marieke marieke komentáře u knih

☰ menu

Černočerné srdce Černočerné srdce Robert Galbraith (p)

Další napínavý díl od kterého se nedalo odtrhnout. Bude mi líto až série skončí. Sice na takový počet stran (zajímalo by mě, kolik bude mít takovým tempem poslední díl :-D) trošku unáhlený konec, přivítala bych lepší vysvětlení a vztah - nevztah mezi hlavními hrdiny by už taky chtěl nějak dořešit, začíná to být únavné, ale přesto dávám plný počet a těším se na další. P.S.: Ten seriál, o kterém kniha byla, bych si skvěle dokázala představit jako animák Tima Burtona :-)

14.04.2024 5 z 5


Děti Volhy Děti Volhy Guzel Jachina

Po Zulejce další krásná kniha autorky. Dokonalý jazyk, za což samozřejmě dík i překladateli, který si s tím určitě musel dát velkou práci. Už dlouho jsem si v nějaké knize tak neužívala každé slovo. Ne vždy mě delší popisy přírody apod. baví, ale tady to člověka úplně přeneslo do děje. A samozřejmě nelze ani opomenout zvolené téma, které trošku i zabrušovalo až do etnografie, každopádně osudy a kultura povolžských Němců byly hodně zajímavé a čtenář se dozví něco nového.

06.04.2024 5 z 5


Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti Daniel Prokop

Škoda, že jsem si knihu nepřečetla hned v roce 2019, kdy vyšla, protože zrovna tato data rychle ztrácí na aktuálnosti (což samozřejmě není chyba autora) a po covidu a následné válce, drahých energií a inflaci se toho určitě zase dost změnilo. Jinak hodně zajímavé čtení, jen škoda, že by si to mělo přečíst dost lidí, kteří si to ale nepřečtou.

16.03.2024 4 z 5


Zulejka otevírá oči Zulejka otevírá oči Guzel Jachina

"Nejoptimističtější příběh z gulagu", ano, to je přesné. Kruté a smutné čtení, ale zároveň i hluboce lidské. Precizní jazyk i překlad. Zulejka, prostá žena provdaná v 15 letech, takže půlku života strávila s drsným manželem a jeho ještě horší matkou, nakonec paradoxně nachází lepší život v gulagu na Sibiři, zejména ale proto, že se konečně dočkala živého dítěte. I velitel tábora, který jejího muže při prvním setkání zabil, postupně získává čtenářovy sympatie a v příběhu se objevují i další zajímavé postavy, nejvýraznější asi lékař, který už před odchodem na Sibiř přišel o rozum, ale nové cizí prostředí mu (opět paradoxně) pomůže a on tak zase může pomáhat ostatním. Celkově je v táboře pestrá směs lidí od nevzdělaných kriminálníků po umělce, kteří procestovali Evropu a umí několik jazyků, ale bohužel měli špatný názor nebo původ. A ještě víc bohužel, že Rusko se nezměnilo a asi už nikdy nezmění.

09.03.2024 5 z 5


Dáma a tučňáci Dáma a tučňáci Hazel Prior

Sice je teprve únor, ale už teď řadím mezi nejhezčí knížky, které jsem letos přečetla. Obě dějové linie jak s tučňáky na Arktidě tak těžký osud hlavní hrdinky za druhé světové války v Británii (díky tomu i čtenář zjistí, proč navenek působí stará paní nejprve tak chladně) mě chytly za srdce. Opravdu moc pěkný příběh s laskavým humorem i hlubokým smutkem.

27.02.2024 5 z 5


Náhradník Náhradník Henry Charles Albert David

Patřím mezi ty, kterým Harry a Meghan nevadí a britská královská rodina mě zajímá léta, stejně jako vše britské takže Harryho paměti jsem si s chutí přečetla a četlo se to dobře. Žádné kňučení a kydání špíny jsem v nich neviděla, i když určitě zase jiný pohled by měli William nebo Charles, kdyby taky napsali knihu. Ano, je to hodně o špatných vztazích s novináři, ale to se Harrymu vůbec nedivím. A teda neměnila bych ani s jedním členem královské rodiny, je to život ve zlaté kleci.

21.02.2024 4 z 5


Výhonek osmilisté růže Výhonek osmilisté růže Auður Ava Ólafsdóttir

Příběh byl pěkný, hlavně se mi líbil vztah otce k dceři (a k růžím :D). Ale jinak to bylo dost zvláštní...takové islandské :) V příběhu byl bratr hlavního hrdiny autista, ale mně trochu jak autista přišel i vypravěč. Ale to je asi ta zvláštní severská mentalita (nemyšleno ve zlém).

29.01.2024 3 z 5


Psí park Psí park Sofi Oksanen

Hodně zvláštní a jako vždy silná kniha od mé oblíbené autorky. Zaujaly mě hlavně části o současné Ukrajině, sice ne z nynější války, ale už za okupace Krymu a Doněcku a předtím oranžové revoluce. Jako vždy se dozvíme i něco o Estonsku - v tomto kontextu je zajímavé, že ačkoli obě země patřily k SSSR, každá se s komunistickou minulostí vyrovnávala úplně jinak.
Druhým tématem je pochopitelně byznys s dárcovstvím vajíček bohatým neplodným párům a z toho mi bylo až špatně, ale obávám se, že to tak skutečně je.
Nedávám však plný počet hvězd, protože kniha byla HROZNĚ depresivní. Ani jedna spokojená postava, ani jeden šťastný osud, všichni si štěstí pletli s honbou za penězi a mocí a byli schopni tomu zaprodat nejen tělo, ale řekla bych i duši.

12.01.2024 4 z 5


Probudím se na Šibuji Probudím se na Šibuji Anna Cima

Japonsko není země, o kterou bych se vyloženě aktivně zajímala, ale kniha mě vážně bavila. Četla se velmi dobře a byla i vtipná. Líbí se mi, když je někdo pro něco zapálený a tady ta láska k Japonsku a jeho kultuře byla očividná z každé stránky. Moc příjemné čtení.

06.01.2024 5 z 5


Vzdělaná Vzdělaná Tara Westover

Hodně silný příběh. O knize jsem slyšela už dávno, dostala se k ní až teď a nejsem zklamaná. Taře jsem celou dobu fandila a nad většinou rodiny kroutila hlavou. Otec by patřil do blázince a bratr do vězení. Každopádně je to i další příběh o tom, že každá víra dohnaná do extrému je problém.
Někteří píšou, že knize nevěří, že by tam někdo mohl tak žít nebo že Tara mohla normálně studovat, taky mě překvapilo, že se tam dá hlásit na univerzitu bez maturity a dokonce i bez ZŠ, ale mají to placené tak je to asi jiné a že tak žili bez vědomí úřadů a pojištění taky věřím, USA jsou velké a spousta míst odlehlá od civilizace, vždyť sama píše, že u té hory žili daleko široko sami.

08.10.2023 5 z 5


Tajemství Tajemství Radka Třeštíková

(SPOILER) Některá tajemství bohužel odhalena nebyla, byť jsem na to čekala celou knihu. Některá menší tajemství se dala odhalit už z příběhu. Nepochopila jsem linku s horskými záchranáři, pořád jsem čekala kdy se to nějak protne a nic. Jinak se to četlo dobře, ta všednodenní rodinná dramata mi připomínala spíš Soukupovou než Třeštíkovou :D Přivítala bych i další díl, kde by se osudy postav dořešily.

18.08.2023 4 z 5


Můj příběh Můj příběh Michelle Obama

Moc pěkná autobiografie. Ze všech stránek čiší láska k rodině - rodičům, kteří sami mnoho neměli, ale jejich největší sen byl, aby děti dostaly kvalitní vzdělání (tatínek i přes vážnou nemoc nevynechal jediný den v práci), ochranitelskému staršímu bratrovi i dalším příbuzným, kteří Michelle od malička formovali, k Barackovi, který přišel do firmy, kde Michelle pracovala jako stážista takže mu stála po boku úplně od píky, kamarádkám, které je vždy podporovaly a samozřejmě k dcerám, kterým se snažila i v Bílém domě zachovat pokud možno co nejvíc normální život.
Kromě lásky ale píše i se skromností o vlastní kariéře (ještě před Barackovou kandidaturou zjistila, že ji dobře placená práce firemní právničky neuspokojuje a začala se věnovat sociální oblasti) a úctou k okolí, které oba manžele od začátku podporovalo.
Že evidentně nemusí Trumpa jak už tady pár čtenářů zmínilo, no nedivím se, vzhledem k těm jedovatým dezinformacím, které o nich šířil.
Je to vlastně taková ta americká pohádka jak se chudá a černá dívka dostala až do Bílého domu, ale koneckonců proč ne, opravdu se to četlo moc hezky.

24.07.2023 5 z 5


Zatmění Zatmění Jo Nesbø

Nesbo opět v plné formě. Měla jsem trochu obavy jaký příběh bude, když Harrymu už skoro nikdo nezbyl, ale nebyla jsem zklamaná. Opět šokující až nechutné zločiny a napětí do poslední stránky, autor si s čtenáři pěkně hraje až do úplného konce. Doufám, že bude další.

26.06.2023 5 z 5


Až uvidíš moře Až uvidíš moře Scarlett Wilková

Krásný příběh o osudech řeckých uprchlíků v Československu v průběhu více než 50 let. Věděla jsem, že tady nějací byli, ale nic podrobnějšího takže jsem četla jedním dechem.
Přišli sem z občanské války v Řecku v roce 1948, kdy u nás zrovna proběhl komunistický převrat takže ačkoli zde byli v bezpečí a relativním dostatku, na vlastní kůži zažívali tehdejší šeď a mnohdy se i proti své vůli stávali součástí nesvobodné a udavačské politiky.
Hlavními hrdinkami jsou přítelkyně Sotiria a Koula, které do Československa přijdou jako opuštěné děti. Zatímco Sotiria vyroste ve svéhlavou krasavici, která se naučí výborně šít a navrhovat šaty, Koula je proti ní nehezká, nikdy nedá najevo svůj názor, na rozdíl od Sotirie nenajde rodiče, ale jejich životy se stále proplétají.
Sledujeme i osudy dalších uprchlíků a jak pro ně bylo těžké být rozumem v Československu a srdcem v Řecku a dokonce ani návraty do rodné země nebyly pro všechny idylické - místní už na ně hleděli podezřívavě...
Ale těch informací je tam opravdu spousta, rozhodně se řadím k nadšeným čtenářům a doporučuji přečíst.

17.06.2023 5 z 5


Vypravěč Vypravěč Dave Grohl

Nirvanu jsem poslouchala prakticky od dětství a FF mám také ráda roky takže super, že zrovna Dave vydal autobiografii. O jeho soukromí jsem mnoho nevěděla, není to typ, který by ho prodával bulváru a jeho kniha mě jen utvrdila v tom, že ačkoli je dnes už rockovou legendou tak zůstal stát nohama na zemi, zřejmě i proto, že vyrůstal skromně s mámou samoživitelkou. V knize vzpomíná jak díky sestřenici začal poslouchat punkrock, první turné s první kapelou ještě před Nirvanou, kdy měli peníze jen na sendvič a pivo, samozřejmě citlivé vzpomínky na Kurta a nakonec i velké akce s FF, kdy hráli na různých významných příležitostech a s kým se setkal, vše ale popisuje skromně a s vtipem. A nejvíce se mi líbilo jak popisuje vztah k manželce a třem dcerám, to je opravdu čistá láska bez hranic. Knihy moc nekupuju, ale tuto jsem dala i jako dárek mojí mamce, protože ta mě právě k této hudbě přivedla.

11.06.2023 4 z 5


Zvuky probouzení Zvuky probouzení Petr Třešňák

Manželé Třešňákovi citlivě, ale místy i s vtipem popisují život s dcerou, která trpí silným autismem. Určitě je to zajímavý vhled do života rodiny, ale čekala jsem asi něco jiného a ty filozofické a spirituální pasáže jsem nakonec přeskakovala. Chápu ale, že každý hledá sílu a naději v něčem jiném a držím rodičům i Dorotce palce.

14.05.2023 3 z 5


Musím tě zradit Musím tě zradit Ruta Sepetys

Opět palec nahoru autorce za výběr tématu i země, protože o Rumunsku si toho člověk normálně moc nepřečte. Asi hodně lidí ví, že Ceausescu byl krutý diktátor a rumunská revoluce v žádném případě nebyla sametová jako u nás, ale podrobnější reálie nás určitě mnoho neznalo a bylo to opravdu smutné a mrazivé čtení. Zatím všechny knihy autorky byly skvělé, krátké kapitoly se čtou jedním dechem a už teď se těším na další.

02.05.2023 4 z 5


Malinka Malinka Dita Táborská

(SPOILER) Četlo se to dobře, ale Malinka i Alice mě štvaly. Malinka svou nezodpovědností, ale Alici bych vyškrábala oči kdyby si takhle brousila zuby na moje dítě. Obě mají sice ke svému chování důvody a nemají to v životě lehké, ale sympatie mi tím nezískaly. Nejvíc mi bylo líto Iny. Určitě si někdy přečtu Běsu, kde se doufám dozvím víc o pravé matce Malinky. Plus také za povedenou grafiku knihy.

17.04.2023 4 z 5


Kníhkupec z Kábulu Kníhkupec z Kábulu Åsne Seierstad

Miluji absyntovky a doporučuji taky všechny výborné knihy od této norské reportérky, která po pádu 1. vlády Tálibánu (po 11.září 2001) žila jeden čas v rodině afghánského knihkupce.
Sultán Chán je majitelem knihkupectví a patří tak k vzdělanější a bohatší vrstvě obyvatel. Rád se i považuje za pokrokáře, ale doma vládne pevnou rukou a obě jeho manželky i všechny děti včetně těch už dospělých ho musí poslouchat.
I menší děti musí tvrdě pracovat a nejhůř jsou na tom dívky. Ačkoli v té době mohly do práce a školy nebylo to samozřejmostí a většinou zůstávaly doma a o celém jejich životě rozhodovala rodina včetně výběru manžela. Sejít se s chlapcem před svatbou nebo si jen vyměňovat dopisy mohlo skončit smrtí.
Depresivní čtení o absurdní zemi, kde si celou dobu říkáte jen wtf. Teď je to samozřejmě zas mnohem horší, když se Tálibán vrátil (Chánovi a jeho rodině se údajně podařilo utéct a žijí pod jinou identitou v Británii).

20.03.2023 5 z 5


Doba z druhé ruky Doba z druhé ruky Světlana Alexandrovna Alexijevič

Od této běloruské (doma samozřejmě zakázané) autorky jsem četla skoro vše, co česky vyšlo, včetně známých Zinkových chlapců a Modlitby za Černobyl a toto je taky skvělé. Stručně řečeno výborné čtení o tom, proč Rusko bylo, je a bude země chlastu, bídy a zmaru, jak kdysi napsal Borovský.
Jako vždy v jejích knihách se jedná o vyprávění náhodných obyčejných lidí, které zaznamenala na diktafon a kteří vzpomínají na určité události - tentokrát konec komunismu a rozpad SSSR. Mnoho z nich se shoduje, že předtím jim bylo lépe (a to i přesto, že jejich rodiče nebo prarodiče ještě prošli gulagy). Vzpomínají na Gorbačova a Jelcina (Putin byl v době sepsání knihy u moci teprve pár let), na to, jak se doslova přes noc sice zaplnily obchody západním zbožím, ale nebyly na něj peníze, na smutek po rozpadu velkého impéria a i na eskalaci národnostních konfliktů, které v několika postsovětských republikách vyústily až v občanskou válku (Gruzie x Abcházie, Arménie x Ázerbajdžán).
Není to lehké oddechové čtení, ale hodně toho o Rusku napoví, i v kontextu současnosti - proč zase mají u moci diktátora a proč válčí.

13.02.2023 5 z 5