marketa7
komentáře u knih

Několik předchozích knih Tomáše Šebka jsem četla, a přišly mi zajímavé (nemluvě o jeho dalších aktivitách v oblasti lékařské i zdravotnické), tato poslední je určitě z úplně jiného soudku. Žlutým odstavcům jsem také nerozuměla. Za to ten zbytek byl ve svém sdělení srozumitelný a překvapivy. Nečekala bych tolik prohřešků...viditelně je TŠ prostě jen člověk a už jenom tím, že si svých chyb je vědom a dokáže je takto (i veřejně) definovat, ve mne nevzbuzuje potřebu ho odsoudit, ale spíše si z jeho zpovědi něco odnést.


Mne to bavilo...zkraje mi chvilku trvalo, než jsem se naladila na tu spoustu podivných postav, ale dialogy Crowley s Azirafalem patřily mezi mé oblíbené hned od začátku. Pohled na ten lidský svět zabalený v britském humoru byl nejen k pobavení ale i k zamyšlení. Skvělému dojmu napomohla i audio verze v podání J.Zadražila. Kniha nebude zřejmě pro všechny, ale to asi není nutné. Láká mne i seriálová verze....


Mrazivé čtení odehrávající se na odlehlé farmě Islandu, podivní lidé (všichni) a dost brutální zločin. Naprosto dokonalé to sice nebylo, ale dojem to zanechalo. Střídání vyprávění "před a po" nutí ke čtení, naštěstí, i když mám severské detektivky ráda a postupně jsem tušila, odkud vítr vane, tak mne zaměstnávala i obava o mé klidné spaní, neb jsem byla sama doma se zimni tmou za okny...


Pár stránek mi trvalo, než jsem se začetla a zvykla si na střídání vypravěčů, navíc jazykem velmi lidovým a i květnatým. Pak už to šlo a bavila jsem se.


Velmi silný a čtivý příběh, ve kterém se postupně odkrývá, co kdy bylo a nebylo, všechna ta rodinná tajemství a nevyřčené či jinak čtené události tří generací žen. Málokdy je něco tak, jak vypadá. A intenzita dokonale graduje.... Není to nejveselejší odkrývání, prostor na pozitivní tečku se ale najde.


Výborná oddychová četba, rytíři v době Jana Lucemburského, nenásilné připomenutí historie a doby 14.století. Asi se poohlídnu po dalším díle....

K této knize plné podivných otázek, které by vás ani nenapadly a na ktere odpovědět muselo být náročné nejen časově, jsem se dostala zásluhou Výzvy. Dávkovala jsem si je postupně jako chuťovky a mnohé mne pobavily. Jiné byly zase příliš složité, naštěstí obrázky často pomohly, byť ne pokaždé. Ale to nevadí, nemusím vědět všechno.


Autorku s oblibou sleduji, kde možno, v Reflexu jsem její gastro stránkou vždy začínala. Kniha "Jak si nabit hubu" je takovou jednohubkou, psanou velmi příjemným jazykem s vtipem a nadsázkou. Pokud se dá z její četby odnést "jen" naděje, že 50 může znamenat nejen novou lásku či bistro, že je dobré se nebát, pak stojí za to si ji přečíst. Samozřejmě není jen o tom.


Vřele doporučuji!
Je vždy příjemné a obohacující číst o člověku zapáleném do svého oboru. Navíc pro M.Dvořáka je medicína viditelně posláním a rozhovor přináší i nemálo praktických rad.


V rámci Výzvy jsem si po 20letech znovu přečetla tento Kunderův román, opět v originále. Krásný jazyk, jemné filozofování nad tématem návratu po letech do místa doby dávné, nad vztahy. Jak očekávání, že by to mělo být relativně jednoduché, je mylné. Dvojnásob, jedná-li se o návrat z emigrace. Ale někdy stačí i z druhého konce republiky. Určitě k zamyšlení...


To bylo skvělé čtení ! Napínavé, nejde se odtrhnout, a i když víte, kdo je padouch, roztrývání souvislostí a závěrečné usvědčení je radost pro čtenáře detektivek. Jaké budou asi další díly?


Detektivní příběh z Beskyd, žádné drama, nenáročná četba. A Bergman to opět zvládnul.


Velmi čtivý a napínavý příběh o výměně novorozenců v kombinaci s psychopatem mnoha tváří. Psychologie postav je postupně rozkrývána, stejně tak, jak se stupňuje i zápletka. Skvělá oddychovka.


Zpočátku docela zdlouhavé, naštěstí v třetině děj dostal větší spád a nyní už vím, jak všichni v Medvědíně dopadli. Každopádně zůstává, že je to malinko jiný Backman než např. v Muži jménem Ove.


Napínavé a velmi čtivé, zásluhou krátkých kapitol vám příběh ubíhá před očima jako F1. Doporučuji.


Knížku jsem si kdysi pořídila na základě doporučení kamarádky a dlouho trvalo, než jsem se do těch stovek a stovek stran pustila. A byl to skvěle strávený čas. Neutuchající boj dobra se zlem, láska, zrada i útrapy života ve středověku, katedrály - to vše je v příběhu ve vrchovaté míře. Neváhejte, vše je mistrně naservírováno. Chvilku si odpočinu a jdu do dalšího dílu...


Přečteno jedním dechem. Autorce patří velké díky za zpracování osudů a připomenutí, jak šly dějiny. Není to veselé čtení, o to více je potřeba na to nezapomínat.


Opět milé setkání s komisařem Dupinem a Bretaní... Není nad staré dobré vraždící prostředky. ;-) Pokud si chcete odpočinout od stresu, pusťte se do čtení. A nejlépe cider a far breton k tomu.


Velmi čtivý příběh inspirovaný skutečným životem ženy, která měla touhu se prosadit v mužském prostředí. Jedná se tak i o připomínku postavení žen v minulém století. Naštěstí se v tomto hledisku společnost v mnoha zemích posunula již dopředu.
