M03b1us komentáře u knih

Věřte nebo ne, ale má první kniha od sira Pratchetta. Jako obdivovatel této doby a zejména Británie v této době jsem si knihu moc užil.
Filuta dostává svému jménu a byť má jen vzdělání ulice (a stoky), díky svému fištrónu se dostane z každého maléru. Postava je to nadmíru sympatická, ostatně i jako další hlavní postavy, které si prostě člověk oblíbí na první dobrou. Jako představení dobového Londýna se všemi svými úskalími působí kniha výtečně.
Dlouho jsem se knížce vyhýbal, protože jsem si říkal, že sir Pratchett přeci píše fantasy a na tu teď zrovna nemám chuť, proto jsem byl příjemně překvapen a teď konečně zvažuji i návštěvu Zeměplochy.

3 07.09.2019

Úžasně sepsaná a čtivá kniha. Autor popisuje Wellesleyho vojenskou kariéru až po bitvu u Waterloo. Často vkládá trefné citace, ať už z úst Wellingtona nebo jiných účastníků okolního dění, což text oživuje a pomáhá jeho dynamice a někdy i akčnímu či teatrálnímu vyznění (v pozitivním slova smyslu).
Ač se na pohled zdá mohutná, knihu jsem přečetl během pár dní, nemohl jsem se od ní odtrhnout.
Jedinou výtkou by tak mohl být občasný výskyt překlepů, gramatických nesrovnalostí apod., ale celkový dojem z knihy je "nadšení".

1 06.03.2019

Takže opět po roce pod stromečkem Karika, tentokrát Strach (minule Trhlina), opět do uší Atrium Carceri pro dotvoření atmosféry a opět neschopnost odložit knížku na víc, než pár hodin.
Skvěle vytvořená atmosféra, dostavily se i pocity znepokojení. A když jsem začal číst poslední třetinu a venku se zvedl prudký vítr a začalo sněžit, začal jsem si říkat, jestli se mi ta kniha nedostává až moc pod kůži. A ač nevěřím v nic nadpřirozeného, Karika mě dokáže solidně znepokojit na dost dlouhou dobu, což se v dnešní době povede leda tak Jamesi Wanovi, a to jen občas.
Konec zajímavý, při otočení na třetí stránku od konce jsem si říkal "Sakra, nevynechal jsem něco? Co se to sakra děje?"
Skvělá četba, určitě doporučuji.

4 03.01.2019

Po dlouhé době jsem cítil...ne snad až strach, ale...znepokojení. Neříkám, že věřím Igorovu vyprávění, považuji se za člověka vědy a vše se snažím racionálně vysvětlit, ale tady jde třeba o něco, co nelze vědecky popsat, nebo co existuje jen v teoretické rovině a prakticky ještě nebylo pozorováno (možná až právě teď...).
Hodně se mi to dostalo do hlavy a pod kůži.

12 17.08.2018

Ze začátku jsem se nemohl začíst, asi k množství postav a dějových rovin. Pak se ale vše začalo spojovat a vynořila se skvělá akce s místy k zamyšlení nad tím, co by asi bylo, kdyby padla naše současná společnost. Opravdu by byl lidský svět tak zlý a krutý, jak představuje tato knížka?

3 13.08.2018

Kniha mě pohltila a nepustila a celá se mi líbila, včetně konce, který mě nezklamal, jako některé ostatní.
Nejdřív dobrodružství, pak trocha kritiky současného Ruska a asi i světa, nakonec trocha filozofování nad životem, smrtí a přístupem k umírání. Dvě strany ke konci knihy (332-333) byly asi tím nejdepresivnějším (z mého subjektivního hlediska), co jsem v poslední době četl.

2 10.05.2018

Jedna z posledních věcí, co jsem od Kulhánka četl. Rozhodně opět nadchl.
Hodnotím celou sérii. Opět jsem nemohl spát a i další základní lidské potřeby šly tak nějak stranou. Zkrátka jsem přepnul do bojové rychlosti a nechal se unést další Kulhánkovou jízdou.
Stavba příběhu je podobná, jako u dalších děl. Hlavní superhrdina je opět na útěku, tentokrát skrz prostor i čas. Osudová žena opět voní jasmínem a po hlavním hrdinovi jde celý svět. Podobně, jako mě ve Vyhlídce na věčnost s*ali nesmrtelní Slíďáci, tak mě u DaZ s*aly oživlé nesmrtelné mrtvoly (ehm..).
Co oceňuji asi nejvíc ze všech Kulhánkových knih, je závěr, který mi přijde nejvíc propracovaný, promyšlený a neuspěchaný.
Spoiler: Hassilo pobavil, tak nějak jsem doufal, že se Hnusák nějakým způsobem ještě objeví. Jen mě mrzí, že už se neobjevilo pées. Alespoň jsem po něm na památku pojmenoval své stěně ("pées", ne "Dolfi").

1 22.02.2016

Vynikající četba, plná odkazů na slavné (nejen) britské (nejen) historické postavy.
Zpočátku jsem se trochu nemohl chytit, ale po několika kapitolách mě děj naprosto pohltil. I když, děj... Sám autor v poznámkách a komentářích na konci knihy píše, že mu šlo zejména o vytvoření atmosféry Londýna viktoriánské doby s vlivem příchodu upírů. Povedlo se na jedničku, atmosféra mě úplně pohltila.
Autor v poznámkách odkazuje na spoustu dalších děl, která mi unikla, takže o další četbu je postaráno. Věřím, že druhá četba tohoto klenotu pak bude ještě o něco zajímavější, než napoprvé.
A samozřejmě se budu těšit na film a na brzký český překlad dalších pokračování.

2 22.02.2016