MARSgirl
komentáře u knih
Jsem jejich bůh
Josef Pánek
Nepříjemné čtení. Málem jsem to vzdala, což nemám ve zvyku. Oceňuji popisy a naprosto nový úhel vyprávění, ale celková zacyklenost, i když na místě, je ke čtení až bolestivě nepříjemná a často i nezáživná.
Uvnitř psa
Alexandra Horowitz
Až na příliš rozvláčné popisy věcí a chování zvířat, které jsou asi všem, kromě lidem z USA jasné, moc super knížka!
Severinova cesta do temnot
Paul Leppin
Po letech konečně další orgastická kniha, která dokáže evokovat temná pokušení a potěšení tak, jak to uměl jen Oscar v Obrazu Doriana Graye a Huysmans v Naruby. Tady navíc s ultra bonusem v tom, že se to celé odehrává v Praze. Moc nebezpečný!
Pokojská
Markus Orths
Nebýt těch "nutných" sexuálních scén, tak snad knihu považuju za extrémně dobře vylíčeně pocitovou a originální.
Kronika ohlášené smrti
Gabriel García Márquez
Nikdy si večer děvčata nečešte vlasy, nebo se mořeplavci opozdí.
Mapa Anny
Marek Šindelka
Depresivní zážitek, který budu moct zopakovat bez zhroucení až tak za 30 let.
Vědomí konce
Julian Barnes
Kniha na jedno odpoledne, kdy musíte vysávat s knížkou v ruce. Intelektuální výroky mladých londýnských chlapců v kombinaci s vyprávěním, kde nic není bez logiky. Témata paměti a smrti, tentokrát zakamuflována jinak, beletristicky, že by možná lehký neznalec autora zapomněl. Jen Veronica je postava, která chcete, aby se brzo ztratila z vyprávění a konečně zmizela...
Umění jako terapie
Alain De Botton
Očekávání velká. Výsledkem je ale jen kniha, snažící se o návod, jak umění dobře pochopit. To je v pořádku, ale ne takhle stupidním stylem. Nápady typu přeinstalování děl v galeriích do celků podle emocí z nich vyzařující, jsou pro mě opravdu naprosto mimo. Možná by se umění nemělo tak zjednodušovat. Vždyť k olivám si taky najde cestu každý sám. Dočíst knihu pro mě nihilistickým zážitkem.
Lodní vraky
Richard Platt
Málo informací, ale s hodně zajímavými ilustracemi. K výpravnému čtení ve vaně ideál!
Písečný muž
Lars Kepler
Naprosto brilantní! Už hodně dlouho jsem nebyla začtená do té míry, že bych absolutně ztratila pojem o čase.
Agresivní, napínavé, písečné!
Mapa času
Félix J. Palma
Jako oddechová literatura jistě potěší. Nehledala bych ale více.
Pěna dní
Boris Vian
Kniha, která mi naprosto nabourala všechny představy o inovacích a experimentech ve vypravěčství. Na úplném začátku knihy jsem si uvědomila, že vlastně nečtu, ale přemýšlím, jestli je to vůbec možné, aby tak moc jiná kniha existovala. Postupem jsem do světa myšek a leknínu v plíci naprosto zapadla a na další knihu jsem se skoro nemohla soustředit, protože jsem hledala neustále prvky Pěny dní.
Svatý Xaverius
Jakub Arbes
Nechápu, jak může být tato kniha v žebříčku 74. nejhorší. Ale možná už vím... když trilogie 50 odstínů šedi je pro velkou část málem na vrcholu literatury.
Bajky barda Beedleho
J. K. Rowling (p)
Stejně jako Brumbálovi jsou mi čteny bajky před spaním.
Harry Potter a Fénixův řád
J. K. Rowling (p)
Úžasný díl, stejně jako ty ostatní, jen ty mozky a velká honička na Ministerstvu a čekání na smrt mě děsili?
Harry Potter a Tajemná komnata
J. K. Rowling (p)
Moc se u knih nebojím, ale u téhle jsem byla v Bradavicích a bála jsem se toho, že se Komnata opravdu otevřela.
Bridget Jonesová – S rozumem v koncích
Helen Fielding
Tento druh literatury nemám v oblibě a proto ho nečtu. Bridget mě ale docela dost nadchla, v mnoha pasážích jsem se tak smála, až mě to překvapovalo. Plus nákres vzhledu postav z filmů o Bridget: Vzniká oddechová literatura pro toho, kdo moc čte Euripida.