magnolia komentáře u knih

Přečteno za víkend, se zaujetím, které postupně trochu opadalo. Nejsem jediná z komentujících, kterým připadal důvod zlomu v hrdinově profesním směřování, tak nějak podivný a některé další situace byly na mě až moc "románové". Přesto dám 4*, pro tu neobvyklost prostředí, dramatický začátek a dobře zpracované jiné části knihy, zdůrazňující potřebu přátelství a laskavosti. A za název a vzhled knihy bych dala i 5*.
(vystihující komentář od Atuin).

20 24.04.2023

Tak jako jsem se nemohla odtrhnout od čtení autobiografie Tove Ditlevsen, nemohla jsem přestat číst ani tyto vzpomínky Petry Braunové. Její návrat do dětství, který zabírá velkou část knížky, je plný příběhů a pocitů malé holčičky, tak trochu "divošky" - svojí povahou a pod vlivem okolností. Navazuje dalšími osudy, se stejnou otevřeností, až do současnosti. Ani chvíli jsem se nenudila, naopak často soucítila, smála se, obdivovala její sílu a především umění poutavě vyprávět. Po dočtení jsem navštívila její webové stránky, a jsem ráda, že se tak stalo až poté, mnohé z knihy se na nich dozvíte. Přeji autorce hodně štěstí.

26 20.04.2023

Obrázky: 5* je málo, jsou překrásné.

13 14.04.2023

Ta kniha má v sobě takovou něžnou sílu a moc se mi líbí, jak jsou příběhy napsané (a opět je tu podobnost s mojí oblíbenou Olive Kitteridgeovou, i když zde jsou hrdinové více "milejší"). Jen to zbytečné skákání v čase, to mi při čtení vadilo - nejraději bych knížku rozložila a poskládala podle uvedených roků. Za to hvězda dolů, bohužel.

21 05.04.2023

Další smutná knížka o tom, jak špatní lidé mají děti a ty zase mají, s někým narušeným, svoje děti s nějakým problémem a pokud ty děti vyrostou, ... . Autorka psát umí, ale ta témata, to je něco tak trýznivého a jen pro někoho, kdo to dá. Já jsem začala přeskakovat při popisu Theova "šmejdského" podnikání, taková jsem padavka. A potom už jsem ztratila chuť číst poctivě dál. Části s matkou a otcem sice něco objasnily, jen už mi to bylo tak nějak jedno. Potřebuji mít v příběhu i dobro a naději.

34 23.03.2023

Je to dar, umět psát takovým způsobem, o svém životě a s takovou otevřeností vůči těm, kdo budou vzpomínky číst. Je to krása, radost i smutek a velmi čtivá záležitost, až na poslední část, ta mě drtila, ale i to byl život Tove D. A škoda, že není pokračování.

29 20.03.2023

Velmi depresivní kniha, což se dalo čekat, vzhledem k tématu. Vedoucí byl odporný a jeho manipulace byla dobře zobrazená, i jeho drsné úlety a útoky. Brrr. Nečekala jsem však tak hrozné chování dívčiných rodičů, matky zejména, vlastně tam nebyl nikdo "hodný" (kromě babičky, která zemřela). A kamarádky, no docela divné, jak se k sobě chovaly a jak spolu mluvily ... . Bylo mi Fany moc líto. Způsob, jakým autorka hlavní téma uchopila, mi sice úplně nesedl, ale je dobře, že kniha byla napsána.

19 10.03.2023

Jsem nadšená, jako už dlouho ne, a to z mnoha důvodů. Kromě toho že anotace je trefná a překlad výborný, jsou všechna témata nanejvýš aktuální, děj pestrý, humor přesně takový, jaký mám ráda a postavy, ty jsou nejlepší - skoro všechny příšerné a všechny, včetně těch vedlejších, skvěle napsané. Zasmála jsem se mnohokrát. A jak by řekla Beverly: "Mám-li mluvit jako matka" - knihu doporučuji, k pobavení i k zamyšlení.

32 07.03.2023

Jsem teprve na začátku a je mi víc než jasné, že tohle čtení si musím šetřit - je totiž úžasné...
Knihu dočítám v květnu, už ne vypůjčenou z knihovny, ale svoji vlastní, protože se k ní určitě budu vracet. Monty Don je výborný pozorovatel přírody a má rád vše, co se v ní nachází, včetně tzv. škůdců - a třeba mech v trávníku mu vůbec nevadí (můj člověk). Jeho postřehy mají svoje kouzlo a jeho názory na zahradničení i vnímání přírody jsou mi blízké. Trochu si zavzpomíná a je to taky milé. Při čtení jsem si dohledávala rostlinky i živočichy, které tolik neznám. Není to vyloženě naučná kniha, ale mnoho zajímavých informací poskytne. Fotografie zachycují jeho zahrady (má je pěkně pojmenované) a další místa, na kterých je šťastný, sám i se svými blízkými.

12 04.03.2023

Dost velké zklamání po Psích hvězdách, i tu Řeku jsem přečetla celkem ráda, ale toto mi nesedlo. Některé věty jsem musela číst znovu, stejně jsem neodhalila jejich význam ("Maminka umřela, protože už mu nebyly rajtky"). Často jsem přeskakovala rybářské pasáže (rybaření mě nebere, už vůbec ne to sportovní - trápení živého tvora) a závěr byl vzhledem k předcházejícímu stylu psaní až přemrštěný.

13 27.02.2023

Z celé knihy mám divný až nepříjemný pocit, ale dočetla jsem, no tak dám 3 (ale slabé).

17 22.02.2023

Plné hodnocení nedávám, protože mě vyprávění nechytlo od začátku a také mi některé části připadaly moc dlouhé (popisy řízení lodi). Ale od poloviny jsem byla lapená a napnutá, jak vše dopadne. Oba hrdinové mě trochu štvali (David víc), ale tak nějak normálně, nejsme všichni dokonalí (i když v 66 bych chtěla mít takovou fyzičku jako Signe). Téma je alarmující a působivě popsané, i to vzájemné propojení příběhů v samotném závěru se mi líbilo.
Dopsáno později: na Modrou jsem si vzpomněla při pohledu na fotografie vyschlých kanálů v Benátkách, prázdných říčních koryt v Provence nebo nízké hladiny jezera Garda. A kdykoli je někde zmíněný tající ledovec, je mi (nyní, po přečtení knihy) jako by vymíral další ohrožený druh živočicha... A ono je to ještě mnohem horší.

21 22.02.2023

Současný, český a psychologický román z venkovského prostředí. Vedle hlavní postavy Lucie jsou tu také překvapivě rozepsané i další postavy, se kterými prožijeme jejich obavy a starosti... těch radostí mnoho není. Je to dobré, i když spíše melancholické, smutnější. Ovšem je to prvotina a docela zajímavá, autorka je rozhodně nadaná (i když bych někdy něco malinko ubrala a něčeho naopak přidala).

29 17.02.2023

Nalákala mě první věta anotace a po menším otálení, jsem se hned od první stránky začetla. Ano, je to psáno v podobném stylu jako Olive K., a proto se mi to také moc líbilo. Osudy lidí, nevšední prostředí i postavy, poznávání sebe sama i ostatních..., knížka, která chytne a nepustí.

23 04.02.2023

Knížku od H.P. jsem si vzala jako protipól ke sledování dramatických seriálů, abych si odlehčila hlavu před spaním. To odlehčení tu je, ale jinak mě tentokrát míjelo časté popisování cizokrajných pobytů a jídel (jeden cestovatelský postřeh se dokonce opakoval). Necestuji, takže tato témata tolik neocením, ale někdo jiný určitě ano.

13 01.02.2023

To je prostě parádní kniha - text i obrázky a hlavně nápady jejich autorů. Těch různých pohledů na tuto část těla! Texty jsou krátké, zajímavé a obrázky retro barevné, vtipné a taky velmi dobře provedené - a že je co ztvárňovat. Super!

16 27.01.2023

Ke knize jsem se dostala až nyní, v hodně dospělém věku, na doporučení dcery, také již dospělé - půjčila mi svoji vlastní. Vybavuji si animovaný seriál, z něhož mi utkvěla králičí jména podle stromů. Tady to byla jména odvozená od názvů stromů, keřů, květin i jinak, vždy zajímavě. A k tomu ta "králičí" slova! K těm by se mi tedy hodil slovníček, některá jsem dokonce ani přesně nerozklíčovala (a jiná dlouho z hlavy nedostanu). Je to taková hra se čtenářem, fantazie pracuje, nejen u popisů počasí, krajiny, obydlí a mnoha dramatických situací. A některé jsou opravdu drsné a já bych se bez těch nejdrsnějších i obešla. Líbilo se mi, jaký je dán důraz na snahu dorozumět se a dát možnost k vyjádření názorů ostatních, na odvahu a převzetí odpovědnosti a na vůli pomáhat, co to jen jde. Pěkné to bylo, poučné a na konci i dojemné. (Ale přiznám se, že jsem byla silně napnutá samotným příběhem, a tak jsem králičí pověsti a legendy přeskakovala).

25 25.01.2023

Začátek mě docela zaujal - neobvyklé prostředí i postavy, taková chlapská poetika, přezdívky, společné zážitky, vztahy minulé i současné... jenže asi po polovině knihy můj zájem o další děje začal opadat, všechno mi přišlo podivně roztříštěné, neuspořádané (kdo teď mluví? kdy to je?) a s dalšími odbočkami ve vyprávění.

14 15.01.2023

Knížku jsem darovala jednomu (a jedinému) Jablonečákovi, kterého znám a doufala jsem, že on ji ocení. A stalo se, tak jsme rádi oba.
(Rozhovor s autorem v zajímavostech.)

13 15.01.2023

Knížky paní Říčanové jsou trochu zvláštní, ale některé děti, začínající se čtením, si je vybírají kvůli tématu (kozí, psí) a menšímu rozsahu. U této "kravské" mě proto mrzí, že autorka opustila malý formát a převažující tiskací písmo. Celá kniha je velká, psaná jakoby nedbale ručně (což začínající čtenáři nemají rádi) a obrázky jsou větší, ale připadají mi takové víc odfláknuté. Obávám se, že to děti ke čtení nenaláká, stejně jako obálka knihy. Škoda.

13 12.01.2023