lucievach komentáře u knih

(SPOILER) No ze začátku se nedalo ubránit dojmu, že někdo četl Smrt na Nilu, než se pustil do psaní :-D Četlo se to rychle a dobře. Navzdory tomu, že problém ze začátku knihy nebyl dořešen ani nijak zakomponován hloub do příběhu. Což trochu zamrzelo na konci knihy.To je asi jeden z mnoha záseků. Proč ji vlastně věznily jsem nepochopila, logicky mi přišlo se Lo hned zbavit a Richard na to rozhodně měl. ... Shrnuto : na dovolenou super, ale asi tak za 14 dní, možná i dřív už tu knihu budu mít z hlavy pryč .

1 29.08.2023

Hořkobolný příběh, který zasáhne. Vtipný, smutný, veselý, hořký, opravdový. Prostě skvěle vyvážený koktejl. Pocit opravdovosti a zaroveň bizardnosti bytí, kdy je v životě možné cokoliv.

4 15.07.2023

Osobně mám ráda příběhy života. Styl psaní je příjemný, jednoduchý. I když kniha rozhodně není plná lásky a optimismu nevyznívá hořce. Jen lidsky.

2 06.07.2023

Proč prostě nepožádala o návštěvu... ?

09.02.2023

Začátek byl poněkud rozvleklejší, ale zato ten konec jsem nečekala. To se povedlo.

2 02.08.2022

Ani jako oddychovku, ne, opravdu ne...

U Murakamiho knih je zajímavé, že je konec, když to vůbec nečekáte.

Jak to ta Mornštajnová dělá?!? :-D nechápu...

16 16.02.2021

Rozhodně zajímavé téma. Bohužel současně s touto knihou jsem četla i Operace Valkýra od spisovatele Hernandese Jesuse. Srovnávání jsem se tedy nedokázala vyhnout. A čtivost Jesuse srazilo mé nadšení z Armády duchů.

22.01.2021

Rozvleklé až do kapitoly 73. Sama se divím, že jsem dočetla tak daleko. Nejspíš je to jen tím, že nemám ráda pocit dluhu. Takže asi tak: vypočítávání lahví vína (merlot), vyjmenovávání léků, odpočet dnů a lítostivá sebereflexe. Pro probuzení čtenářů, který se ještě nedopracoval k výše zmíněné kapitole, krimi zápletka. Rozuzlení nečekané, to se musí nechat. Dopracovat se k němu musíte přes polovinu knihy. Ta má přesně sto kapitol. Stačila by polovina. Nebo v tom byl hlubší smysl... nevím. Mrzí mě nevyužitý potenciál. Nápad na plný počet, čtivost bohužel až v druhé polovině knihy.

3 22.01.2021

To je tak... Chcete si na chvilku číst Temnou dceru. Kradete si každou minutu, kdy dvě malé dcery odběhnou a zrovna vás nepotřebují. A těsně před koncem knihy přiběhne ta nejmenší potvůrka. A víte co chce? Jestli bych jim neoloupala pomeranč... můžu říct, že to co se ve mně, ve chvíli, kdy jsem loupala pomeranč, odehrávalo nejde sepsat. Byl to opravdu zvláštní pocit. Dlouho nebudu jen tak loupat pomeranč, abych si nevzpomnela na Temnou dceru.

5 11.11.2020

První a poslední kniha, kterou jsem od autorky četla. Vůbec nechápu jak novelu holčičky mohla napsat žena. Jak ji vůbec někdo mohl napsat.

Krásný jednoduchý a krátký příběh. Ze zkušenosti mohu říct, že ideální pro začínající čtenáře prvňáčky.

Nápad dobrý, konec překvapivý. Jen cesta k tomu konci byla jaksi dlouhá a únavná.

2 21.09.2019

Tohle je konec?!? Opravdu? Nestala se někde chyba?

Absurdní slátanina, kterou asi nepochopíte pokud nejste aspoň trochu dán... i přes to, jsem během krátké doby přečetla celou knihu a vůbec nevím jak a proč. A vlastně ani nevím, co si o tom všem mám myslet :-D

Zůstala spousta nezodpovězenych otázek a nejasnosti...

2 22.08.2018

Osobně mám takové příběhy ráda. Jednoduché, ale hluboké. Takové, které vám leccos naznačí ale zbytek si musíte v hlavě poskládat sami.

12.08.2018

Strana 80 a už mam taky chuť hodit si mašli, jak se tak říká... :-/

Kniha čtivá, mrazivá, děsivá. Po několika stranách až do konce knihy se mi ale neustále vkrádala myšlenka na spisovatele Kodžiho Suzukiho... Kruh, Temné vody,... Kdovi jestli je nečetl i pan spisovatel Karika :)