a která mě nudila. Naštval mě konec, doufala jsem, že z toho nebude další série, a ono jo. Chvílemi jsem se nemohla zbavit pocitu, že některé prvky jsou možná až moc inspirovaný StarWars. Jakože do vlaku dobrý, další díl si přečtu, ale jinak hodnotím průměrně. Divergence se mi líbila mnohem víc.

11.03.2017


Washingtonský dekretWashingtonský dekretJussi Adler-Olsen

Přesně to, co jsem čekala. Politický thriller, který má spád, je v něm skvěle vylíčeno pozadí prezidentské kanceláře a strašně dobře se čte. Vůbec jsem neměla problém se zorientovat, kdo je kdo (a to u tohohle žánru mnohdy mívám) a začetla jsem se od první stránky. Můžu tedy jenom doporučit.

09.04.2017


Temná hmotaTemná hmotaBlake Crouch

První část knihy byla mnohem lepší než druhá. Zhruba od poloviny jsem měla pocit, že autor věci zbytečně komplikuje a snaží se pro ně nalézt fyzikální vysvětlení. Navíc konec byl trochu předvídatelný... Temná hmota se mi četla dobře, přečetla jsem ji během pár hodin, myslím, že měla i zajímavou myšlenku, nicméně asi bych zvolila trochu jiné provedení.

30.08.2017


Hadrový panákHadrový panákDaniel Cole

První polovina byla skvělá, v ta druhá mi přišla až moc překombinovaná a ztrácela jsem se tak v ději. Co mi přišlo fajn bylo, že se střídaly postavy a vyšetřování tedy nebylo jen o jedné či dvou postavách, navíc všichni mi přišli víceméně sympatičtí a uvěřitelní. V únoru má vyjít druhá kniha v sérii, kterou si, byť mám k jedničce pár výhrad, určitě přečtu.

13.12.2017


Do posledního dechuDo posledního dechuRobert Bryndza

Už dlouho jsem nečetla sérii, kde by každý díl byl lepší než ten předchozí. Opět nemám co vytknout, má to spád, dobře se to čte, utíká to a ani mi nevadilo, že to místy bylo možná trochu předvídatelné. Jsem ráda, že na pozadí se rozvíjí i Erika-Patterson linka, jsem zvědavá, kam se to dál bude vyvíjet. Už aby tu byl další díl :)

29.03.2018


AnežkaAnežkaViktorie Hanišová

Wow. Tak tohle jsem fakt nečekala. Téma adopce romské holčičky vypadalo zajímavě, ale i tak jsem od knížky nečekala, že mě takhle dostane. Hanišová píše čtivě, surově, skvěle rozpracovává psychologii postav. A moc se mi líbilo střídání jednotlivých časových rovin. Anežka (a i následně přečtená Houbařka) patří do mých top knih přečtených za tento rok a Hanišová se řadí mezi autory, u kterých netrpělivě čekám na další knížku.

25.10.2018


Dítě číslo 44Dítě číslo 44Tom Rob Smith

Z celé trilogie nejlepší díl. Už dlouho jsem nebyla z podobné knížky tak nadšená. Čtivá, napínavá, velmi dobře zachycující poměry ve stalinistickém Sovětském svazu.

30.12.2016


Quo vadisQuo vadisHenryk Sienkiewicz

Ze začátku jsem se do čtení musela trochu nutit (přece jenom bylo to trochu rozvleklé), ale asi tak po padesáté stránce jsem četla jedním dechem. Jsem moc ráda, že jsem ji neodložila, protože je to opravdu skvělá knížka, kterou mohu jen doporučit.

30.12.2016


1