lost.in.books

Příspěvky

Nelituju ničehoNelituju ničehoColleen Hoover

Hodnocení: Toto byla má 4. přečtená kniha od Colleen a opět jsem byla nadšená, autorka prostě psát umí a tato kniha je toho důkazem.
U Colleen se mi neskutečně líbí že dokáže romantický příběh vždy propojit s vážnějšími tématy, tato kniha nebyla výjimkou- obsahovala mnoho myšlenek k zamyšlení a velmi výrazné poselství a dokázala čtenáře velmi zasáhnout, tedy alespoň mě.
Do knihy jsem neměla nejmenší problém se začíst, začetla jsem se po první stránce a nechtělo se mi vůbec knihu odkládat, přečetla jsem jí dnes ve 2 hodiny ráno, protože jsem se prostě jednoduše nedokázala odtrhnout.
Hlavní hrdiny jsem si oblíbila po pár stránkách a nemohu říci, že by mi tam nějaká postava výrazně vadila, líbilo se mi že každá postava za sebou skrývala svůj příběh a tajemství, která se postupně poodkrývala a odhalovala.
O zvraty též nebylo nouze, děj obsahoval mnoho překvapení a příběh měl celkem rychlý spád a ani chvíli mi kniha nedala prostor pro nudu, s postavami jsem prožívala všechny jejich životní příhody a strašně mi přirostly k srdci, s koncem knihy jsem byla spokojená, více prozrazovat nebudu, protože kniha opravdu stojí za přečtení, moc se těším až si od autorky přečtu další knihy.

14. května


Utrpení mladého WertheraUtrpení mladého WertheraJohann Wolfgang Goethe

Ze začátku jsem byla velice příjemně překvapená, byly zde pěkné myšlenky, příběh nebyl sice akční, ale příjemně plynul a bylo zajímavé hlavnímu hrdinovi nahlédnout do hlavy, ale po chvíli se tam neustále opakovaly stejné události, stejné myšlenky, neviděla jsem žádný moc velký posun v ději a celé to bylo takové nudné, jednotvárné a nemělo to šťávu.
Po prvních asi 30 stranách, kdy mě nápad bavil, myšlenky pro mě byly zajímavé a bavilo mě nahlížet do hlavy hlavnímu hrdinovi mě to opravdu přestavilo bavit a odpočítávala jsem stránky, kdy kniha skončí, dalším minusem pro mě byl celkem dost předvídatelný konec. Musím ocenit zajímavé myšlenky a velice povedené vykreslení hlavního hrdiny, zároveň zde byl i povedený nápad neopětované lásky, ale na zadek jsem si z toho nesedla.

14. května


Utrpení mladého WertheraUtrpení mladého WertheraJohann Wolfgang Goethe

Ze začátku jsem byla velice příjemně překvapená, byly zde pěkné myšlenky, příběh nebyl sice akční, ale příjemně plynul a bylo zajímavé hlavnímu hrdinovi nahlédnout do hlavy, ale po chvíli se tam neustále opakovaly stejné události, stejné myšlenky, neviděla jsem žádný moc velký posun v ději a celé to bylo takové nudné, jednotvárné a nemělo to šťávu.
Po prvních asi 30 stranách, kdy mě nápad bavil, myšlenky pro mě byly zajímavé a bavilo mě nahlížet do hlavy hlavnímu hrdinovi mě to opravdu přestavilo bavit a odpočítávala jsem stránky, kdy kniha skončí, dalším minusem pro mě byl celkem dost předvídatelný konec. Musím ocenit zajímavé myšlenky a velice povedené vykreslení hlavního hrdiny, zároveň zde byl i povedený nápad neopětované lásky, ale na zadek jsem si z toho nesedla.

14. května


Romeo a JulieRomeo a JulieWilliam Shakespeare

Hodnocení: Tuto knihu jsem také četla jako povinnou četbu a opět mě příjemně překvapila.
Jelikož vím, jak příběh probíhá a jak končí, tak pro mě děj knihy nebyl takovým překvapením, ale přesto jsem si čtení knihy moc užila a považuji ji za velice povedenou knihu co se klasické literatury týče.
Co se mi opravdu moc líbilo byla velice bohatá slovní zásoba a košaté slovní obraty a v tomto případě i oceňuji velice zdařilý překlad celé knihy. Jazyk ač není používán v běžné mluvě se k celému příběhu a prostředí velmi hodil a nedělalo mi problém se začíst i přes trochu náročnější jazyk.
Romea a Julii jsem si po pár stránkách oblíbila a celkově se mi moc líbil tento tragický zamilovaný příběh i když šťastnější konec bych mimochodem uvítala více. Ale příběh byl opravdu skvěle promyšlený, ty slovní obraty a skvělé použití slov, která do sebe vzájemně zapadají, autor byl opravdu mistrem svého řemesla a i pokud máte o příběhu Romea a Julie povědomí, tak opravdu stojí zato si přečíst i knihu. Mimochodem musím říci, že poslední dobou mám celkem štěstí i na dobrou klasickou literaturu.
__

04. května


Petr a LuciePetr a LucieRomain Rolland

Hodnocení: Tuto knihu jsem četla jako součást povinné četby a nebyla vůbec špatná.
Začátek byl za mě slabší a delší dobu jsem měla problém se do knihy začíst, po cca 25 stranách se mi kniha četla už lépe a konečně jsem byla schopná se do příběhu alespoň trochu dostat. Chvíli jsem si musela zvykat na styl psaní, který mi zas tolik nesedl, ale postupně jsem si na něj zvykla a kniha se mi četla celkem dobře.
K hlavním hrdinům jsem si celkem rychle našla cestu a celkem si je oblíbila a tak to zůstalo po celou dobu příběhu. Líbilo se mi spojení lásky mezi 2 mladými lidmi s tematikou války- doba zde byla velmi dobře popsána a člověk si tak dokázal představit co se v té době dělo.
Na můj vkus zde bylo málo akce a klidně bych uvítala více zvratů, ale nápad byl originální a ve výsledku se mi líbil. Konec jsem opravdu nečekala, byl to pro mě celkem šok a odhadovala jsem ho úplně jinak, než to nakonec skončilo.
Pokud chcete nějakou klasickou literaturu, kde se prolíná láska a válka, tak knihu klidně zkuste, nesedla jsem si z toho na zadek, ale líbilo se mi to.

03. května


OtrávenáOtrávenáJennifer Donnelly

Ihned před otevřením knihy mě zaujala krásná obálka, která mě ještě více nalákala se do knihy co nejdříve pustit. Byl to můj první retelling nějaké pohádky- tentokrát se jednalo o retelling Sněhurky a už na úvod musím říct že velice zdařilý.
__
Moc se mi líbilo to,že si autorka z té originální Sněhurky vzala opravdu jen základy a příběh předělala po svém, řekla bych že mě retelling bavil i více než původní pohádka, přece jen zde bylo několik okamžiků překvapení , které se odlišovaly od původního příběhu a autorka dala příběhu úplně jiný a originální nádech.
__
Líbílo se mi též, že se nejednalo jen o povrchní pohádku bez myšlenek, kniha obsahovala velmi výrazné a moc hezké poselství, že si nemáme brát k srdci připomínky ostatních, ale jít si vždy za svým ať to stojí co to stojí.
__
Hlavní hrdinka Sophie byla ze začátku taková naivní a nemohu si odpustit i výraz trošku hloupoučká,ale přesto je to hlavní hrdinka,ke které jsem si po několika kapitolách našla cestu a celkem jsem si ji oblíbila, ale štvalo mě, že se několikrát mohla poučit ze svých chyb, ale neudělala to, byla na můj vkus až moc důvěřivá. Ale postupem příběhu tato postava udělala velký krok vpřed a bylo skvělé sledovat její postupný vývoj k lepší a silnější osobnosti, kterou se poté stala- byla statečná, odvážná, laskavá. Šla si za svým a nezalekla se žádné výzvy ani klacků, které jí mnoho postav házelo pod nohy. I k ostatním postavám jsem si našla cestu líbílo se mi že každá postava měla svůj příběh, který byl v knize taktéž zmiňovaný- každá postava si něco prožila a to se poté odrazovalo na jejich osobnosti. Taktéž byly dle mého postavy dobře vykreslené.
__
V knize mně také vyhovovaly krátké kapitoly, díky kterým se mi kniha četla rychleji a lépe, než kdyby se jednalo o méně delších kapitol, v knihách upřednostňuji kratší kapitoly.
__
Styl psaní mi taktéž sedl a v průběhu knihy jsem s ním neměla žádný problém a byla jsem schopná se začíst ihned po několika stránkách.
__
Co se děje týče, tak se v několika momentech dal celkem předvídat, ale jelikož se jednalo o retelling tak zde bylo i dost překvapivých momentů, což také mohu ocenit.
_
Prvních pár stran jsem byla trochu zmatená-tak za to těch 0,2 ⭐️ dolů,ale jinak se jednalo o skvělý retelling, který mohu všem milovníkům pohádek a fantasy knih doporučit.

28. dubna


HotýlekHotýlekAlena Mornštajnová

Hodnocení: Byla to má 4. přečtená kniha od autorky a byla jsem opět velice příjemně překvapená.
Autorka dokáže opravdu strašně čtivě psát - i téma, které by mě od nějakého jiného autora ani nezajímalo mě dokáže vtáhnout do děje a pustit až na konci.
Opravdu mi nedělalo problém se začíst- kniha byla čtivá, moc hezky a poutavě napsaná a velice dobře zde byla vykreslena doba komunismu, ve které se tato kniha odehrává, jsem ráda,že jsem se opět něco z této nelehké doby mohla přiučit.
Co se jednotlivých postav týče, tak měly všechny skvěle vykreslené charaktery a osobnostní rysy-každá byla úplně jiná a díky tomu byla kniha ještě o něco lepší. Kniha byla také plná emocí a překvapivých momentů, takže o napětí nebylo místy také nouze.
Mohu vřele doporučit a už se nemohu dočkat,až si přečtu autorčinu novinku - Listopád, který jsem zatím jako jediný nečetla.

26. dubna


Bílá nemocBílá nemocKarel Čapek

Hodnocení: Tuto knihu jsem četla v rámci povinné četby a zařadila se mezi ty lepší, co se klasické literatury týče.
Knihu jsem přečetla za jeden večer a četla se mi velmi rychle a dobře asi i částečně z toho důvodu že byla psána formou divadelní hry. Kniha byla plná skvělých myšlenek,které nabádaly člověka nad zamyšlením- skvěle to odrazovalo tehdejší společnost a člověk se přitom zamyslel i nad chodem nynější společnosti. Kniha v několika ohledech souvisela i s dnešní situací a díky tomu pro mě bylo jednodušší si některé části knihy živě vybavit a představit,hlavně díky bílé nemoci,která měla v příběhu zásadní roli. Konec knihy mě velice překvapila s vůbec jsem nečekala,že to dopadne tak, jak to nakonec dopadlo -pro mě to byl velmi překvapivý zvrat v ději.
Kniha se mi celkem líbila a v budoucnu nevylučuji, že si přečtu od tohoto autora nějakou další knihu, moc se mi líbily myšlenky, které za knihou stály. Pokud chcete kratší knihu z klasické literatury, tak Vám tuto Čapkovo knihu mohu doporučit.

26. dubna


Hotýlek na IslanduHotýlek na IslanduJulie Caplin

Hodnocení: Po knihách z této série jsem již delší dobu pokukovala a jako první jsem se rozhodla pro Hotýlek na Islandu. Již teď Vám mohu říci, že jsem neudělala chybu a že mé hodnocení se bude nést hlavně v pozitivním módu.
Jako první musím ocenit a vyzdvihnout samotnou obálku knihy, která je opravdu nádherná a strašně se k samotnému příběhu uvnitř knihy hodí a krásně vystihuje tu islandskou atmosféru.
První věc, co na knize musím vyzdvihnout je skvělý popis míst- úplně na mě dýchla ta kouzelná islandská atmosféra a byla jsem schopna si úplně jasně představit, jak to na místě asi tak mohlo vypadat. Celkově mě severské země už delší dobu velmi láká, tak doufám že se do některé z nich podívám a jelikož jsem milovníkem spíše chladnějšího počasí, tak si myslím, že by se mi tam moc líbila- už kniha mě na návštěvu Islandu celkem navnadila.
Hlavní postavy - Lucy i Alexe jsem si po celkem krátké době oblíbila a tak to zůstalo do konce knihy, sice tam byly momenty, kdy jsem nechápala jejich jednání, ale po většinu děje se jednalo o velmi inteligentní postavy, se kterými jsem celý příběh naplno prožívala.
Děj byl místy trošku předvídatelný a nudnější, ale to nic nemění na tom, že se jednalo o jednu z nejlepších oddechovek, které jsem zatím četla- jak svou kouzelnou atmosférou, tak sympatickými postavami, které si mě opravdu získaly. Vřele doporučuji! Moc se těším, až si přečtu další knihu z této úžasné série.

19. dubna


Po pravděPo pravděGilly Macmillan

Hodnocení: Tuto knihu jsem si vybrala úplně náhodně na webu knihovny a zaujala mě, tak jsem se rozhodla si ji půjčit a celkem příjemně mě překvapila.
Již od začátku kniha nepostrádala čtivost a četla se opravdu velice dobře a rychle, knihu jsem dočetla před druhou ranní, takže jsem opravdu potřebovala vědět, jak to vše dopadne.
Moc se mi líbilo, že byl thriller velmi neobvyklý a žádný takový jsem zatím nečetla- moc se mi líbilo spojení reality s fikcí a jelikož byla hlavní hrdinka spisovatelkou thrillerů, tak to byl opravdu thriller se vším všudy - líbilo se mi, jak se v příběhu prolínala realita s autorčiným smyšleným knižním světem, to jsem zatím v žádném thrilleru neviděla a dělalo to příběh o dost zajímavější. Děj byl plný překvapení a zvratů, které jsem nečekala, vždy mě potěší když je thriller napínavý a nedokáži odhadnout závěr- a to přesně se stalo u této knihy- vůbec jsem nečekala že to tak skončí.
Hlavní hrdinka byla velmi zvláštní a asi i kvůli své neobvyklosti a odlišnosti jsem si jí po celkem krátké době oblíbila, i když nad některými věcmi, které udělala jsem si ťukala na hlavu.
Jediné zklamání pro mě byla jedna velice podstatná a klíčová věc celého příběhu, která se v knize vůbec nedořešila a já se celou dobu těšila že se dozvím, jak to bylo a konec byl celkově dost uspěchaný,ale jinak má ode mě autorka obdiv za tak neotřelý a neobvyklý thriller, který mě svou originalitou příjemně překvapil a mohu Vám ho vřele doporučit.

09. dubna


Manon LescautManon LescautVítězslav Nezval

Hodnocení: Tuto knihu jsem četla jako součást povinné četby do školy a zařadila se k těm lepším , ale k té špičce již ne. Knihu jsem měla přečtenou za dva dny- opravdu se četla rychle a moc dobře na to že se jednalo o klasickou literaturu. Moc se mi v knize líbil styl psaní- byl takový umělecký a strašně se mi líbily ty vznešené a neobvyklé výroky postav- kniha byla díky tomu taková nevšední a nutila čtenáře se nad některými pasážemi zamyslet.
V knize se několikrát odehrávaly celkem podobné věci, což byly pasáže které mě moc nebavily, ale nebylo jich tam zas tak moc . K hlavním postavám jsem si žádný hlubší vztah nevytvořila , místy mi lezly na nervy, ale jinak jsem s nimi žádný větší problém neměla. Kniha je opravdu krásné napsána, jak jsem již zmiňovala, opravdu ten jazyk mě velice zaujal a pozdvihl knihu ještě na vyšší úroveň. Konec se dal tak nějak očekávat, ale přesto, pokud hledáte nějakou méně náročnou klasiku, kterou budete mít za chvíli přečtenou.

06. dubna


Šikmý kostelŠikmý kostelKarin Lednická

Hodnocení: Tuto knihu jsem si chtěla již delší dobu přečíst, jelikož byla velice vychvalovaná a měla jsem od ní celkem velká očekávání, která naplnila a mohu Vám jí vřele doporučit.
Již od začátku mi velmi sedl styl psaní- autorka vše krásně vyprávěla a popisovala, takže jsem byla schopna se začíst a veškeré ať už strastiplné, tak veselé momenty jsem prožívala spolu s postavami.
Strašně se mi na knize líbilo to, že se zabývala událostmi z karvinska , což je oblast o které jsem doposud moc nevěděla, hlavně tedy o její historii- autorka všechny události popisovala velmi srozumitelně a poutavě. Oceňuji že zde byly veškeré události propojeny s osudy jednotlivých postav a též to, že se osudy všech postav nějakým způsobem prolínaly a souvisely spolu. Do knihy jsem se opravdu ponořila a byla jsem moc ráda, že jsem se mohla dozvědět něco o tehdejším způsobu života v oblasti již zmiňovaného karvinska - ať už se jednalo o fárání v dolech či o práci v lazaretu- vše bylo velice reálně popsané až jsem se byla schopna přes knihu přenést do té dané doby a vše si velmi dobře představit. Neskutečně mě zajímalo jak to se všemi velmi dobře vykreslenými postavami dopadne a to mě nutilo neustále číst dále a dále - vše jsem prožívala spolu s postavami a i když se nejednalo o čtení na pár večerů, ale musel u toho člověk neustále přemýšlet ( vyskytovalo se zde mnoho skvělých myšlenek) , tak Vám knihu mohu vřele doporučit.

06. dubna


Než jsem tě poznalaNež jsem tě poznalaJojo Moyes

Hodnocení: Od této velmi chválené autorky jsem si již delší dobu chtěla nějakou knihu přečíst a po přečtení této knihy mám chuť si přečíst její další knihy.
Ze začátku stála chvíli na jednom místě a nic moc se tam nedělo, chvíli mi trvalo než jsem se plně začetla , ale poté to už opravdu stálo za to a na konci knihy jsem neměla daleko k slzám, takže jsem tomu neubrala vůbec nic ve finálním hodnocení.
Autorka měla skvělý styl psaní, příběh byl díky tomu čtivější, zajímavější a i procítěnější. Ihned jsem si oblíbila oba hlavní hrdiny - Willa a Louisu, kteří mi neskutečně přirostli k srdci a vše jsem prožívala spolu s nimi a mrzelo mě když kniha skončila- tak nějak jsem si na ten příběh zvykla a těžko jsem se loučila. Will byl skvělý- ze začátku takový morous, ale pak byl úžasný, Louisa byla úžasná- srdce měla na pravém místě a pro druhé by se rozdala. U příběhu jsem se zasmála díky Willovu skvělém sarkasmu na který nedám dopustit i posmutněla a tak to u dobrého příběhu má být. Líbilo se mi že se jednalo o romantický příběh a zároveň se v knize řešilo i vážnější téma, mám takové příběhy radši než ty čistě romantické. Knihu mohu všem co mají rádi romantiku se závažnějším tématem.

06. dubna


IkabogIkabogJ. K. Rowling (pseudonym)

Hodnocení: Jako veliký milovník celé série Harry Potter jsem nemohla vynechat ani Ikabog, který mě velice příjemně překvapil, autorka psát prostě umí.
První věc, která se mi na knize moc líbila byly krásné ilustrace od dětí,které knihu krásně obohacovaly a dělaly jí zajímavější a na pohled moc hezkou, protože ilustrace byly opravdu moc pěkné. Příběh mě vtáhl do děje ihned od začátku a čtivost příběhu nechyběla od začátku do konce. Kniha byla napsána skvělým stylem , který mi sedl a neměla jsem problém se do knihy začíst. Nebyla to jen obyčejná pohádka , byla to pohádka s velikým poselstvím a ukazovala nám jak to někdy chodí i v reálném světě poukazovala například na podvody, intriky, úplatky, lhaní a mnoho dalšího co si dokážete představit, pohádka byla vykombinována i světlými místy, takže to bylo vybalancované. Kniha nás nutí se zamyslet jak neupřímný a krutý někdy svět doopravdy je - měl by si jí přečíst opravdu každý, protože se nejedná o klasickou již ohnanou pohádku s předvídatelným koncem- je zde zápletka, zvraty a mnoho různorodých postav s odlišnými charaktery. Svět v knize se autorce opravdu povedla a ten nápad jakbysmet , vždy obdivuji když někdo dokáže vymyslet nápaditý a originální fantasy svět. Knihu vřele doporučuji jak dětem , tak dospělým i když se jedná o pohádku.

14. března


Kázání ohněKázání ohněFrancesca Haig

Hodnocení: Tuto knihu jsem v knihovně popadla úplně náhodou a neměla jsem od ní žádná očekávání, prostě jsem to chtěla zkusit. Musím říci že mě kniha celkem zklamala a byla jsem ráda když jsem jí dnes dočetla, protože jsem se do ní musela docela často nutit.
Kniha se již od začátku neskutečně táhla, nějaká akce přišla až kolem 100. stránky a ještě to nebylo nic co bych vyloženě nečekala a dalo se to celkem dobře předpovídat. Pár momentů, kdy jsem chtěla číst dále tam bylo , ale to zase brzy přešlo a neschopnost se začíst se dostavila znovu a takto to prakticky pokračovalo po celou dobu knihy . Některé momenty se tam neustále opakovaly dokola a zbytečně se to vše protahovalo.
Knižní svět byl velice zajímavě udělaný- jednalo se opět o rozdělení lidí na 2 skupiny- tentokrát na Alfy a Omegy , svět se mi líbil a přišel mi zajímavý- problémy společnosti, neustálé boje , nenávist atd . - opravdu se jednalo o problémy které se někdy řeší i v dnešní společnosti.
Hlavní postavy jsem i oblíbila - jak Cass, tak Kip byli skvělí. Cass jsem si oblíbila pro svou neohroženost a statečnost - do všeho se i přes mnohá úskalí vrhala po hlavě. A Kip byl úžasný- také velmi statečný, starostlivý a obětavý. Hlavní postavy se autorce opravdu povedly.
Podle anotace zněl příběh velmi zajímavě a poutavě, ale po přečtení pár stránek jsem se bohužel přesvědčila o opaku, knihu Vám doporučit nemohu.

12. března


Porodní sestra z OsvětimiPorodní sestra z OsvětimiMagda Knedler

Hodnocení: Na tuto knihu jsem se díky její veliké propagaci a tématu Druhé světové války, ale bohužel jsem z ní nebyla nějak více nadšená a hodnotím jí přízviskem průměrná . Kniha sleduje peklo koncentračního tábora v Osvětimi z pohledu porodní sestry, neboli takového místního anděla, který zachraňoval matky a děti. Kniha je psána odlehčeným jazykem , díky kterému se kniha četla i přes velice silné a drsné téma velice dobře. Opět jsem byla ráda že jsem se něco nového o této době přiučila a líbilo se mi že byla kniha psána z pohledu porodní sestry a zároveň zde byly vidět i hrůznosti, které v táboře dělal doktor Josef Mengele.
A teď k těm negativům. Měla jsem problém s orientací v jednotlivých časových rovinách ( v knize a místy jsem se i ztrácela v postavách. Kapitoly mi přišly velice chaoticky, nesmyslně a nesystematicky členěné. Zároveň mi přišlo že zde bylo dost pasáží, které se daly zkrátit a ne tak zbytečně protahovat, některé pasáže se docela často opakovaly a kniha místy díky tomu přestávala být čtivá.
Líbilo se mi že se zde vyskytovalo dost myšlenek, které nabádaly čtenáře k zamyšlení a že se to autorka snažila psát i přes náročné téma s lehkostí a zakomponovala tam opravdu pěkné myšlenky. Též oceňuji že zde autorka zmiňuje události, které se v této době odehrávaly i mimo tábor, jsem ráda že jsem se dozvěděla něco nového. Knihu opravdu nemohu doporučit citlivějším osobám , kterém by velká část knihy mohla být nepříjemná. A pokud jde o to, zda Vám knihu ve výsledku doporučím, či ne, tak to řeknu asi takto- líbil se mi styl psaní a také to že kniha byla psána z jiného úhlu pohledu, než bývá zvykem, ale to provedení a členění knihy bylo za mě horší a musela jsem tomu odebrat celkem dost ve finálním hodnocení. Pokud Vás zajímá téma 2. světové války, tak knihu pro mě za mě zkuste.

02. března


KaranténaKaranténaPeter May

Hodnocení: Tuto knihu jsem si chtěla přečíst již delší dobu kvůli tomu, že nějakým způsobem souvisí s aktuální pandemií a velice mě zaujalo to , že tuto knihu autor napsal několik let před vypuknutím celosvětové pandemie. A musím říci, že kniha naplnila má očekávání a i přes ne tolik pozitivních recenzí na tuto knihu se mi kniha líbila měla jsem jí přečtenou za 3 dny.
__
Kniha se sice potýká s rozsáhlým šířením ptačí chřipky i mezi lidmi,ale musím říci, že se zde vyskytovalo mnoho podobností s dnešní celosvětovou pandemií a jednalo se o doopravdy reálnou situaci, opravdu mi přijde husté že to autor napsal 15 let před opravdu celosvětovou pandemií. Knize ihned od začátku nechyběla čtivost, díky tomu že se nejednalo o úplně obyčejný a ohraný thriller, tak to pro mě bylo i zajímavější a začetla jsem se po pár stránkách a seznámení s hlavními postavami. Případ, který se v knize vyšetřoval mi přišel na první pohled takový obyčejný, ale po přečtení pár dalších kapitol mě ihned zajímalo více a více , vyskytovalo se zde mnoho zvratů, které mě nutily číst neustále dále. Hlavního vyšetřovatele jsem si celkem oblíbila, líbilo se mi že se ničeho nebál , ale šel i do rizikových situací , které by mu mohly napomoci k rozuzlení případu . Jediné co bych knize vytkla byly na můj vkus až moc zdlouhavé popisy míst a moc stručný a pro mě trochu odfláknutý závěr. Některé situace byly sice předvídatelné a některé pasáže trošku nudnější, ale to nic nemění na tom, že Vám mohu knihu doporučit, pokud hledáte nějaký neotřelý thriller v trochu jiném prostředí než bývá zvykem.

26. února


Dám ti slunceDám ti slunceJandy Nelson

Jako první velice oceňuji obrovskou originalitu a velice nevšední a originální provedení celé knihy. Líbilo se mi že byla kniha až po okraj naplněná uměním, jelikož umění zbožňuji a ráda se v tomto oboru vzdělávám. Kniha přinášela mnoho krásných a nevšedních myšlenek , nad kterými jsem mnohdy delší dobu přemýšlela a mrzelo mě že mám knihu půjčenou z knihovny, jinak bych určitě i lepíkovala a lepíků by v této knize určitě nebylo málo, protože myšlenky měla kniha doopravdy úžasné a velice často jsem nad nimi přemýšlela.
___
Kniha byla psána ze dvou úhlů pohledu, tím pádem jsem měla možnost poznat obě postavy lépe . Též mi přišlo zajímavé že byl příběh psán ve více časových rovinách, chvilku jsem si na to zvykala, ale později mi to žádný problém nedělalo. Hlavní postavy jsem měla moc ráda, ale přece jen jsem si více oblíbila Noaha, který mi neskutečně přirostl k srdci a neskutečně jsem mu ve všech jeho snech podporovala i když se ne vždy zachoval úplně správně. Jude jsem měla ráda také, ale ne vždy a ne tolik jako Noaha, který mi byl více sympatický, též jsem si poté neskutečně oblíbila Briana, takže o skvělé a sympatické postavy nebyla nouze. Chvílemi mi asi všechny postavy lezly na nervy díky svým rozhodnutím, ale to patří asi ke každé knize.
__
Styl psaní mi ze začátku přišel takový zvláštní , ale v průběhu příběhu jsem si na něj zvykla a i mi vyhovoval. Hlavně mě nadchly ty skvělé myšlenky , ale o tom jsem se již zmiňovala. Kniha byla naplněna mnoha pocity a čtenář prožíval vše spolu s postavami.
__
Co se zvratů a překvapivých momentů týče , tak jich zde bylo celkem dost, což také oceňuji, protože si bez nich nemohu představit dobrou knihu. Hlavně se mi líbilo jak do sobe ty 2 časové linie zapadaly a na konci knihy se vše propojilo a vše do sebe perfektně zapadalo.
__
Kniha má velikou šanci se zařadit mezi mých top 10 knih tohoto roku, tak jsem zvědavá, zda si tu top 10 obhájí.

26. února


HračkářHračkářAndrew Mayne

Hodnocení: Byla to má druhá kniha, kterou jsem od tohoto autora četla a byla jsem opět nadšená, líbila se mi více než Šelma, určitě mám v plánu si přečíst autorovy zbývající knihy, protože doopravdy umí skvěle psát. Kniha mě již od začátku bavila a byla jsem schopna se do ní velice rychle začíst . Hlavní vyšetřovatel byl stejný jako v knize Šelma a strašně jsem si ho už po druhé oblíbila- na jednu stranu podivínský chlapík a na druhou neohrožený vyšetřovatel, který se nezalekne žádné výzvy , též se mi líbily jeho velice neobvyklé metody vyšetřování, které mě někdy celkem udivovaly a to jak dokázal přemýšlet a vše si pospojovat, nebyl vyškolen v oboru kriminalistiky a udělal toho více než kriminalisté kteří případ vcelku podcenili . V knize jsem se nudila pouze na úvodu , cca u prvních 20 stran, ale poté už to byla bomba a nebyla jsem schopná se od knihy odtrhnout. Neustálé převraty ve vývoji příběhu a zároveň příběh s celkem rychlým spádem, to doopravdy mohu. Opět chválím temnou a mysteriózní atmosféru obohacenou o skvělý, drsný a napínavý příběh od kterého jsem se nemohla odtrhnout. I když to byl pouze vymyšlený příběh, tak jsem byla udivená co někteří lidé dokáží napáchat. Vše do sebe skvěle zapadalo, dávalo to smysl a za to má u mě autor veliký obdiv, obdivuji každého kdo dokáže napsat dobrý thriller či detektivku. Knihu vřele všem milovníkům detektivek a thrillerů doporučuji.

26. února


KrysařKrysařViktor Dyk

Knihu jsem četla jako součást povinné četby do školy a zařadila se mezi lepší knihy, které jsem z povinné četby četla, měla jsem jí přečtenou za jeden večer , protože se četla doopravdy rychle a stránky se mi otáčely úplně samy. Příběh Krysaře mě do děje vtáhl ihned po přečtení pár stránek, kde jsem se s příběhem seznamovala.
Krysaře jsem si celkem oblíbila,líbila se mi jeho tajemná a přitom velice vlídná stránka, takovéto postavy s tajemnou aurou mám velice ráda .
Nějaké momenty v knize mě celkem překvapila a hlavně celkové zakončení knihy, tento závěr jsem vůbec nečekala. V knize se stalo několik událostí, které jsem vůbec nečekala a mile mě překvapilo,že literární klasiky mají někdy taky celkem nepředvídatelné zvraty.
Kniha měla skvělé myšlenky a chvíle nad kterými autor nabádá čtenáře k zamyšlení, opravdu měl příběh něco do sebe a nejednalo se o povrchní záležitost bez myšlenky. Tuto knihu mohu doporučit, máte jí přečtenou hned a nebudete z ní otrávení jako z některých knih z povinné četby

18. února


BásnikBásnikDominik Dán

Než začnu obsahem samotné knihy, tak musím vyzdvihnout skvělý a velice tématický obal knihy, který vystihoval hlavní téma knihy a celkově se mi obálky knih tohoto autora moc líbí.
__
Kniha byla vážně povedená až na několik drobností. V knize se nacházelo dost zvratů, bez kterých si dobrou detektivku nedokáži představit a ani jsem skoro po celou dobu knihy neměla tušení kdo v případu má prsty. Líbilo se mi že se kniha nezabývala jen samotným případem , ale i zde bylo dobře vykresleno prostředí a doba , kde se vše odehrávalo a též se zde řešily mnohé běžné problémy kriminalistů. Děj dobře plynul, někdy zde byly méně zajímavé a čtivé části, za které jsem odebrala jednu hvězdičku . Kniha byla skvělá, nejen že se zde řešil případ , ale i zde byly myšlenky nad kterými se vyplatilo se zamyslet. Děj byl za mě velice dobře promyšlený, všechny ty zvraty, skvěle promyšlená psychologie postav , myšlenky... to vše z knihy dělalo skvělou detektivku . Do knihy jsem se byla schopna začíst ihned od prvních stránek a takto čtivá byla po celou dobu až na nějaké již zmiňované pasáže. Autor zde též velice dobře vykreslil postupně se vyvíjející vztahy kriminalistického týmu a jejich vzájemnou spolupráci.
__
Od autora si určitě někdy něco dalšího přečtu, protože detektivky vážně umí a zajímá mě jeho další tvorba. Mohu vřele doporučit!

16. února


Milé dítěMilé dítěRomy Hausmann

Hodnocení: Na tuto knihu jsem se již delší dobu chystala a konečně jsem se k ní dostala,když jí koupili k nám do knihovny. Kniha mě velice příjemně překvapila a zařadí se zajisté k nejlepším thrillerům, které jsem kdy četla, protože jich nebylo zas tolik- v tomto žánru teprve pozvolna začínám a musím říci, že jsem si thrillery opravdu oblíbila.
__
Kniha mě již od začátku dokázala pohltit svou originalitou a temnou atmosférou. Atmosféra v knize byla velice povedená a přesvědčivá, kniha dokázala velice dobře přenést svou mrazivou atmosféru na čtenáře. Byla jsem upřímně v šoku, příběh byl doopravdy drsný a nemohu ho doporučit citlivějším čtenářům, protože by pro ně mohly být nějaké části nepříjemné. Atmosféra byla za mě excelentní. A samotný nápad příběhu velice originální, ještě jsem ho v žádné knize neviděla, ale možná je to tím, že nemám moc přečtených thrillerů.
__
Příběh byl psán z několika uhlů pohledu, což mám na knihách moc ráda, protože mohu zároveň do hlavy nahlédnout několika postavám. Autorku musím pochválit za excelentně vykreslené charaktery postav , skvěle je na postavách vidět, jak se po traumatickém zážitku změnily a jak vše poté prožívají trochu jinak. Bylo velice zajímavé sledovat postupnou proměnu postav, hlavně těch 2 dětí, které v příběhu hrály celkem zásadní roli.
__
Příběh byl plný zvratů a nečekaných překvapení, až do konce knihy jsem vůbec neměla tušení kdo v únosu ženy má prsty a z výsledku jsem byla celkem překvapená a nečekala jsem ho. Příběh byl doopravdy zvraty naplněný a nemohla jsem se od příběhu odlepit, protože zde byl použit i dobrý styl psaní, který mi sedl. Byla i přes to že se jednalo o příběh zaskočená čeho jsou lidé schopni.
_
Knihu mohu všemi deseti doporučit, pokud jste milovníky thrillerů a nezaleknete se i neotřelého a neobvyklého příběhu jako je tento.

09. února


Beru to na sebeBeru to na sebeLucie Šilhová

Hodnocení: Po této knize jsem sáhla čistě náhodně, protože jsem byla zvědavá jaká bude a dlouhou dobu jsem již žádný takovýto ženský román nečetla. Kniha nebyla špatná, ale by mě natolik nadchla, tak to zase ne. Jednalo se o takový průměr , co se románů týče.
Jednalo se o takovou upřímnou zpověď ženy středního věku - zkušenosti s muži a věcmi co k nim patří, nespokojenosti s postavou a dalších problémů, které se k ženě automaticky pojí. Líbilo se mi,že kniha byla upřímná bez jakýchkoli příkras a celé to bylo psáno s nadhledem a humorem. Hlavní hrdinku knihy jsem si celkem oblíbila díky její upřímnosti a díky tomu, že se k problémům stavěla s nadhledem a neděla z nich bůhvíjakou tragédii a také díky tomu, že jsem na některé věci měla podobný názor jako ona. Styl psaní byl upřímný a vtipný, takže se díky tomu kniha četla velice rychle a dobře. V knize nebyla odvažuji se říci žádná zápletka a byla to čistě zpověď vtipných a vážnějších příhod ze života, což mě trochu mrzelo,čekala jsem souvislý příběh s alespoň nějakou zápletkou, bez kterých si knihu nedokáži představit. Takže se jednalo pěknou, upřímnou a zároveň průměrnou knihu.

09. února


DreamologieDreamologieLucy Keating

Hodnocení: Tuto knihu jsem si v knihovně půjčila čistě jen ze zvědavosti a nic extra oslnivého jsem od toho nečekala. A tato hypotéza se mi naplnila- jednalo se o průměrný oddechový young adult román cílený spíše pro mladší čtenáře, u kterého si odpočinete,ale zároveň Vám to nic moc nedá. Knihu jsem četla ve svých 17 letech a řekla bych i tak, že by kniha mohla více bavit a oslovit mladší čtenáře, než jsem já.
Ten hlavní nápad - práce se sny a celkově bádání ve světě snů se mi moc líbil, ale přišel mi takový nedotažený a ne zas tak důkladně promyšlený. Myslím že by se z toho nápadu dalo vyždímat ještě více. Kniha slibovala sympatické postavy a pasáže, u kterých se budeme smát nahlas , ale bohužel se mi ani jedno z toho nestalo . Co se postav týče, tak jsem si oblíbila jen Maxe, který byl moc fajn, chytrý a hlavně rozvážný. Ale naopak hlavní hrdinka Alice mi moc sympatická nebyla díky své nerozvážnosti, zbrklosti a vlezlosti. V některých částech knihy mi vážně lezla na nervy a nechápala jsem její rozhodnutí. Jinak mě ostatní postavy nenadchly.
Styl psaní mi vcelku sedl a kniha se díky němu četla rychleji. Co se zvratů týče, tak zde nebylo tolik obratů v příběhu, které by se nedaly očekávat, nic mě zas tak nepřekvapilo a konec knihy jsem odhadovala tak, jak skončil. Jinak musím vyzdvihnout obálku knihy, která se mi moc líbila , upřímně více než příběh , kterému prostě něco chybělo. Byl to takový klasický romantický příběh s celkem zajímavým nápadem, ale nějak mě to nenadchlo natolik abych to musela všem doporučovat, věřím , že se to mladším čtenářům bude líbit více.

01. února


SirénaSirénaKiera Cass

Hodnocení: Siréna byla mou druhou přečtenou knihou od Kiery Cass a tentokrát mě velice příjemně překvapila. Od autorky jsem zatím četla Zaslíbenou , která nebyla špatná, ale na druhou stranu se jednalo o průměrnou knihu s neuvěřitelně naivní hlavní hrdinkou.
Kniha Siréna byla úplně skvělá a hned po prvních stránkách jsem byla schopna se do knihy plně začíst. Oblíbila jsem si oba hlavní hrdiny knihy a neskutečně mi přirostli k srdci a každičký moment jsem prožívala spolu s nimi. Kniha byla neskutečně nadupaná emocemi- smutkem, láskou,zoufalstvím a mnoha dalších pocitů se vešlo do jedné knihy a za to má ode mě autorka velký obdiv. Celkově se mi nápad knihy spojený se Sirénami a Oceánem moc líbil , svět byl takový osobitý a neokoukaný a to mám na knihách ráda a samozřejmě obdivuji autorku za to že dokázala něco takového vymyslet. Kniha byla i díky stylu psaní, který mi sedl velice čtivá od první do poslední stránky a čtení jsem si neskutečně užila , celý příběh mi neskutečně přirostl k srdci. Kniha byla neskutečně emotivní a pokud čekáte nenáročnou romantiku, tak musíte počítat i s nelehkými momenty a překvapeními, které se v knize vyskytují. V příběhu se vyskytuje dost nečekaných zvratů, které jsem někdy nečekala a byla jsem z nich někdy celkem v šoku .
Pokud chcete vcelku odpočinkovou četbu ze skvělého smyšleného světa, tak mohu vřele doporučit. Moc se těším, až si od autorky přečtu Selekci, na kterou mě touto knihou celkem nalákala.

26. ledna


ŠelmaŠelmaAndrew Mayne

__
Hodnocení: Po knihách od tohoto autora jsem již delší koukala, tak jsem se rozhodla si jeho 2 knihy -Šelmu a Hračkáře půjčit v knihovně. Šelma mě velice příjemně překvapila.
Autor mě ihned ze začátku dokázal vtáhnout do děje, díky stylu psaní a skvělému humoru, který se zde také občas vyskytoval . Hlavní postavu jsem si také ihned po pár stránkách oblíbila, i když to nebývá u thrillerů tak časté. Hlavní postava byla svým způsobem podivínská, zvláštní, ale velice inteligentní, velice mě zaujaly jeho velice neobvyklé metody , které používal při vyšetřování. Postava, která byla v příběhu velice podceňována a považována za šílence toho nakonec pro případ, který se v knize vyskytuje udělala úplně nejvíce a to se nejednalo o vyškoleného kriminalistu.
Příběhu již od začátku nechybělo napětí a stránky se mi otáčely samy . Zvratů zde bylo požehnané množství a člověk měl neustále potřebu číst dále, aby se dozvěděl jak to nakonec dopadne . V příběhu se zároveň vyskytovaly nějaké trošku fantaskní prvky, které si myslím,že by se v opravdovém případu nevyskytovalo, ale to neubírá na kvalitě knihy, alespoň to knihu udělalo nevšední a zajímavou. Někdy zde působila až hororová temná atmosféra, která přidávala knize grády. Byla jsem celkem překvapená z konce, vůbec bych netipovala toho kdo to udělal za finálního pachatele.
Jediné co mi na knize trochu vadilo bylo to, že se zde vyskytovalo až moc odborných biologických pojmů, kterým jsem moc nerozuměla, ale zase chápu že hlavní hrdina s biologií pracoval, jelikož to byla jeho práce. A zároveň mi přišel konec knihy moc natažený, jelikož jsem poté už věděla kdo je pachatelem, tak se na můj vkus konec moc táhl a já bych ho klidně zkrátila.
Jinak mě autor velice příjemně překvapil a těším se na Hračkáře,kterého mám také půjčeného. Mohu doporučit! A plus se obal knihy krásně třpytí

24. ledna


Slzy jsou jen pro holkySlzy jsou jen pro holkyLucie Zvěřová

Hodnocení: Tuto knihu jsem objevila v novinkové sekci naší knihovny a svou obálkou mě zaujala, tak jsem se jí rozhodla půjčit.
Kniha se již od začátku rychle četla, stránky se mi otáčely samy a byla jsem schopna se do knihy plně začíst i přes méně napínavý děj a ne zas tak bohatou slovní zásobu,která byla v knize použita. Ale tyto faktory vůbec neovlivňovaly čtivost knihy, celou dobu jsem byla schopna se začíst. Kniha obsahovala celkem závažné téma a to vypořádávání se mladistvých se závislostí na alkoholu a v této knize to byla velice silná závislost hlavního hrdiny, celkově zde byl velice dobře popsaný tento závažný problém . Co se hlavního hrdiny týče, tak ten mi neskutečně lezl na nervy , neoblíbila jsem si ho vůbec v ničem- ta jeho arogance, povýšenost a jeho posedlost svým vysokým postavením ve společnosti svých spolužáků. Byl to neskutečný spratek , nevděčník a kdybych měla hledat jediné pozitivum na této postavě, tak ho asi bohužel nenajdu i přes veškerou snahu. Ostatní postavy jsem si také neoblíbila až na Ethana, který mi byl neskutečně sympatický a často mi ho bylo líto, jak se k němu ten spratek Louis choval . Děj nebyl zas tak překvapivý a plný zvratů, ale přesto mě byl schopný vtáhnout do děje. Konec byl na můj vkus moc uspěchaný a neuzavřený a byla jsem jím celkem zklamaná. Ale jinak Vám mohu knihu doporučit, pokud chcete čtení na pár večerů.

21. ledna


DědinaDědinaPetra Dvořáková

Hodnocení: Tuto knihu jsem si v knihovně půjčila z toho důvodu, že se mi od autorky moc líbily její knihy Vrány a Chirurg, ale musím říci,že jsem u této knihy byla celkem zklamaná.
Kniha byla rozdělena na několik částí- příběhů jednotlivých rodin či obyvatel vesnice, některé mě bavily a chvilkově jsem byla schopna se začíst, ale delší příběhy mi přišly zdlouhavé , nezajímavé a neustále se tam odehrávaly podobné události a řešily podobné věci . Zároveň se zde nevyskytovala žádná zápletka nebo překvapivý moment. Kniha mě nedokázala vtáhnout do děje, do čtení jsem se někdy i musela nutit, což mi u knih vadí.
Na druhou stranu musím vyzdvihnout nářečí, které autorka do knihy zakomponovala a tím pádem to vytvářelo větší atmosféru života na vesnici. Jelikož autorka v mládí žila na Vysočině, tak zde bylo nářečí skvěle napsané a pokud jsem něčemu nerozuměla, tak se na přední straně vyskytoval velice přehledný slovníček slov napsaných v dialektu. Zároveň se mi líbilo, že byla schopná vdechnout tu pravou vesnickou atmosféru- ať už díky nářečí, nebo velice trefně vyobrazeným vlastnostem některých lidí na vesnici, či návyky těchto lidí, jelikož jsem z města, tak bylo fajn se dozvědět, jak se také může žít na vesnici.
Nápad knihy byl fajn a pokud by se do příběhu zakomponovala nějaká výraznější zápletka, tak by byla kniha ještě lepší a čtivější.

19. ledna


Její třešničkyJejí třešničkyPenelope Bloom

Hodnocení: Jelikož jsem od autorky již četla Jeho banán, tak jakmile koupili k nám do knihovny Její třešničky , tak jsem si je půjčila a jednalo se také o fajn oddechovku na pár dní.
V příběhu se neřešilo moc těžších témat, taková ta ze života tam byla, ale opravdu se jednalo o odpočinkovou záležitost, nad kterou se nemuselo tolik přemýšlet a zároveň stránky ubíhaly rychle pod rukama i když jsem odhadla správně jak příběh dopadne, tak jsem si čtení moc užila a často jsem se i zasmála díky vtipným pasážím o které také nebylo v knize nouze. Nějaké větší zvraty zde nebyly, ale to jsem ani od knihy takového typu nečekala. Kniha byla napsána vtipným jazykem se sklony k sarkasmu, na který nedám nikdy dopustit a vždy si ho v knihách neuvěřitelně užívám, je to můj nejoblíbenější typ humoru vůbec.
Co se postav týče, tak Hailey mi byla mnohem více sympatická než Natasha z knihy Jeho banán, která mi občas pěkně lezla na nervy. Hailey byla skvělá postava , nezalekla se žádné překážky, ke každému problému a výzvě se postavila čelem. A co se týče Willama, tak ten mi byl také sympatické, ale z nějakého důvodu mi více sedl Bruce z knihy jeho banán, William mi jednou za čas lezl na nervy, ale na druhou stranu byl někdy vážně vtipný.
Co se týče samotného konceptu příběhu, tak mi oba příběhy přišly tak nějak podobně vtipné, u obou jsem se zasmála a obě knihy měly super nápad.
Pokud chcete nějakou vtipnou záležitost na pár dní, tak mohu doporučit.

18. ledna


DvojníciDvojníciRebecca Hanover

Hodnocení: Po dlouhé době jsem se opět vrhla do nějaké té fantasy knihy a kniha Dvojníci byla skvělou volbou.
Již po přečtení pár stránek, kdy jsem se seznamovala s celým knižním světem a systémem, jak to v něm funguje jsem byla schopná se do knihy začíst. K tomu,že jsem se byla do knihy schopna začíst přispěl velice originálně a dobře promyšlený svět, který mi hlavně díky otázce identity, na kterou zde byl kladen důraz připomínal takovou vizi alternativní budoucnosti. Ne že by mi byla úplně na 100% sympatická hlavní hrdinka, která podle mě někdy měla až přehnané a moc impulzivní reakce, jinak se hlavní hrdinka celkem dala, líbilo se mi že byla statečná a do všeho se vrhala po hlavě a nezalekla se žádné výzvy.
Kniha byla plná zvratů a napětí, právě i to jí přidávalo na čtivosti, někdy jsem myslela že už je vše vyřešené, ale poté přišel další zvrat a vše se úplně převrátilo- o zvraty a překvapivé momenty nebyla v knize nouze a jeden den jsem díky tomu byla schopna přečíst kolem 200 stran,což je asi můj rekord co se přečtených stran za den týče. Též se mi celkem líbila taková menší romantická vsuvka, která knihu ještě ozvláštnila. Kniha začala se zvraty velice rychle, což na knihách vždy ocením, čím více akce a nevyřešených záhad a otazníků, tím lépe. Konec zůstal celkem otevřený a moc se těším na další díl, protože jsem zvědavá na další posun v příběhu. U mě zatím jedna z nejlepších fantasy knih, kde není nouze ani o prvky romantiky a thrilleru. Mohu vřele doporučit.

18. ledna


1