Lumpačice
komentáře u knih
Takový ten denní humor, kdy se koutek usměje a jdete dál. Fajn kniha, moc takových jsem nepotkala. No, preferuju Zeměplochu, tohle bylo za mě trochu nucené a hysterické (nejen v protivýznamu nepropadejte panice). Ale genialita asociací a metafor se nedá popřít, to klobouček dolů.
Rychle přečtené, ne špatné, ale po předchozí sci-fi to byl pád do Pavlovy (stylem psaní a volbou slov). Děj odsýpá, není překvapivý. Rychlé, snové. Vítr je nejzvláštnější / nejjedinečnější "postavou" díla, neutrální, zvídavý, bezohledný - prostě vítr. Jste mu fuk.
Poslouchala jako audioknihu. Inu, zápisník ženy, která si potřebuje vylít cynicky kyblíček. Bavila jsem se, souzněla. Mám toho sice míň na práci, ale remcání teda stejně! Bezva kniha, oddychovka!
Paní Agatha dokázala velmi výstižně a jednoduše napsat postavu. Musela prožít před očima osud mnoha lidí - možná to pro ni byly osudy plynoucí jen z jedné situace a ne z 20 let plného života, kdo ví, ale bylo jich mnoho a mnoho z nich skutečně někde žilo a třeba se ani s paní Agathou neviděli, protože lidé často prožívají různě po světě podobné životy. Potřebovala jsem knížku a nezklamala jsem se. Byl to pro mě rozvážný dlouhodobý prožitek, ne rychlý shot. Za to jsem ráda.
Nikdy jsem se nepovažovala za fandu romantiky, ale asi jsem se spletla. Milé, hladké, vcelku rychlé a ano, krásně popsáno místo, kde se děj odehrává.
Po dlouhé době jsem se začetla do beletrie. Nádhera, přečteno ve třech dnech, naprosto spokojená a rychle na další díl.
Několik pohledů postav, zajímavá zápletka, svižné, hladké, humor tak akorát. Obě známá monstra na scéně, co víc si přát než jen nebýt zrovna mezi nimi.
Slušné, očekávatelné, oddychovka na večer. Ale myslím, že jsou i lepší knihy o vetřelcích.
Přečetla jsem polovinu a knihu na rok odložila. Dnes jsem vzala knihu do ruky, začala číst od půlky (tam někde jsem kdysi skončila) a během pár hodin přečetla jedním dechem.
Knížka je vlastně dost okatá, zoufalá, absurdní, extrémní a vyvolává vztek. Představuji si, jak pan Vondruška, rozhořčen nad všemi (vlastně) absurdnostmi světa a nerozumem lidí, sedne ke stolu a během tří dnů vychrlí svůj žal nad společností na papír.
Chce-li si někdo počíst, jak to vážně vypadat nemá, a trochu se zamyslet nad tím dobrým, co máme, doporučuji dát knížce trochu šance. Nakonec, má zajímavou linku, odsýpá (+-) a její černobílost čtenáře nutí představit si, jak to vidí sám. Třeba se pak lidi začnou více chápat.
