Lumír23
komentáře u knih
Neklidný muž
Henning Mankell
Moc se mi kniha líbila, beru ji jako loučení, sám mám nějak podobně nastavenou současnost, dost špatně se určité pasáže pak vstřebávají, skoro čtete sami o sobě... Za mě jedna z nejsilnějších knih série. Bohužel.
Pyramida
Henning Mankell
Soubor povídek, možná s podtitulem: jak to začalo a co bylo dál. Nebylo to špatné, to ne, ale přece jen, posun v čase a v životě, to byl pro mě velký skok. Ale je dobré knihu přečíst a doložit si některé události do života Wallandera. Třeba bleskový výpad do Egypta, to je vysloveně třešnička.
Číňan
Henning Mankell
Já jsem naprosto spokojený, dostal jsem co jsem sice nečekal, ale velice mě vše zaujalo a nepustilo. Politické okénko, jak jinak to nazvat, kdy byl popsán princip exportu číňanů do celého světa, problémy Číny jako takové, myšlenky které jen naznačují, jak těžké je kočírovat takové množství lidí... Opravdu se mi kniha líbila, mohu jen doporučit.
Cizinec
Arno Strobel
Všichni to tu píšou! A já blbec, nedbám dobrých rad. Kniha ušla, pohled dvou párů očí na situace, taky dobrý. Ale takhle zprasit příběh pár nesmyslnostma na závěr... škoda promarněné šance.
Případ šíleného tambora
Jaromír Jindra
Velké pozitivní překvapení. Kniha je velice čtivá, napínavá a nekomplikovaná, jde tvrdě za svým cílem - pobavit a upoutat čtenáře. Pobavit ne drsností příběhu, ale zručností sdělení. Opravdu povedené čtení. Doporučuji.
Kronika zániku Evropy: 1984–2054
Vlastimil Vondruška
Kniha je zde silně podhodnocená, ale ... není podhodnocená, nízké hodnocení je msta těch "správných" za zcela v nahotě ukázaný obraz doby nedávno minulé, její krátké, ale o to reálněji zpracované, hodnocení. Ono to totiž není vůbec veselé čtení a kdo si prožil i chvilku minulého režimu, ví o čem píšu. A ví to i pan Vondruška. Kde tedy tápe, to je otázka obyčejných střelných zbraní, ale to je bolest většiny spisovatelů - rozlišovací schopnost pistole - revolver, ta prostě není. Co se týká nástinu možné budoucnosti, nu uvidíme. Zatím nevyšla opětovná volba Donalda, státy se drolí, to zase platí, uvidíme... Moc dobrá kniha, doporučuji.
Spravedlnost
Lee Child
Mno, jak to napsat? Když se babě nelíbí chlap, řekne že je sympatický. Takhle to u této knihy nejde. Je to jak sledovat válečný film a odhrnovat nábojnice od televize. Nebo si člověk hned vzpomene na Samotáře Alibabu a redukci mrtvých Cimrmanology... Zde by se redukce hodně hodila. A k tomu ještě Saturnin, který by mohl uvést příběh na pravou míru a prozradit, jak to bylo třeba původně zamýšleno, než megalomanie pohltila autora. Zbytečná kniha.
Venuše ze zátoky
Dominik Dán
Tak toto je zase Dán v té nejlepší formě. Krátký rozjezd a pak už to jen frčí. Líbí se mi, že neidealizuje propojení dozorců nad zákonem a ty, co je živí právě jeho překračování. Samozřejmě, víme už o ještě výraznějším spojení, které zmizí až vymře současná soudcovská garnitura, ale toto jsou příběhy kriminálky.
Tichá smrt
Peter May
Tahle kniha mi sedla. Člověk může dělat své pátrání, může se vžívat do role jedné z hrdinek, vidí jižanskou pospolitost (rodina nadevše), sleduje nenápadné náznaky maňana života na jihu, temperament, nadšení... Jo, přijde mi, na to že to je celkem fičák, nízké hodnocení. Snad jen usmíření s dcerkou chybělo, to by byla taková hezká tečka za tím naším příběhem.
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Je mi záhadou, proč je v detektivkách problém rozlišit pistole od revolverů, dokonce si myslím, že Robert to dělá pořád. Pokud je to projev lenosti, nebo snad pacifismu (zrovna tomu bych se nedivil), sráží to v mých očích kvalitu nejméně o hvězdu. Další problém mám s počtem mrtvých. Nelze redukovat jak to prováděl Cimrman? Nu a poslední věc mě mrzí obecně, i naše rozvojová společnost už jede na vlně, že co je teplé, to je dobré. Za mě: to jsme taková hovada, že nevíme, že to NENÍ PRAVDA?
Pět
Ursula Poznanski
Kniha má vysoké hodnocení, hurá, jdu do ní. No, tato Uršula je rozhodně zajímavější než jiná vlivná nositelka tohoto jména, ale kniha mi přijde trochu ... přitažená přes vlasy za závit. I tímto snad naznačuji, že jsou záležitosti, které nemají k příběhu co říct, věnujeme se jim celkem dost a nikam nás neposunou (vlastně osobní životy hlavních hrdinů - cesta od nikud do nikam). Ale rozhodně knihu doporučuji, zas taková šeď to není a kačeři se tetelí blahem... Jo, hlavní hrdinka je rozený kačer (není to samice tohoto druhu).
Neviditelná oběť
John Sandford (p)
Zase takový poctivý detektivní kousek. Jen mi přijde, že se brutalita v knihách (možná obecně, zde v sérii asi viditelněji) stupňuje, zvyšuje se otupění v popisech autorů, v popisech dopadů na lidi, kteří jsou těchto brutalit účastní, svědci, rodiny. Jakoby nám hrubnul i svět detektivního žánru a sunul se k tomu filozofickému směru Jájismu, kdy jsem já, autor - hlavní hrdina, což je podstatné, moje myšlenky a pocity, dál už nic. Nevím. Teď jsem měl tento pocit.
Smysluplné vztahy: Klíč ke svobodě
Michal Bartoš
Dávám nízké hodnocení, neboť nejsem plně přesvědčený o platnosti uvedených pravd. A co je horší, když čtu reakce dam, kniha jim pomohla, mají ji jako mantru, ale kniha vás vede jen kousek po cestě života, říká že máte nějak jednat ze zřetele na své já, ale chybí zde prvek protistrany. Pokud oba budeme jen já, nikdy se už nedostane na my. V knize je asi správně řečeno např. že každý má mít právo říct ne, ale není zde řečeno a nebo spíše zdůrazněno, že je velice potřebné přehodnocování svých ne. Mimo jiné, hovořím o partnerských vztazích, které již probíhají a mají problém. Žena i muž se mohou z knihy poučit, chlap ji ale nevezme jako dogma, žena ano. V tomto ohledu, mi přijde kniha nedotažená, vlastně i nebezpečná. A mimo to, je super že se autorský pár našel, ale to také může být to nejúžasnější, co se v knize nenajde a také to tam autoři nepřenesou, protože lakonické - mít kliku na partnera - knihu neprodá.
Nezvratné alibi
Peter May
Nu, co říci závěrem? Ač to bude znít jako chlubení, vražedkyni jsem odhadl, vraha taky, kniha byla ke čtenáři laskavá a kdo znal předcházející díly, mohl se také trefit. Když nad tím tak dumám, tak možná to bylo slabší finále, když jsem ho odhalil i já... Teď nevím, zda plným počtem hvězd vlastně nehodnotím sebe?
První padlí
Volker Kutscher
Poslední dvě knihy série jsem sjel jedním dechem, ty jsou hodně povedené. Zde i hodnocení je asi reál. Ke knize jen málo. Nástup režimu k moci, násilný, pod praporem revoluce a tvorby nového národa, kdy Německo bylo zkažené a dekadentní... a jaký je ten náš unijní dnešní svět? Dál nemá cenu psát nic.
Spis Vaterland
Volker Kutscher
Velmi čtivý díl, sice se hůř drží v leže v rukách, ale čtenář je s obsahem spokojen. Chyb v tištěném textu zase hromada, ale to už ani nemá cenu komentovat. Velice zajímavý byl uváděný popis nálad mezi polskými prušáky a poláky, zde bych zpozorněl, protože si nejsem zcela jist, zda se nejedná o anomálii. Jde o to, že velká část polské veřejnosti byla až profašistická, ale jedním dechem přiznávám, že netuším, zda ten obdiv k vůdci a straně nepřišel až o chvilku později.
Potopa
Stephen Baxter
Ono to bylo zajímavé, ale strašně dlouhé. Popisy byly zbytečně podrobné, když to přeženu, co chcete psát o stavu po potopě - voda, voda a kolem voda. Ne, přeháním, ale přijde mi, že důležitější věci - chování zbytků civilizace, adaptace na nové prostředí, to bylo v minimální rovině, proti popisům co je zaplavené, nad čím právě pluje loď, ponorka... A to je asi trochu škoda.
Zranitelná oběť
John Sandford (p)
Zase je to taková až frenetická akce, pořád z kopce, člověk si ani neodpočine a už je děj o kus dál. Ale je to drsný jak struhadlo. Ne pro každého.